Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 s názvem „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (KOM(2008)0412),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. června 2010 s názvem „Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0296),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2009 s názvem „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“ (KOM(2009)0640),

–  s ohledem na osm klíčových kompetencí uvedených jako „evropský referenční rámec“ v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(1),

–  s ohledem na návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. dubna 2008 ohledně vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (KOM(2008)0180),

–  s ohledem na desetiletý pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a na návazné společné zprávy o pokroku při jeho provádění,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2009 s názvem „Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“ (KOM(2009)0200),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 nazvané „Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“(2),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018),

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(3),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Mládež v pohybu – Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (KOM(2010)0477),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2009 o hodnocení současného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže a o budoucích perspektivách obnoveného rámce (09169/2009),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 s názvem „Digitální agenda pro Evropu“ (KOM(2010)0245),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na rok 2010(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“(6),

–  s ohledem na studii střediska CEDEFOP z března 2009 na téma „Profesionalizace kariéry: lékařské dovednosti a možnosti kvalifikace v Evropě“,

–  s ohledem na studii střediska CEDEFOP z května 2009 na téma „Dovednosti pro budoucnost Evropy: předvídání potřeb profesních dovedností“,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o kompetencích na podporu celoživotního učení a o iniciativě nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. října 2006 s názvem „Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET): systém pro přenos, shromažďování a uznávání výsledků vzdělávání v Evropě“ (SEK(2006)1431),

–  s ohledem na výsledky jednání Rady ze dne 5. prosince 2008 o závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy (16459/2008),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)(7),

–  s ohledem na návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy(8),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. listopadu 2008 o mobilitě mladých lidí(10),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2007 nazvané „Ucelený rámec ukazatelů a referenčních kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (KOM(2007) 0061),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. září 2006 nazvané „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“ (KOM(2006)0481),

–  s ohledem na výzkumnou studii nazvanou „Vedení ohrožené mládeže prostřednictvím učení k práci“ (CEDEFOP, Lucemburk 2010),

–  s ohledem na stručnou zprávu s názvem „Zaměstnanost v Evropě by měla být náročnější na znalosti a dovednosti“ (CEDEFOP, únor 2010),

–  s ohledem na stručnou zprávu nazvanou „Správná kvalifikace? Nevyrovnaná kvalifikace v Evropě“ (CEDEFOP, červen 2010),

–  s ohledem na publikaci nazvanou „Práce a stárnutí“ (CEDEFOP, Lucemburk 2010),

–   s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se všeobecného a odborného vzdělávání, mládeže a sportu,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0082/2011),

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí činí v současné době 21 %, což je dvakrát více, než je obecná míra nezaměstnanosti na úrovni EU, a je tudíž jedním z nejnaléhavějších problémů v Evropě, a vzhledem k tomu, že jedním z cílů je proto snížení podílu osob předčasně opouštějících školu na méně než 10 %; vzhledem k tomu, že dalším cílem je zvýšit účast žen na trhu práce o 70 % do roku 2020; a vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými faktory pro úspěšné zapojení se na trhu práce i pro schopnost přijímat životní rozhodnutí, a to s ohledem na skutečnost, že více než 5,5 milionu mladých Evropanů je bez práce, hrozí jim sociální vyloučení a čelí chudobě a nedostatku příležitostí po ukončení školní docházky a že mnoho mladých lidí je nuceno přijmout nejisté zaměstnání s nízkou mzdou a omezeným sociálním pojištěním, což má dopad na jejich zdraví a bezpečnost na pracovišti,

B.   vzhledem k tomu, že i když 58,9 % vysokoškolských diplomů v Evropské unii patří ženám, odpovídající podíl žen na úrovni získaných doktorátů je pouze 43 % a ještě nižší je na úrovni řádných profesorů, a vzhledem k tomu, že pouze 15 % řádných profesorů stupně A představují ženy,

C.   vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0296) nezohlednilo hledisko postavení žen a mužů,

D.   vzhledem k tomu, že přechod od vzdělávání k práci a měnění pracovního místa je strukturální výzvou pro pracovníky v celé EU; vzhledem k tomu, že opatření pro zajištění přechodu do nového zaměstnání jsou zásadním prvkem pro motivaci pracovníků k odborné přípravě mimo pracovní místo; vzhledem k tomu, že kvalitní učňovství má velkou měrou pozitivní vliv na to, aby mladí lidé měli přístup k zaměstnání,

E.   vzhledem k tomu, že brzká nezaměstnanost má trvalé škodlivé dopady, včetně vyššího rizika budoucí nezaměstnanosti a nižších příjmů v průběhu života,

F.  vzhledem k tomu, že kvůli demografickým změnám a dlouhověkosti bude profesionální kariéra nutně delší a rozmanitější, a vzhledem k tomu, že celoživotní učení, vzdělávání, nové digitální hospodářství, přizpůsobení se novým technologiím a uplatňování cílů strategie EU 2020 patří mezi způsoby, jak zajistit zaměstnanost a vyšší životní úroveň,

G.  vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava přizpůsobené individuálním potřebám studujících mají rozhodující význam, neboť zvyšují schopnost jednotlivců zvládnout tlak na konkurenceschopnost, zvyšují životní úroveň a vedou k sociální a hospodářské soudržnosti a lepšímu začlenění zejména pro specifické skupiny osob, jako jsou migranti, osoby se zdravotním postižením nebo osoby, které předčasně opustily školu, a zranitelné ženy,

