Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 107, 108, 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) z října 2015, a zejména na jeho opatření č. 1,

–  s ohledem na pracovní program OECD ze dne 29. května 2019, jehož cílem je dospět ke konsensuálnímu řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky,

–  s ohledem na veřejné konzultační dokumenty OECD ze dnů 9. října a 8. listopadu 2019 nazvané „Návrh sekretariátu na „sjednocený přístup“ v rámci prvního pilíře“ a „Návrh globálního boje proti erozi základu daně (GloBE) – druhý pilíř“ (v obou případech se jedná o návrhy sekretariátu OECD),

–  s ohledem na usnesení výboru TAXE ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(1), na usnesení výboru TAX2 ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(2), na doporučení výboru PANA ze dne 13. prosince 2017 adresované Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(3) a na usnesení výboru TAX3 ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(5),

–  s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na každé z výše uvedených usnesení Evropského parlamentu(6),

–  s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20, jejichž předmětem byly mezinárodní daňové záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu nazvanou „Zdanění příjmu právnických osob v globalizované ekonomice“(7),

–  s ohledem na řadu odhalení investigativních novinářů, jako byly LuxLeaks, Panama Papers, Paradise Papers a nedávno také skandály cum-ex a případy praní peněz, do nichž byly zapojeny zejména banky v Dánsku, Estonsku, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku a Velké Británii,

–  s ohledem na svou studii nazvanou „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“(8),

–  s ohledem na studie Komise o ukazatelích agresivního daňového plánování(9),

–  s ohledem na průkazné údaje, které shromáždil výbor TAX3 během svých 34 slyšení za účasti expertů a výměn názorů s komisaři a ministry a v průběhu svých cest do Spojených států, do Lotyšska, na Ostrov Man, do Estonska a do Dánska,

–  s ohledem na modernizovaný a důkladnější rámec daně z příjmů právnických osob, který byl zaveden během tohoto volebního období, zejména s ohledem na směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD I(10) a ATAD II(11)),

–  s ohledem na návrhy Komise, které mají být přijaty, zejména návrh týkající se společného (konsolidovaného) základu daně z příjmů právnických osob (C(C)CTB)(12), soubor opatření pro digitální daň(13) a veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí (CBCR)(14), a s ohledem na postoj Evropského parlamentu k těmto návrhům,

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování pro zdaňování podniků(15) a na pravidelné zprávy, které Radě ve složení ECOFIN podává skupina pro kodex chování (zdaňování podniků),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. března 2018 o nových požadavcích proti vyhýbání se daňovým povinnostem v právních předpisech EU, jimiž se řídí zejména finanční a investiční operace (C(2018)1756),

–  s ohledem na šetření a rozhodnutí Komise ve věci státní podpory(16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2016 nazvané „Vnější strategie pro efektivní zdanění“ (COM(2016)0024), v němž Komise mimo jiné žádá, aby EU „šla příkladem“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2017 o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti,

–  s ohledem na sdělení předsednictví ze dne 28. října 2019, které shrnuje aktuální situaci ve věci zdanění digitální ekonomiky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích(17),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 nazvané „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

–  s ohledem na pověřovací dopisy výkonné místopředsedkyně pro Evropu připravenou na digitální věk, výkonného místopředsedy pro hospodářství ve prospěch lidí a komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti a euro a slyšení s nimi(18),

–  s ohledem na otázku Komisi týkající se spravedlivého zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice – BEPS 2.0 (O-000040/2019 – B9-0060/2019),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro danění právnických osob mohou být nefunkční a může být nezbytné přistoupit k jejich aktualizaci, neboť pocházejí z počátků 20. století a neodpovídají výzvám digitální ekonomiky, což vedlo k tomu, že jednotlivé země přijaly jednostranná opatření zaměřená na vyřešení těchto problémy;

B.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na finanční krizi v letech 2008–2009 a na řadu odhalení novinářů a organizací občanské společnosti ohledně různých praktik v oblasti daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz se země G20 dohodly, že budou řešit tyto otázky globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu Eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), což vedlo k vypracování akčního plánu pro BEPS; vzhledem k tomu, že panují různé míry angažovanosti a důslednosti při uplatňování pravidel OECD ve věci BEPS;

