Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise „Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“ (COM(2014)0446),

–  s ohledem na sdělení Komise „Zelený akční plán pro malé a střední podniky“ (COM(2014)0440),

–  s ohledem na sdělení Komise „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politika zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů „Zelený akční plán pro malé a střední podniky a Iniciativa zelené zaměstnanosti“,

–  s ohledem na studii OECD a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2014 o ekologičtějších dovednostech a pracovních místech, vydanou v rámci ediční řady OECD o zeleném růstu (Greener Skills and Jobs, OECD Green Growth Studies),

–  s ohledem na publikaci Evropské observatoře politiky zaměstnanosti EEPO Review z dubna 2013 nazvanou „Podpora zelených pracovních míst v průběhu krize: manuál osvědčených postupů v Evropě 2013“,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2011 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – globální pohled – souhrnná zpráva na základě studií 21 zemí“ (Skills for green jobs: a global view: synthesis report based on 21 country studies),

–  s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2010 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – evropská souhrnná zpráva“ (Skills for green jobs – European synthesis report),

–  s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound nazvané „Pracovněprávní vztahy a udržitelnost: úloha sociálních partnerů při přechodu na udržitelné hospodářství“ (2001), „Ekologizace evropského hospodářství: reakce a iniciativy členských států a sociálních partnerů“ (2009) a „Ekologizace průmyslu v EU: příprava na změny z hlediska množství pracovních míst a jejich zvládání“ (2013),

–  s ohledem na pracovní dokument Centra pro podnikání v rámci programu mítního hodposářského rozvoje a rozvoje pracovních míst (CFE-LEED) organizace OECD, ze dne 8. února 2010 nazvaný „Zelená pracovní místa a dovednosti: důsledky řešení změny klimatu pro místní trh práce“ (Green jobs and skills: the local labour market implications of addressing climate change),

–  s ohledem na to, že Mezinárodní organizace práce (MOP) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) obecně vymezují zelené pracovní místo jako jakékoli pracovní místo s důstojnými podmínkami, které přispívá k ochraně životního prostředí nebo k obnově jeho kvality, ať už v zemědělství, v průmyslu, ve službách či ve správě;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0204/2015),

A.  vzhledem k tomu, že celosvětové trendy, jako je neúčinné využívání zdrojů, neúnosný tlak na životní prostředí a změna klimatu se blíží limitům, po jejichž překročení nelze zabránit nevratným dopadům na naši společnost a životní prostředí, přičemž rostoucí sociální vyčleňování a sociální nerovnost představují společenský problém;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, snižování využívání fosilních paliv, boje proti změně klimatu a předcházení dopadům, které má na lidské zdraví a životní prostředí, stávající opatření nestačí;

C.  vzhledem k tomu, že v důsledku nejednotné politické reakce v zájmu řešení těchto společných problémů hrozí, že významná část potenciálu přechodu na ekologické a sociálně inkluzivní hospodářství z hlediska zaměstnanosti zůstane nevyužita;

D.  vzhledem k tomu, že v reakci na tyto hrozby jsme svědky vzniku nových odvětví, změn v mnoha dalších a úpadku některých odvětví, například těch, která vedou ke značnému znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nutné soustředit se na inovace a možnosti, jak omezit znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že v souvislosti s některými upadajícími odvětvími je nutné věnovat zvláštní pozornost pracovní síle, pokud jde o rekvalifikaci a alternativní zaměstnání; vzhledem k tomu, že investice do těchto odvětví, která jsou prioritou programu Komise pro vytváření ekologických pracovních míst, včetně recyklace, biologické rozmanitosti, energetické účinnosti, kvality ovzduší a všech technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je výroba z obnovitelných zdrojů na moři, mají potenciál k vytváření značného množství pracovních míst, mj. v málo obydlených oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí došlo v letech 2000–2011 k více než 50% nárůstu v odvětví ekologického zboží a služeb, což vedlo k vytvoření více než 1,3 milionu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že podle výpočtů Komise vytvoří obnovitelné energetické hospodářství do roku 2020 v Evropě 20 milionů nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že ambiciózní provázaná politika EU a investice do obnovitelných zdrojů energie, obhospodařování lesů, udržitelného zemědělství a ochrany půdy (k zabránění hydrogeologické nestability) mají možnost významným způsobem podpořit vytváření pracovních míst;

F.  vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje je zakotven v Lisabonské smlouvě a jeho prosazování znamená, že záležitosti týkající se životního prostředí se kladou na stejnou úroveň jako otázky hospodářské a sociální;

G.  vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 na podporu inteligentní a udržitelné ekonomiky podporující začleňování uznává ústřední úlohu přechodu k ekologickému a sociálně spravedlivému hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že nepružnost na trhu práce brání tvorbě pracovních míst, zatímco konkurenceschopný trh práce v EU může přispět k dosažení cílů zaměstnanosti obsažených ve strategii Evropa 2020;