H.   vzhledem k tomu, že malé podniky vytvořily v Evropě historicky více než 50 % nových pracovních míst, přičemž se jedná o místa, která jsou sama trvale udržitelná a mají násobný účinek,

I.   vzhledem k tomu, že úloha členských států a Komise by měla spočívat zejména v pomoci při vytváření podmínek, za nichž by podniky mohly uspět, rozvíjet se a růst, přičemž k růstu potřebují snížení daňové zátěže a předvídatelnost, aby mohly plánovat a uskutečňovat investice,

J.   vzhledem k tomu, že z důvodu velkých rozdílů v míře účasti žáků na odborné přípravě v jednotlivých členských státech je důležitá výměna osvědčených postupů, aby došlo ke zvýšení počtu a kvality žáků, kteří si zvolí technickou přípravu, neboť v současnosti jsou kvalita i počet těchto žáků nízké,

1.   uznává význam modernizace odborného vzdělávání a přípravy, protože lidský kapitál je klíčový pro úspěch Evropy;

2.  uznává význam jak počátečního, tak průběžného odborného vzdělávání a přípravy, a trvá na tom, že jejich úspěch závisí na účasti a spolupráci všech zainteresovaných stran na přípravě, organizaci i financování strategií v této oblasti; vyzývá členské státy, aby využívaly dobrých zkušeností s dvoustranným systémem odborného vzdělávání a přípravy ve vzorových zemích, kde tento systém vedl k dlouhodobějšímu začlenění mladých pracovníků na trh práce a k jejich vyšší zaměstnanosti, stejně jako k vyšší úrovni dovedností, která následně zlepšuje šance na získání zaměstnání v pozdějším věku;

3.  připomíná, že programy odborného vzdělávání a přípravy by měly být rozšířeny tak, aby byly v souladu se zásadami celoživotního vzdělávání a počáteční a průběžné odborné přípravy;

4.   zdůrazňuje, že je důležité podporovat pravidelné kurzy dodatečné odborné přípravy jako součást celoživotního vzdělávání;

5.  naléhavě žádá členské státy, aby bylo základní vzdělání ukončováno hodnocením „způsobilosti pro budoucí povolání“;

6.   upozorňuje, že by se mladí Evropané mohli stát „ztracenou generací“, nebude-li jim v době, kdy rostoucí chudoba vede k vyšší míře záškoláctví, poskytnuta praktická podpora při hledání pracovního místa a pokračování ve studiu;

7.  vítá opatření Komise, jejichž cílem je dosáhnout odstranění překážek, větší transparentnosti a usnadnění srovnatelnosti v rámci vzdělávacích systémů , a to za účelem uznávání jak uvnitř systémů samotných, tak mezi nimi;

8.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že se odborná příprava a celoživotní vzdělávání výrazněji zaměří na potřeby trhu práce a umožní vstup na tento trh a mobilitu v jeho rámci; zdůrazňuje navíc, že je třeba lepšího a užšího vzájemného působení mezi oblastí školství, práce a odborného vzdělávání a přípravy, neboť tak dojde ke klíčovém propojení školního a pracovního světa; vyzývá proto členské státy, aby podporovaly průběžné potřeby jednotlivců v oblasti kvalifikací, rozvoje a celoživotního vzdělávání;

9.  upozorňuje, že vazba mezi vzděláváním a odbornou přípravou, zejména cesta od odborného k vysokoškolskému vzdělávání, vyžaduje, aby byly rozšířeny možnosti propojení mezi odborným a vysokoškolským vzděláváním se zvláštním důrazem na jejich začlenění do mechanismů pro poskytování informací ohledně profesních možností, vedení a poradenství; domnívá se rovněž, že střídání odborné přípravy a zaměstnání zajišťuje, aby absolventi odborné přípravy získali dovednosti vyžadované na pracovním trhu;

10.  zdůrazňuje, že na místní a regionální úrovni je důležité podporovat účinnou součinnost a spolehlivé formy spolupráce mezi školami, školícími agenturami, výzkumnými středisky a podniky s cílem překonat interně zaměřenou povahu vzdělávacích systémů a nesoulad mezi znalostmi a dovednostmi a potřebami trhu práce a zlepšit vyhlídky mladých lidí, zejména žen, na získání zaměstnání, se zvláštním důrazem na další odborné vzdělávání;

11.   vyzývá Komisi a členské státy, aby se postaraly o větší pružnost řízení ESF a pamatovaly při tom na měnící se povahu trhu práce;

12.   vítá větší důraz, který se nyní klade na vzdělávání zaměřené na výsledky, a skutečnost, že budou více uznávány neformálně nebo mimoškolně získané kvalifikace;

13.   zdůrazňuje význam úvodního školení pro učitele, neboť kvalita učitelů a školitelů se odráží na kvalitě studijních programů a vzdělávání jako celku;

14.   vyzývá členské státy a Komisi, aby dále zlepšovaly uznávání neformálního a mimoškolního učení; poukazuje v tomto ohledu na osvědčené postupy – zejména na ty, jež využívají finanční prostředky ESF –, které ukazují, že uznávání dovedností, ať už byly nabyty kdekoli, vede k úspěšnějšímu začlenění na trh práce;

Odborné vzdělávání

15.  vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní nabídku odborného vzdělávání, které bude zaměřeno na získávání poznatků v rámci pracovního procesu a na příslušné individuální potřeby zúčastněných osob; zároveň se domnívá, že kvalitní odborné vzdělávání a příprava jsou zásadní pro to, aby se Evropa mohla profilovat jako společnost založená na znalostech a účinně soutěžit v globalizované ekonomice;