C.  vzhledem k tomu, že díky akčnímu plánu pro BEPS se podařilo dosáhnout globálního konsenzu ohledně mnoha otázek týkajících se boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že však nebylo dosaženo žádné dohody o tom, jak přistupovat k otázkám v daňové oblasti způsobeným digitalizací ekonomiky, což podnítilo vypracování samostatné závěrečné zprávy o opatření č. 1 BEPS zveřejněné v roce 2015;

D.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svých usneseních výborů TAXE, TAX2, TAX3 a PANA a ve svém společném stanovisku ve věci společného základu daně z příjmů právnických osob opakovaně vyzval k revizi mezinárodního systému danění příjmů právnických osob s cílem řešit problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a problémy spojené se zdaněním digitální ekonomiky a vyzval také Komisi a členské státy, aby se dohodly na společném evropském postoji na úrovni OECD/G20 nebo aby jednaly na unijní úrovni, není-li mezinárodní dohoda možná;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2018 předložila Komise v průběhu jednání usilujících o uzavření mezinárodní dohody dva návrhy týkající se zdanění digitální ekonomiky; vzhledem k tomu, že Evropský parlament tyto dva návrhy podpořil, přičemž však nebyly přijaty v Radě kvůli odporu malého počtu členských států, který znemožnil dosažení jednomyslné dohody: krátkodobé řešení zavádějící daň z digitálních služeb (DST) a dlouhodobé řešení definující významnou digitální přítomnost (SDP) jakožto zdanitelný vztah, v jehož důsledku vzniká povinnost k dani z příjmů právnických osob a který by měl nahradit DST;

F.  vzhledem k tomu, že na základě mandátu ministrů financí G20 z března 2017 představil „Inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení BEPS“ prostřednictvím své Pracovní skupiny pro digitální ekonomiku v březnu 2018 průběžnou zprávu nazvanou „Daňové problémy plynoucí z digitalizace“;

G.  vzhledem k tomu, že v květnu 2019 přijal „Inkluzivní rámec“ pracovní program usilující o dosažení konsenzu (který přijala za svůj skupina G20) směřujícího k uzavření dohody do konce roku 2020;

H.  vzhledem k tomu, že Inkluzivní program navrhl, aby byly návrhy členů skupiny směřující k řešení projednávaných problémů spojených s digitalizací seskupeny do dvou pilířů: první pilíř se zaměřuje na přidělení práv zdanění prostřednictvím nových pravidel pro přidělování zisku a pro zdanitelný vztah, zatímco druhý pilíř se zabývá zbývajícími otázkami BEPS a zavádí nová pravidla pro zajištění minimální úrovně zdanění;

I.  vzhledem k tomu, že dne 9. října 2019 zahájil sekretariát OECD veřejnou konzultaci týkající se jeho návrhu „jednotného přístupu“ s cílem dosáhnout konsenzu ohledně všech třech alternativ stanovených v prvním pilíři; vzhledem k tomu, že dne 18. října 2019 uvítala skupina G20(19) úsilí sekretariátu OECD o předložení jednotného přístupu u prvního pilíře, přičemž však tento návrh formálně nepřijala za svůj; vzhledem k tomu, že dne 8. listopadu 2019 zahájil sekretariát OECD veřejnou konzultaci ohledně návrhu „GloBE“ u druhého pilíře;

J.  vzhledem k tomu, že spravedlivý a účinný daňový systém je klíčový pro řešení problému nerovnosti a pro zajištění jistoty a stability, které jsou nezbytnými předpoklady konkurenceschopnosti a rovných podmínek pro podniky, zejména malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že spravedlivý a účinný daňový systém je rovněž zásadní pro to, aby byly členským státům zaručeny daňové příjmy, které jim umožní uplatňovat vhodné politiky, které jsou následně prospěšné pro EU jako celek, neboť posilují stabilitu;