I.  vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy na konferenci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Cancúnu v roce 2010 zavázaly zajistit „spravedlivý přechod pracovní síly, v jehož rámci vznikne důstojná práce a kvalitní pracovní místa“; vzhledem k tomu, že aby mohl spravedlivý přechod směrem k environmentálně udržitelnému hospodářství pro všechny přispět k cíli spočívajícímu v dosažení udržitelné a dlouhodobé zaměstnanosti pro všechny, mj. k vytváření kvalifikovaných pracovních míst, k sociálnímu začleňování a vymýcení chudoby, musí být správně řízen;

J.  vzhledem k tomu, že pět pilířů „spravedlivého přechodu na ekologické hospodářstí“ zahrnuje: konzultace/hlas Unie, investice do ekologických a důstojných pracovních míst, zelené dovednosti, dodržování pracovních a lidských práv a sociální ochranu pro pracovníky a společenství, které tvoří avantgardu přechodu od vysokouhlíkového k nízkouhlíkovému hospodářství;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit výrazné zapojení pracovníků do tohoto přechodu s cílem zvýšit povědomí o otázkách životního prostředí, zlepšit chápání potřeby účinného využívání zdrojů a snížit náš vliv na životní prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že potenciál pro rozšíření „zelených“ pracovních míst brzdí nedostatek a nesoulad dovedností způsobený celou řadou faktorů, včetně odlišností ve školních osnovách v oblasti udržitelnosti, zjištěných nedostatků v určitých odvětvích, nedostatku studentů s potřebnými dovednostmi v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (STEM) a v informačních technologiích a včetně koncentrace určitého pohlaví v některých odvětvích namísto vyváženého zastoupení žen a mužů;

M.  vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že investice do účinného využívání energie a zdrojů, rozvoj dodavatelského řetězce prostřednictvím jasné průmyslové strategie a přechod od zdanění pracovní síly ke zdanění jiných zdrojů může mít pozitivní dopad na tvorbu pracovních míst;

N.  vzhledem k tomu, že Evropa je součástí celosvětové hospodářské soutěže, přičemž zásadní význam v tomto případě hrají finančně dostupné náklady na energii, dokončení vnitřního trhu EU a lepší prostředí pro investice z hlediska udržitelného růstu a tvorby pracovních míst;

O.  vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako renovace budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti, jsou vázaná na konkrétní místo a nemohou být přesunuta do zahraničí ani přemístěna;

P.  vzhledem k tomu, že nejasnost a nedostatek jednotnosti v politickém směřování a také jasných cílů brání investicím, rozvoji dovedností a výzkumu a vývoji, a maří tedy rozvoj pracovních příležitostí;

Q.  vzhledem k tomu, že větší povědomí společnosti o významu a potřebnosti zeleného hospodářství by vedlo k rozšíření pracovních příležitostí;

R.  vzhledem k tomu, že jasné, pevně dané střednědobé až dlouhodobé cíle, mj. unijní cíle týkající se energetické účinnosti a znečištění, mohou být důležitým hnacím motorem změn a že v tomto ohledu hrají důležitou roli i předpisy EU; vzhledem k tomu, že cílené investice, včetně investic do rozvoje dodavatelských řetězců v rámci EU, vedoucí k tvorbě pracovních míst by měly pramenit z jasného politického rámce a být s ním v souladu;

S.  vzhledem k tomu, že veřejný sektor a místní a regionální orgány mohou hrát klíčovou úlohu, pokud jde o usnadňování přechodu k zelenému hospodářství a tvorbu trhů práce, které by nikoho nevyčleňovaly;

T.  vzhledem k tomu, že k tvorbě zelených pracovních míst přispívají nástroje, jako je ekoznačka, EMAS a zelené veřejné zakázky;

U.  vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších tvůrců zaměstnanosti v EU jsou mikropodniky a malé a střední podniky, které vytvářejí výrazně více než 80 % veškerých pracovních míst, a že tyto podniky hrají v mnoha „zelených“ odvětvích vedoucí úlohu, ale mohou čelit velkým problémům s předvídáním, jaké dovednosti budou zapotřebí, a problémům při využívání potenciálu vytváření pracovních míst;

V.  vzhledem k tomu, že integrované hlavní směry jsou klíčovým prvkem koordinace hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států a tvoří základ doporučení pro jednotlivé země, a vzhledem k tomu, že tyto směry by měly být základem cílů strategie Evropa 2020, zejména cíle v oblasti zaměstnanosti, mj. na základě prosazování tvorby kvalitních pracovních míst a také prostřednictvím zelené zaměstnanosti;

W.  vzhledem k tomu, že ženy musejí mít z vytváření vhodných zelených pracovních míst stejný prospěch jako muži a že je nutné rozbít „skleněný strop“;

X.  vzhledem k tomu, že ženy jsou krizí a politikou úsporných opatření zasaženy neúměrně více, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že zelená pracovní místa jsou vůči krizi odolnější než ostatní pracovní místa;

Y.  vzhledem k tomu, že nízkouhlíková odvětví mívají vyšší produktivitu práce a podíl mezd v těchto odvětvích poklesl méně než v 15 průmyslových odvětvích, jež jsou největšími znečišťovateli;

Z.  vzhledem k tomu, že údaje Eurobarometru ohledně „zelené“ činnosti malých a středních podniků ukazují, že úspora energie, snižování množství odpadu a snižování spotřeby surovin jsou opatřeními, která se stala ekonomicky výhodnými;