16.  poukazuje na skutečnost, že existuje také vnitřní trh profesní přípravy, a vyzývá členské státy, aby zajistily více poradenských míst informujících o nabídkách odborné přípravy a o profesní mobilitě jak ve vlastní zemi, tak v dalších členských státech;

17.  zastává názor, že mají-li orgány a instituce EU plně realizovat stěžejní iniciativu strategie EU 2020 nazvanou „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, musí zahájit pragmatičtější, všeobecnější a rozsáhlejší iniciativu podporovanou všemi členskými státy, která by se měla zaměřit na napojení odborného vzdělávání a kvalifikací, celoživotního vzdělávání a učňovské přípravy na pracovní trh, aby se zajistila skutečná odpovědnost každého členského státu za plnění cílů stanovených ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020);

18.   vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se odborné vzdělávání a příprava výrazněji zaměřily na potřeby trhu práce;

19.  žádá, aby učňovské vzdělávání bylo upřednostněno před všemi ostatními druhy odborné přípravy, jako jsou například stáže; vybízí členské státy, aby zaváděly univerzitní programy, jež mají charakter odborné přípravy, pouze tehdy, budou-li doprovázeny učňovskými smlouvami;

20.   vyzývá členské státy, aby méně nadaným studentům otevřely cestu k návratu ke všeobecnému vzdělání, a to buď na úrovni středoškolské, nebo na úrovni terciární;

21.  vybízí členské státy, aby za aktivní účasti sociálních partnerů pomohly modernizovat programy odborného vzdělávání a poskytované know-how, a to prostřednictvím společné práce na návrzích modelů odborného vzdělávání, jež budou tvořit základ učebních osnov a které budou každé dva až tři roky obnovovány v souladu s vědeckým a technologických pokrokem v dané oblasti;

22.  zdůrazňuje potřebu větší kompatibility a součinnosti mezi vzdělávacími systémy v jednotlivých členských státech s důrazem na výuku jazyků a osnovy přizpůsobené cílům iniciativy Unie inovací; zdůrazňuje, že je třeba odstranit všechny právní a správní překážky bránící rozvoji evropského rámce, který zajistí širokou škálu kvalitních stáží v rámci celé EU;

23.  vyzývá k dosažení větší rovnováhy mezi nabídkami profesí pro dívky a chlapce s cílem zabránit segregaci trhu práce na základě pohlaví a lépe se připravit na splnění budoucích cílů týkajících se vyšší a vyváženější zaměstnanosti v celé EU; za tímto účelem je třeba zahájit iniciativy, které ženám napomohou k volbě profesí, které byly tradičně vykonávány převážně muži, a obráceně; vyzývá proto členské státy, aby poskytovaly kvalitní poradenství zaměřené na volbu povolání a umožňovaly dosažení větší rovnováhy mezi volbami dívek a chlapců s ohledem na stereotypy, které stále existují a ovlivňují rozhodnutí mladých lidí pro určitou profesi;

24.  konstatuje, že vysoká úroveň odborné přípravy vychází z dobrého všeobecného vzdělání nerozlišujícího podle pohlaví, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, aby učební materiály neobsahovaly modely povolání podle pohlaví, a od samého počátku tak byl podporován zájem chlapců a dívek o všechny profesní možnosti;

25.  uznává, že ve vzdělávacích postupech sehrávají podstatnou úlohu stereotypní představy o ženách a mužích, a zdůrazňuje proto, že je důležité vypracovat strategie pro vytvoření genderově neutrálního vzdělávání, jež by přispělo například k zajištění rovného přístupu žen a mužů k odbornému vzdělávání a přípravě a k zaměstnání;

26.  vyzývá členské státy a sociální partnery, aby zajistili snadnější propojení odborného vzdělávání a přípravy, učení a rodinného života, co se týče dostupné péče o děti a praktických hodin vyučování slučitelných s dobou školní výuky dětí;

27.   požaduje formální dialog všech zúčastněných stran, zejména vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborových svazů, s cílem zajistit vysokou kvalitu odborného vzdělávání a jeho zaměření na aktuální potřeby trhu práce;

28.  vyzývá k podpoře přeshraničních vazeb a komunikačních platforem mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli za účelem výměny osvědčených postupů;

29.  vyzývá všechny subjekty působící na trhu práce, včetně subjektů z profesních odvětví, podniků, odborů, ministerstev a veřejných služeb zaměstnanosti, aby se zapojily do strukturovaného sociálního dialogu o tom, jak lépe zajistit profesní začlenění mladých lidí a podpořit celoživotní vzdělávání a formální/neformální odbornou přípravu;

30.  vítá cíl strategie EU 2020 posílit systémy odborného vzdělávání a vyzývá členské státy, aby tyto systémy vedly k co nejširším kvalifikacím, zapojení jednotlivců a humanizaci práce;

31.  doporučuje posílit kreativitu, inovace a podnikání na všech úrovních vzdělávání, včetně odborné přípravy, a uznat dovednosti získané prostřednictvím jakéhokoli typu vzdělávání, včetně mimoškolního a neformálního vzdělávání; doporučuje rovněž podporu projektů, které zajišťují předávání znalostí a dovedností z generace na generaci;

32.  trvá na tom, že důležitou součástí odborného vzdělávání a přípravy by měla být výuka podnikatelských dovedností, aby se zvýšila atraktivita tohoto typu vzdělávání pro studenty a došlo k posílení podnikání v souladu s ustanoveními strategie Evropa 2020;

