Evropský parlament,

–  s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000,

–  s ohledem na zprávu přijatou v červenci 2014 otevřenou pracovní skupinou OSN (OWG) pro cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na zprávu přijatou dne 8. srpna 2014 mezivládním odborným výborem pro otázky financování udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na ministerské prohlášení Politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj z července 2014,

–  s ohledem na zprávu Organizace spojených národů o rozvojových cílech tisíciletí za rok 2014,

–  s ohledem na závěrečný dokument ze schůzky na vysoké úrovni Globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, která se konala v dubnu 2014 v Mexiku,

–  s ohledem na pekingskou deklaraci a akční platformu schválenou na IV. světové konferenci o ženách, která se konala v září 1995, a na následné závěrečné dokumenty,

–  s ohledem na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji přijatý v Káhiře v roce 1994 a na následný přezkum po 20 letech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na zprávu OSN „Gender Chart 2012 (Rovnost pohlaví: přehled pokroku v roce 2012)“, která vyhodnocuje zlepšení v otázkách rovnosti žen a mužů v rámci osmi rozvojových cílů tisíciletí,

–  s ohledem na výsledek konference OSN o životním prostředí a rozvoji z roku 1992 a na zprávu navazující konference o udržitelném rozvoji, která se konala v Rio de Janeiro (Brazílie) od 20. do 22. června 2012,

–  s ohledem na zprávu o lidském rozvoji Rozvojového programu OSN (UNDP) z roku 2014 s názvem „Udržování lidského pokroku: omezování slabých stránek a budování odolnosti vůči katastrofám“,

–  s ohledem na zprávu OSN o rozvojovém programu na období po roce 2015 vypracovanou panelem na vysoké úrovni v květnu 2013,

–  s ohledem na zprávu konference OSN o udržitelném rozvoji, která se konala v Rio de Janeiro (Brazílie) od 20. do 22. června 2012,

–  s ohledem na zprávu týmu OSN pověřeného systémovými úkoly v rámci Rozvojového programu OSN po roce 2015 pro generálního tajemníka OSN nazvanou „Zajištění budoucnosti, jakou chceme pro všechny“,

–  s ohledem na rezoluci nazvanou „Dodržení slibu: společně k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“, které přijalo Valné shromáždění OSN na svém plenárním zasedání na vysoké úrovni věnovaném rozvojovým cílům tisíciletí v rámci své 65. schůze v roce 2010,

–  s ohledem na istanbulský akční program pro nejméně rozvinuté země na desetiletí 2011–2020,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na zprávu FAO o nedostatku potravin ve světě,

–  s ohledem na prohlášení a akční plán, které byly přijaty na Fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se konalo v Busanu v prosinci 2011,

–  s ohledem na zprávu Rozvojového programu OSN nazvanou „Za polovinou cesty: dosahování rozvojových cílů tisíciletí“, která byly zveřejněna v lednu 2010,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na právní rámec pro lidská práva,

–  s ohledem na práci týmu OSN pro systémové úkoly v rámci rozvojové agendy pro období po roce 2015, působícího pod společným vedením odboru OSN pro ekonomické a sociální otázky (UN DESA) a UNDP, s podporou všech agentur OSN a na základě konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými stranami,

–  s ohledem na celosvětovou strategii a akční plán pro veřejné zdraví, inovace a duševní vlastnictví WHO ze dne 24. května 2008,

–  s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci a na akční program z Akkry,

–  s ohledem na Deklaraci o právu na rozvoj z roku 1986,

–  s ohledem na Kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky(1),

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením“ (COM(2014)0335),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2014 nazvané „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM (2014)0263),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. dubna 2014 nazvaný „Přístup k rozvojové spolupráci Evropské unie založený na dodržování práv a zahrnující všechna lidská práva“ (SWD(2014)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. února 2013 s názvem „Důstojný život pro všechny: Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“ (COM(2013)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 s názvem „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

–  s ohledem na veřejné konzultace Evropské komise týkající se přípravy postoje EU k rozvojovému rámci po roce 2015, které probíhaly od 15. června 2012 do 15. září 2012,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se setkali v rámci Rady, Evropského parlamentu a Komise, o rozvojové politice Evropské unie nazvané „Evropský konsensus“(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 s názvem „Soudržnost politik v zájmu rozvoje“ (COM(2005)0134), a na závěry 3166. zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 14. května 2012 s názvem „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(4),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 2. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku rozvoje (2015)(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o rozvojových cílech tisíciletí – stanovení rámce po roce 2015(6),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 19. května 2014 o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na právech zahrnujícím veškerá lidská práva,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2013 o financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje v období po roce 2015,

–  s ohledem na společné prohlášení AKT-EU ze dne 20. června 2014 o rozvojovém programu po roce 2015,

–  s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 25. června 2013 o souhrnném rámci pro období po roce 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0037/2014),

A.  s ohledem na to, že v roce 2000 se všechny zúčastněné strany sešly, aby stanovily rozvojové cíle tisíciletí – konkrétní cíle týkající se rozvoje a vymýcení chudoby do roku 2015;

B.  vzhledem k tomu, že díky rozvojovým cílům tisíciletí se zvýšila informovanost o vymýcení celosvětové chudoby jako naléhavé výzvě a prioritním cíli činnosti na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že míra plnění rozvojových cílů tisíciletí je různá a výsledky v oblasti snižování extrémní chudoby, boje proti malárii a tuberkulóze, zlepšování přístupu k pitné vodě a snižování nerovností v počtu dětí zapsaných do základních škol jsou viditelné a pozitivní; vzhledem k tomu, že určitými nedostatky rozvojových cílů tisíciletí je třeba se v plné míře zabývat při stanovení rámce pro období po roce 2015;

