Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Ověřování pověřovacích listin |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na čl. 10 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, – s ohledem na akt ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, který je přílohou rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976(1), v pozměněném a přečíslovaném znění rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a ze dne 23. září 2002(2), – s ohledem na své rozhodnutí 2005/684/ES, Euratom ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu(3), a zejména na čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí, – s ohledem na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky(4), ve znění směrnice Rady 2013/1/EU ze dne 20. prosince 2012(5), – s ohledem na rozhodnutí Evropské rady 2013/312/EU ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu(6) a na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu(7), – s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. července 2005, 30. dubna 2009 a 19. prosince 2019(8), – s ohledem na úřední sdělení výsledků voleb do Evropského parlamentu příslušnými orgány členských států, – s ohledem na rozhodnutí španělské ústřední volební komise ze dne 13. června 2019, v němž jsou vyhlášeni kandidáti zvolení do Evropského parlamentu ve volbách konaných dne 26. května 2019 a jež bylo zveřejněno ve španělském úředním věstníku (Boletín Oficial del Estado) dne 14. června 2019(9); – s ohledem na články 3, 4 a 11 a Přílohu I jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0015/2020), A. vzhledem k tomu, že podle článku 12 aktu ze dne 20. září 1976 Evropský parlament ověří pověřovací listiny členů Evropského parlamentu a k tomuto účelu bere Evropský parlament členskými státy úředně vyhlášené výsledky na vědomí a rozhoduje všechny spory, které vznikají na základě aktu z roku 1976 a které nevznikají na základě ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž tento akt odkazuje; B. vzhledem k tomu, že všechny členské státy oznámily Evropskému parlamentu jména zvolených poslanců v souladu s čl. 3 odst. 1 jednacího řádu, avšak ne všechna jména byla předána; C. vzhledem k tomu, že podle článku 3 rozhodnutí Evropské rady 2013/312/EU ze dne 28. června 2013 a čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018 je v současnosti Španělsku přidělen počet 54 zástupců v Evropském parlamentu, zatímco oznámení příslušných španělských orgánů obsahuje pouze 51 jmen; vzhledem k tomu, že na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie(10) a v souladu s článkem 12 aktu ze dne 20. září 1976 Parlament bere na vědomí rozhodnutí španělské ústřední volební komise ze dne 13. června 2019, v němž se vyhlašují kandidáti zvolení do Parlamentu ve volbách konaných dne 26. května 2019, zveřejněné ve španělském úředním věstníku dne 14. června 2019 za účelem zřídit seznam zvolených poslanců; vzhledem k tomu, že bylo tedy ve Španělsku zvoleno 54 zástupců v Evropském parlamentu; D. vzhledem k tomu, že námitky ke zvolení některých poslanců Evropského parlamentu mohou být projednány v členských státech v souladu s vnitrostátními právními předpisy a tyto postupy mohou vést ke zrušení volby dotyčných poslanců; E. vzhledem k tomu, že některé z členských států zaslaly pozdě nebo dosud nezaslaly seznamy případných náhradníků spolu s jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování, jak požaduje čl. 3 odst. 3 jednacího řádu, F. vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 3 jednacího řádu nemůže být platnost mandátu poslance Evropského parlamentu potvrzena bez písemného prohlášení o tom, že nezastává žádnou funkci neslučitelnou s výkonem mandátu, a bez předložení písemného prohlášení o finančních zájmech, jak požaduje článek 3 a příloha I jednacího řádu; G. vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 a 2 aktu z roku 1976 stanoví funkce neslučitelné s mandátem poslance Evropského parlamentu, H. vzhledem k tomu, že podle článku 11 a přílohy I jednacího řádu musí poslanci učinit podrobné prohlášení, v němž jsou uvedeny tyto informace: a) profesní činnosti, které poslanec vykonával v posledních třech letech před zahájením výkonu mandátu v Parlamentu, a jeho členství v témže období ve výborech nebo správních radách podniků, nevládních organizací, sdružení nebo