Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (2012/2647(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Rámec kvality stáží“ (SWD(2012)0099),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 o využití potenciálu osobních služeb a služeb pro domácnost v oblasti zaměstnanosti (SWD(2012)0095),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Přizpůsobení Evropských služeb zaměstnanosti cílům strategie Evropa 2020“ (SWD(2012)0100),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Provádění iniciativy “Příležitosti pro mladé„: učiněny první kroky“ (SWD(2012)0098),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 o trendech a problémech na trhu práce (SWD(2012)0090),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Otevřené, dynamické a inkluzivní trhy práce“ (SWD(2012)0097),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu informačních a komunikačních technologií pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0096),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 o akčním plánu pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU (SWD(2012)0093),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682) a na své usnesení na toto téma ze dne 26. října 2011(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(4),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politiky zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,
– s ohledem na studii Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) „Dovednosti pro zelená pracovní místa“ z roku 2010,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o podpoře mobility pracovníků v Evropské unii(5),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. ledna 2011 s názvem „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“ (COM(2011)0011) a návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který byl k tomu sdělení připojen,
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2011 nazvaný „Pokroky v plnění cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (SEK(2011)0526),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(7),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v důsledku přetrvávajících strukturálních nedostatků a hospodářské krize došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti z 9,5 % v roce 2010 na 10,2 % v roce 2012, což představuje celkově 6 milionů pracovních míst, které byly od roku 2008 zrušeny,
B. vzhledem k tomu, že výzva dosažení zaměstnanosti a sociálního začlenění a boje proti chudobě se stává stále náročnější a zároveň v těchto oblastech dochází k umocňování rozdílů mezi členskými státy a regiony;
C. vzhledem k tomu, že výhled pro rok 2012 je podle předpovědí Komise ještě nepříznivější a předpokládá se, že HDP Evropské unie bude v roce 2012 stagnovat a několik členských států bude v recesi;
D. vzhledem k tomu, že pro splnění cíle zaměstnanosti strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, podle něhož by do roku 2020 mělo být zaměstnáno 75 % lidí ve věku 20–64 let, bude třeba obsadit 17,6 milionu nových pracovních míst;
E. vzhledem k tomu, že nestabilita pracovních míst především znamená lidskou tragédii pro pracovníky a jejich rodiny a má za následek promarnění produktivní kapacity, jelikož u osob, které příliš často mění pracovní místa nebo jsou dlouhou dobu nezaměstnané či nečinné, většinou dochází ke ztrátě dovedností;
F. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je zvláště vysoká mezi mladými lidmi, což je zčásti důsledek nesouladu mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich, avšak často jsou mladí lidé nezaměstnaní bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání;
G. vzhledem k tomu, že úsporná opatření, která provádí mnoho členských států s cílem konsolidovat veřejné finance, přispěla k významnému nárůstu nezaměstnanosti;
H. vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize došlo k významnému nárůstu nezaměstnanosti a ekonomiky mnoha členských států nedosahují dostatečného růstu na to, aby mohl být tento problém vyřešen;
I. vzhledem k tomu, že dosažení vysoké míry zaměstnanosti je nutné i pro provedení konsolidace veřejných financí a oživení hospodářství, protože vysoká míra zaměstnanosti s sebou přináší jednak udržení úrovně vnitřní spotřeby, a také větší počet osob, které přispívají na financování sociálního státu;
J. vzhledem k tomu, že reformy v oblasti pracovního práva v mnoha členských státech neměly za následek vytvoření kvalitnějších pracovních příležitostí, nýbrž naopak podpořily vytvoření'dvouúrovňového' pracovního trhu, v rámci něhož více a více pracovníků – často z těch nejzranitelnějších skupin pracovníků, jako jsou ženy, mladí lidé a migranti – pracuje v podmínkách trvalé nejistoty a za nízkou mzdu;