33.   připomíná cíle stanovené v rámci strategie Evropa 2020 počátkem letošního roku, které vyzdvihují potřebu kvalifikované a vzdělané pracovní síly v Evropě ve snaze dosáhnout výrazného a udržitelného růstu a splnit cíle v oblasti zaměstnanosti, jež jsou v této strategii stanoveny; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou finančně a fyzicky dostupné odborné vzdělávání a příprava hrají v procesu vzdělávání a zvyšování kvalifikace evropské pracovní síly;

34.   zdůrazňuje význam posílení postupu pro určování potřeb na místní, vnitrostátní a evropské úrovni za účelem dosažení co největší možné shody mezi nabízenými dovednostmi a požadavky trhu práce;

35.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly dovednosti zaměřené na trh práce, a připravily tak své občany na delší a rozmanitější pracovní kariéru, která je v budoucnu čeká;

36.   zdůrazňuje nutnost, aby odborné vzdělávání a příprava poskytovaly pracovníkům dovednosti, které jsou potřebné k nástupu na nová, udržitelná pracovní místa, jež vzniknou v budoucím udržitelném hospodářství;

37.   vyzývá členské státy, aby monitorovaly opatření pro usnadnění přechodu ze školy do pracovního života prostřednictvím rozvoje integrovaného profesního poradenství a poradenských programů;

38.  konstatuje, že dvoustranný systém vzdělávání (praktické a akademické vzdělávání) se v některých členských státech velmi osvědčil, a to díky spolupráci a součinnosti podniků při zajišťování odborné přípravy zaměřené na konkrétní povolání;

39.   vyzývá podniky, aby více využívaly společné systémy odborné přípravy s cílem lépe splnit konkrétní cíle v oblasti odborné přípravy, po nichž existuje poptávka na trhu práce;

40.   vyzývá členské státy, aby vzhledem ke změně orientace na udržitelné hospodářství a udržitelný růst posílily odborné vzdělávání a přípravu, neboť mají potenciál stát se prostředkem řešení sociálních dopadů restrukturalizace společností na pracovníky, a to tím, že zvýší jejich zaměstnatelnost;

41.   zdůrazňuje význam sociálních a inkluzivních hospodářských modelů pro tuto novou podnikatelskou kulturu a upozorňuje na to, že je klíčové, aby instituce poskytující odborné vzdělávání a přípravu, včetně vysokoškolského vzdělávání, svým studentům nabízely podrobné poznatky o veškerých formách podnikání, včetně podnikání v sociálním hospodářství podporujícím začlenění, a poznatky o zásadách odpovědného a etického řízení;

42.   zdůrazňuje, že je třeba vytvořit seznam těch oblastí, ve kterých Evropská unie má nebo by mohla mít srovnatelnou výhodu se zbytkem světa a pro které by měly být vypracovány další strategie v oblasti odborné přípravy;

Odborná příprava

43.   vyzývá členské státy, aby zohledňovaly rostoucí potřebu zvyšování kvalifikací pracovní síly, a to zřizováním poradenských středisek, jež by pracovníkům pomáhala při plánování nezbytné odborné přípravy; vyzývá zaměstnavatele, aby nabízeli příležitosti ke zvýšení kvalifikace všem zaměstnancům;

44.   doporučuje, aby byly zaměstnavatelům poskytovány pobídky k tomu, aby své zaměstnance podporovali v účasti na školících programech;

45.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly pobídky pro zaměstnavatele s cílem usnadnit poskytování flexibilní odborné přípravy v mikropodnicích a malých podnicích, jež bude efektivní z hlediska vynaložených nákladů a přizpůsobena potřebám žen; naléhavě žádá Komisi a všechny členské státy, aby se rozhodně snažily bojovat se mzdovou nerovností mezi muži a ženami s cílem odstranit do roku 2020 stávající 18% rozdíl v platech mezi muži a ženami;

46.   vyzývá členské státy, aby spolu s Komisí podporovaly prostřednictvím relevantních univerzitních programů v rámci celoživotního vzdělávání modely řízení a využívání lidských zdrojů, které jsou založeny na uznávání odborného vzdělávání a přípravy jakožto přidané hodnoty a konkurenční výhody pro podniky;

47.  doporučuje, aby byla podporována autonomie středisek odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o plánování, financování, řízení a hodnocení, a aby byly zavedeny dynamičtější formy spolupráce mezi těmito středisky a podniky;

48.  připomíná, že investice do vzdělávání a odborné přípravy jsou nezbytné pro lepší budoucnost Evropanů; je toho názoru, že klíčové kompetence a nové kvalifikace, zejména ty, které jsou vyžadovány zaměstnáními v odvětvích strategického růstu, poskytují lidem nové příležitosti a jsou navíc základem pro dlouhodobý a udržitelný hospodářský a sociální rozvoj; domnívá se, že je v tomto ohledu důležité, aby členské státy a všechny zúčastněné strany zajistily, že pracovníci získají základní kvalifikace, které potřebují;

49.  vyzývá Komisi, aby vyvinula nástroje, jako je mechanismus celoživotního vzdělávání, které pracovníky povzbudí a podpoří v tom, aby se systematicky a z vlastní iniciativy věnovali celoživotnímu vzdělávání / odbornému vzdělávání a přípravě, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost těm z nich, kteří musí skloubit rodinný a profesní život, a také jim napomohou k tomu, aby pravidelně prověřovali, jaké kvalifikace jsou žádány pro další úspěšné působení na pracovním trhu, a mohli tak zvyšovat své kvalifikace a dosáhnout pracovní mobility;

