Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 16. prosince 1966 v New Yorku,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 207 a části třetí hlavy IV a V Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 45 Listiny,

–  s ohledem na Obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

–  s ohledem na zásady z Yogyakarty (o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci a pohlavní identitě) přijaté v listopadu 2006 a na deset doplňujících zásad YP+10 (Doplňující zásady a povinnosti států, pokud jde o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní identity a pohlavním znakům) přijatých dne 10. listopadu 2017,

–  s ohledem na doporučení CM/Rec(2010)5 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 31. března 2010, které se týká prostředků k boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019–2024)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2019 o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o rovnosti žen a mužů v odvětví sdělovacích prostředků v EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o litevském zákonu na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací(9),

–  s ohledem na výsledky průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) z roku 2012 mezi osobami LGBT v EU („EU LGBT Survey“),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách a v Listině a že by mělo být plně dodržováno;

B.  vzhledem k tomu, že na základě mezinárodního práva a smluv EU přijaly všechny členské státy závazky a povinnost respektovat, zaručovat, chránit a dodržovat základní práva;

C.  vzhledem k tomu, že výzkum, ankety a zprávy ukazují(10), že veřejná diskriminace osob LGBTI a nenávistné projevy vůči této komunitě v EU zesilují; vzhledem k tomu, že v EU jsou na osobách LGBTI stále častěji páchány trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že takové útoky porušují základní práva osob LGBTI a že veřejné orgány příliš často reagují neadekvátně;

D.  vzhledem k tomu, že útoky na základní práva osob LGBTI představují vážnou hrozbu pro dodržování základních práv v EU, neboť jsou často doprovázeny útoky na práva žen a práva menšin;

E.  vzhledem k tomu, že nenávistné projevy, které na adresu osob LGBTI zaznívají od představitelů veřejné moci, mají dalekosáhlé dopady, protože legitimizují pronásledování, násilí a diskriminaci osob LGBTI v celé společnosti a vytvářejí k tomu podmínky;

F.  vzhledem k tomu, že bezpečnost komunity LGBTI je nedělitelně spjata s bezpečností všech obyvatel Evropy a že její oslabování značí úpadek všech základních práv; vzhledem k tomu, že xenofobní projevy rovněž přispívají ke snižování bezpečnosti a udržitelnosti prostředí, v nichž působí organizace a fyzické osoby obhajující práva osob LGBTI;

G.  vzhledem k tomu, že v EU panuje silný odpor vůči genderové rovnosti, který je nadto přímo namířen a doléhá na osoby LGBTI a obecně i na ženy; vzhledem k tomu, že tyto reakce jsou přiživovány populismem a krajně pravicovým extremismem;

H.  vzhledem k tomu, že v celé Evropě jsou stále stigmatizováni lidé kvůli jejich skutečné nebo vnímané sexuální orientaci, genderové identitě nebo pohlavním znakům;

I.  vzhledem k vážným nedostatkům v systematickém monitorování a dokumentaci nenávisti a násilí vůči osobám LGBTI a ve shromažďování příslušných údajů;

J.  vzhledem k tomu, že příliš mnoho nenávistně motivovaných trestných činů na komunitě LGBTI zůstává neohlášeno; vzhledem k tomu, že jejich ohlášení bývá spjato s rizikem odhalení sexuální orientace, genderové identity, pohlavních znaků a vyjádření genderové příslušnosti a obavami z něj;

K.  vzhledem k tomu, že drtivá většina členských států přijala právní opatření k boji proti diskriminaci a násilí; vzhledem k tomu, že se však stále dostatečně neuplatňují, takže osobám LGBTI i nadále hrozí, že se stanou terčem trestných činů z nenávisti, nenávistné rétoriky a diskriminace, zejména ve zdravotnictví, vzdělávacím systému, zaměstnání a bydlení;

L.  vzhledem k tomu, že mnoho útoků ze strany veřejných orgánů na osoby LGBTI bývá zacíleno na vzdělávací instituce a školy; vzhledem k tomu, že to poškozuje zejména mladé lidi z komunity LGBTI;

M.  vzhledem k tomu, že sexuální orientace a genderová identita spadají pod právo jednotlivce na soukromí, které je zaručeno mezinárodními, evropskými a vnitrostátními právními předpisy v oblasti lidských práv, a vzhledem k tomu, že rovnost a nediskriminaci by měly prosazovat orgány veřejné moci(11);