C.  vzhledem k tomu, že z hodnocení pokroku při dosahování stávajících rozvojových cílů tisíciletí vyplývá, že v novém rámci má zásadní význam těsné propojení úsilí o vymýcení chudoby s bojem proti nerovnostem a s podporou udržitelného rozvoje a jednotný a univerzální soubor cílů s diferencovaným přístupem;

D.  vzhledem k tomu, že se očekává zvýšení počtu městského obyvatelstva ze současných 3,6 miliardy na více než 6 miliard a předpokládá se, že největší města se rozrostou na megapole překračující sto milionů obyvatel; vzhledem k tomu, že nadměrná urbanizace ohrožuje udržitelnost rozvoje ve všech jeho rozměrech;

E.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní konference o populaci a rozvoji v Káhiře v roce 1994 vyzvala k zajištění přístupu ke službám v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví, včetně služeb plánování rodičovství; v této souvislosti připomíná, že podle odhadů zemřelo v roce 2013 během těhotenství a při porodu 289 000 žen; připomíná pátý rozvojový cíl tisíciletí a to, že ženy musí mít přístup k účinným metodám antikoncepce a plánování rodičovství, aby se tak snížila míra mateřské úmrtnosti téměř o třetinu;

F.  vzhledem k tomu, že snižování chudoby je nerovnoměrné a nerovnosti v příjmech, které panují mezi jednotlivými zeměmi a uvnitř těchto zemí a které v rozvinutých i rozvojových zemích vzrostly, představují jednu z největších rozvojových výzev a že jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích nerovnosti vzrostly, přičemž jsou obzvláště patrné v zemích s nízkými a středními příjmy; vzhledem k tomu, že 1,5 miliardy lidí žije v chudobě, která bývá spojena se špatnou zdravotní péčí, nedostatečným vzděláváním a nízkou životní úrovní, a to zejména ve státech zasažených konflikty a v nestabilních státech;

G.  vzhledem k tomu, že rozvojové úsilí je nadále narušováno násilnými konflikty a humanitárními krizemi; vzhledem k tomu, že je obzvláště palčivý dopad vojenských konfliktů a krizí na ženy;

H.  vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit úsilí o snížení počtu hladovějících lidí o polovinu, neboť 162 milionům malých dětí hrozí podvýživa; vzhledem k tomu, že tzv. skrytý hlad lze vymezit jako nedostatek mikrosložek výživy, který může mít nevratné dopady na lidské zdraví i sociálně-ekonomické následky v podobě snížení lidské produktivity;

I.  s ohledem na skutečnost, že rok 2014 je Mezinárodním rokem rodinných zemědělských podniků;

J.  vzhledem k tomu, že Deklarace OSN z roku 1986 o právu na rozvoj prohlašuje rozvoj za jedno ze základních lidských práv; vzhledem k tomu, že deklarace zavazuje k „lidskoprávnímu přístupu“ vyznačujícímu se uplatňováním všech lidských práv (hospodářských, sociálních, kulturních, občanských a politických); vzhledem k tomu, že deklarace zavazuje rovněž k prohlubování mezinárodní spolupráce;

K.  vzhledem k tomu, že úsilí o snižování chudoby ohrožuje změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí, neboť ještě více prohlubují stávající zranitelná místa, přičemž řada rozvojových zemí je stále ještě závislá na zemědělství a přírodních zdrojích citlivých na klima a postrádá kapacity ke zvládání klimatických hrozeb; vzhledem k naléhavé potřebě snížit celosvětové emise skleníkových plynů a dosáhnout spravedlivějšího a udržitelnějšího řízení a správy přírodních zdrojů;

L.  vzhledem k tomu, že pokrok při dosahování rozvojových cílů tisíciletí souvisejících se zdravím do značné míry vychází z investic do výzkumu a vývoje, které byly učiněny v předchozích letech; vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví by neměla bránit v přístupu k cenově dostupným lékům;

M.  vzhledem k tomu, že zásadní a nezbytnou podmínkou pro řešení mezigeneračního cyklu chudoby a nerovnosti je přístup k předškolnímu vzdělávání a ke vzdělávání a odborné přípravě pro každé dítě, mladou osobu a dospělého na nejvyšší dosažitelné úrovni kvality;

N.  vzhledem k malému pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; vzhledem k tomu, že ženy jsou častou obětí diskriminace a násilí;

O.  vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku tvoří z osob žijících v extrémní chudobě většinu ženy a dívky, a vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a práva žen jsou nezbytnou podmínkou pro úspěch rámce pro rozvoj po roce 2015; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že každý den na světě zemře 800 žen v důsledku komplikací během těhotenství či porodu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní konference o populaci a rozvoji v Káhiře v roce 1994 vyzvala k zajištění všeobecného přístupu ke službám a právům v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví, díky nimž mohou být zachráněny lidské životy;

P.  vzhledem k tomu, že ženy tvoří více než jednu polovinu z celkového počtu uprchlíků;

Q.  vzhledem k tomu, že Afrika vyváží do ostatních částí světa prostřednictvím nelegálních finančních toků podstatně více kapitálu, než dostává v podobě mezinárodní pomoci a plateb;

R.  vzhledem k tomu, že nový udržitelný rámec pro rozvoj nabízí příležitost, jak zajistit široké zapojení organizací občanské společnosti, místních orgánů a národních parlamentů;

S.  vzhledem k tomu, že na celosvětový demografický růst je zapotřebí reagovat vytvářením většího počtu nových a důstojných pracovních míst; vzhledem k tomu, že významnou úlohu při vytváření pracovních míst v rozvinutých i rozvojových zemích hraje soukromý sektor, který proto může být klíčovým partnerem v boji proti chudobě, pokud budou uplatňovány jasné mechanismy zodpovědnosti a dodržována mezinárodní ustanovení o sociální ochraně;