K.  vzhledem k tomu, že nominální sazby daně z příjmů právnických osob se na úrovni EU snížily z průměrných 32 % v roce 2000 na 21,7 % v roce 2019(20), což znamená pokles o 32 %; vzhledem k tomu, že tento pokles může mít důsledky pro udržitelnost sociálních států v EU a potenciální účinek přelévání i do dalších zemí; vzhledem k tomu, že souhrnná zákonná sazba daně z příjmů právnických osob činí nyní v celkovém počtu 22 z 38 zemí, ve kterých byl prováděn průzkum pro účely zprávy OECD o nejnovějších reformách daňové politiky z roku 2018(21), 25 % nebo méně, zatímco v roce 2000 bylo takových zemí pouze šest;

L.  vzhledem k tomu, že Komise se v některých zprávách o jednotlivých zemích vyslovila kriticky k nedostatkům vnitrostátních daňových systémů, které usnadňují agresivní daňové plánování, a uvedla, že oslabují integritu evropského jednotného trhu;

M.  vzhledem k tomu, že v hodnotových řetězcích nadnárodních společností došlo k postupnému posunu od hmotné výroby k nehmotným aktivům, což se v průběhu posledních pěti let projevilo v relativní míře růstu příjmů z licenčních poplatků (téměř 5 % ročně), která je vyšší než v případě obchodu se zbožím a přímých zahraničních investic (méně než 1 % ročně); vzhledem k tomu, že některé nadnárodní společnosti neplatí v některých členských státech téměř žádné daně díky tomu, že využívají legálních strategií daňového plánování, a to i přes jejich výraznou digitální přítomnost a obrovské příjmy v těchto státech;

N.  vzhledem k tomu, že pro převedení pravomocí v oblasti zdanění z úrovně členských států na úroveň EU by byla nutná změna Smlouvy;

Nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky

1.  bere na vědomí akční plán BEPS a jeho realizaci v EU prostřednictvím směrnic ATAD, uvědomuje si však, že některým výzvám, zejména těm, které jsou spojeny s globalizací a digitalizací ekonomiky, se stále ještě nevěnuje žádná pozornost;

2.  poukazuje na to, že směrnice ATAD šly ještě dále než akční plán BEPS, především pokud jde o nová pravidla EU pro ovládané zahraniční společnosti, díky nimž je možné zdanit zisky uložené v daňových rájích v té zemi EU, v níž má daná nadnárodní společnost ústředí; konstatuje, že tyto typy opatření omezují agresivní daňové plánování a vyhýbání se daňové povinnosti; vyzývá novou Komisi, aby vyhodnotila, jak členské státy uplatňují směrnici ATAD, aby analyzovala možné nové způsoby, jak tuto směrnici obcházet, a aby předložila nové legislativní návrhy, kterými by takovéto postupy znemožnila;

3.  připomíná, že i návrhy EU týkající se se společného (konsolidovaného) základu daně z příjmů právnických osob (C(C)CTB) jdou mnohem dále než tyto alternativy OECD na úrovni EU, zvláště v tom, že opouštějí princip jednotlivých subjektů; připomíná postoj Parlamentu ve věci C(C)CTB;

4.  domnívá se, že návrhy EU týkající se C(C)CTB jsou prospěšné jak pro společnosti, tak pro občany, protože by zjednodušily daňový rámec a pomohly by bojovat proti vyhýbání se daňové povinnosti; zdůrazňuje důležitost konsolidace při snižování administrativní zátěže, nákladů na dodržení právních předpisů a daňových překážek pro přeshraniční společnosti a při odstraňování nutnosti složitých mechanismů stanovení převodních cen; naléhavě proto žádá Radu, aby oba tyto návrhy urychleně přijala;

5.  připomíná, že EU byla průkopníkem v úsilí zabývat se daňovými výzvami vyplývajícími z digitalizace, zejména svými návrhy týkajícími se společného (konsolidovaného) základu daně z příjmů právnických osob (C(C)CTB), daně z digitálních služeb (DST) nebo významné digitální přítomnosti (SDP);