50.  vyzývá členské státy, aby s cílem skloubit rodinný a pracovní život a pomoci ženám ve venkovských oblastech nabízely další odbornou přípravu v oblasti využití počítačových technologií, a umožňovaly tak zaměstnaným ženám pracovat z domova;

51.  naléhavě vyzývá vlády k podpoře flexibilního odborného vzdělávání a přípravy, jejichž účelem je vycházet vstříc specifickým potřebám organizací a podniků, a umožnit tak náležité zužitkování veškerého nabytého vzdělání, skloubení tohoto vzdělání se soukromým životem a jinou profesní činností a zvýšení mobility v Evropě, přičemž je nutné klást zvláštní důraz na usnadnění přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě organizacím, jimž hrozí marginalizace, s cílem dobu jejich odborní přípravy prodloužit;

52.  upozorňuje, že pokud má být zamezeno nezaměstnanosti a řádně zohledněny různé pracovní zkušenosti, je celoživotní vzdělávání klíčové; s ohledem na tento cíl se domnívá, že pracovníci musí být lépe informováni o potřebě další průběžné odborné přípravy;

53.   vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadech účasti na odborném vzdělávání a přípravě, a to jak na produktivitu pracovníků, tak na konkurenceschopnost podniků a kvalitu práce;

54.  zdůrazňuje, že snadno dostupná, flexibilní a individuální odborná příprava je pro jednotlivce důležitá v různých životních etapách, neboť usnadňuje a zlepšuje jejich profesní účast na trhu práce; domnívá se, že odborné vzdělávání a příprava by měly být fyzicky i cenově dostupné ve všech fázích života občanů, nezávisle na jejich postavení na trhu práce či příjmech, a to nejen s cílem podporovat celoživotní vzdělávání, ale rovněž s cílem přispívat k rozvoji stávajících povolání a k vytváření povolání nových podle aktuálních potřeb společnosti; domnívá se dále, že by měly být považovány za důležitý nástroj pro prodloužení celého pracovního života jednotlivců;

55.  vyzývá členské státy, aby pro ženy vytvořily kvalitní, rozsáhlý, flexibilní a dosažitelný přístup k odbornému vzdělávání a přípravě spolu s konkrétním celoživotním poradenstvím a kariérním poradenstvím pro kvalifikace ve všech druzích povolání, přičemž se zaměří na ženy pocházející z různých prostředí s cílem účinně je začlenit na kvalitní pracovní místa s důstojnými mzdami a budou řešit jejich mnohorozměrné potřeby v oblasti odborné přípravy, jako jsou:

56.  poukazuje na to, že s tím, jak v Evropě stárne obyvatelstvo, vzrůstá i význam celoživotního vzdělávání a výukových programů, jakož i nutnost tyto programy podporovat;

57.   zdůrazňuje, že je zapotřebí vynaložit na evropské i vnitrostátní úrovni více úsilí na zvýšení účasti malých a středních podniků na odborné přípravě a celoživotním vzdělávání a na zvýšení účasti pracovníků s nižší kvalifikací, jejichž registrovaná účast je zvláště nízká;

58.   zdůrazňuje, že v rámci úsilí o dosažení cíle flexibility spojené s jistotou je naléhavě zapotřebí účinně zvýšit účast na odborné přípravě u pracovníků, kteří jsou zapojeni do flexibilních forem zaměstnání; vyzývá proto členské státy, aby zahájily příslušné iniciativy;

59.  vyzývá členské státy, aby se v rámci odborné přípravy a celoživotního vzdělávání více zaměřovaly na zavádění výukových programů on-line, a přispívaly tak ke skloubení rodinného a pracovního života;

60.   zdůrazňuje úlohu místních samospráv, podnikatelů, partnerství a vzdělávacích institucí při přizpůsobování odborné přípravy aktuálním potřebám trhu práce;

61.  je toho názoru, že regionální a místní orgány hrají klíčovou úlohu při spolupráci se středisky odborného vzdělávání a přípravy a s podnikatelskými kruhy, stejně jako při napomáhání poskytovatelům těchto forem vzdělávání vytvářet příznivé prostředí usnadňující jejich absolventům úspěšný vstup na pracovní trh;

62.   žádá, aby učňovské smlouvy obsahovaly možnost ukončit tuto smlouvu v případě, že se dotyčný ukáže jako nevhodný pro své zaměstnání nebo se dopustí závažného pochybení, ale zároveň učně chránily a umožňovaly určitou pružnost, co se týče uplatňování dané smlouvy;

63.  vyzývá členské státy, aby v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a stěžejními iniciativami zlepšily vazby mezi odbornou přípravou a potřebami pracovního trhu, například zlepšením poradenských služeb při výběru vysoké školy a povolání a podporou pracovních stáží a učňovských smluv pro ženy, a také aby vytvořily nové příležitosti pro odbornou přípravu včetně přípravy ve vědecké, matematické a technologické oblasti s cílem zvýšit zaměstnatelnost žen v technických a vědeckých odvětvích, v netradičních zaměstnáních a v hospodářských odvětvích s nízkými emisemi CO2 a se špičkovými technologiemi a vytvořit trvalá pracovní místa s důstojnými mzdami;

64.   věří, že stávající evropské programy odborné přípravy jsou účinné a měly by být v budoucnu více podporovány;