T.  vzhledem k tomu, že pomoc hraje nadále jedinečnou úlohu při snižování chudoby a jako pozitivní impulz pro změnu situace v rozvojových zemích;

U.  vzhledem k tomu, že v boji proti chudobě a nerovnosti je důležitým prvkem uvolnění domácích zdrojů;

V.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími dárci rozvojové pomoci, a měly by tudíž být i nadále v příští fázi jednání v rámci OSN hybnou silou a prosazovat zejména lidskoprávní přístup založený na rovnosti, nediskriminaci, účasti a zapojení do vytváření a provádění rámce;

W.  vzhledem k tomu, že závěry Rady z prosince 2014 stanoví jednotné zásady a hlavní linie strategie pro vyjednávání;

X.  vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU stanoví, že hlavním cílem rozvojové politiky EU je snížení a výhledově i vymýcení chudoby a že při provádění politik EU je třeba přihlížet k rozvojovým cílům;

I.  Rozvojové cíle tisíciletí: zhodnocení a nové výzvy

1.  zdůrazňuje, že se v posledních letech proměnily celosvětové poměry, kdy došlo i ke změnám v globální hospodářské a politické rovnováze, a i když některé rozvojové a rozvíjející se ekonomiky zažily významný hospodářský růst, stále čelí vysoké a vzrůstající míře nerovnosti; má za to, že je zapotřebí nového přístupu, který zahrne globální správu a řízení a výrazně se zaměří na soudržnost politik ve prospěch rozvoje a zajištění globálních veřejných statků;

2.  připomíná, že i když je výhodou rozvojových cílů tisíciletí jejich jednoduchost, nezabývaly se skrytými strukturálními faktory, které vedou k chudobě a nerovnosti; zdůrazňuje, že globální udržitelný rámec pro rozvoj po roce 2015 by měl být transformativní, přičemž by měl řešit základní příčiny chudoby a nerovnosti, čímž přispěje ke splnění rozpracovaných úkolů, jež byly vymezeny podle stávajících rozvojových cílů tisíciletí;

3.  zdůrazňuje, že rozvojové cíle tisíciletí, stanovené v roce 2000,  dosáhly řady úspěchů v zemích se středními příjmy a v rozvojových zemích, avšak tento pokrok nebyl rovnoměrný, a proto je zapotřebí, aby tyto výsledky byly správně analyzovány a ponaučení z nich by měla posloužit při vytváření globálního rámce pro rozvoj po roce 2015;

4.  připomíná, že byť rozvojové cíle tisíciletí přinesly obrovské změny v lidských životech, klíčové otázky, jako porušování lidských práv, nerovnosti, včetně nerovnosti mezi ženami a muži, ozbrojené konflikty a terorismus, změna klimatu, nedostatek potravin, nedostatky v oblasti majetkového a pozemkového práva, migrace, omezený přístup ke službám zdravotní péče a vzdělávání, demografické změny, omezené zdroje, daňové podvody a vyhýbaní se daňové povinnosti, neudržitelný růst, nezaměstnanost a finanční a ekonomické krize stále představují extrémně složité a vzájemně propojené výzvy pro následující desetiletí, takže je nutné hledat nové cesty rozvoje, jež by mohly vést k inkluzivnímu a udržitelnému rozvoji pro všechny;

5.  zdůrazňuje, že udržitelnost životního prostředí je prvořadou výzvou a že selhání v této oblasti pravděpodobně ohrozí všechny rozměry lidského rozvoje; zejména připomíná, že zhoršování stavu životního prostředí představuje pro splnění cíle vymýcení extrémní chudoby a hladu obrovskou překážku; připomíná, že například přetrvávající nerovnosti a boj o nedostatkové zdroje patří k hlavním příčinám konfliktů, hladu, nedostatku bezpečí a násilí, a ty jsou zase hlavními faktory brzdícími lidský rozvoj a úsilí o dosažení udržitelného rozvoje;

6.  zdůrazňuje, že nový rámec by měl na tyto výzvy efektivně reagovat a řešit důležité problémy, jako je respektování důstojnosti každého člověka, spravedlnost, rovnost, řádná správa, demokracie, právní stát, mír a bezpečnost, změna klimatu, řízení rizik přírodních pohrom a zvyšování odolnosti, zachovávání biologické rozmanitosti, inkluzivní a udržitelný rozvoj, majetková práva, pozemková práva, zdravotní a sociální ochrana, vzdělávání, výzkum a inovace a práva žen, dětí a menšin;

7.  podtrhuje, že nový rámec pro rozvoj musí mít všeobecnou povahu a být použitelný ve všech zemích, včetně členských států EU, a tudíž musí být relevantní a spravedlivý ve vztahu k rozvinutým i rozvojovým zemím, avšak zároveň musí zohledňovat rozdíly mezi jednotlivými státy, pokud jde o místní podmínky, schopnosti, politiky a priority; zdůrazňuje, že o novou zodpovědnost a zátěž se musejí rovnoměrně, avšak spravedlivě podělit všechny země; vyzývá EU, aby uvedla, jaká může navrhnout konkrétní opatření a závazky, jež by na domácí a mezinárodní úrovni naplnily zásadu univerzálnosti;

8.  zdůrazňuje, že osu nového rámce pro rozvoj by měla tvořit vzájemná odpovědnost a transparentnost na všech úrovních a že je důležité, aby národní vlády a další aktéři, včetně soukromého sektoru, nesli odpovědnost za jeho provádění;

9.  vyzývá EU, aby se aktivně postavila do čela procesu, který usiluje o vymezení jednotného, komplexního a integrovaného globálního rámce pro rozvoj po roce 2015, a vítá shodu na tom, že nový program globálního rozvoje vyžaduje posílení způsobů provádění a obnovení globálního partnerství pro udržitelný rozvoj;