6.  vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy nebyly schopny dohodnout na společném přístupu ve věci C(C)CTB, DST a SDP; poznamenává, že OECD má za cíl čelit daňovým výzvám v souvislosti s digitalizací ekonomiky a dosáhnout konsenzuálního dlouhodobého řešení do konce roku 2020; domnívá se, že nejúčinnějším způsobem, jak se s těmito výzvami vyrovnat, by bylo globální řešení;

7.  konstatuje, že některé členské státy na vnitrostátní úrovni zavedly DST nebo koncept SDP – nebo o jejich zavedení uvažují – jako potenciální řešení pro jistotu, kdyby jednání OECD a EU skončila neúspěchem;

8.  vítá pracovní program inkluzivního rámce jako důležitý krok k mezinárodní dohodě v rámci OECD/IR o reformě mezinárodního systému daně z příjmu právnických osob, jak požadoval Parlament;

9.  vítá skutečnost, že se všechny země zapojené do inkluzivního rámce účastní tohoto projektu jako rovní partneři, takže rámec sdružuje přes 130 zemí a jurisdikcí, aby spolupracovaly na realizaci souboru opatření BEPS OECD/G20 BEPS a jednaly o společných řešeních ke zvládnutí zbývajících výzev BEPS; připomíná ovšem, že rozvojové země se zapojily do procesu BEPS teprve v pozdějších fázích jednání; vítá proto inkluzivnost probíhajících jednání; připomíná postoj Parlamentu týkající se vytvoření mezivládního daňového orgánu v institucionálním rámci OSN;

10.  konstatuje, že z předběžných zjištění posuzování dopadu prováděného sekretariátem OECD vyplývá, že úhrnný efekt prvního pilíře a druhého pilíře by vedl k výraznému zvýšení celkových daňových příjmů a také k přerozdělení práv zdanění jednotlivým jurisdikcím trhů; zejména konstatuje, že druhý pilíř by přinesl výrazné zvýšení příjmů z daně právnických osob v globálním měřítku; vyrozumívá, že by tyto dva pilíře neměly žádný negativní vliv na zásadně důležitou otázku investičního prostředí(22); vyzývá členské státy, aby trvaly na tom, aby OECD rozšířila záběr svého posouzení dopadu tak, aby zahrnovalo různé verze návrhů a analýzu toho, jaký by měl nový zdanitelný vztah dopad na příjmy z daně právnických osob v jednotlivých zemích, a aby tato posouzení dopadu zveřejnila, jakmile budou dokončena, aby z nich vzešla potřebná vodítka pro navrhované reformy;

11.  upozorňuje na specifika jednotného trhu, který zajišťuje volný pohyb zboží a služeb, a domnívá se proto, že jakákoli mezinárodní reforma daně z příjmů právnických osob by měla zajistit hladké fungování jednotného trhu, především tím, že zabezpečí rovné podmínky pro všechny firmy, zejména pro malé a střední podniky, mj. zajistí, aby společnosti platily daně v náležité výši tam, kde skutečně probíhá jejich významná a reálná hospodářská činnost a kde vytvářejí hodnoty a aby byly příjmy z daní spravedlivě rozděleny mezi členské státy; domnívá se, že jednotný trh, který je jednou z největších spotřebitelských základen na světě a zvyšuje konkurenceschopnost EU, jde ruku v ruce s daňovou zodpovědností;

12.  upozorňuje na to, že je třeba zachovat stav, kdy je daňová konkurence mezi členskými státy spravedlivá a transparentní, a přispívá tudíž k růstu a zaměstnanosti;

První pilíř – ke sjednocenému přístupu v zájmu spravedlivějšího přidělování práv zdanění

13.  vítá návrh sekretariátu OECD sloučit všechny tři uvažované alternativy do prvního pilíře vzhledem k tomu, že mají stejné cíle, a to:

Záběr návrhu

14.  žádá, aby nebyla nijak vyčleňována digitální ekonomika, protože daňové výzvy, kterým mezinárodní daňový systém nyní čelí, nejsou pouze důsledkem digitalizace, nýbrž souvisí také s tím, že se ještě zvětšila globalizovaná ekonomika;