K. vzhledem k tomu, že závazky, které si členské státy vytyčily v rámci svých národních programů reforem, často nejsou dostatečné k tomu, aby byla splněna většina celoevropských cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;
L. vzhledem k tomu, že Roční analýza růstu 2012 Evropské unie vyzývá k přijetí rázných opatření s cílem posílit vytváření pracovních míst a zajistit hospodářskou obnovu vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že tuto výzvu rozhodně podpořila Evropská rada na svém zasedání v březnu 2012;
M. vzhledem k tomu, že tvůrci politik jak na vnitrostátní, tak na celoevropské úrovni nesou odpovědnost za zajištění toho, aby pracovníci měli přístup k odpovídajícím možnostem vzdělávání a odborné přípravy, aby mohli přizpůsobit své dovednosti měnícím se hospodářským strukturám a struktuře zaměstnanosti;
N. vzhledem k tomu, že podpora sociálního, udržitelného a konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdroje je jedním z cílů strategie Evropa 2020;
O. vzhledem k tomu, že v oblastech klíčových pro inovace již lze zaznamenat nedostatek kvalifikovaných specifických pracovních dovedností a předpokládá se, že do roku 2020 budou nejméně 40 % zaměstnanosti vytvářet vysoce kvalifikované nedělnické profese;
P. vzhledem k tomu, že podle nedávno zveřejněných statistik jeden z čtyř zaměstnavatelů v Evropě čelí potížím při obsazování pracovních míst, přičemž nejnesnáze se hledají kvalifikovaní řemeslníci, technici a inženýři;
Q. vzhledem k tomu, že do výzkumu, inovací, vzdělávání a odborné přípravy, jež mají stěžejní význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, v EU stále plyne menší objem investic než v zemích, které jsou jejími hospodářskými partnery a konkurenty;
1. vítá návrhy Komise na doplnění priorit zaměstnanosti, které stanoví roční analýza růstu, o střednědobé pokyny k politikám zaměstnanosti zaměřené na splnění cílů strategie Evropa 2020; vítá širokou paletu témat, kterými se zabývá balíček opatření v oblasti zaměstnanosti, a s nadšením schvaluje již dlouho požadovanou změnu politiky v oblasti tvorby pracovních míst; vyzývá k poskytnutí potřebných investic do zaměstnanosti a růstu v zelené ekonomice, ve zdravotnictví a v odvětvích sociálních služeb a informačních a komunikačních technologií, včetně investic do dovedností, odborné přípravy a vyšších mezd;
2. odsuzuje skutečnost, že většina členských států navzdory závazkům, které přijala na zasedání Evropské rady na jaře 2012, a navzdory pokynům, které Komise vydala ve svém sdělení, nepředložila v rámci svých národních programů reforem pro rok 2012 národní plány zaměstnanosti, v nichž by stanovila komplexní opatření s cílem vytvořit pracovní místa a ekologicky zaměřené pracovní příležitosti, upřesnila by spojitost mezi politikami v oblasti zaměstnanosti a finančními nástroji, stanovila reformy pracovního trhu a jasný harmonogram, podle něhož by se v následujících 12 měsících prováděl víceletý program reforem;
3. zdůrazňuje, že politiky v oblasti trhu práce nemohou nahrazovat selhávající makroekonomické politiky, a vyzývá Komisi, aby do všech návrhů zaměřených na vytváření pracovních míst zahrnula čtyři cíle agendy MOP pro důstojnou práci, jimiž je vytváření pracovních míst, zaručení pracovních práv, rozšíření sociální ochrany a podpora sociálního dialogu;
4. vítá návrh Komise na systém sledování trhu práce a individuální sledovací systém v případě zemí, které nedodržují specifická doporučení Rady; naléhavě Komisi vyzývá, aby do těchto návrhů zahrnula sledování s cílem napomoci plnění cíle Evropa 2020 spočívajícího v omezení chudoby a podpoře sociálního začlenění v rámci tohoto systému;
5. naléhavě vyzývá hlavy států a předsedy vlád v EU, aby do konce roku 2012 přijali závazek k evropskému investičnímu balíčku; pevně se domnívá, že pokud by takový balíček zahrnoval konkrétní závazky na vnitrostátní a evropské úrovni k poskytování investic s cílem dosáhnout udržitelného růstu a zaměstnanosti v klíčových odvětvích, jako je účinné využívání zdrojů a řízení, obnovitelné zdroje, energetická účinnost či recyklace / opětovné používání, mohl by Evropu dostat z krize; vyzdvihuje směrnici o energetické účinnosti jako konkrétní příklad evropské legislativy, jež by mohla vytvořit až dva miliony nových pracovních míst;
6. vítá návrh na snížení daňového zatížení práce způsobem, který se neprojeví na příjmech do státní pokladny; podotýká, že průměrný daňový klín mezi náklady, které nese zaměstnavatel za přijetí pracovníka do práce, a reálnou mzdou pracovníka v mnohých případech dosahuje v EU více než 40 %; domnívá se, že přesun daňové zátěže prostřednictvím zavedení výjimek či snížení příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení by mohl umožnit, aby podniky těchto výjimek/snížení využívaly k vytváření nových pracovních míst či ke zvyšování mezd;