II.  Potřeba obnoveného globálního partnerství a silné a jednotné pozice EU

10.  vyzývá EU k tomu, aby sehrála aktivní úlohu při utváření nového globálního partnerství, díky němuž dojde k aktivnímu zapojení všech zemí, včetně rozvíjejících se ekonomik, a všech příslušných zúčastněných stran, včetně soukromého sektoru, organizací občanské společnosti, místních orgánů a národních parlamentů;

11.  vyzývá EU, aby při nadcházejících mezivládních jednáních zaujala rozhodný, soudržný a jednotný postoj, jenž zohlední priority zdůrazněné v tomto usnesení;

12.  potvrzuje závěry otevřené pracovní skupiny OSN; domnívá se však, že rámec, jenž byl v těchto závěrech vymezen, by bylo možné případně rozčlenit na další kategorie při současném zachování rovnováhy mezi vymýcením chudoby, bojem proti nerovnostem a třemi aspekty udržitelného rozvoje, avšak nesmí se tak stát na úkor lidskoprávního přístupu či ambicióznějších a inovativnějších cílů;

13.  zdůrazňuje, že by nový globální rámec měl zahrnovat odpovídající institucionální strukturu, jež by reagovala na výzvy spojené s hlavními cíli, jimiž je vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a podpora udržitelného rozvoje, přičemž by jeho součástí měly být jasné pokyny pro dohled nad jeho prováděním, a dále zdůrazňuje, že tato struktura by měla rovněž řešit složité otázky a vazby mezi jednotlivými částmi budoucího rámce;

14.  je přesvědčen, že soudržnost politik v zájmu udržitelného rozvoje představuje klíčový nástroj pro provádění rámce pro období po roce 2015; za tímto účelem vyzývá EU k zajištění toho, aby součástí uvedeného rámce byly nezbytné pokyny, hodnocení dopadu a mechanismy monitorování a podávání zpráv, aby se tak v praxi uplatňovala soudržnost politik v zájmu rozvoje;

15.  zdůrazňuje, že univerzálnost globálního programu rozvoje pro období po roce 2015 znamená, že je třeba, aby EU a její členské státy přijaly náročnější závazky; zdůrazňuje, že bude nutné, aby byly nové cíle v oblasti udržitelného rozvoje, jež byly stanoveny v globálním rámci, zohledněny i ve vnějších a vnitřních politikách EU;

III.  Prioritní oblasti

16.  připomíná, že hlavní prioritou celosvětového rozvojového programu po roce 2015 musí zůstat vymýcení chudoby spolu s řešením problematiky provázanosti otázky ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti a posilováním celosvětového partnerství;

Vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a udržitelný rozvoj

17.  zdůrazňuje, že hlavními tématy globálního rámce pro rozvoj po roce 2015 by měly být vedle udržitelného rozvoje i ukončení chudoby a boj proti nerovnostem; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se tento rámec zaměřil zejména na občany, přičemž by měl řešit otázky nedostatků v oblasti spravedlnosti, a to uplatněním lidskoprávního přístupu, jehož cílem je snížit nerovnosti uvnitř zemí a mezi nimi, což je jednou z hlavních priorit nového rámce;

18.  má za to, že nerovnost brání úsilí o rozvoj a snižování chudoby; připomíná, že vymýcení chudoby, rovnosti a udržitelného rozvoje je možné dosáhnout pouze tehdy, pokud bude brán ohled na všechny ohrožené skupiny a pokud bude podporován rovný přístup k přírodním zdrojům, jejich udržitelné využívání a řádná správa; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily cíl udržitelného rozvoje č. 10, který navrhla otevřená pracovní skupina OSN coby samostatný cíl nového rámce;

19.  poukazuje na to, že má-li být rámec skutečně transformační, je nutné se zaměřit na vymýcení extrémní chudoby na úrovni 2 USD denně;

20.  podtrhuje, že budoucí program by se měl týkat vícerozměrných aspektů chudoby a nerovnosti, které jdou nad rámec nedostatečného příjmu a zahrnují člověka s jeho důstojností a všemi rozměry, včetně sociálních rozměrů; poukazuje na to, že chudoba se nesmí hodnotit pouze na základě příjmu, ale i podle jiných ukazatelů blahobytu, než je HDP;

21.  doporučuje, aby podpora na upevňování státu byla poskytována ve formě všeobecné, příp. odvětvové podpory, která by se poskytovala tehdy, budou-li plněna kritéria řádné státní správy;

22.  podobně zdůrazňuje, že v hospodářství, které je do velké míry globalizováno, došlo v důsledku liberalizace k oslabení vyjednávací síly pracujících, což zase ohrožuje plnění práv uvedených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Programu pro důstojnou práci; v souladu s tím naléhavě žádá EU, aby pro svoji strategii v oblasti obchodní politiky vytvořila rámec, který by zachoval a chránil vysoké sociální a environmentální normy a bránil všem formám sociálního a environmentálního dumpingu;

23.  zdůrazňuje, že řádná správa, udržitelný růst a snižování sociálních nerovností jsou vzájemně silně provázány; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat rovné příležitosti, práva a sociální dialog; požaduje, aby byla definice chudoby pojímána šířeji a nevycházelo se pouze z HDP, ale aby byla zahrnuta i další měřítka, jako je pokrok a dobré životní podmínky;

24.  poukazuje na to, že silná a stabilní střední třída plní důležitou hospodářskou a sociální úlohu; poukazuje na to, že do politického procesu, který by měl dosáhnout růstu podporujícího začlenění, je nutné více zapojit střední třídu;

25.  vyzývá k prosazování ekologicky udržitelného rozvoje ve všech zemích, jak rozvinutých, tak rozvojových, a to pomocí udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí;