15.  domnívá se, že záběr reformy – aniž by došlo k dalšímu zbytečnému zatěžování malých a středních podniků – by měl pokrývat všechny velké firmy, které mají možnost uplatňovat praktiky BEPS využíváním systémů daňového plánování v několika členských státech a třetích zemích; konstatuje, že stávající návrh sekretariátu OECD omezuje záběr této reformy na vysoce digitální podniky nebo podniky s bezprostředním stykem se zákazníky, koncept, který dosud nebyl jednoznačně definován, a má dopad pouze na omezený počet nadnárodních společností, které provádějí agresivní daňové plánování;

16.  doporučuje, aby základem bylo, že provozní zisky budou odvozovány z konsolidované finanční závěrky po provedení analýzy proveditelnosti; uvědomuje si však, že když vycházíme s konsolidované účetní závěrky, musíme počítat s časovými rozdíly, a vyzývá členské státy, aby tuto okolnost vyjasnily při jednáních na úrovni inkluzivního rámce;

17.  konstatuje, že stávající návrh sekretariátu OECD předpokládá vynětí konkrétních odvětví, například těžebního průmyslu a oblast komodit, a naléhavě žádá Komisi, aby do své analýzy dopadu zahrnula i tato vyňatá odvětví, zejména proto, aby bylo zajištěno, že bude tato mezinárodní reforma respektovat iniciativu EU usilující o soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

18.  naléhavě vyzývá OECD, aby ve svém návrhu jasně rozlišovala mezi odvětvími a velikostmi podniků;

19.  domnívá se, že daňový rámec by měl umožňovat nalézt rovnováhu mezi různými případy, především mezi monopoly v oblasti pronájmu a inovativními společnostmi s vysokým potenciálem růstu;

Nový zdanitelný vztah

20.  vítá myšlenku vytvoření nového zdanitelného vztahu, který překonává představu, že je třeba být v určité zemi fyzicky přítomen, aby měla tato země práva zdanění; domnívá se, že by tento zdanitelný vztah měl být koncipován tak, aby zahrnoval všechny firmy, které jsou ve styku se zákazníky a uživateli v dané zemi, a to i digitální formou;

21.  vítá myšlenku vytvoření prahové hodnoty příjmů pro jednotlivé země, jež by byla nastavena tak, aby i menší ekonomiky získaly spravedlivý podíl na právech zdanění; připomíná v této souvislosti unijní návrh týkající se významné digitální přítomnosti;

22.  vítá myšlenku, aby byl tento nový zdanitelný vztah soběstačným ustanovením, čímž se zabrání tomu, aby se musely revidovat veškeré daňové smlouvy;

Nové přidělování práv zdanění

23.  vítá myšlenku nového přidělování práv zdanění, které by šlo nad rámec zásady obvyklých tržních podmínek a nová práva zdanění by přidělovalo jurisdikcím trhů;

24.  domnívá se, že pojmy běžných a mimořádných zisků nebyly dosud jasně definovány a rozlišování mezi nimi by mohlo být umělé, a že zachování pravidel pro stanovování převodních cen na základě zásady obvyklých tržních podmínek u většiny přidělování zisků přinese podnikům další břímě složitosti a nejistoty, zejména pokud jde o pokyny OECD pro stanovování převodních cen; domnívá se, že zásadu obvyklých tržních podmínek je vhodné podstatně změnit; je znepokojen, že by to mohlo dát příležitost k obcházení nově přijatých pravidel;

25.  žádá Komisi a členské státy, aby objasnily, jak mohou nový zdanitelný vztah a přidělování práv zdanění existovat po boku současných pravidel pro stanovování převodních cen, jak navrhuje OECD; upřednostnil by proto řešení, jež by prosazovalo poměrné rozdělování celkového zisku na základě faktorů, které zachycují podstatnou a opravdovou ekonomickou činnost a vytváření hodnoty, k nimž patří především tržby, zaměstnanci, aktiva a uživatelé; připomíná proto v této souvislosti svůj postoj k návrhům směrnice o společném (konsolidovaném) základu daně z příjmu právnických osob a směrnice o významné digitální přítomnosti, mj. pokud jde o investice do výzkumu a vývoje;