Na cestě k zelenému hospodářství – příležitosti pro trh práce

1.  zdůrazňuje, že přechod k udržitelným společnostem a ekonomikám, včetně udržitelných vzorců spotřeby a výroby, může vytvářet potenciál pro tvorbu nových kvalitních pracovních míst a přeměnu těch stávajících na zelená pracovní místa v podstatě ve všech odvětvích a v celém hodnotovém řetězci: od výzkumu přes výrobu a distribuci až po poskytování služeb a také v nových odvětvích se špičkovými zelenými technologiemi, jako je oblast získávání energie z obnovitelných zdrojů, a rovněž v tradičních odvětvích, jako jsou zpracovatelský a stavební průmysl, nebo v zemědělství a rybolovu či v odvětví služeb, jako je cestovní ruch, stravovací služby, doprava a vzdělávání; zároveň zdůrazňuje, že investice související s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností přispívají kromě vytváření velkého počtu pracovních míst k udržení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a průmyslu a také ke snižování energetické závislosti Evropy;

2.  zdůrazňuje, že dvě třetiny zdrojů, které nám příroda poskytuje, včetně úrodné půdy, čisté vody a čistého vzduchu, jsou na ústupu a globální oteplování a úbytek biologické rozmanitosti se přibližují mezím, jejichž překročení by mělo nevratný dopad na lidskou společnost a přirozené životní prostředí;

3.  upozorňuje na to, že setrvalý hospodářský růst je možný pouze tehdy, pokud zohledňuje omezení daná životním prostředím; v této souvislosti zdůrazňuje, že zelené a oběhové hospodářství může přinášet řešení jak pro životní prostředí, tak pro hospodářství a společnost obecně;

4.  zdůrazňuje, že plné využití potenciálu, který nabízí ekologické hospodářství, a tedy tvorba zelených pracovních míst, závisí na uplatňování všech právních předpisů v oblasti životního prostředí a také na důslednějším zohledňování problematiky životního prostředí a na ucelenosti příslušné strategie napříč různými odvětvovými politikami EU;

5.  konstatuje, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů stanovených pro zachování biologické rozmanitosti, nižší využívání fosilních paliv, boj proti změně klimatu a odvrácení jejího dopadu na lidské zdraví a kvalitu životního prostředí stávající opatření nestačí;

6.  konstatuje, že přechod na ekologické hospodářství má významný potenciál k tvorbě pracovních míst na místní úrovni, která nelze přemístit, a v oblastech, jež nelze převádět do zahraničí, a také v odvětvích zasažených krizí, jako je stavebnictví; poznamenává, že existují pádné důkazy, že tento přechod bude mít celkově pozitivní vliv na zaměstnanost, což odráží skutečnost, že udržitelná hospodářská činnost, např. v oblasti energetických úspor nebo ekologického zemědělství, vyžaduje větší podíl lidské práce než činnost, kterou nahrazuje, a může regionům umožnit, aby se staly soběstačnějšími;

7.  domnívá se, že by měla být přijata dohodnutá definice „zelených pracovních míst“, která vychází z definice Mezinárodní organizace práce a Mezinárodní konference statistiků v oblasti práce;

Spravedlivý přechod na ekologické hospodářství a kvalitní udržitelná pracovní místa

8.  vítá prohlášení Komise, že restrukturalizace by měla probíhat sociálně zodpovědným způsobem, a zároveň uznává, že je nutné společnosti inovovat a restrukturalizovat;

9.  domnívá se, že v zájmu maximalizace potenciálu čisté tvorby pracovních míst v zeleném hospodářství je nezbytné, abychom poskytli své stávající pracovní síle vhodné příležitosti k získání nových dovedností potřebných v oběhovém hospodářství;

10.  vyzývá členské státy, aby podporovaly politiku zaměřenou na zlepšování bezpečnosti veřejných budov a na jejich rekonstrukci, s cílem zvyšovat energetickou účinnost a snižovat spotřebu;

11.  vyzývá členské státy, příp. Komisi, aby se zavázaly k vytvoření „plánu spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství“, aby bylo možné dostát náročným cílům v oblasti životního prostředí, a to na základě podpory těchto aspektů: přiměřené sociální ochrany a odměňování, dlouhodobých pracovních míst a bezpečných a zdravých pracovních podmínek, investic do vzdělání stimulovaných vládou, programů odborné přípravy a získávání dovedností, dodržování pracovních práv a posílení práv pracovníků na informace, konzultace a účast, pokud jde o záležitosti udržitelného rozvoje, a podpory účinného zastoupení pracovníků; vyzývá členské státy, aby se snažily o dosažení těchto cílů;

12.  připomíná, že upravená strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví by měla v příslušných případech brát v úvahu specifický vývoj nových odvětví;