jiných organizací s právní subjektivitou, b) jakákoli odměna získaná za výkon mandátu v jiném parlamentu, c) jakákoli pravidelná výdělečná činnost vykonávaná poslancem souběžně s výkonem mandátu, a to jak v pozici zaměstnance, tak v pozici osoby samostatně výdělečně činné, d) členství ve výborech nebo správních radách podniků, nevládních organizací, sdružení a jiných organizací s právní subjektivitou nebo jakákoliv jiná vedlejší činnost, kterou poslanec vykonává, bez ohledu na to, zda jsou výdělečné nebo nevýdělečné, e) jakákoli příležitostná výdělečná vedlejší činnost (včetně autorských prací, přednášek nebo poskytování odborného poradenství), pokud celková odměna za veškerou příležitostnou externí činnost poslance přesáhne 5 000 EUR za kalendářní rok, f) podíl v podniku nebo v obchodním partnerství, pokud může mít dopad na veřejnou politiku nebo pokud tento podíl danému poslanci umožňuje významně ovlivňovat záležitosti dotčeného subjektu, g) jakákoli finanční, personální nebo materiální podpora, které se poslanci dostává vedle prostředků poskytovaných Parlamentem a kterou mu v souvislosti s jeho politickou činností poskytují třetí osoby, jejichž totožnost musí být uvedena, h) jakékoli další finanční zájmy, které by mohly ovlivnit výkon mandátu poslance. Pro každou z těchto položek poslanci případně uvedou, zda se jedná o placenou činnost, či nikoli, a v případě písmen a), c), d), e) a f) poslanci uvedou rovněž jednu z příslušných příjmových kategorií; vzhledem k tomu, že uváděné informace jsou zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu; I. vzhledem k tomu, že mandát poslanců zvolených ve Spojeném království je závislý na členství této země v Evropské unii; vzhledem k tomu, že na základě čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018 mandát uvedených poslanců Evropského parlamentu automaticky skončí v den, kdy nabude odchod Spojeného království z Evropské unie účinnosti; J. vzhledem k tomu, že v důsledku týchž ustanovení rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 nepovede vystoupení Spojeného království z Evropské unie ke vzniku neobsazených míst ve smyslu článku 13 aktu z roku 1976 a článku 4 jednacího řádu, a mandát poslanců zvolených za Spojené království tedy skončí automaticky a aniž by byl Evropský parlament povinen tuto skutečnost oficiálně vyhlásit; K. vzhledem k tomu, že úpravu počtu zástupců jednotlivých členských států v Evropském parlamentu poté, co vystoupení Spojeného království z Unie nabude účinnosti, stanoví rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 a že na základě tohoto rozhodnutí zaplní zástupci některých členských států uvolněná místa s ohledem na počet křesel přiřazený podle čl. 3 odst. 2 prvního a druhého pododstavce tohoto rozhodnutí; L. vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly právní předpisy, které stanovují podmínky pro organizaci voleb za použití nadnárodních kandidátních listin; M. vzhledem k tomu, že státní příslušníci určitých členských států pobývající po určitou dobu v jiném státě mohou být zbaveni práva volit ve vlastním členském státě (odebrání hlasovacího práva); vzhledem k tomu, že v některých případech jim může být rovněž odepřeno právo být volen; 1. prohlašuje za platné mandáty poslanců Evropského parlamentu uvedených na seznamu v příloze tohoto rozhodnutí, s výhradou případných rozhodnutí příslušných orgánů členských států, u nichž mohly být volební výsledky zpochybněny; 2. opětovně žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby mu neprodleně sdělily nejen všechna jména zvolených kandidátů, ale rovněž jména jejich případných náhradníků spolu s jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování, a naléhavě žádá orgány, které mu ještě příslušné údaje nesdělily, aby tak neprodleně učinily; 3. vyzývá příslušné orgány členských států, aby neprodleně ukončily přezkoumávání výsledků, jejichž zpochybnění bylo u nich případně vzneseno, a aby mu sdělily výsledky tohoto přezkoumání; požaduje transparentní hodnocení průběhu evropských voleb; 4. uznává, že mandát poslanců zvolených ve Spojeném království automaticky skončí v den, kdy nabude odchod Spojeného království z Evropské unie účinnosti; 5. v takovém případě očekává, že příslušná oznámení pro účely zaplnění uvolněných křesel obdrží od kompetentních orgánů členských států bez