Kvalita a účinnost odborného vzdělávání a přípravy

65.  vyzývá členské státy, aby vytvořily lepší možnosti pro odbornou přípravu školitelů a položily základ pro podpůrné partnerství v oblasti učení, zejména na regionální a místní úrovni, s cílem zajistit účinnost systémů odborného vzdělávání a přípravy a účinné a úspěšné předávání znalostí;

66.  zdůrazňuje, že vysoce kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla představuje jeden z klíčových faktorů podněcujících inovace a významnou konkurenční výhodu pro Unii; zdůrazňuje, že kvalitní odborné vzdělávání a příprava přispívají zásadním způsobem k udržitelnému rozvoji a k vytvoření fungujícího jednotného trhu a měly by být neustále přizpůsobovány potřebám a vývoji evropského trhu práce prostřednictvím širokého dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami;

67.  upozorňuje, že v novém digitálním hospodářství vytvářejí kreativita a informační a komunikační technologie novou obchodní kulturu, která může usnadnit spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem zlepšit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy, a že proto nastal čas, aby se odborné vzdělávání a příprava dostaly na ústřední místo v agendě, zejména mají-li být řešeny výzvy uvedené ve strategii 2020, jako je hlavní cíl EU, podle nějž má mít 40 % osob ve věku 30–34 let dokončeno terciární nebo srovnatelné vzdělání;

68.   vyzývá členské státy, aby vytvořily a zavedly systémy zajištění kvality na vnitrostátní úrovni a vypracovaly rámec kompetencí pro učitele a školitele;

69.   vyzývá Komisi, aby poskytla informace týkající se očekávaných změn na trhu práce v EU, a vyzývá členské státy, aby tyto informace zapracovaly do svých vzdělávacích strategií a programů;

70.   vyzývá členské státy, aby podpořily součinnost na místní úrovni mezi sociálními partnery, místními profesními sdruženími, univerzitami a subjekty řízení škol a vzdělávacích jednotek ve snaze vypracovat na základě vědeckých studií a systematických konzultací střednědobý plán pro budoucí požadavky na kvalifikaci a vypočítat počet žáků potřebných v jednotlivých oblastech, což by zvýšilo účinnost odborné přípravy, co se týče přímého a trvalého přechodu absolventů na trh práce;

71.  vybízí Komisi, aby připravila a pravidelně aktualizovala tabulku, která by poskytovala přehled odborných kvalifikací a poptávky po profesích v jednotlivých regionech;

72.  konstatuje, že se odborné vzdělávání a příprava zaměřují na klíčové kompetence, včetně podnikání, které je třeba podporovat od počátku vzdělávání dětí; domnívá se, že tento proces musí pokračovat souběžně s učením založeným na praxi;

73.   vyzývá, aby byla na vnitrostátní a evropské úrovni poskytnuta podpora prostřednictvím vytvoření společného základu pro opatření týkající se odborného vzdělávání a přípravy s cílem splnit cíle v oblasti účinnosti, pracovní mobility a vytváření pracovních míst v Evropské unii;

74.  vyzývá členské státy, aby aktivně zapojily soukromé vysoké školy a veřejné instituce, jako jsou univerzity, do rozvoje získávání dalších kvalifikací a rozšíření odborných dovedností, zvláště v oblasti matematiky, informatiky, přírodních věd a technologií;

75.  vyzývá k přijetí zvláštní iniciativy EU, která by učinila povolání v oblasti matematiky, informatiky, přírodních věd a technologií přitažlivými pro dívky a bojovala se stereotypy, jež dosud ovládají tyto profese; zdůrazňuje, že v boji proti těmto stereotypům hrají klíčovou úlohu sdělovací prostředky a vzdělání;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly úplné provedení, uplatňování a vymáhání právních předpisů EU, a to podporou programů odborné přípravy, jež usilují o to, aby zúčastněné strany dostatečně porozuměly platným právním předpisům a z nich vyplývajícím právům a povinnostem;

77.   vyzývá členské státy, aby podporovaly inovační aktivity a doktorské a post-doktorské programy, jež budou oporou pro konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst;

Nabídky pro specifické skupiny osob

78.  žádá členské státy, aby u odborného vzdělávání a přípravy zohledňovaly individuální potřeby pracovníků s nižší kvalifikací, žáků z prostředí migrantů, příslušníků národnostních menšin, zranitelných žen, nezaměstnaných, osob se zdravotním postižením a svobodných matek; zároveň doporučuje věnovat zvláštní pozornost romské menšině, neboť školní docházka a začlenění na trh práce jsou pro usnadnění sociální integrace této menšiny klíčové;

79.  vyzývá členské státy, aby vytvářely možnosti pro mladé lidi bez ukončeného vzdělání nebo s nízkým ukončeným vzděláním s cílem umožnit jim vstup na trh práce, přičemž by rovněž mělo být nadále možné podporovat a uznávat částečné kvalifikace; s ohledem na vysokou citlivost této otázky požaduje vytvoření komplexní strategie pro řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a žen, která by členským státům rovněž pomáhala při vytváření sítí, jež by na místě propojovaly školy, průmysl, služby pro mládež i mladé lidi samotné;

80.  upozorňuje na překážky integrace, jimž čelí státní příslušníci třetích zemí, pokud jejich kvalifikace nejsou uznávány; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad evropského rámce kvalifikací na uznávání kvalifikací státních příslušníků třetích zemí;

81.   vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery přijaly iniciativy pro účinnou pomoc starším pracovníkům při celoživotním vzdělávání a odborné přípravě;