26.  vítá ochotu zajistit daňovou jistotu a omezit spory, které by mohly při uplatňování nového zdanitelného vztahu a nového přidělování práv zdanění vznikat; žádá proto, aby bylo prozkoumáno, zda by byl proveditelný nějaký mechanismus, např. jedno správní místo, který by zjednodušil výpočet a úhradu daně a omezil administrativní zátěž společností i daňových orgánů a současně splňoval vnitrostátní povinnosti daňových správ; zdůrazňuje nicméně, že daňové jistoty lze nejlépe dosáhnout stanovením jednoduchých a jasných harmonizovaných pravidel, která budou předcházet sporům; vzhledem k tomu, že existuje mechanismus řešení sporů na úrovni EU, je znepokojen návrhem částky C v rámci třístupňového mechanismu v návrhu předloženém sekretariátem OECD, která zahrnuje povinné smírčí řízení(23);

Druhý pilíř – návrh globálního boje proti erozi základu daně (GloBE)

27.  vítá, že se v souvislosti s druhým pilířem pracovního programu členové inkluzivního rámce shodli(24), že „prozkoumají přístup, který ponechá jurisdikcím volnost stanovit si vlastní daňový systém, mj. zda budou mít daň z příjmů právnických osob a jaké stanoví sazby daně, avšak přihlíží k právu jiných jurisdikcí uplatňovat pravidla posouzená níže, podle nichž se příjem zdaňuje efektivní sazbou pod úrovní minimální sazby“(25);

28.  bere na vědomí závazky zemí G7, podle nichž se „v souvislosti s druhým pilířem ministři dohodli, že minimální úroveň účinného zdanění – jako je např. minimální daň z celosvětových příjmů (GILTI) ve Spojených státech – by přispěla k zajištění toho, aby společnosti přispívaly k placení daní spravedlivým dílem“(26);

29.  vítá návrh GloBE, jenž se snaží zajistit, aby byla odváděna minimální úroveň daně tam, kde se vytváří hodnota a kde probíhá ekonomická činnost; domnívá se, že konečným cílem opatření druhého pilíře by mělo být vyřešit zbývající otázky BEPS a současně zabránit škodlivé daňové konkurenci, zejména snížením tlaku na poskytování bezdůvodných daňových pobídek postrádajících jakýkoli ekonomický přínos, a to vedle stávajících opatření, jež mají bránit daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby posoudila a monitorovala dopad tohoto budoucího minimálního standardu na potenciální celkové snížení zákonné sazby daně z příjmu právnických osob v celé EU;

30.  vybízí členské státy, aby zajistily, aby návrh GloBE skýtal nejjednodušší rámec, jenž nepovede k vytváření škodlivých daňových režimů; připomíná požadavek Parlamentu, aby byl vypracován seznam EU obsahující škodlivá daňová opatření; zdůrazňuje, že používání výjimek by podkopalo politický záměr a účinnost návrhu GloBE; doporučuje, aby veškeré škodlivé daňové praktiky uvedené v akci 5 BEPS byly zahrnuty i v návrhu GloBE;

31.  chápe, že návrh GloBE má představovat soubor obranných opatření, k nimž patří pravidlo pro započítávání zisku, pravidlo pro případy, kdy se neuplatní osvobození, pravidlo pro případy nedostatečného zdanění a pravidlo povinného zdanění; v této souvislosti připomíná své legislativní usnesení o směrnici ATAD(27);

32.  domnívá se, že výpočet základů daně v rámci návrhu GloBE je třeba provádět v souladu s dohodnutými mezinárodními zásadami, neboť je třeba zabránit erozi základu daně a škodlivé konkurenci mezi zeměmi, která by mohla podkopat účinnost veškerých rozhodnutí přijatých v oblasti minimální úrovně zdanění;