zbytečného odkladu; 6. domnívá se, že odebrání hlasovacího práva má odrazující účinek na občany, kteří mají v úmyslu požívat práva na svobodný pohyb v rámci EU (čl. 20 odst. 2 písm. a) SFEU), a má dopad na občany, kteří téhož práva využívají; domnívá se, že odebrání hlasovacího práva je v rozporu se zásadou všeobecného volebního práva (čl. 14 odst. 3 SEU a čl. 1 odst. 3 aktu z roku 1976); kromě toho je znepokojen případy, kdy je občanům bráněno v uplatňování jejich hlasovacích práv kvůli nejednoznačnosti příslušných postupů, mimo jiné i pokud jde o vydávání volebních seznamů, požadavky na fyzickou přítomnost nebo o překážky v přístupu k nezbytným informacím poskytovaným členskými státy ve vztahu k výkonu hlasovacích práv občanů; je toho názoru, že odebrání hlasovacího práva nebo uplatňování požadavků, které nepřiměřeně brání občanům ve výkonu jejich hlasovacích práv, by se v žádném případě nemělo uplatňovat při volbách do Evropského parlamentu, a vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tento krok žádný členský stát neumožňoval; 7. vyzývá členské státy, v nichž se tyto problémy mohou objevit, aby zjednodušily způsob registrace pro účast státních příslušníků jiných členských států ve volbách do Evropského parlamentu, ať už jako voličů, nebo kandidátů, a to zejména odstraněním nadbytečných administrativních překážek, aby bylo možné účinně uplatňovat práva uvedená v čl. 20 odst. 2 písm. a) a b) SFEU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby postupy členských států byly v souladu s právními předpisy EU; 8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Komisi a příslušným orgánům členských států, jakož i parlamentům členských států. PŘÍLOHA: Seznam poslanců Evropského parlamentu, jejichž mandát je prohlášen za platný (2. července 2019) Belgie (21 poslanců) ANNEMANS Gerolf ARENA Maria ARIMONT Pascal BOTENGA Marc BOURGEOIS Geert BRICMONT Saskia CHASTEL Olivier DE MAN Filip DE SUTTER Petra FRANSSEN Cindy KANKO Assita LAMBERTS Philippe LUTGEN Benoît PEETERS Kris RIES Frédérique TARABELLA Marc VAN BREMPT Kathleen VAN OVERTVELDT Johan VANDENDRIESSCHE Tom VAUTMANS Hilde VERHOFSTADT Guy POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Bulharsko (17 poslanců) ADEMOV Asim ALEXANDROV YORDANOV Alexander ALIEVA-VELI Atidzhe DZHAMBAZKI Angel HRISTOV Ivo KANEV Radan KOVATCHEV Andrey KYUCHYUK Ilhan MAYDELL Eva MIHAYLOVA Iskra NOVAKOV Andrey PENKOVA Tsvetelina RADEV Emil SLABAKOV Andrey STANISHEV Sergei VITANOV Petar YONCHEVA Elena POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Česká republika (21 poslanců) BLAŠKO Hynek CHARANZOVÁ Dita DAVID Ivan DLABAJOVÁ Martina GREGOROVÁ Markéta HLAVÁČEK Martin KNOTEK Ondřej KOLAJA Marcel KONEČNÁ Kateřina KOVAŘÍK Ondřej MAXOVÁ Radka NIEDERMAYER Luděk PEKSA Mikuláš POLČÁK Stanislav POSPÍŠIL Jiří ŠOJDROVÁ Michaela TOŠENOVSKÝ Evžen VONDRA Alexandr VRECIONOVÁ Veronika ZAHRADIL Jan ZDECHOVSKÝ Tomáš POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Dánsko (13 poslanců) AUKEN Margrete CHRISTENSEN Asger FUGLSANG Niels GADE Søren KOFOD Peter LØKKEGAARD Morten MELCHIOR Karen PETER-HANSEN Kira Marie PETERSEN Morten SCHALDEMOSE Christel VILLUMSEN Nikolaj VIND Marianne (*) WEISS Pernille (*) Mandát platný počínaje 2. červencem 2019, datem uvedeným v oznámení příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Marianne VINDOVÉ, která ve funkci poslance nahradí Jeppeho KOFODA, jehož rozhodnutí ujmout se úřadu ministra dánské vlády a následně se vzdát svého mandátu poslance Evropského parlamentu bylo dánskými státními orgány oznámeno dne 27. června 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Německo (96 poslanců) ANDERSON Christine ANDRESEN Rasmus BARLEY Katarina BECK Gunnar BEER Nicola BENTELE Hildegard BERG Lars Patrick BERGER Stefan BISCHOFF Gabriele BLOSS Michael BOESELAGER Damian BREYER Patrick BUCHHEIT Markus BUCHNER Klaus BULLMAN Udo BURKHARDT Delara BUSCHMANN Martin BÜTIKOFER Reinhard CASPARY Daniel CAVAZZINI Anna DEMIREL Özlem DEPARNAY-GRUNENBERG Anna DOLESCHAL Christian DÜPONT Lena EHLER Christian ERNST Cornelia EROGLU Engin ERTUG Ismail FERBER Markus FEST Nicolaus FRANZ Romeo FREUND Daniel GAHLER Michael GEBHARDT Evelyne GEESE Alexandra GEIER Jens GEUKING Helmut GIEGOLD Sven GIESEKE Jens GLÜCK Andreas HAHN Henrike HAHN Svenja HÄUSLING Martin HERBST Niclas HERZBERGER-FOFANA