82.  domnívá se, že příležitosti mobility představují důležitou součást odborného vzdělávání a přípravy, a doporučuje proto posílit program Leonardo da Vinci;

Flexibilita a mobilita

83.  vítá myšlenku učinit z přeshraniční mobility volitelnou součást odborného vzdělávání a přípravy a rozvíjet pro zúčastněné osoby možnosti přeshraničního trhu práce, jako je tomu u programu Leonardo da Vinci; důrazně naléhá na zúčastněné strany, aby zlepšily informovanost o programu Leonardo da Vinci a jiných relevantních programech; vyzývá proto k větší podpoře mobility s cílem usnadnit mladým lidem získání zahraničních zkušeností;

84.  vyzývá Komisi, členské státy a Evropský parlament, aby podporovaly a rozšiřovaly evropské programy mobility ve vzdělávání, a zejména program Leonardo da Vinci, s cílem napomáhat větší mobilitě učňů v rámci jednotného trhu;

85.  je přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava by měly vytvářet podmínky pro mobilitu pracovních sil, a to jak v průběhu počátečního studia, tak v rámci procesu celoživotního vzdělávání;

86.  věří, že přeshraniční mobilita v oblasti odborného vzdělávání a přípravy je stejně důležitá jako mobilita v oblasti všeobecného vzdělávání, a domnívá se, že by na rozvoj této mobility mělo být vynakládáno více úsilí;

87.  je toho názoru, že by měl být kladen důraz na větší spolupráci odlišných vzdělávacích systémů jednotlivých členských států, jež by překlenula existující rozdíly a zajistila mezi členskými státy vzájemné uznávání osvědčení a diplomů, a to s cílem posílit přeshraniční spolupráci a podpořit mobilitu;

88.  vyzývá členské státy, aby usnadnily uznávání mimoškolního a neformálního vzdělávání a podněcovaly k výměně pracovních zkušeností s cílem vytěžit co nejvíce z pracovní mobility a sdílení znalostí, a ponechat tak větší prostor pro individuální učební postupy;

89.  podotýká, že je nesmírně důležité usnadňovat mobilitu pracovníků v rámci vnitřního trhu; vítá a plně podporuje iniciativu Komise k přezkumu stávajícího systému uznávání odborných kvalifikací; je přesvědčen, že Komise by v rámci přezkumu směrnice o odborných kvalifikacích měla provést smysluplné hodnocení stávající podoby této směrnice; zastává názor, že jednou z nejvyšších priorit Komise musí být i nadále vzájemné uznávání odborných kvalifikací mezi členskými státy;

90.  domnívá se, že vytvoření nové strategie pro studium jazyků, jejímž cílem bude zlepšení obecných znalostí v oblastech konkrétních dovedností, usnadní mobilitu učitelů a studentů; upozorňuje, že zaručení plynulého přechodu od odborného vzdělávání k vysokoškolskému vzdělávání navíc přispěje ke zvýšení přitažlivosti kurzů odborné přípravy;

91.   vyzývá členské státy, aby v rámci celoživotního vzdělávání a odborné přípravy s podporou Komise a ve spolupráci se sociálními partnery zlepšily a monitorovaly systémy certifikace odborných kvalifikací;

92.  vítá návrh Komise uspořádat vzdělávání a odbornou přípravu do formy modulů; požaduje však, aby byla bezpodmínečně zachována komplexní povaha široké profesní kvalifikace, jednotlivé moduly byly jasně definovány a aby byla přijata nezbytná opatření umožňující jejich srovnávání;

93.  zdůrazňuje úlohu učitelů a školitelů při prosazování hlediska rovnosti pohlaví v rámci odborné přípravy a vzdělávání a vyzývá k rozvoji programů mobility, jako je např. program Leonardo da Vinci a projekt pro učně, přičemž budou přijata zvláštní opatření zaměřená na ženy s cílem usnadnit celoživotní nabývání dovedností, které jsou důležité pro začlenění nebo opětovné začlenění na pracovního trh;

94.  je přesvědčen, že partnerství mezi subjekty odborného vzdělávání a přípravy, jak jsou navržena ve strategii Evropa 2020, jsou předpokladem pro účinnost a význam této formy vzdělávání pro trh práce a měla by mít podobu dlouhodobě působících poradních skupin zaměřených na dovednosti, které trh práce požaduje;

95.  vyzývá členské státy, aby v rámci odborného vzdělání a přípravy kladly důraz na získávání jazykových znalostí, přičemž se zaměří na malé a střední podniky, a vytvoří tak podmínky pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti na jednotném trhu;

96.  zdůrazňuje velký význam nabývání a zlepšování znalosti cizích jazyků jako prostředku ke zvyšování sebedůvěry, přizpůsobivosti a mezikulturních dovedností;

97.  zdůrazňuje, že bude-li mladým lidem umožněno strávit část svého vzdělávání či odborné přípravy v zahraničí, bude to mít zásadní vliv na osvojení nových dovedností, včetně dovedností jazykových, a zvýší se tak jejich šance na začlenění na trh práce; vítá proto záměr Komise vytvořit kartu Mládež v pohybu, která všem mladým lidem pomůže s přesunem do jiného členského státu za účelem studia, a zavést evropské studentské mobilitní půjčky, aby byla většímu počtu mladých Evropanů, především těm z nejvíce znevýhodněných skupin, dána příležitost strávit část studia či odborné přípravy nebo získat pracovní zkušenost v zahraničí;