26.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat udržitelný rozvoj vyrovnáváním regionálního rozvoje, podporou rozvoje menších měst a snahou o zamezení přílišného růstu velkoměst;

Lidskoprávní přístup

27.  vítá, že mezi cíli udržitelného rozvoje, které navrhla otevřená pracovní skupina OSN, je i lidskoprávní přístup zaměřený na občany; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že v tomto směru zatím nebyl přijat daleko rozsáhlejší přístup, a zdůrazňuje, že takovýto přístup je zásadně důležitý pro řešení příčin chudoby, sociálního vyloučení a nerovnosti;

28.  zdůrazňuje všeobecnost, nedělitelnost a vzájemnou provázanost všech lidských práv všech lidí bez diskriminace na jakémkoli základě, který pramení ze základního práva všech lidí na lidskou důstojnost, přičemž zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat lidským právům žen a dívek, včetně podpory dosažitelnosti sexuálního a reproduktivního zdraví a práv v této oblasti, a ochrany a dodržování práv přistěhovalců a menšin, včetně osob LGBTI a osob žijících s HIV; zdůrazňuje, že je důležité, aby v novém rámci byla dodržována a prosazována práva zdravotně postižených osob;

29.  vyzývá EU, aby kladla důraz na to, že v rámci programu pro období po roce 2015 je třeba věnovat zvláštní pozornost přijímání a provádění vhodného zákonného rámce a zdůrazňovat, že vnitrostátní a místní orgány musí bojovat proti korupci a beztrestnosti a zajišťovat rovnou dostupnost soudních orgánů, které musí být nestranné a nezávislé, a zajišťovat účinnou právní ochranu při porušování lidských práv, zejména u marginalizovaných skupin, a ochranu obránců lidských práv; poukazuje na to, že globální rámec pro rozvoj po roce 2015 by měl také zajistit řádnou správu věcí veřejných, demokracii a právní stát;

30.  vyzývá EU, aby znásobila své úsilí, jež by při nadcházejících mezivládních jednáních mělo směřovat k tomu, aby se lidskoprávní přístup a právo na rozvoj staly výchozími tématy globálního rámce pro rozvoj po roce 2015, a aby byly základní pilíře lidskoprávního přístupu, jimiž je univerzálnost, nedělitelnost, nediskriminace, rovnost, zodpovědnost, právní stát, účast a začleňování, zahrnuty při navrhování, provádění a sledování rámce pro rozvoj po roce 2015; zdůrazňuje, že je zapotřebí zachovat cíl udržitelného rozvoje č. 16 navržený otevřenou pracovní skupinou OSN coby samostatný cíl nového rámce;

Předcházení konfliktům, obnova po konfliktech, upevňování míru a šíření trvalého míru

31.  má za to, že globální rámec pro rozvoj po roce 2015 by měl náležitě odrážet Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních státech a cíle v oblasti upevňování míru a budování státu, k nimž se dospělo při jednáních v Busanu; poukazuje na to, že v novém rámci je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost problematice nestabilních států; vítá skutečnost, že jednou z priorit EU je podpora mírumilovných společností, která se postupně stává jedním z významných prvků nového rámce; rovněž se domnívá, že je nezbytné navazovat strukturální, intenzivní a dlouhodobá partnerství, které by upřednostňovala reformu bezpečnostního sektoru a vytváření právního státu a demokratických institucí;

32.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby nový rámec řešil skryté příčiny konfliktů a nestability; požaduje, aby evropské orgány vytvořily pro situaci po vyřešení konfliktů účinnější postupy a přijaly strategii, jež by umožňovala, aby rozvojová pomoc co nejlépe naplňovala cíle v oblasti bezpečnosti;

33.  rozhodně odsuzuje skutečnost, že nejsou stíhání a trestáni pachatelé trestné činnosti v oblastech konfliktů, zejména v případě sexuálního násilí páchaného na ženách a dívkách; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit úsilí za účelem ochrany civilního obyvatelstva, jež je postiženo ozbrojenými konflikty, zlepšit přístup k psychologické podpoře, zejména v případě žen a dětí, a posílit propojení pomoci, obnovy a rozvoje v novém globálním rámci;

34.  vyzdvihuje významnou roli žen v předcházení konfliktům a v úsilí o upevňování míru, a proto vyzývá k podpoře rezoluce Rady bezpečnosti OSN s cílem zajistit účast žen na řešení konfliktů a upevňování demokracie;

Zmírňování změny klimatu, ochrana životního prostředí a snižování rizika katastrof

35.  má za to, že zmírňování změny klimatu se má stát viditelnou a ambiciózní součástí globálního rámce pro rozvoj po roce 2015 coby průřezová oblast; podporuje širokou škálu opatření, jež reagují na dopady změny klimatu a usilují o zajištění lepší budoucnosti pro nové generace, mezi něž náleží mj. postupné ukončování dotací činností, jež poškozují životní prostředí; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována udržitelné energii, jež je pro zmírňování změny klimatu zásadní;

36.  zdůrazňuje, že hlavní proces by neměl vést k odklonu oficiální rozvojové pomoci (ODA) směrem k politice v oblasti změny klimatu, jejímž přímým cílem není dosáhnout zmírnění chudoby;

37.  má za to, že řada chudých společenství již nyní čelí následkům změny klimatu, byť se na ní podílí jen minimálně; opakovaně připomíná, že je naléhavě zapotřebí přijmout opatření pro snížení emisí, jež se zaměří na bezuhlíkové strategie; zdůrazňuje, že směřování k energeticky účinnému hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích může být přínosem pro vymýcení chudoby; má za to, že EU by měla podporovat univerzální přístup k obnovitelným, spolehlivým a cenově dostupných energetickým službám;

38.  vítá skutečnost, že otevřená pracovní skupina učinila zmírňování změny klimatu a udržitelné využívání přírodních zdroj jedním ze stěžejních prvků svého závěrečného dokumentu, a to včetně ochrany oceánů a moří, biologické rozmanitosti a lesů;