Pierrette HOHLMEIER Monika JAHR Peter KAMMEREVERT Petra KELLER Ska KÖRNER Moritz KÖSTER Dietmar KRAH Maximilian KREHL Constanze KUHS Joachim LAGODINSKY Sergey LANGE Bernd LANGENSIEPEN Katrin LIESE Peter LIMMER Sylvia LINS Norbert MARQUARDT Erik McALLISTER David MEUTHEN Jörg MICHELS Martina MORTLER Marlene MÜLLER Ulrike NEUMANN Hannah NEUSER Norbert NIEBLER Angelika NIENASS Niklas NOICHL Maria OETJEN Jan-Christoph PAULUS Jutta PIEPER Markus RADTKE Dennis REIL Guido REINTKE Terry SCHIRDEWAN Martin SCHNEIDER Christine SCHOLZ Helmut SCHULZE Sven SCHUSTER Joachim SCHWAB Andreas SEEKATZ Ralf SEMSROTT Nico SIMON Sven SIPPEL Birgit SONNEBORN Martin VERHEYEN Sabine VON CRAMON-TAUBADEL Viola VOSS Axel WALSMANN Marion WEBER Manfred WIELAND Rainer WÖLKEN Tiemo ZIMNIOK Bernhard POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Estonsko (6 poslanců) ANSIP Andrus KALJURAND Marina MADISON Jaak MIKSER Sven PAET Urmas TOOM Yana POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Irsko (11 poslanců) CARTHY Matt CUFFE Ciarán DALY Clare FITZGERALD Frances FLANAGAN Luke Ming KELLEHER Billy KELLY Seán McGUINNESS Mairead O’SULLIVAN Grace WALLACE Mick WALSH Maria POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Řecko (21 poslanců) ANDROULAKIS Nikos ARVANITIS Konstantinos ASIMAKOPOULOU Anna-Michelle FRAGKOS Emmanouil (*) GEORGOULIS Alexis KAILI Eva KEFALOGIANNIS Manolis KOKKALIS Petros KONSTANTINOU Athanasios KOULOGLOU Stelios KOUNTOURA Elena KYMPOUROPOULOS Stelios KYRTSOS Georgios LAGOS Ioannis MEIMARAKIS Vangelis NIKOLAOU-ALAVANOS Lefteris PAPADAKIS Kostas PAPADIMOULIS Dimitrios SPYRAKI Maria VELOPOULOS Kyriakos (**) VOZEMBERG-VRIONIDI Elissavet ZAGORAKIS Theodoros (*) Mandát platný počínaje 10. červencem 2019, datem uvedeným v oznámení příslušných vnitrostátních orgánů o zvolení Emmanouila FRAGKOSE, který nahradí Kyriakose VELOPOULOSE ve funkci poslance Evropského parlamentu. (**) Mandát Kyriakose VELOPOULOSE skončil dne 6. července 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Španělsko (54 poslanců) AGUILAR Mazaly AGUILERA Clara ARIAS ECHEVERRÍA Pablo BARRENA ARZA Pernando BAUZÁ DÍAZ José Ramón BENJUMEA BENJUMEA Isabel BILBAO BARANDICA Izaskun BUXADÉ VILLALBA Jorge CAÑAS Jordi del CASTILLO VERA Pilar DURÁ FERRANDIS Estrella (*) ESTARÀS FERRAGUT Rosa FERNÁNDEZ Jonás GÁLVEZ MUÑOZ Lina GARCÍA DEL BLANCO Ibán GARCÍA-MARGALLO Y MARFIL José Manuel GARCÍA MUÑOZ Isabel GARCÍA PÉREZ Iratxe GARDIAZABAL RUBIAL Eider GARICANO Luis GONZÁLEZ Mónica Silvana GONZÁLEZ CASARES Nicolás GONZÁLEZ PONS Esteban HOMS GINEL Alicia LÓPEZ Javi LÓPEZ AGUILAR Juan Fernando LÓPEZ GIL Leopoldo LÓPEZ-ISTÚRIZ WHITE Antonio LUENA César MAESTRE MARTÍN DE ALMAGRO Cristina MALDONADO LÓPEZ Adriana MILLÁN MON Francisco José MONTSERRAT Dolors MORENO SÁNCHEZ Javier NART Javier PAGAZAURTUNDÚA Maite PINEDA Manu REGO Sira RIBA I GINER Diana RODRÍGUEZ PALOP Eugenia RODRÍGUEZ-PIÑERO Inma RODRÍGUEZ RAMOS María Soraya RUIZ DEVESA Domènec SÁNCHEZ AMOR Nacho SOLÍS PÉREZ Susana TERTSCH Hermann URBÁN CRESPO Miguel URTASUN Ernest VILLANUEVA RUIZ Idoia ZARZALEJOS Javier ZOIDO ÁLVAREZ Juan Ignacio (*) Mandát platný počínaje 2. červencem 2019 v souladu s oznámením příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Estrelly DURÁOVÉ FERRANDISOVÉ, která ve funkci poslance nahradí Josepa BORRELLA, který se svého mandátu vzdal dne 26. června 2019 a nepředložil prohlášení nezbytná k ověření svých pověřovacích listin. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Francie (74 poslanců) ALFONSI François ANDRIEU Eric ANDROUËT Mathilde AUBRY Manon BARDELLA Jordan BAY Nicolas BEIGNEUX Aurelia BELLAMY François-Xavier BIJOUX Stéphane BILDE Dominique BITEAU Benoît BOMPARD Manuel BOYER Gilles BRUNA Annika BRUNET Sylvie CANFIN Pascal CARÊME Damien CHABAUD Catherine CHAIBI Leïla COLIN-OESTERLÉ Nathalie COLLARD Gilbert CORMAND David DANJEAN Arnaud DECERLE Jérémy DELBOS-CORFIELD Gwendoline DELLI Karima DIDIER Geoffroy DURAND Pascal EVREN Agnès FARRENG Laurence GARRAUD Jean-Paul GLUCKSMANN Raphaël GRISET Catherine GRUDLER Christophe GUETTA Bernard GUILLAUME Sylvie HAYER Valerie HORTEFEUX Brice JADOT Yannick JALKH Jean-François JAMET France JORON Virginie JUVIN Herve KARLESKIND Pierre KELLER Fabienne LALUCQ Aurore LAPORTE Hélène LARROUTUROU Pierre LEBRETON Gilles LECHANTEUX Julie LOISEAU Nathalie