7. souhlasí s Komisí, že ambicióznější cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou pobídkou k investicím, a tedy i k zaměstnanosti v odvětvích využívajících technologie nové generace, které vyžadují znalosti; naléhavě žádá členské státy, aby přešly na hospodářský model založený na zásadě účinného využívání zdrojů; poukazuje na zjištění Komise, že každý procentní bod, o který by bylo sníženo využívání zdrojů, by mohl znamenat vytvoření 100 000 až 200 000 nových pracovních míst;
8. podporuje myšlenku, že prostředkem k vytváření většího počtu pracovních míst by měla být podpora podnikání, zakládání nových podniků a samostatné výdělečné činnosti, a to proto, že se dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru v EU nacházejí v malých a středních podnicích a mikropodnicích, a vyzývá Komisi a členské státy, aby do těchto oblastí více investovaly, zejména poskytováním veřejných zakázek a přístupu k finančním prostředkům;
9. vítá investice do sociálních podniků a sociálního podnikání, jež skýtají dobré možnosti pokrytí sociálních potřeb, které nelze uspokojit prostřednictvím veřejných statků či služeb;
10. vyzývá Komisi, aby se řídila zásadou „zelenou malým a středním podnikům (MSP)“ a aby důkladně sledovala uplatňování příslušných snížení daňové zátěže s cílem zajistit, aby MSP nebyly negativně postiženy neúměrnou administrativní zátěží či překážkami volného obchodu v rámci jednotného trhu, a aby zároveň zajistila řádné dodržování pracovního práva a právních předpisů v sociální oblasti na všech úrovních;
11. naléhavě vyzývá členské státy, aby neprodleně odstranily veškerá omezení přístupu pracovníků z Bulharska a Rumunska na volný trh práce; upozorňuje na negativní účinky těchto omezení na nehlášené a nezákonné zaměstnávání a poukazuje na zneužívání osob, k němuž v důsledku omezení dochází;
12. vyzývá členské státy, aby dále zintenzívnily boj proti neformální či nehlášené práce a nucené samostatně výdělečné činnosti, a to poskytováním dostatečných prostředků na inspekce práce, vytvářením informačních kampaní o rizicích a nevýhodách nezákonné práce, zvýšeným a lepším prosazováním stávajících pracovních zákonů a norem potírajících nehlášenou práci, dále obecným uplatňováním zásady rovného zacházení, posilováním úlohy EU při podpoře větší a lepší spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními inspektoráty pro oblast práce a sociálních věcí, zaváděním preventivních opatření včetně kontrol a vhodných sankcí a pečlivým sledováním pokroku, kterého v této oblasti dosáhnou;
13. vítá zahájení veřejné konzultace týkající se zaměstnanosti v odvětvích zdravotní a sociální péče; domnívá se, že tato odvětví mohou hrát důležitou roli v dosahování cílů strategie Evropa 2020, které se týkají zaměstnanosti a sociálního začleňování; vyzývá Komisi, aby za účelem zlepšení stávajících pracovních podmínek v těchto odvětvích zohledňovala ve svých budoucích politických návrzích ustanovení úmluvy Mezinárodní organizace práce doplněná doporučením týkajícím se pracovníků v domácnostech;
14. souhlasí s názorem Komise, že politika soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond jsou důležitými zdroji investic, které podněcují udržitelný růst a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byl plný potenciál těchto fondů a nástroje mikrofinancování účinně využíván k investování do vzdělávání, odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, mobility pracovníků a produktivity;
15. vyzývá k rychlejšímu a snazšímu vyřizování a schvalování žádostí o financování z programů EU pro růst a inovace;
16. vítá návrh Komise, který zdůrazňuje výhody plynoucí ze stanovení minimální mzdy na úrovni členských států, pokud jde o boj proti chudobě při zaměstnání a sociální dumping a podporu celkové poptávky; domnívá se, že jakýkoli takový návrh musí zohledňovat a respektovat vnitrostátní postupy kolektivního vyjednávání;
17. je přesvědčen, že právní předpisy na ochranu zaměstnanosti musejí být uzpůsobeny tak, aby podněcovaly podniky k vytváření nových pracovních míst a pomáhaly zvyšovat mobilitu a přizpůsobivost trhů práce a zároveň pomáhaly řešit segmentaci v celé EU;
18. vyzývá Komisi, aby se zaměřila na skutečné příčiny segmentace trhu práce, jako je nerovné postavení žen a mužů a nedostatek politik zaměřených na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;
19. souhlasí s tvrzením, že vnitřní flexibilita organizace pracovní doby může v době hospodářského poklesu napomoci k udržení zaměstnanosti a ke snižování nákladů na přizpůsobení, ačkoli nemůže nahradit politiky růstu; zdůrazňuje však, že opatření musejí být přizpůsobena sociálním podmínkám, vyjednána se sociálními partnery a v souladu se zájmy zaměstnavatelů i pracovníků;