39.  zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do nového rámce humanitární pomoc, opatření k budování kapacit, preventivní opatření a opatření uplatňující participativní přístup zdola nahoru, jež budou sloužit k účinnému snižování rizika katastrof a k posílení odolnosti vůči nim; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit mezinárodní pomoc, koordinaci a zdroje za účelem reakce na mimořádné události, obnovy a rekonstrukce v situacích po katastrofě;

40.  má za to, že k udržitelnosti významným způsobem přispívají ženy, a proto vyzývá, aby do politik v oblasti životního prostředí a změny klimatu bylo zahrnuto hledisko rovnosti žen a mužů v zájmu snížení nerovností mezi ženami a muži v souvislosti s přístupem ke zdrojům pro přizpůsobení se změně klimatu a jejich kontrolou;

Zabezpečení potravin, výživa, udržitelné zemědělství, boj proti degradaci půdy, voda a hygiena

41.  vítá, že v novém globálním rámci pro rozvoj se mezi prioritami objevilo zabezpečení potravin a výživy a vítá, že do závěrečného dokumentu otevřené pracovní skupiny byl zařazen samostatný cíl vymýcení hladu, zabezpečení potravin a zlepšení výživy a podpory udržitelného zemědělství; zdůrazňuje specifické potřeby žen vykonávajících zemědělskou činnost v souvislosti se zabezpečením potravin, jež je nutno při vypracovávání nového rámce zohlednit;

42.  zdůrazňuje, že je důležité se zabývat spojitostí se zlepšením produktivity udržitelného zemědělství a rybolovu, které by mělo vést ke zmenšení plýtvání potravinami nebo jejich ztráty, transparentnímu řízení přírodních zdrojů a adaptaci na změnu klimatu;

43.  zdůrazňuje, že bezpečná držba půdy drobnými zemědělci, jež zohledňuje tradiční práva jejího užívání, podporuje místní hospodářství a posiluje zabezpečení potravin;

44.  konstatuje, že je třeba jít nad rámec zabezpečení potravin a považovat přístup k potravinám za základní lidské právo, neboť teprve pak si budeme moci stanovit jasný cíl vymýcení hladu a dosáhnout toho, že tato skandální situace bude do roku 2025 vyřešena; zdůrazňuje, že úsilí směřující k vymýcení hladu, podvýživy a tzv. skrytého hladu by se mělo zaměřit zejména na děti a kojící ženy;

45.  podtrhuje důležitost provádění závazků z konference Rio+20 ohledně degradace půdy ve všech zemích a pokynů organizace FAO k otázkám práva na potraviny a držby půdy; zdůrazňuje význam celosvětové řádné správy v předcházení záborům půdy;

46.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit řádnou správu v pozemkové oblasti a chránit půdu před stále větším rizikem toho, že se jí zmocní různé podnikatelské skupiny;

47.  poukazuje na to, že by se prioritou měl stát také univerzální přístup k nezávadné pitné vodě, zajištění základních hygienických potřeb a integrované vodní hospodářství; zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření, jejichž cílem bude snížit používání nebezpečných chemických látek a předcházet znečišťování;

Zdravotnictví a vzdělávání

48.  je toho názoru, že zdravotnictví je pro hospodářský a sociální rozvoj společností klíčové; vyzývá proto EU, aby se v novém globálním rámci zaměřila na prosazování spravedlivé,  všeobecné a udržitelné ochrany zdraví, přičemž je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost dostupnosti zdravotní péče pro děti a matky, včetně ambiciózního cíle spočívajícího v zamezení úmrtí matek, novorozenců a dětí, kterým lze předejít, a v ukončení epidemií AIDS, tuberkulózy, malárie a dalších přenosných chorob;

49.  považuje zdraví za jedno z lidských práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit univerzální přístup k hygieně a k vysoce kvalitní zdravotní péči a zdravotnímu pojištění, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vyzývá EU, aby se v souvislosti se systémy zdravotní péče zaměřila zejména na prevenci vyloučení a diskriminace nejvíce zranitelných skupin;

50.  zdůrazňuje, že je nesmírně důležité pokračovat ve snahách o zlepšení přístupu k vodě a sanitárních a hygienických podmínek, neboť se jedná o průřezovou oblast, která ovlivňuje, zda budou dosaženy ostatní cíle rámce pro období po roce 2015, mezi něž patří zdraví, vzdělávání a rovnost žen a mužů;

51.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčem ke vzniku soběstačných společností; naléhavě vyzývá k tomu, aby se součástí nového globálního rámce pro rozvoj stal přístup ke kvalitnímu vzdělávání na všech úrovních, přičemž tento rámec by měl rovněž řešit otázku přístupu ke vzdělávání v případě mimořádných událostí a krizí; zdůrazňuje, že participativní občanství je zapotřebí rozvíjet plným uplatňováním občanských a politických práv a budováním znalostních a inovativních společností;

52.  naléhavě žádá Evropskou komisi, aby za prioritu rámce pro období po roce 2015 prosazovala odstranění nerovností v přístupu ke zdravotní péči a vzdělávání a aby se zasazovala také o přijetí opatření, která se budou týkat rovněž znevýhodněných jedinců a skupin, jimž hrozí diskriminace;

Ústřední role žen v globálním rámci pro rozvoj po roce 2015

53.  vítá skutečnost, že závěrečný dokument otevřené pracovní skupiny zohledňuje ústřední roli žen v novém globálním rámci pro rozvoj a posílení postavení žen a zajištění rovného postavení žen a mužů považuje za prioritní oblasti; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily výzvu otevřené pracovní skupiny ke stanovení samostatného cíle, jímž by mělo být rovné postavení žen a mužů, při současném zohledňování aspektu rovnosti žen a mužů u všech cílů, a aby podpořily stanovení ambiciózních cílů v souvislosti s právy žen a dívek a jejich širší naplňování;