MARIANI Thierry MAUREL Emmanuel MÉLIN Joëlle MORANO Nadine OLIVIER Philippe OMARJEE Younous PELLETIER Anne-Sophie PIRBAKAS Maxette RIQUET Dominique RIVASI Michèle RIVIÈRE Jérôme ROOSE Caroline ROUGÉ André SANDER Anne SATOURI Mounir SÉJOURNÉ Stéphane TOLLERET Irène TOUSSAINT Marie TRILLET-LENOIR Véronique VEDRENNE Marie-Pierre YENBOU Salima YON-COURTIN Stéphanie ZACHAROPOULOU Chrysoula POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Chorvatsko (11 poslanců) BORZAN Biljana FLEGO Valter GLAVAK Sunčana (*) KOLAKUŠIĆ Mislav MATIĆ Predrag Fred PICULA Tonino RESSLER Karlo SINČIĆ Ivan Vilibor SOKOL Tomislav ŠUICA Dubravka (**) TOMAŠIĆ Ruža ZOVKO Željana (*) Mandát platný počínaje 1. prosincem 2019, datem uvedeným v oznámení příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Sunčany GLAVAKOVÉ, která ve funkci poslankyně nahradí Dubravku ŠUICOVOU. (**) Mandát Dubravky ŠUICOVÉ skončil dne 30. listopadu 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Itálie (73 poslanců) ADINOLFI Isabella ADINOLFI Matteo BALDASSARRE Simona BARTOLO Pietro BASSO Alessandra BEGHIN Tiziana BENIFEI Brando BERLUSCONI Silvio BIZZOTTO Mara BONAFÈ Simona BONFRISCO Anna BORCHIA Paolo CALENDA Carlo CAMPOMENOSI Marco CAROPPO Andrea CASANOVA Massimo CASTALDO Fabio Massimo CECCARDI Susanna CHINNICI Caterina CIOCCA Angelo CONTE Rosanna CORRAO Ignazio COZZOLINO Andrea D’AMATO Rosa DANTI Nicola (*) DA RE Gianantonio DE CASTRO Paolo DONATO Francesca DORFMANN Herbert DREOSTO Marco EVI Eleonora FERRANDINO Giuseppe FERRARA Laura FIDANZA Carlo FIOCCHI Pietro FITTO Raffaele FURORE Mario GANCIA Gianna GEMMA Chiara GIARRUSSO Dino GRANT Valentino GUALMINI Elisabetta GUALTIERI Roberto (**) LANCINI Danilo Oscar LIZZI Elena MAJORINO Pierfrancesco MARTUSCIELLO Fulvio MILAZZO Giuseppe MORETTI Alessandra PANZA Alessandro PATRICIELLO Aldo PEDICINI Piernicola PICIERNO Pina PIGNEDOLI Sabrina PISAPIA Giuliano PROCACCINI Nicola REGIMENTI Luisa RINALDI Antonio Maria ROBERTI Franco RONDINELLI Daniela SALINI Massimiliano SARDONE Silvia SASSOLI David Maria SMERIGLIO Massimiliano STANCANELLI Raffaele TAJANI Antonio TARDINO Annalisa TINAGLI Irene TOIA Patrizia TOVAGLIERI Isabella VUOLO Lucia ZAMBELLI Stefania ZANNI Marco ZULLO Marco (*) Mandát platný počínaje 5. zářím 2019, datem uvedeným v oznámení příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Nicoly DANTIHO, který ve funkci poslance nahradí Roberta GUALTIERIHO. (**) Mandát Roberta GUALTIERIHO skončil dne 4. září 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Kypr (6 poslanců) CHRISTOFOROU Lefteris FOURLAS Loukas GEORGIOU Giorgios KIZILYÜREK Niyazi MAVRIDES Costas PAPADAKIS Demetris POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Lotyšsko (8 poslanců) AMERIKS Andris IJABS Ivars KALNIETE Sandra MELBĀRDE Dace UŠAKOVS Nils VAIDERE Inese (*) ZĪLE Roberts ŽDANOKA Tatjana (*) Mandát platný počínaje 2. červencem 2019 v souladu s oznámením příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Inese VAIDEREOVÉ, která ve funkci poslance nahradí Valdise DOMBROVSKISE, který se svého mandátu vzdal před začátkem 9. volebního období a nepředložil prohlášení nezbytná k ověření svých pověřovacích listin. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Litva (11 poslanců) AUŠTREVIČIUS Petras BLINKEVIČIŪTĖ Vilija JAKELIŪNAS Stasys JUKNEVIČIENĖ Rasa KUBILIUS Andrius MALDEIKIENĖ Aušra MAŽYLIS Liudas OLEKAS Juozas ROPĖ Bronis TOMAŠEVSKI Valdemar USPASKICH Viktor POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Lucembursko (6 poslanců) ANGEL Marc (*) GOERENS Charles HANSEN Christophe METZ Tilly SCHMIT Nicolas (**) SEMEDO Monica WISELER-LIMA Isabel (*) Mandát platný počínaje 10. prosincem 2019, datem uvedeným v oficiálním oznámení vnitrostátního orgánu o zvolení Marca ANGELA, který ve funkci poslance nahradí Nicolase SCHMITA. (**) Mandát Nicolase SCHMITA skončil dne 30. listopadu 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Maďarsko (21 poslanců) ARA-KOVÁCS Attila BOCSKOR Andrea CSEH Katalin DELI Andor DEUTSCH Tamás DOBREV Klára DONÁTH Anna Júlia GÁL Kinga GYÖNGYÖSI Márton GYŐRI Enikő GYÜRK András HIDVÉGHI Balázs HÖLVÉNYI György JÁRÓKA Lívia KÓSA Ádám MOLNÁR Csaba RÓNAI Sándor SZÁJER József TÓTH Edina TRÓCSÁNYI László UJHELYI István POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Malta (6 poslanců) AGIUS SALIBA Alex