N.  vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky, kulturní a nevládní organizace a soukromé osoby by měly mít zaručeny svobodu projevu v reálném světě i na internetu, zejména s ohledem na znepokojivou tendenci odstraňovat a zakazovat obsah LGBTI na sociálních sítích;

O.  vzhledem k tomu, že osoby LGBTI se setkávají s různými formami diskriminace a násilí, jak to dokládají nedávné události, jako např. homofobní prohlášení v rámci kampaně za vyhlášení referenda o zúžení definice rodiny v Rumunsku, útoky na komunitní centra LGBTI v několika členských státech, např. v Maďarsku a ve Slovinsku, a homofobní prohlášení a nenávistné projevy na adresu osob LGBTI, které nedávno zazněly v Estonsku, Španělsku, Spojeném království, Maďarsku a Polsku zejména v souvislosti s volbami, a právní nástroje, které lze použít k omezení sdělovacích prostředků, kulturních institucí, vzdělávání a přístupu k jiným formám obsahu způsobem, který nepřiměřeně omezuje svobodu projevu v souvislosti s problematikou LGBTI, např. v Litvě a Lotyšsku;

P.  vzhledem k tomu, že od začátku roku 2019 bylo v Polsku zaznamenáno 80 případů, kdy vojvodství, okresy nebo obce vydaly rezoluce, v nichž se distancují od tzv. „ideologie LGBTI“, nebo přijaly „Regionální charty práv rodiny“ či stěžejní ustanovení těchto chart, která diskriminují rodiče samoživitele a rodiny LGBTI; vzhledem k tomu, že tyto rezoluce vyzývají místní zastupitelské orgány, aby nepodnikaly žádné kroky, které by podpořily toleranci vůči osobám LGBTI, a aby neposkytovaly finanční pomoc nevládním organizacím, které prosazují rovná práva, pořádají vzdělávací kurzy zaměřené na potírání diskriminace či jakýmkoli jiným způsobem podporují osoby LGBTI; vzhledem k tomu, že zavedení zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí, i pokud neobnáší zřízení fyzické hranice, představuje mimořádně diskriminační opatření omezující svobodu pohybu občanů EU; vzhledem k tomu, že tyto rezoluce je třeba vidět v širším kontextu útoků na polskou komunitu LGBTI, což obnáší množící se nenávistné projevy veřejných a volených činitelů a veřejných sdělovacích prostředků a napadání a zákazy tzv. pochodů hrdosti a osvětových programů a akcí, jako je např. duhový pátek;

Q.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu agentury FRA(12) mezi osobami LGBT se 32 % respondentů cítí diskriminováno v oblastech mimo zaměstnání, např. ve vzdělávání; vzhledem k tomu, že u dětí LGBTI je vyšší riziko sebevražd než u ostatních vrstevníků; vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávání je klíčem k vytvoření bezpečného prostředí ve školách, v němž mohou prospívat všechny děti, včetně dětí náležících k menšinám, jako jsou děti LGBTI nebo děti z LGBTI rodin; vzhledem k tomu, že obětmi útoků na práva osob LGBTI jsou hlavně děti a mladí lidé žijící na venkově a v menších městech, kteří jsou ve značné míře vystaveni násilí a často čelí odmítnutí a nejistotě, a proto potřebují zvláštní podporu a pomoc od státu a místních správních institucí nebo nevládních organizací;

R.  vzhledem k tomu, že kvůli absenci antidiskriminačního zákona v mnoha členských státech hrozí nejvíce marginalizovaným skupinám diskriminace a násilí; vzhledem k tomu, že tuto mezeru by zacelila horizontální směrnice o nediskriminaci, která však již před 11 lety uvízla v Radě; vzhledem k tomu, že v EU a mnoha členských státech existuje legislativní mezera, pokud jde o ochranu před trestnými činy, které jsou páchány ze zaujatosti kvůli sexuální orientaci nebo genderové identitě oběti;

S.  vzhledem k tomu, že lidé mohou čelit mnohonásobné a průnikové diskriminaci; vzhledem k tomu, že politiky zaměřené na jeden důvod diskriminace by si měly všímat situace určitých skupin, které se mohou stát obětmi mnohonásobné diskriminace z důvodu mimo jiné věku, rasy, vyznání, sexuální orientace, genderu nebo zdravotního postižení;