13.  zdůrazňuje, že předvídání změny v oblasti zaměstnanosti vyžaduje proaktivní řízení transformace, lepší shromažďování kvalitních údajů o stávajících a budoucích potřebách trhu práce a zapojení evropských institucí vysokoškolského vzdělávání a že pro zajištění účinného přechodu na ekologické hospodářství a vyšší zaměstnanosti má zásadní význam dlouhodobé plánování; zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů při přechodu na ekologičtější hospodářství v oblasti vzdělávání, infrastruktury, podpory místních podniků a vytváření stabilních pracovních míst s platy, které by se řídily kolektivní smlouvou nebo dalšími povolenými nástroji, které by byly v souladu s předpisy daného členského státu; pokazuje na to, že jedním ze základních prvků řízení této transformace je sociální dialog; vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní vlády a sociální partnery, aby převzali odpovědnost a s přihlédnutím k principu subsidiarity této výzvě společně čelili;

14.  konstatuje, že úloha sociálních partnerů při přechodu na zelená pracovní místa se v posledních letech postupně zvyšuje, nicméně připomíná, že v zájmu zavedení trvalého a udržitelného sociálního dialogu, který by mohl napomoci při řešení problémů, jež přináší přechod ke konkurenceschopnému a nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, je třeba učinit více;

15.  zdůrazňuje význam vlád členských států při prosazování odvětvového sociálního dialogu, zvláště v nově vznikajících zelených průmyslových odvětvích, a rovněž při zajišťování začleňování malých a středních podniků;

16.  konstatuje, že kvůli zeměpisnému soustředění průmyslových odvětví, jež jsou náročná na energii a zdroje a jsou zdroji znečištění, nebo kvůli vyšší míře chudoby či nezaměstnanosti čelí některé regiony větším problémům než jiné; vyzývá členské státy a místní a regionální vlády podporované Evropskou unií, aby spolupracovaly se sociálními partnery a kolektivně realizovaly plány spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství, a to i na základě solidárních mechanismů pro dosažení sociálně spravedlivého přechodu na ekologická pracovní místa v rámci místních a regionálních hospodářství, a aby zároveň podporovaly obce a pracovníky zasažené změnou, a omezily tak nejistotu z přesunů pracovních míst a zajistily, aby byly splněny požadavky na dovednosti pro nová pracovní místa;

17.  zdůrazňuje, že místní orgány mohou hrát klíčovou úlohu při prosazování nárůstu počtu pracovních míst v zeleném hospodářství a při tvorbě důstojnějších pracovních míst podporujících začleňování:

18.  poukazuje na důkazy, které zdůrazňují význam zapojení řídících pracovníků do diskuzí s pracovníky, aby byla zajištěna jejich významná účast na dosahování těchto změn prostřednictvím sociálního partnerství; doporučuje zapojení odborových „zelených zástupců“ spolupracujících se zaměstnavateli do zvyšování ekologizace hospodářství a udržitelnosti na svých pracovištích; vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu společným iniciativám pracovníků a zaměstnavatelů zaměřeným na ekologizaci průmyslových odvětví;

19.  domnívá se, že by měly být vytvořeny pilotní projekty na podporu některých těchto cílů;

20.  vítá závazek Komise využívat cílené programy mobility v rámci Programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na podporu pracovní mobility uchazečů o zaměstnání;

Dovednosti pro zelenou zaměstnanost

21.  vítá nástroje, které Komise navrhla v souvislosti s rozvojem dovedností a předvídáním jejich potřeb; zdůrazňuje, že rozvoj dovedností by měl povzbuzovat rozvoj dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM), jež jsou v hospodářství velmi užitečné; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ambicióznějších opatření a investic; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb dovedností nutně vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

22.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí zřídily databázi kurzů odborné přípravy, pracovních nabídek v rámci zelené zaměstnanosti s cílem zvýšit kvalitu informací, poradenství a pokynů týkajících se profesní dráhy a dovedností potřebných k využití pracovních příležitostí, jež přináší ekologizace hospodářství;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že ve všech zelených odvětvích, včetně těch, která jsou v současné době opomíjena, tj. veřejná doprava a maloobchod, bude prováděno shromažďování údajů; vyzývá Komisi, aby při poskytování podpory vnitrostátním statistickým úřadům a veřejným službám zaměstnanosti a při rozšiřování využívání kvantitativních nástrojů pro vytváření modelů zohlednila hledisko rovnosti pohlaví v rámci shromažďování údajů o všech odvětvích zelené zaměstnanosti;

24.  žádá Komisi, aby začlenila genderové hledisko do rozvoje shromažďování nových údajů, jejich třídění a analýzy, například do práce vykonávané pomocí ekonometrického nástroje FIDELIO nebo do spolupráce se zainteresovanými stranami, jako je například Mezinárodní konference statistiků práce;

25.  zdůrazňuje, že je třeba klást větší důraz na překonání nedostatku dovedností prostřednictvím posilování jejich rozvoje;

26.  vyzývá Komisi, aby pomohla posílit rozvoj dovedností tím, že se budou aktualizovat kvalifikace a příslušné učební plány v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na úrovni EU;

27.  vyzývá Komisi, aby kladla důraz na větší využívání klasifikačních systémů, jako je ESCO, které lze použít ke zjištění dovednostních nedostatků;

28.  zdůrazňuje význam větší součinnosti mezi systémy vzdělávání a vznikajícími novými zelenými pracovními místy prostřednictvím lepší koordinace mezi vzdělávacími institucemi a svazy zaměstnavatelů a dalšími příslušnými organizacemi;