CASA David CUTAJAR Josianne DALLI Miriam METSOLA Roberta SANT Alfred POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Nizozemsko (26 poslanců) AZMANI Malik BERENDSEN Tom CHAHIM Mohammed van DALEN Peter EICKHOUT Bas EPPINK Derk Jan HAZEKAMP Anja HUITEMA Jan JONGERIUS Agnes Maria de LANGE Esther LENAERS Jeroen MANDERS Antonius NAGTEGAAL Caroline PIRI Kati RAFAELA Samira ROOKEN Rob ROOS Rob RUISSEN Bert-Jan SCHREIJER-PIERIK Annie SCHREINEMACHER Liesje van SPARRENTAK Kim STRIK Tineke TANG Paul TAX Vera in ‘t VELD Sophia WOLTERS Lara (*) (*) Mandát platný počínaje 4. červencem 2019, datem uvedeným v oznámení příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Lary WOLTERSOVÉ, která ve funkci poslance nahradí Franse TIMMERMANSE, který nepředložil prohlášení nezbytná k ověření svých pověřovacích listin a zvolil možnost setrvat ve funkci člena Evropské komise. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Rakousko (18 poslanců) BERNHUBER Alexander EDTSTADLER Karoline (*) GAMON Claudia HAIDER Roman HEIDE Hannes KARAS Othmar MANDL Lukas MAYER Georg REGNER Evelyn SCHIEDER Andreas SCHMIEDTBAUER Simone SIDL Günther THALER Barbara VANA Monika VILIMSKY Harald VOLLATH Bettina WIENER Sarah WINZIG Angelika (*) Mandát Karoline EDTSTADLEROVÉ skončil dne 6. ledna 2020. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Polsko (51 poslanců) ADAMOWICZ Magdalena ARŁUKOWICZ Bartosz BALT Marek Paweł BELKA Marek BIEDROŃ Robert BIELAN Adam BRUDZIŃSKI Joachim Stanisław BUZEK Jerzy CIMOSZEWICZ Włodzimierz CZARNECKI Ryszard DUDA Jarosław FOTYGA Anna FRANKOWSKI Tomasz HALICKI Andrzej HETMAN Krzysztof HÜBNER Danuta Maria JAKI Patryk JARUBAS Adam JURGIEL Krzysztof KALINOWSKI Jarosław KARSKI Karol KEMPA Beata KLOC Izabela-Helena KOHUT Łukasz KOPACZ Ewa KOPCIŃSKA Joanna KRASNODĘBSKI Zdzisław KRUK Elżbieta KUŹMIUK Zbigniew LEGUTKO Ryszard Antoni LEWANDOWSKI Janusz LIBERADZKI Bogusław ŁUKACIJEWSKA Elżbieta Katarzyna MAZUREK Beata MILLER Leszek MOŻDŻANOWSKA Andżelika Anna OCHOJSKA Janina OLBRYCHT Jan PORĘBA Tomasz Piotr RAFALSKA Elżbieta RZOŃCA Bogdan SARYUSZ-WOLSKI Jacek SIKORSKI Radosław SPUREK Sylwia SZYDŁO Beata THUN UND HOHENSTEIN Róża TOBISZOWSKI Grzegorz WASZCZYKOWSKI Witold Jan WIŚNIEWSKA Jadwiga ZALEWSKA Anna ZŁOTOWSKI Kosma POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Portugalsko (21 poslanců) AMARO Álvaro CARVALHAIS Isabel (*) CARVALHO Maria de Graça CERDAS Sara DIONÍSIO BRADFORD André Jorge (**) FERNANDES José Manuel FERREIRA João GUERREIRO Francisco GUSMÃO José LEITÃO MARQUES Maria Manuel MARQUES Margarida MARQUES Pedro MATIAS Marisa MELO Nuno MONTEIRO DE AGUIAR Cláudia PEREIRA Lídia PEREIRA Sandra PIZARRO Manuel RANGEL Paulo SANTOS Isabel SILVA PEREIRA Pedro ZORRINHO Carlos (*) Mandát platný počínaje 3. zářím 2019, datem uvedeným v oznámení příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Isabely CARVALHAISOVÉ, která ve funkci poslance nahradí Andrého Jorgeho DIONÍSIA BRADFORDA. (**) Mandát Andrého Jorgeho DIONÍSIA BRADFORDA skončil dne 18. července 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Rumunsko (32 poslanců) ARMAND Clotilde AVRAM Carmen BĂSESCU Traian BENEA Adrian-Dragoş BLAGA Vasile BOGDAN Ioan-Rareş BOTOŞ Vlad-Marius BUDA Daniel BUŞOI Cristian-Silviu CIOLOŞ Dacian CIUHODARU Tudor CREŢU Corina FALCĂ Gheorghe GHINEA Cristian GRAPINI Maria HAVA Mircea-Gheorghe MANDA Claudiu MARINESCU Marian-Jean MOTREANU Dan-Ştefan MUREȘAN Siegfried NICA Dan NISTOR Gheorghe-Vlad (*) PÎSLARU Dragoş PLUMB Rovana ŞTEFĂNUȚĂ Nicolae STRUGARIU Ramona TERHEŞ Cristian TOMAC Eugen TUDORACHE Dragoş TUDOSE Mihai VĂLEAN Adina-Ioana (**) VINCZE Loránt WINKLER Iuliu (*) Mandát platný počínaje 2. prosincem 2019, datem uvedeným v oznámení příslušného vnitrostátního orgánu o zvolení Gheorghe-Vlada NISTORA, který ve funkci poslance nahradí Adinu-Ioanu VĂLEANOVOU. (**) Mandát Adiny-Ioany VĂLEANOVÉ skončil dne 30. listopadu 2019. POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Slovinsko (8 poslanců) BOGOVIČ Franc BRGLEZ Milan FAJON Tanja GROŠELJ Klemen JOVEVA Irena NOVAK Ljudmila TOMC Romana ZVER Milan POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Slovensko (13 poslanců) BEŇOVÁ Monika BILČÍK Vladimír ČÍŽ Miroslav ĎURIŠ NICHOLSONOVÁ Lucia HAJŠEL Robert HOJSÍK Martin JURZYKA Eugen POLLÁK Peter RADAČOVSKÝ Miroslav ŠIMEČKA Michal ŠTEFANEC