54.  znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby se v novém rámci usilovalo o odstranění všech forem diskriminace a násilí proti ženám a dívkám; zdůrazňuje, že je důležité odstranit veškeré diskriminující právní předpisy a postupy; naléhavě žádá EU, aby v novém globálním rámci přiřadila jednu z nejvyšších priorit v oblasti lidských práv odstranění všech forem násilí, jako je např. domácí násilí, obchod s lidmi, sexuální vykořisťování a sexuální obtěžování, a všech škodlivých praktik, jako jsou sňatky dětí, sňatky v raném věku, nucené sňatky nebo mrzačení ženských pohlavních orgánů;

55.  domnívá se, že globální program pro období po roce 2015 by měl vydat jasný signál, pokud jde o účast žen na rozhodovacím procesu;

56.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit rovný přístup k zaměstnání pro ženy i muže a stejnou odměnu za stejnou práci všude ve světě; je přesvědčen o nutnosti zajistit práva žen na zaměstnání po dobu, kdy pečují o dítě;

57.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit přístup dívek ke všem úrovním vzdělávání a odstranit genderové překážky vzdělávání;

58.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit univerzální přístup k zdravotnickým službám, jako je např. plánování rodičovství, včetně oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

59.  poukazuje na to, že je třeba přijmout zvláštní opatření na ochranu žen mezi přistěhovalci a vyzdvihuje význam práva žen migrovat a začlenit se do nového kulturního prostředí;

Inkluzivní a udržitelný rozvoj, zaměstnanost a vytváření důstojných pracovních míst

60.  zdůrazňuje, že pro úspěch rámce po roce 2015 má klíčový význam inkluzivní a udržitelný hospodářský rozvoj, který bude provázen tvorbou důstojných pracovních míst a účinným využíváním zdrojů s cílem dosáhnout udržitelnějšího způsobu spotřeby a výroby a zmírnit změny klimatu; má za to, že vymezení kvalitativních ukazatelů bude zásadní pro sledování jak míry, v jaké pokrok rozvoje podporuje začlenění a je udržitelný, tak rozsahu, v jakém jsou řešeny potřeby nejvíce znevýhodněných a zranitelných skupin;

61.  zdůrazňuje, že je zapotřebí sledovat míru začleňování nejvíce znevýhodněných osob a zranitelných skupin do rozvoje hospodářství a vývoj mezd, jenž by měl sledovat růst produktivity, opětovně připomíná, že stát by měl svým občanům poskytovat základní sociální služby, čímž přispěje k odstraňování chudoby; má za to, že je zásadní, aby byly v rozvojových zemích na národní úrovni zavedeny minimální standardy sociální ochrany a aby byla upravena minimální mzda;

62.  vyzývá EU, aby podporovala prostředí, jež bude příznivé pro podnikání, obchod, investice a inovace, povede ke snížení nerovností a zaměří se na posilování sociální spravedlnosti;

63.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla v novém globálním rámci pro rozvoj postupně odstraňována práce dětí;

64.  vyzývá k přijetí nového globálního rámce, který vytvoří spravedlivější a udržitelný systém obchodu založený na dialogu, transparentnosti a respektu a v mezinárodním obchodu bude usilovat o větší rovnost; zastává názor, že spravedlivý obchod (fair trade) je příkladem úspěšného partnerství, do nějž je zapojena řada subjektů po celém světě a na různých úrovních dodavatelského řetězce, a který zajišťuje přístup znevýhodněných výrobců, zejména žen, na trh, zaručuje udržitelné živobytí, respektuje pracovní normy, postupně se odklání od dětské práce a podporuje ekologicky udržitelné zemědělství a výrobní postupy;

65.  zdůrazňuje, že nový globální rámec by měl podporovat univerzální, transparentní, pravidly se řídící, nediskriminační, otevřený a rovný mnohostranný obchodní sytém v rámci WTO; vyzývá EU, aby přehodnotila svou strategii pro rozvojovou politiku udržitelného růstu včetně spravedlivého obchodu;

66.  vyzývá k podpoře rozvoje zelených příležitostí, jako je například vytváření tzv. zelených pracovních míst;

67.  zdůrazňuje, že je důležité, aby nový globální rámec reagoval na problém nezaměstnanosti mládeže;

Soukromý sektor

68.  zdůrazňuje, že soukromý sektor může být klíčovou hnací silou inkluzivního a udržitelného rozvoje, pokud zohlední klíčové zásady rozvoje, jako jsou lidská práva, práva pracujících, odpovědnost podniků a mechanismy transparentnosti, sociální dialog a závazky v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá EU, aby podpořila rozvoj takového režimu regulace, jenž by vedl ke snížení nadměrné administrativní zátěže, podporoval by řádnou správu, potíral by úplatkářství a korupci a přispíval by k vytváření pracovních míst; v případě nadnárodních podniků trvá na tom, že je nutné zlepšit sociální odpovědnost korporací prostřednictvím závazných právních předpisů; budou-li tyto podmínky splněny, má za to, že soukromý sektor by měl být klíčovou hnací silou inkluzivního a udržitelného hospodářského rozvoje;

69.  vyzývá k tomu, aby byla pravidla pro přístup k místním a mezinárodním trhům transparentní a rovná a nabízela všem zúčastněným aktérům rovné příležitosti;

70.  zdůrazňuje, že důležitým prvkem nového rámce by měla být sociální odpovědnost korporací;

71.  vyzývá EU k tomu, aby zajistila, že veškerá podpora poskytovaná soukromému sektoru bude naplňovat zásady účinnosti, a že soukromý sektor v rozvíjejících se zemí usiluje o to, aby vymanil tamní obyvatele z chudoby;