29.  vyzývá členské státy, regionální vlády a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijaly a provedly strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; dále zdůrazňuje význam partnerství a důvěry mezi vzdělávacími institucemi, podniky, sociálními partnery a orgány;

30.  konstatuje, že tyto strategie by měly zahrnovat důkladné posouzení typu a úrovně zelených pracovních míst, která mají být vytvořena, a požadovaných dovedností a znalostí, což umožní určit dovednostní nedostatky, předvídat potřeby dovedností do budoucna a vytvořit cílené programy odborného vzdělávání a celoživotního vzdělávání se zaměřením na nalezení souladu mezi dovednostmi a pracovními místy s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti; zdůrazňuje potřebu aktivně zapojit do strategií propuštěné pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří jsou ohroženi vyloučením z trhu práce, a to tím, že programy odborné přípravy k získávání dovedností budou cílené, dostupné a pro tyto pracovníky bezplatné;

31.  konstatuje, že podle střediska CEDEFOP přizpůsobení učebních plánů a zahrnutí informovanosti o otázkách životního prostředí společně s porozuměním principům udržitelného rozvoje a efektivního podnikání je lepší než navrhování nových programů odborné přípravy;

32.  vyzývá členské státy a regionální a místní úřady, aby do vzdělávacích a odborně vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti, a to zejména na základě posílení systémů odborného vzdělávání a přípravy a podněcování výzkumných středisek k tomu, aby ve spolupráci s novými ekologickými podniky vyvíjela technologie, projekty a patenty zaměřené na ekologické výrobky; vybízí k tomu, aby mezi výzkumnými středisky a sítěmi firem a odborníků probíhala interakce; připomíná význam dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) a potřebu zajistit, aby obory STEM studovalo více žen;

33.  vyzývá k ambiciózní strategii pro tvorbu udržitelných pracovních míst, a to i pokud jde o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, se zvláštním zaměřením na zajištění dovedností potřebných v zeleném hospodářství;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly výhod rozvoje tohoto odvětví a aby vytvořily vysoce odborné učňovské vzdělání k tomu, aby mladým lidem poskytovaly specializované znalosti a odbornou přípravu a podílely se na boji proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci přechodu na zelenou ekonomiku přihlížely také k potřebám lepšího uplatnění žen a dívek v přístupu k celoživotnímu vzdělávání, a to zejména v oborech s vysokým potenciálem tvorby značného množství zelených pracovních míst, jakými jsou věda, výzkum, inženýrství či nové a digitální technologie, přičemž by tak měly činit s cílem posílit postavení žen ve společnosti, odstranit genderové stereotypy a zajistit pracovní místa plně odpovídající potřebám a charakteru uplatnění žen;

36.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby systematicky začleňovaly hledisko rovnosti pohlaví do vymezování, provádění a monitorování politik vytváření zelených pracovních míst na všech úrovních tak, aby se zřetelem na výzvy, které ve venkovských oblastech představuje vytváření zelených pracovních míst, byly zaručeny rovné příležitosti; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby dále usilovaly o to, aby ženám bylo umožněno plně se účastnit utváření politik, rozhodovacího procesu a provádění strategie zelených pracovních míst, které zahrnují zelené dovednosti;

37.  žádá Komisi, aby otevřela veřejnou diskusi a prosazovala koncepci „vzdělávání pro udržitelný růst“ se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek a žen; vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly politiky podporující vyšší účast žen ve vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství a matematiky a v podnikání a aby program pro „zelená pracovní místa“ spojily s posílením postavení žen pomocí vzdělání; požaduje, aby byla provedena opatření na podporu účasti žen na odborném vzdělávání a přípravě a v programech celoživotního vzdělávání v zelených odvětvích;

38.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2015–2020, která by zohlednila cíle týkající se míry zaměstnanosti stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

39.  zdůrazňuje potřebu cíleného opatření ze strany veřejnoprávních orgánů a veřejných služeb, které by zapojovalo všechny účastníky na trhu práce, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, k překonání nedostatku dovedností; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zavedly mechanismy ke školení pracovníků na úřadech práce a ve službách zaměstnanosti s cílem začlenit dovednosti pro zelenou zaměstnanost do politik trhu práce a k vytvoření nástrojů posuzování vlivu takového školení; zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské vzdělávací instituce propojily své programy s potřebami zeleného hospodářství a trhu práce všeobecně;

40.  vyzývá členské státy, aby zavedly takové regulační prostředí, které povzbudí inovace v rámci zeleného hospodářství;

Soudržnost politik pro plný rozvoj potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v udržitelném hospodářství

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly ambiciózní, dlouhodobé a integrované regulační, fiskální a finanční rámce pro udržitelné investice a podporu inovací, čímž se plně rozvine potenciál těchto změn s ohledem na tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že politiky by měly být rozvíjeny v rámci dlouhodobých horizontů, které budou v případě potřeby zahrnovat cíle i ukazatele pro posouzení pokroku dosaženého na cestě k jejich dosažení;