Ivan UHRÍK Milan WIEZIK Michal POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Finsko (13 poslanců) HAKKARAINEN Teuvo HAUTALA Heidi HEINÄLUOMA Eero HUHTASAARI Laura KATAINEN Elsi KUMPULA-NATRI Miapetra MODIG Silvia NIINISTÖ Ville PEKKARINEN Mauri PIETIKÄINEN Sirpa SARVAMAA Petri TORVALDS Nils VIRKKUNEN Henna POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Švédsko (20 poslanců) AL-SAHLANI Abir BERGKVIST Erik BJÖRK Malin DANIELSSON Johan FEDERLEY Fredrick FRITZON Heléne GUTELAND Jytte HOLMGREN Pär INCIR Evin KARLSBRO Karin KOKALARI Arba KUHNKE Alice LEGA David LUNDGREN Peter POLFJÄRD Jessica SKYTTEDAL Sara STEGRUD Jessica TOBÉ Tomas WARBORN Jörgen WEIMERS Charlie POSLANCI ZVOLENÍ DO PARLAMENTU V DANÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (2. července 2019) Spojené království (73 poslanců) AINSLIE Scott ALLARD Christian ANDERSON Martina BEARDER Catherine BENNION Phil BROPHY Jane BULL David BULLOCK Jonathan BUNTING Judith CHOWNS Ellie CORBETT Richard DANCE Seb DAUBNEY Martin Edward DAVIES Chris DE LUCY Belinda DHAMIJA Dinesh DODDS Diane DOWDING Gina ENGLAND KERR Andrew EVANS Jill FARAGE Nigel FORMAN Lance FOX Claire GIBSON Barbara Ann GILL Nathan GILL Neena GLANCY James Alexander GRIFFIN Theresa HABIB Ben HANNAN Daniel HARRIS Lucy Elizabeth HEAVER Michael HOOK Anthony HORWOOD Martin HOWARTH John JONES Jackie JORDAN Christina Sheila KIRTON-DARLING Jude LONG Naomi LONGWORTH John LOWE Rupert MAGID Magid McINTYRE Anthea McLEOD Aileen MOBARIK Nosheena MOHAMMED Shaffaq MONTEITH Brian MORAES Claude MUMMERY June Alison NETHSINGHA Lucy NEWTON DUNN Bill OVERGAARD NIELSEN Henrik PALMER Rory PATTEN Matthew PHILLIPS Alexandra Lesley PHILLIPS Alexandra Louise Rosenfield PORRITT Luisa PUGH Jake REES-MOGG Annunziata Mary RITCHIE Sheila ROWETT Catherine ROWLAND Robert SCOTT CATO Molly SMITH Alyn (*) STEDMAN-BRYCE Louis TENNANT John David Edward TICE Richard VAN ORDEN Geoffrey VOADEN Caroline VON WIESE Irina WARD Julie WELLS James WIDDECOMBE Ann (*) Mandát Alyna Smithe skončil dne 12. prosince 2019. OZNÁMENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jmenování člena Jednotného výboru pro řešení krizí |
| |||||||||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise ze dne 14. ledna 2020 na jmenování Pedra Machady členem Jednotného výboru pro řešení krizí (C9-0009/2020), – s ohledem na čl. 56 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1), – s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3), – s ohledem na článek 131 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0009/2020), A. vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že členové Jednotného výboru pro řešení krizí uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení mají být jmenováni na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank; B. vzhledem k tomu, že Parlament vyslovuje politování nad tím, že všichni kandidáti byli muži, a to navzdory povinnostem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 a četným výzvám Parlamentu, aby byla při sestavování seznamů kandidátů respektována vyváženost zastoupení mužů a žen; vzhledem k tomu, že Parlament vyslovuje politování nad tím, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v sektoru bankovních a finančních služeb, a žádá, aby byla vyváženost zastoupení mužů a žen respektována při příští nominaci; vzhledem k tomu, že všechny unijní i vnitrostátní orgány a instituce by měly zavést konkrétní opatření k zajištění vyváženého zastoupení mužů a žen; C. vzhledem k tomu, že Komise dne 13. listopadu 2019 v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 schválila užší seznam kandidátů na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí podle čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení; D. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 Komise předložila tento užší seznam Parlamentu; E. vzhledem k tomu, že Komise dne 14. ledna 2020 chválila návrh na jmenování Pedra Machadu členem Jednotného výboru pro řešení krizí a ředitelem pro plánování řešení krizí a rozhodnutí o nich v rámci Jednotného výboru pro řešení krizí a tento návrh předala Parlamentu; F. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor poté přistoupil k hodnocení kvalifikace kandidáta navrženého na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků stanovených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014; G. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor dne 22. ledna 2020 uspořádal slyšení s Pedrem Machadem, během kterého tento kandidát přednesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru; 1. uděluje souhlas se jmenováním Pedra Machady členem Jednotného výboru pro řešení krizí na dobu pěti let; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a Komisi, jakož i vládám členských států.