72.  vítá doporučení Rady, které vyzývá k tomu, aby byla věnována větší pozornost podpoře malých a středních podniků, k čemuž má vést vytváření příznivého prostředí pro vlastníky malých podniků a usnadnění přístupu k financování a odborné přípravě;

73.  podporuje konkrétně další rozvoj podnětu, jenž se týká sociálního podnikání v oblasti rozvojové spolupráce; vyzývá k tomu, aby byly zřízeny nové nástroje na podporu lepší spolupráce malých a středních podniků v rozvinutých a rozvojových zemích;

74.  naléhavě vyzývá EU, aby se ve svém programu pro období po roce 2015 přednostně zabývala daňovou spravedlností a využíváním domácích zdrojů, neboť tyto oblasti by měly sehrát důležitou roli při přeměně společnosti, odstraňování chudoby a snižování nerovností;

Občanská společnost

75.  uznávaje, že je zapotřebí začlenit do nového rámce participativní přístup, který by měl usilovat o zapojení aktérů na všech úrovních, zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou plní organizace občanské společnosti, včetně ženských organizací v souvislosti s ústřední úlohou žen v celosvětovém rozvoji, neboť napomáhají rozvoji a prosazují univerzálnost, rovnost, začleňování, zodpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje potřebu zapojit se do dialogu s organizacemi působícími na místě a usnadňovat přímou účast lidí a místních komunit;

76.  zdůrazňuje důležitost organizací občanské společnosti zejména pro prosazování zásad právního státu, spravedlnosti, lidských práv a demokratických zásad, zejména v zemích, v nichž je budování státu v rané fázi a kapacity státu a vlády jsou omezené;

Místní orgány a národní parlamenty

77.  zdůrazňuje, že do plánování rozvoje, jeho provádění a do toků finanční pomoci je třeba zapojit místní orgány a národní parlamenty; připomíná, že to bude vyžadovat skutečně participativní proces, který započne již ve fázi vývoje, a proto je třeba respektovat a posílit decentralizovanou veřejnou podporu;

IV.  Mobilizace finančních zdrojů

78.  naléhavě vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek a vyčlenily na oficiální rozvojovou pomoc minimálně 0,7 % svého HND, a to včetně 0,2 % HND pro nejméně rozvinuté země a další velmi zranitelné státy; vyzývá EU, aby k financování po roce 2015 přistupovala v souladu se soudržným a komplexním mezinárodním přístupem; opakovaně zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce s ostatními dárci na rozvíjení dalších inovativních finančních mechanismů, jako je daň z finančních transakcí;

79.  připomíná, že v rámci rozvoje je důležité respektovat zásadu, že do provádění opatření musí být aktivně zapojeni příjemci podpory; připomíná, že je nezbytné posílit politický dialog mezi poskytovateli prostředků a partnerskými zeměmi;

80.  připomíná Komisi a členským státům, že oficiální rozvojová pomoc musí zůstat páteří evropské politiky rozvojové spolupráce, jež je zaměřena na vymýcení chudoby;

81.  vyzývá EU, aby posoudila mechanismy spojení dárců s cílem zajistit, aby byly transparentní, kontrolovatelné a měly jasný a udržitelný dopad na rozvoj; vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny, jež vycházejí z harmonizovaných strategií snižování chudoby;

82.  opětovně vyzývá k tomu, aby byl boj s korupcí, praním špinavých peněz, daňovými úniky a vyhýbáním se daňové povinnosti, daňovými ráji, nezákonnými toky kapitálu a škodlivými daňovými strukturami považován za průřezovou prioritu financování rozvoje; připomíná, že podle odhadů se ukazuje, že rozvojové země utrpěly v minulém desetiletí v důsledku nezákonných finančních transakcí ztrátu téměř 6 bilionů USD, což značně převyšuje finanční prostředky poskytnuté ve prospěch těchto zemí v rámci oficiální rozvojové pomoci v daném období, a zdůrazňuje se tak nutnost zvyšování transparentnosti a řádné správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku;

83.  vyzývá EU, aby tam, kde je to možné, napomáhala vzniku partnerství veřejného a soukromého sektoru a prosazovala využívání zkušeností, odborných znalostí a systémů řízení soukromého sektoru v rámci partnerství s veřejnými zdroji;

84.  vyzývá EU, aby pokračovala ve své podpoře rozvojových zemí v jejich úsilí o zvyšování mobilizace veřejných a soukromých vnitrostátních zdrojů a pomáhala jim v zavádění spravedlivých, udržitelných a rovných daňových systémů, jež by přispěly ke snížení chudoby a závislosti na pomoci;

V.  Ukazatele a zodpovědnost

85.  zdůrazňuje, že pro navrhování vhodných politik v novém rámci a pro to, aby bylo možné kontrolovat, jak vlády a mezinárodní společenství plní vytýčené cíle, jsou životně důležitá dostupná a rozlišená spolehlivá data;

86.  zdůrazňuje, že je třeba, aby existovaly robustní kontrolní mechanismy, aby bylo zajištěno, že rozvinuté i rozvíjející se země budou plnit své závazky a účinně řešit problémy týkající se chudoby a udržitelnosti, jimiž se bude zabývat rámec pro období po roce 2015; zdůrazňuje, že je nutné, aby se rámec zakládal na faktech a aby zahrnoval finanční cíle a robustní mechanismy monitoringu a kontroly na všech úrovních; opětovně připomíná, že součástí mechanismů monitoringu by měl být postup přezkumu vycházející z otevřenosti a transparentnosti;

o
o   o

87.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN a předsedovi otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje.

(1) Závěry Rady 9558/07, 15.5.2007. (2) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0259. (5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0269. (6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0283.