42.  zdůrazňuje, že je důležitá koordinace v rámci Komise a mezi příslušnými ministerstvy na vnitrostátní úrovni, aby byl vytvořen komplexní a celistvý řídicí rámec pro změnu, který bude schopen věnovat potřebnou pozornost distribučním účinkům přechodu;

43.  poznamenává, že úspěch nebo selhání iniciativy zelené zaměstnanosti závisí na míře ambicióznosti závazných cílů Komise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a na investicích do technologií pro energii z obnovitelných zdrojů a programů energetické účinnosti, k nimž se zavázaly členské státy;

44.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy jsou odpovědné za zavádění důsledných politik, které prosazují výrobu energie z obnovitelných zdrojů a větší energetickou účinnost s cílem aktivovat místní a regionální rozvoj a zajistit tvorbu kvalitních pracovních příležitostí na místní úrovni; zdůrazňuje, že v nadcházejících letech se investice v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti stanou jedním z hlavních zdrojů tvorby pracovních míst v Evropě;

45.  připomíná, že z dlouhodobého hlediska zůstává energetická soběstačnost území jedním z cílů hospodářské a energetické politiky Unie; trvá mimo jiné na tom, že je nezbytně nutné zohledňovat územní rozměr investic, neboť ten přispívá k uskutečňování cílů politik Unie v oblasti územní soudržnosti a propojování venkova a měst;

46.  oceňuje, že Komise zařadila otázku důstojných pracovních míst do vyjednávacího mandátu EU pro rozhovory COP 21 v Paříži, přičemž vychází z dohody z Cancúnu z roku 2010 a navazujících iniciativ; vyzývá Komisi, aby zajistila, že agenda „spravedlivého přechodu“ zůstane součástí jejího postoje při vyjednáváních;

47.  vyzývá EU a členské státy, aby stanovily závazné cíle pro úspory energie a energetickou účinnost a aby podporovaly systém „bílých certifikátů“, jenž může usnadnit dosažení cílů stanovených EU v oblasti úspor energie; vyzývá členské státy, aby účinně provedly a vymáhaly směrnici o energetické účinnosti a aby nadále usilovaly o dosažení nebo i překonání cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030;

48.  podporuje závazky EU prosazovat spravedlivý celosvětový přechod k zelenému hospodářství podporujícímu začleňování ve spolupráci s dalšími mezinárodními partnery;

49.  vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly a prováděly nová ustanovení upravených právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a aby uvažovaly nad tím, zda by zavedení environmentálních a sociálních kritérií do politik zadávání veřejných zakázek nevedlo k podpoře tvorby pracovních míst v rámci zelenějšího hospodářství; zdůrazňuje, že je možno vyjasnit zbývající právní nejistoty v souvislosti s využíváním sociálních a environmentálních doložek při zadávání veřejných zakázek;

50.  vyzývá Komisi, aby podnikla kroky podporující renesanci opravárenství, které by vytvořilo nová a již ze své podstaty ekologická pracovní místa;

51.  vyzývá členské státy, aby podporovaly přínos veřejných služeb ke spravedlivému přechodu k udržitelnému hospodářství, zejména tím, že se bude aktivně zajišťovat, aby služby v oblastech, jako jsou komunikace, energie, doprava, odpad a vodohospodářství, byly poskytovány udržitelným způsobem;

52.  vyjadřuje své velké zklamání z toho, že byl stažen návrh legislativního balíčku týkajícího se oběhového hospodářství, jehož ustanovení by podle očekávání vedla k vytvoření až 180 000 pracovních míst jen v samotném odvětví nakládání s odpady v EU; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na odpovědnosti členských států dostála svému závazku co nejdříve předložit ambiciózní návrh právních předpisů o odpadech, který by zahrnoval snížení množství materiálu použitého při výrobě, nové cíle v oblasti recyklace a nově vymezená kritéria pro výpočet množství materiálu, který je skutečně recyklován;

53.  dále vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení kritérií určených k poskytnutí pobídek podnikům, které mají vhodný a z hlediska životního prostředí udržitelný koloběh nakládání s odpady;

54.  uznává, že pro „zelenou“ zaměstnanost ve venkovských oblastech EU představuje značný potenciál propojení udržitelné zemědělské produkce s monitorováním a ochranou biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích a následně inteligentní označování zemědělských produktů, pokud se jedná o jejich dopady na životní prostředí, tak aby byla stimulována poptávka spotřebitelů po produktech, které podporují biologickou rozmanitost;

55.  konstatuje, že udržitelné lesnictví má skutečný potenciál k vytváření pracovních míst a současně aktivně přispívá ke zmírňování změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti;

56.  vyzývá Komisi k využívání semestru EU a k přezkumu strategie Evropa 2020 za účelem podpory tvorby zelených pracovních míst; vyzývá Komisi k vydání doporučení pro jednotlivé země, která mohou přispět k vyšší zaměstnanosti a k menším ekologickým stopám, a požaduje podrobné a nezávislé studie o nákladech a přínosech přesunu daňového zatížení (např. přechodu od zdanění pracovní síly ke zdanění podle zatížení životního prostředí) a rovněž postupné rušení dotací do roku 2020;