33.  domnívá se, že součástí každé diskuse na úrovni OECD/G20 týkající se minimální sazby daně by měly být úvahy o definici základu dané sazby; domnívá se, že případnou minimální sazbu je třeba stanovit na spravedlivou úroveň, která bude odrazovat od přesouvání zisku a bránit škodlivé daňové konkurenci;

34.  domnívá se, že s ohledem na pravidlo pro započítávání zisku je zapotřebí zavést minimální úroveň zdanění pro každou jurisdikci, v níž mají sídlo nadnárodní podniky, neboť je třeba omezit možnost dalšího praktikování agresivního daňového plánování, a zachovat tak konkurenceschopnost naší ekonomiky;

Závěry

35.  lituje, že neexistuje společný přístup na úrovni EU k probíhajícím mezinárodním jednáním; vyzývá každý členský stát a Komisi, aby zveřejnily své postoje k návrhům sekretariátu OECD týkajícím se prvního pilíře a druhého pilíře;

36.  žádá Komisi a členské státy, aby se dohodly na tom, že při jednáních OECD budou uplatňovat společný ambiciózní unijní postoj, čímž zajistí, aby EU hovořila jedním hlasem a šla příkladem ve snaze zajistit spravedlivější přidělování práv zdanění a minimální úroveň zdanění a tak umožnit spravedlivé mezinárodní daňové prostředí, jež bude bránit daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem;

37.  vybízí Komisi, aby přípravu tohoto unijního postoje podporovala; vybízí Komisi, aby předložila posouzení dopadů týkající se příjmů každého členského státu v rámci obou pilířů včetně vedlejších účinků, zejména s ohledem na to, že je třeba zabezpečit přístup EU založený na soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá Komisi, aby o svých zjištěních informovala Radu a Parlament;

38.  očekává, že členské státy budou veškeré příslušné údaje, které lze použít k vypracování co nejpřesnějších posouzení dopadu a příslušných analýz, sdílet s OECD i s Komisí;

39.  důrazně vybízí Komisi a členské státy, aby na mezinárodní úrovni dosáhly dohody, která by následně byla prostřednictvím příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů transponována na úrovni EU; rovněž podporuje závazek předsedkyně Komise, že v případě, že nebude mezinárodní řešení nalezeno do konce roku 2020, navrhne unijní řešení – pokud se však nebude toto unijní řešení omezovat pouze na digitální podniky; chápe, že takové řešení by posílilo jednotný trh, neboť by zavedlo minimální úroveň daně, čímž by zabránilo jednostranným opatřením;

40.  připomíná, že probíhající mezinárodní reforma zdanění právnických osob se skládá ze dvou rovnocenných pilířů, které se vzájemně doplňují; žádá proto členské státy, aby o obou pilířích jednaly jako o součásti jediného balíčku nezbytných reforem;

41.  vyzývá Komisi a Radu, aby připravily právní základ pro začlenění výsledku mezinárodní dohody do právních předpisů EU a co nejdříve předložily legislativní návrh;

42.  vyzývá Radu, aby s podporou Komise vyhodnotila kritéria pro unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jakmile budou přijata mezinárodní pravidla a/nebo nově dohodnuté reformy EU, a aby posoudila, zda je nutno je aktualizovat;

43.  žádá Komisi, aby prozkoumala, zda se lze vyhnout právnímu základu, který by vyžadoval jednomyslnost v Radě; připomíná, že Komise ve svém sdělení „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ navrhla plán vedoucí k hlasování kvalifikovanou většinou;