Evropská a mezinárodní spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

98.  vítá skutečnost, že Kodaňský proces podporuje společné referenční nástroje (Europass, evropský rámec kvalifikací, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy), a trvá na tom, že by měla být vynaložena koncentrovaná energie na uplatnění těchto nástrojů v praxi a jejich další rozvoj;

99.  vyzývá Komisi, aby posoudila interakci (a zajistila užší součinnost) mezi směrnicí 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, boloňským procesem o vysokoškolském vzdělávání a kodaňským procesem o odborném vzdělávání a přípravě, přičemž bude lépe využito evropského rámce kvalifikací, evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a Europassu; je toho názoru, že by si členské státy měly zachovat pravomoc formovat své vzdělávací systémy v souladu s konkrétními společenskými a kulturními podmínkami;

100.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala a důsledně zaváděla osvědčení kvality, které zásadním způsobem podporující inovační procesy v oblasti akce, účinnosti a účelnosti, jako jsou systémy doporučované evropským systémem pro zajišťování kvality v rámci sítě odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) i nástroje vyvinuté v rámci kodaňského procesu, například Europass a evropský rámec kvalifikací (EQF); vyzývá členské státy, aby zjednodušily postupy uznávání zahraničních profesních osvědčení tak, aby bylo možné prokazovat profesní schopnosti nejen pomocí formálních osvědčení, ale také na základě zkušebních dob, teoretických a praktických zkoušek a odborných posudků;

101.  domnívá se, že výzvy nastolené kodaňským procesem a strategií EU 2020 vyžadují poskytnutí odpovídajících finančních zdrojů, mimo jiné ze strukturálních fondů, zejména ESF, a větší účast na podpoře vysoce kvalitního odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím konkrétních akcí a zahrnutím nových modelů a postupů odborné přípravy, například zviditelněním úspěchů studentů na trhu práce, poukazováním na prestiž odborného vzdělávání a přípravy ve velkých společnostech a poskytováním kompletnějších informací a pokynů k otázkám odborného vzdělávání a přípravy před ukončením povinné školní docházky; konstatuje, že by bylo velmi cenné, pokud by byly podporovány výměny zkušeností s podpůrnými programy a pobyty v zahraničí, jako je účast na programu Leonardo da Vinci;

102.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily postupy pro uznávání zahraničních profesních osvědčení s cílem zajistit, aby mohly být profesní schopnosti prokazovány nejen pomocí formálních osvědčení, ale také prostřednictvím zkušební doby, teoretických a praktických zkoušek a odborných posudků;

103.   vyzývá k podpoře přeshraniční spolupráce, a to jak mezi členskými státy EU navzájem, tak se třetími zeměmi, ve snaze vytvořit programy pro výměnu osvědčených postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

104.   vyzývá Komisi, aby zavedla systém hodnocení účinnosti odborné přípravy s cílem dosáhnout vysoké míry zaměstnanosti a udržet ji;

105.  vyzývá Komisi a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), aby do opatření navazujících na komuniké ze zasedání v Bruggách o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011–2020 začlenily hledisko rovnosti pohlaví, zejména pokud jde o přístup k celoživotnímu vzdělávání, aby ženy a muži měli možnost vzdělávat se v kterékoli etapě života, přičemž vzdělávání a odborná příprava budou otevřenější a flexibilnější;

Financování

106.  žádá Komisi, aby přizpůsobila Evropský sociální fond, program celoživotního vzdělávání jako celek i Erasmus pro mladé podnikatele tak, aby mohly být v rámci celé EU přidělovány prostředky na konkrétní projekty odborného vzdělávání a přípravy, na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a na odbornou přípravu starších lidí v celé EU a aby byl usnadněn přístup k těmto prostředkům; vyzývá Komisi, aby podporovala programy Společenství na pomoc mladým lidem při získávání znalostí, dovedností a zkušeností, které potřebují pro nalezení svého prvního pracovního místa;

107.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily optimální využití strukturálních fondů, včetně Evropského sociálního fondu, na konkrétní programy, které podporují celoživotní vzdělávání a motivují ženy více se do něj zapojit a jejichž cílem je zvýšení míry účasti žen na systému odborného vzdělávání a přípravy, v neposlední řadě pomocí přiměřeně financovaných opatření zvlášť určených na dosažení tohoto cíle; vyzývá k vypracování konkrétních opatření na podporu podnikání žen v rámci pilotního projektu Erasmus pro mladé podnikatele;

108.   znovu opakuje svůj nesouhlas se škrty provedenými Radou ministrů v rozpočtu na rok 2011, pokud jde o financování hlavních programů EU v oblasti vzdělávání (program celoživotního vzdělávání seškrtán o 25 milionů EUR a program „Lidé“ seškrtán o 100 milionů EUR); konstatuje, že ambiciózní strategie Evropa 2020 je tak jasně v nesouladu se skutečností, tj. s rozpočtovými omezeními;

109.   vyzývá členské státy, aby jako jednu z možností zvážily systém poukázek, který by lidem s nízkým příjmem zajišťoval možnost účasti na odborné přípravě; vyzývá členské státy, aby v případě potřeby zažádaly o financování takovéhoto systému z prostředků ESF;

o
o   o

110.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10. (2) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 21. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0262. (4) Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s. 1. (5) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 8. (6) Úř. věst. C 45E, 23.2.2010, s. 33. (7) Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11. (8) Úř.věst. C 155, 8.7.2009, s.1. (9) Úř.věst. C 111, 6.5.2008, s. 1. (10) Úř.věst. C 320, 16.12.2008, s. 6.