T.  vzhledem k tomu, že na celém světě čelí osoby LGBTI diskriminaci a násilí;

1.  připomíná, že práva LGBTI jsou základními právy, a že tedy orgány EU a členské státy jsou povinny je prosazovat a chránit v souladu se Smlouvami a Chartou i mezinárodním právem;

2.  je hluboce znepokojen rostoucím počtem útoků na komunitu LGBTI v EU ze strany států, státních zaměstnanců, správních orgánů na celostátní, regionální i místní úrovni a politiků;

3.  důrazně odsuzuje diskriminaci a porušování základních práv osob LGBTI ze strany veřejných orgánů, včetně nenávistných projevů veřejných orgánů a zvolených představitelů během voleb, a nedávná vyhlášení zón v Polsku bez tzv. „ideologie LGBT“; vyzývá Komisi, aby tyto veřejné akty diskriminace rázně odsoudila;

4.  vyjadřuje politování nad skutečností, že osoby LGBTI čelí už od školních let šikaně a obtěžování, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k ukončení diskriminace těchto osob, která může vést k jejich šikaně, zneužívání nebo izolaci, zejména ve vzdělávacích institucích; důrazně odsuzuje skutečnost, že veřejné orgány v některých členských státech brání školám plnit svou úlohu při prosazování základních práv a ochraně osob LGBTI, a připomíná, že školy by neměly být pouze bezpečnými místy, ale rovněž prostředím posilujícím a chránícím základní práva všech dětí; zdůrazňuje význam zdravotní a sexuální výchovy, zejména pro dívky a mladé lidi z komunity LGBTI, na něž mají nespravedlivé genderové normy obzvláště velký dopad; podtrhuje, že taková výchova musí mladé lidi vést ke vztahům založeným na rovnosti pohlaví, souhlasu a vzájemné úctě, díky nimž lze předcházet genderovým stereotypům, nenávisti vůči osobám LGBTI a násilí založenému na pohlaví a proti těmto jevům bojovat;

5.  připomíná, že nenávist vůči osobám LGBTI na sportovních akcích je nadále běžným jevem a že chybí opatření k jejímu potírání; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tomu, jak homofobie ve sportu ovlivňuje mladé lidi z komunity LGBTI, s cílem zlepšit jejich začlenění a zvýšit povědomí o této problematice;

6.  vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění svobody pohybu všech rodin, včetně LGBTI rodin, v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU z června 2018 ve věci Coman(13); vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy, které zavedou rovnocenné uznávání manželských a partnerských svazků osob stejného pohlaví, a tak zajistí plné dodržování práva na soukromý a rodinný život bez diskriminace;

7.  je znepokojen nárůstem rasismu a xenofobie; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výměnu osvědčených postupů a posílily svou spolupráci v boji proti rasismu, xenofobii, homofobii, transfobii a dalším formám nesnášenlivosti a aby do ní plně zapojily občanskou společnost za přispění příslušných aktérů, například agentury FRA;

8.   odsuzuje trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy v reálném světě i na internetu motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo předsudky proti zdravotnímu postižení, sexuální orientaci, pohlavní identitě a pohlavním znakům určité osoby nebo její příslušnosti k menšině, jakož i tendenci odstraňovat a zakazovat obsah LGBTI na sociálních sítích, které jsou v EU každodenní skutečností; vyjadřuje politování nad zvyšujícím se počtem nenávistných projevů některých veřejných orgánů, politických stran a sdělovacích prostředků; vyzývá EU, aby šla příkladem a postavila se proti nenávistným projevům ve svých orgánech a institucích; je znepokojen rostoucím množstvím projevů nenávisti na internetu a doporučuje členským státům zavést jednoduché postupy, které by veřejnosti umožnily hlásit nenávistný obsah on-line;

9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že oběti často neoznamují trestné činy páchané z nenávisti kvůli nedostatečným zárukám a kvůli tomu, že orgány trestné činy z nenávisti v členských státech řádně nevyšetřují a neusvědčují; vyzývá členské státy, aby vytvořily a šířily nástroje a mechanismy pro ohlašování trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů a aby zajistily, aby byl každý případ údajného trestného činu z nenávisti nebo nenávistného projevu účinně vyšetřen, stíhán a odsouzen;

10.  vyzývá Komisi, aby podporovala programy odborné přípravy určené donucovacím a soudním orgánům a příslušným agenturám EU s cílem předcházet diskriminačním praktikám a trestným činům z nenávisti a zajistit jejich stíhání;