44.  zdůrazňuje, že efektivní a komplexní mezinárodní reformu musí doprovázet transparentnost; vítá nedávné úsilí předsednictví Rady o obnovení diskuse o unijním návrhu veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí; lituje v této souvislosti, že se Rada dosud nebyla schopna shodnout na obecném přístupu k tomuto návrhu; vyzývá členské státy, aby se na obecném přístupu dohodly co nejdříve; zdůrazňuje, že veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí by zvýšilo účinnost reformy BEPS 2.0;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, sekretariátu OECD a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51. (2) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79. (3) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132. (4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0240. (5) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 74. (6) Společné kroky v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu (ECON) obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a usnesení Evropského parlamentu (TAXE) o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, které Komise přijala dne 16. března 2016; kroky navazující na usnesení Evropského parlamentu (TAX2) o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, které Komise přijala dne 16. listopadu 2016; kroky navazující na nelegislativní usnesení Evropského parlamentu (PANA) ze dne 12. prosince 2017 s návrhy doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které Komise přijala v dubnu 2018. (7) Politický dokument č. 19/007, Mezinárodní měnový fond, 10. 3. 2019. (8) Hadzhieva, E., Impact of Digitalisation on International Tax Matters: Challenges and Remedies, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce A – Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, únor 2019. (9) „Study on Structures of Aggressive Tax Planning and Indicators – Final Report“ (Taxation paper č. 61, 27. ledna 2016), „The Impact of Tax Planning on Forward-Looking Effective Tax Rates“ (Taxation paper č. 64, 25. října 2016) a „Aggressive tax planning indicators – Final Report“ (Taxation paper č. 71, 7. března 2018). (10) Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1). (11) Směrnice Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 1). (12) Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) (COM(2016)0685) a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683). (13) Tento balíček sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018 nazvaného „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a z doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650). (14) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. dubna 2016, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198). (15) Úř. věst. C 2, 6.1.1998, s. 2. (16) Týkající se společností Fiat a Starbucks, belgického rozsudku ve věci nadměrného zisku a rozhodnutí zahájit vyšetřování státní podpory týkající se společností McDonald’s, Apple a Amazon. (17) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 59. (18) Zápisy ze slyšení s výkonnou místopředsedkyní Evropské komise Margrethe Vestagerovou, výkonným místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem a komisařem Paolem Gentilonim lze nalézt na adrese: https://www.europarl.europa.eu/news/en/hearings2019/commission-hearings-2019 (19) Komuniké G20: https://www.mof.go.jp/english/international_policy/convention/g20/g20_191018it.htm (20) Údaje o zdanění, trendy v oblasti zdanění v Evropské unii, přehled 3: Nejvyšší sazby zákonné daně z příjmů právnických osob (včetně poplatků), 1995–2018, Evropská komise, 2019, k dispozici na https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/taxation_trends_report_2019_statutory_rates.xlsx. (21) „OECD and Selected Partner Economies, Tax Policy Reforms 2018“ (Hospodářství zemí OECD a vybraných partnerů, reformy daňové politiky v roce 2018). Dlužno také poznamenat, že země EU 28 se již ocitají dosti výrazně pod touto hladinou, protože průměrná sazba daně z příjmu právnických osob u nich v roce 2018 byla na úrovni 21,9 %, kam klesla z 32 % v roce 2000, jak uvádí Komise: Taxation Trends in the European Union – Data for the EU Member States, Iceland and Norward, ročník 2018 („Směry vývoje v oblasti daní v Evropské unii – údaje z členských států, Islandu a Norska“, str. 36) a Taxation Trends in the European Union – Data for the EU Member States, Iceland and Norward, ročník 2015 („Směry vývoje v oblasti daní v Evropské unii – údaje z členských států, Islandu a Norska“, str. 147). (22) Zpráva generálního tajemníka OECD o daních pro ministry financí a guvernéry centrálních bank zemí G20, říjen 2019, OECD, Paříž. (23) Směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, Úř. věst. L 265, 14.10.2017, s. 1. (24) Schváleno na 7. zasedání inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS, které se konalo ve dnech 28.–29. května 2019. (25) Pracovní program, jehož cílem je dospět ke konsensuálnímu řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, OECD, 2019, Paříž, s. 25 bod 50. (26) G7, sdělení předsedy: setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7, které se konalo ve dnech 17.–18. července 2019: https://www.gouvernement.fr/sites/default/files/locale/piece-jointe/2019/07/g7_chairs_summary.pdf. (27) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu, Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 176.