57.  zdůrazňuje, že tato doporučení by se mohla týkat i přesunu daňového zatížení z práce na jiné zdroje, přičemž jeho smyslem by mělo být změnit znečišťující chování, aniž by to ovšem mělo nechtěné dopady na systémy sociálního zabezpečení či neúměrný dopad na osoby s nízkými příjmy;

58.  vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně zrušily přímé a nepřímé dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, např. dotace fosilních paliv; vyzývá Komisi, aby vypracovala modely, které by členské státy mohly použít na přesunutí fiskálního zatížení z pracovní síly na zdanění podle zatížení životního prostředí, a aby podle zásady „znečišťovatel platí“ zohlednily dopady produktů a služeb na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení pro jednotlivé členské státy, která podpoří opatření zaměřená na podporu zelených pracovních míst a snížení ekologické stopy; dále Komisi vyzývá, aby podpořila vytváření zelených pracovních míst tím, že do agendy evropského semestru zařadí aktivní opatření na ochranu životního prostředí a klimatu;

59.  vyzývá členské státy, aby zavedly cílené dotace a/nebo osvobození od daně pro začínající podniky a malé a střední podniky, které nabízejí zboží nebo služby s vysokou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prokázaly větší soudržnost a provázanost ve svých politikách a aby přijaly významnější politické závazky na nejvyšší úrovni v oblasti dalších souvisejících aspektů, jako je zdanění finančních transakcí či boj s daňovými podvody a úniky;

61.  vyzývá Komisi k obnovení jejího závazku vůči strategii Evropa 2020 a k neprodlenému vydání přezkumu v polovině období, nejpozději do roku 2015; vyzývá Komisi k opětovnému potvrzení cílů evropského semestru s ohledem na srovnávací přehled makroekonomické nerovnováhy a přezkum strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi k navržení ambicióznějších sociálních a environmentálních cílů pro roky 2030 a 2050; zdůrazňuje, že přesné, metodologicky podložené a sdílené sledování zelených pracovních míst by mohlo členským státům rovněž pomoci při posuzování účinnosti jejich politik v oblasti životního prostředí a práce a posílit nástroje vytvořené na evropské úrovni za účelem sledování pokroku a monitorování hlavních směrů politiky zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020.

62.  zdůrazňuje příležitosti, které pro tvorbu pracovních míst představuje balíček opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2030, a úlohu, kterou budou hrát budoucí environmentální právní předpisy při plnění dlouhodobých environmentálních cílů EU, tvorbě pracovních míst a dosahování zeleného růstu;

63.  vyzývá Komisi, aby považovala inovace za klíčový prvek evropského průmyslu a rozvíjela aktivní strategie pro zajištění toho, aby sociální přechody byly dobře řízeny a přínosy byly rozšířeny po celé Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik nových dodavatelských řetězců a průmyslových sítí v oblasti účinného využívání zdrojů, zboží a služeb prostřednictvím udržitelné průmyslové politiky a pobídek k přeměně trhu;

64.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy připravily své ekonomiky na nízkouhlíkovou budoucnost s účinným využíváním zdrojů a energie, a zároveň si je vědom možných rizik přemisťování pracovních míst a úniku uhlíku způsobených dopady politik v oblasti klimatu;

65.  vyzývá Komisi a členské státy k posílení mezinárodní spolupráce při vytváření globální environmentální politiky, která omezí škody způsobené odlivem průmyslové výroby mimo EU a únikem uhlíku;

66.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), v němž zohlední potřebu ochrany odvětví vystavených značnému riziku úniku uhlíku;

67.  vyzývá Komisi, aby se při zavádění energetické unie zabývala otázkou „zelené“ zaměstnanosti;

Investice do tvorby udržitelných pracovních míst

68.  zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat správnou kombinaci intervencí na straně nabídky i poptávky, která spočívá ve spojení tvorby pracovních míst s odpovídajícími aktivními politikami trhu práce, jež budou specificky odpovídat na potřeby různých trhů práce na místní úrovni;

69.  vyzývá Komisi a členské státy, aby, mj. v rámci Evropského fondu pro strategické investice, podporovaly v zájmu ekologické transformace a boje s energetickou chudobou kvalitní investice zaměřené na tvorbu společenských a ekonomických přínosů, jako jsou udržitelná kvalitní pracovní místa, rovnost mužů a žen, kvalitní vzdělávání a inovace; vyzývá Komisi a členské státy, aby investice soustředily do oblastí s pozitivním dopadem na trh práce s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa s plnou sociální ochranou a bojovat proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že financované projekty by měly přispívat ke strategii EU 2020 měřitelným způsobem; v této souvislosti zdůrazňuje, že tvorba pracovních míst v zelených odvětvích zůstala i během recese v pozitivních číslech;

70.  zdůrazňuje skutečnost, že investice do energetické účinnosti mohou podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj na místní úrovni a snížit energetickou chudobu a že zajištění energetické účinnosti v budovách je z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem, jak energetickou chudobu, která se v Evropě týká asi 125 milionů lidí, dlouhodobě řešit, a je také významným prvkem při zajišťování účinnějšího využívání evropské energie a vytváření zelených míst; opakuje, že v této souvislosti má zásadní význam i zajištění bezpečnosti budov; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila svou iniciativu „Inteligentní financování pro inteligentní budovy“;