11.  uznává, že plný rozsah nerovného postavení v EU není stále uznán, protože neexistují srovnatelné a rozčleněné údaje o rovnosti shromážděné členskými státy; domnívá se, že shromažďování těchto údajů členskými státy je zásadní pro formulaci smysluplných politik týkajících se provádění právních předpisů EU o rovném postavení; vyzývá Komisi a Radu, aby uznaly nezbytnost spolehlivých a srovnatelných údajů o rovnosti rozlišených podle důvodů diskriminace, které umožní její měření, a poskytnou tak podklady pro tvorbu politik; vyzývá oba orgány, aby vymezily konzistentní zásady shromažďování údajů o dodržování rovnosti, a to na základě sebeurčení, norem EU v oblasti ochrany údajů a konzultací s příslušnými komunitami;

12.  odsuzuje veškerou diskriminaci či násilí na základě sexuální orientace, genderové identity nebo pohlavních znaků; vyzývá Komisi, aby představila program, který zajistí stejná práva a příležitosti pro všechny občany a který bude respektovat pravomoci členských států, a aby monitorovala řádné provedení a uplatňování právních předpisů EU týkajících se práv osob LGBTI; v této souvislosti vítá seznam opatření, který připravila Komise na podporu rovnosti osob LGBTI, včetně její komunikační kampaně, jejímž cílem je bojovat proti stereotypům a zlepšit společenské přijetí osob LGBTI; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají právy osob LGBTI; vyzývá Komisi, aby na podporu takových organizací působících na celostátní a místní úrovni zajistila dostatečné množství finančních prostředků, zejména prostřednictvím programu Práva a hodnoty; konstatuje, že terénní výzkumy agentury FRA ukazují, že veřejní činitelé vnímají právo a politiku EU jako hlavní faktory podporující vnitrostátní úsilí o prosazení rovnosti osob LGBTI;

13.  připomíná judikaturu ESLP týkající se práv osob LGBTI; vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely osvědčené postupy týkající se ochrany základních práv, a nabádá členské státy k tomu, aby osoby LGBTI plně informovaly o jejich právech;

14.  připomíná své výzvy k vytvoření komplexního, trvalého a objektivního nástroje EU pro demokracii, právní stát a základní práva, jehož součástí by byla ochrana práv osob LGBTI; zdůrazňuje, že takový nástroj je dnes více zapotřebí než kdykoli dříve; připomíná, že je nezbytné nestranně a pravidelně hodnotit stav právního státu, demokracie a základních práv ve všech členských státech, a vyzývá Komisi, aby případy porušování základních práv monitorovala v rámci svého oznámeného cyklu přezkumu právního státu;

15.  vyzývá Komisi a Radu, aby využily všech nástrojů a postupů, které mají k dispozici, k zajištění plného a řádného uplatňování zásad a hodnot zakotvených ve Smlouvě, například řízení o porušení Smlouvy, rozpočtové procesy, mechanismus právního státu a postup podle článku 7, včetně probíhajících postupů;

16.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda zavedení zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí představuje porušení svobody pohybu a pobytu v EU, a je tedy v rozporu s čl. 3 odst. 2 SEU, článku 21 SFEU, hlav IV a V SFEU a článku 45 Listiny; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda se Polsko provinilo nesplněním jedné z povinností vyplývajících ze Smluv a zda by v souladu s článkem 258 SFEU měla na toto téma předložit odůvodněné stanovisko;

17.  vyzývá Komisi, aby monitorovala využívání veškerých zdrojů financování EU, včetně strukturálních a investičních fondů EU, a aby v rámci pravidelných dialogů s celostátními, regionálními a místními orgány připomínala zúčastněným stranám jejich závazek k nediskriminaci a také to, že tyto prostředky nesmí být za žádných okolností využity k diskriminačním účelům; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k řešení případů jasného a přímého porušování předpisů proti diskriminaci, zejména zákazu navádění k diskriminaci podle směrnice 2000/78/ES, např. případů, kdy místní zastupitelstva přijímají předpisy, které napadají práva osob LGBTI;

18.  připomíná svou výzvu Komisi, aby přijala strategii EU pro osoby LGBTI, která zohlední předchozí požadavky Parlamentu, zaručí kontinuitu a důsledně naváže na práci předchozí Komise a představí seznam opatření na podporu rovnosti osob LGBTI;