20. souhlasí s tvrzením Komise, že všechny druhy smluvních ujednání by zaměstnancům měly poskytovat základní práva, včetně důchodových práv, sociální ochrany a přístupu k celoživotnímu učení;
21. vítá iniciativu Komise zřizující Přehled dovedností EU, jenž zlepší transparentnost a přístup pro uchazeče o zaměstnání a zvýši mobilitu pracovníků;
22. vítá nedávnou legislativní iniciativu Komise v oblasti odborných kvalifikací; považuje ji za klíčově důležitou pro posílení vzájemného uznávání diplomů a odborných kvalifikací a pro vytvoření mechanismu posíleného vzájemného uznávání dovedností a schopností;
23. vyzývá Komisi, aby před koncem roku 2012 zavedla do praxe Evropský znalostní pas s cílem zajistit rovnost a nediskriminaci osob v souvislosti s tím, jak a kde získaly své dovednosti, zvýšit účinnost slaďování nabídky schopností s poptávkou po nich a podpořit přeshraniční mobilitu pracovníků;
24. vítá pracovní dokument útvarů Komise o rámci kvality stáží a očekává výsledky studie týkající se přehledu opatření členských států v oblasti stáží a vyzývá Komisi, aby navrhla, aby stáže byly vždy spojeny s procesem získávání kvalifikace; vybízí Komisi, aby co nejdříve předložila návrh doporučení Rady o rámci kvality stáží a doporučení Rady týkající se nařízení o zárukách pro mladé lidi a aby stanovila minimální standardy na podporu poskytování vysoce kvalitních stáží a účasti na nich;
25. zdůrazňuje, že zaměstnanost mladých lidí velmi závisí na celkové ekonomické situaci; zdůrazňuje význam podpory a poradenství poskytovaných mladým lidem a monitorování jejich situace při jejich přechodu ze vzdělávání do profesního života; vyzývá Komisi, aby sladila jakékoli budoucí návrhy v této oblasti s iniciativami Mládež v pohybu a Příležitosti pro mladé; vyzývá členské státy, aby započaly výměnu osvědčených postupů, pokud jde o boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;
26. vyzývá členské státy, Komisi a Radu, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery využily každé příležitosti k zajištění toho, aby mohl každý mladý občan EU po nejvýše čtyřech měsících strávených v nezaměstnanosti začít pracovat či se odborně vzdělávat, čehož dosáhnou prováděním evropské záruky pro mladé lidi; domnívá se, že by členské státy měly učinit záruku pro mladé lidi právně vymahatelnou, aby účinným způsobem zlepšila situaci mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nevzdělávají se ani se neúčastní odborné přípravy, a umožnila postupné překonání problému nezaměstnanosti mladých lidí v EU; zdůrazňuje, že záruce pro mladé lidi je třeba poskytnout zvláštní finanční podporu, a to zejména v členských státech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mládeže;
27. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v jejich boji proti nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím nevyužitých prostředků ze strukturálních fondů;
28. po boku Komise vyzývá členské státy, aby větší měrou využívaly systém EURES; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou systém EURES hraje ve fungování vnitřního trhu tím, že poskytuje poradenství pracovníkům a uchazečům o zaměstnání, pokud jde o jejich práva v jiných členských státech; vyzývá k plnému zapojení Evropského parlamentu s ohledem na reformu struktury a správy sítě EURES;
29. vítá iniciativy Komise, jež jsou zaměřeny na zmírňování nevýhodného postavení žen na trhu práce a na jejich začleňování na trhu práce zajišťováním rovného odměňování a náležité péče o děti a odstraňováním veškeré diskriminace a daňových znevýhodnění, která odrazují ženy od účasti na trhu práce; vyzývá členské státy, aby v těchto oblastech přijaly další opatření;
30. naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou práci na směrnici o přenositelnosti důchodů, jelikož právní nejistota týkající se ustanovení o sociálním zabezpečení a důchodových právech je jednou z hlavních překážek volného pohybu pracovníků;
31. vyzývá členské státy, aby i přes úsporná opatření, jejichž zavedení si vyžádala hospodářská krize a potřeba minimalizovat zátěž v podobě veřejného dluhu, a to zejména v eurozóně, přijaly politiky, jež by působily ve prospěch hospodářského růstu, či aby pokračovaly v provádění takových politik, včetně upřednostňování vynakládání finančních prostředků na oblast vzdělávání, celoživotního učení, výzkumu a inovací;
32. naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila spravedlivou mobilitu a potírala zneužívání vyslaných pracovníků jak v hostitelských zemích, tak v zemích původu;
33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.