71.  doporučuje, aby cíle v oblasti klimatu, obnovitelné energie a energetické účinnosti byly považovány za investiční cíle a za klíčové principy politického jednání;

72.  varuje před podpůrnými činnostmi, které mají nepříznivé dopady na životní prostředí a negativní sociální dopady, protože oslabují soudržnost politik nezbytnou k maximalizaci potenciálu zaměstnanosti, který mají zelená pracovní místa;

73.  doporučuje, aby byly kvalitní investice do klíčových veřejných služeb, jako jsou komunikace, energie, doprava, nakládání s odpady a vodohospodářství, zacíleny tak, aby podporovaly udržitelné postupy zadávání veřejných zakázek a uplatňování hlediska zelených dovedností;

74.  vyzývá členské státy, aby plně využily možností, jež jim poskytuje právní rámec pro evropské strukturální a investiční fondy a další zdroje financování EU, na podporu udržitelných projektů v zájmu zelené zaměstnanosti a aby zajistily, že dotace a finanční nástroje EU budou na základě jasných a jednoznačných pravidel a dosažitelných minimálních limitů pro financování pro místní orgány co možná nejpřístupnější;

75.  vybízí Komisi a členské státy, aby využily povolební revizi víceletého finančního rámce pro rok 2016 jako příležitost k podpoře zelenějšího přechodu našich ekonomik;

76.  konstatuje, že podpora z ESF je k dispozici, aby napomohla podpořit zelený hospodářský růst a růst zaměstnanosti, a vybízí vlády členských států a příslušné vnitrostátní útvary, aby zvážily aktivnější využívání těchto finančních prostředků v zájmu prosazování tvorby zelených pracovních míst, jež jsou ekonomicky odůvodněná a hospodářsky udržitelná;

77.  bere na vědomí, že některé členské státy učinily v ekologizaci svého hospodářství značný pokrok, a vybízí Unii a členské státy, aby posilovaly sdílení myšlenek, znalostí, zkušeností a osvědčených postupů v této oblasti, a zajistily tak bezproblémový přechod;

78.  naléhavě vyzývá členské státy a soukromý sektor, aby využívaly nástroje, jako je ekodesign, ekoznačka, EMAS a zelená veřejná zakázka, a tak přispívaly k tvorbě zelených pracovních míst; vyzývá Komisi, aby poskytla rámcové pokyny k vytváření příznivých tržních podmínek k plnému přijetí uvedených dobrovolných nástrojů;

79.  vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zavádění systémů ekologického řízení a ekologického auditu založených na evropské normě (ISO 14 000);

Malé a střední podniky (MSP)

80.  podporuje cíle zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky a opatření orientovaná na tyto podniky, včetně zavedení evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, jež poskytuje poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení svého výkonu, pokud jde o účinné využívání zdrojů, podporuje zelené podnikání, využívá příležitostí pro zelenější hodnotové řetězce a usnadňuje přístup zelených MSP a mikropodniků na trh; domnívá se, že akce za účelem zvyšování informovanosti a technická pomoc jsou pro aktivní zapojení malých a středních podniků do oběhového hospodářství klíčové;

81.  připomíná, že MSP mají mimořádný potenciál, pokud jde o zajišťování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, a podporu duálního systému odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy;

82.  uznává, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by mohl pomáhat mikropodnikům a MSP při zapojování se do činností s vysokou úrovní environmentální a společenské inovace;

83.  konstatuje, že údaje Eurobarometru o ekologických činnostech MSP ukazují, že úspory energie, snižování objemu odpadu a účinnější využívání surovin jsou ekonomicky výhodné aktivity;

84.  vyzývá Komisi, aby v zájmu zefektivnění výrobních a distribučních procesů, přijímání inovativních řešení na úsporu zdrojů nebo nabízení udržitelnějších výrobků a služeb podněcovala nové obchodní modely, jako jsou družstevní podniky;

85.  upozorňuje, že MSP mohou vytvářet růst a pracovní místa pouze tehdy, pokud se jim nabízí výhodné stimulační možnosti rovněž prostřednictvím zeleného hospodářství;

86.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že zelené pobídky pro MSP budou mít významný dopad tam, kde je jich zapotřebí nejvíce;

87.  konstatuje, že MSP a mikropodniky jsou klíčovými hnacími silami pro tvorbu pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že MSP a mikropodniky čelí obzvláště velkým výzvám při využívání pracovních příležitostí v rámci ekologické transformace, zejména v souvislosti s přístupem k financím, odbornou přípravou a překonáváním nedostatku dovedností; vyzývá Komisi a členské státy k přijetí ambiciózních opatření na podporu snadnější tvorby zelených pracovních míst v MSP a mikropodnicích, a to i pokud jde o poskytování konkrétních informací, zvyšování povědomí, technickou pomoc, přístup k financím a opatření v rámci odborné přípravy;

88.  upozorňuje na to, že ekologičtější hodnotový řetězec, jehož součástí jsou opětovná výroba, opravy, údržba, recyklace a ekodesign, může přinést mnoha malým a středním podnikům významné příležitosti k podnikání;

o
o   o

89.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0584. (2) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75. (3) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6.