19.  vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala tím, jak účinně zajistit spravedlivou a silnou právní ochranu všech občanů před veškerými důvody diskriminace uvedenými v článku 19 SFEU; vyzývá Radu, aby okamžitě odblokovala a uzavřela jednání o horizontální směrnici o nediskriminaci, a vítá nové závazky, které Komise v této oblasti přijala;

20.  vyzývá Komisi, aby nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšení průběhu vyšetřování trestných činů z nenávisti, jako jsou trestné činy motivované nenávistí vůči osobám LGBTI, a aby poskytovala podporu obětem; konstatuje, že některé členské státy při uplatňování rámcového rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva rozšířily ochranu poskytovanou obětem diskriminace založené na jiných důvodech, např. na sexuální orientaci, genderové identitě nebo pohlavních znacích, a podporuje takové rozšíření; připomíná svou výzvu Komisi, aby platné rámcové rozhodnutí přepracovala na základě posouzení dopadu tak, aby zahrnovalo i podněcování k nenávisti na základě genderu, sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

21.  vyzývá Výbor regionů, aby jakožto zástupce místních a regionálních orgánů EU zvážil, zda v rámci svých pravomocí přijme opatření v reakci na vyhlašování zón bez tzv. „ideologie LGBTI“ v Polsku;

22.  podporuje práci EU na poli obrany a prosazování lidských práv v rámci její vnější činnosti, včetně práv osob LGBTI; požaduje, aby v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na příštích pět let, který má být brzy přijat, byly zachovány pevné závazky a zaměření, pokud jde o otázky osob LGBTI, stejně jako v akčním plánu na období 2015–2019;

23.  vyzývá všechny členské státy, aby dostály své povinnosti chránit na celostátní a místní úrovni základní práva a svobody všech občanů EU bez výjimky, včetně osob LGBTI; vyzývá členské státy, aby přijaly pozitivní opatření na zvýšení společenského přijetí komunity LGBTI;

24.  vyzývá Polsko, aby důrazně odsoudilo diskriminaci osob LGBTI, i pokud vychází od místních orgánů, a aby v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy i povinnostmi vyplývajícími z práva EU a z mezinárodního práva zrušila rezoluce napadající práva osob LGBTI, včetně ustanovení proti „ideologii LGBTI“;

25.  odsuzuje zneužívání zákonů o informacích zpřístupňovaných nezletilým osobám, zejména ve vzdělávání a ve sdělovacích prostředcích, k cenzuře obsahu a materiálů souvisejících s problematikou LGBTI, především pak čl. 4 odst. 2 bod 16 litevského zákonu na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací a čl. 10 odst. 1 lotyšského školského zákona; vyzývá členské státy, aby takové právní předpisy změnily, tak aby byly plně v souladu se základními právy zakotvenými v unijním a mezinárodním právu; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění takového souladu;

26.  vyzývá všechny členské státy, aby monitorovaly nenávistné projevy, které zazní z úst zástupců veřejných orgánů a volených úředních osob nebo běhen místních, regionálních a celostátních voleb, a aby vůči nim přijaly přísná a konkrétní opatření a sankce;

27.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vládám a parlamentům členských států zmíněných v tomto usnesení, Radě, Komisi a Výboru regionů.

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57. (2) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 21. (3) Přijaté texty, P8_TA(2019)0129. (4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0032. (5) Přijaté texty, P9_TA(2019)0066. (6) Přijaté texty, P8_TA(2019)0111. (7) Přijaté texty, P9_TA(2019)0058. (8) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 19. (9) Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 18. (10) Zpráva o základních právech, FRA, 2019, https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2019-fundamental-rights-report-2019_en.pdf; EU LGBT survey, FRA; Zpráva Rainbow Europe z roku 2019, evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů ILGA-Europe, https://www.ilga-europe.org/rainboweurope/2019 (11) ESLP věc S. a Marper v. Spojené království, 4. prosince 2008 (žádosti č. 30562/04 a 30566/04), bod 66, https://hudoc.echr.coe.int/eng#{“itemid”:[“001-90051”]}; Stanovisko generální advokátky Sharpstonové, 17. července 2014 ke spojeným věcem C-148/13, C-149/13 a C-150/13, body 38 a 39, http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=%2522gender%2Bidentity%2522&docid=155164&pageIndex=0&doclang=cs&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=4735298#ctx1 (12) Průzkum „EU LGBT“ agentury FRA, shrnutí výsledků, https://fra.europa.eu/en/publications-and-resources/infographics/eu-lgbt-survey (13) ECLI:EU:C:2018:385