| ||||||||||||||
| Jmenování člena Jednotného výboru pro řešení krizí |
| |||||||||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise ze dne 14. ledna 2020 na jmenování Jesúse Sauriny členem Jednotného výboru pro řešení krizí (C9-0010/2020), – s ohledem na čl. 56 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1), – s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3), – s ohledem na článek 131 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0011/2020), A. vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že členové Jednotného výboru pro řešení krizí uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení mají být jmenováni na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank; B. vzhledem k tomu, že Parlament vyslovuje politování nad tím, že všichni kandidáti byli muži, a to navzdory povinnostem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 a četným výzvám Parlamentu, aby byla při sestavování seznamů kandidátů respektována vyváženost zastoupení mužů a žen; vzhledem k tomu, že Parlament vyslovuje politování nad tím, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v sektoru bankovních a finančních služeb, a žádá, aby byla vyváženost zastoupení mužů a žen respektována při příští nominaci; vzhledem k tomu, že všechny unijní a vnitrostátní orgány a instituce by měly zavést konkrétní opatření k zajištění vyváženého zastoupení mužů a žen; C. vzhledem k tomu, že Komise dne 13. listopadu 2019 v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 schválila užší seznam kandidátů na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí podle čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení; D. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 Komise předložila tento užší seznam Parlamentu; E. vzhledem k tomu, že Komise dne 14. ledna 2020 schválila návrh na jmenování Jesúse Sauriny členem Jednotného výboru pro řešení krizí a ředitelem pro plánování řešení krizí a rozhodnutí o nich v rámci Jednotného výboru pro řešení krizí a tento návrh předala Parlamentu; F. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor poté přistoupil k hodnocení kvalifikace kandidáta navrženého na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků stanovených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014; G. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor dne 22. ledna 2020 uspořádal slyšení s Jesúsem Saurinou, během nějž kandidát přednesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru; 1. uděluje souhlas se jmenováním Jesúse Sauriny členem Jednotného výboru pro řešení krizí na dobu pěti let; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a Komisi, jakož i vládám členských států.
| ||||||||||||||
| Jmenování místopředsedy Jednotného výboru pro řešení krizí |
| |||||||||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise ze dne 14. ledna 2020 na jmenování Jana de Carpentiera místopředsedou Jednotného výboru pro řešení krizí (C9-0011/2020), – s ohledem na čl. 56 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1), – s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3), – s ohledem na článek 131 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0010/2020), A. vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že místopředseda Jednotného výboru pro řešení krizí má být jmenován na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank; B. vzhledem k tomu, že Parlament vyslovuje politování nad tím, že všichni kandidáti byli muži, a to navzdory povinnostem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 a četným výzvám Parlamentu, aby byla při sestavování seznamů kandidátů respektována vyváženost zastoupení mužů a žen; vzhledem k tomu, že Parlament vyslovuje politování nad tím, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v sektoru bankovních a finančních služeb, a žádá, aby byla vyváženost zastoupení mužů a žen respektována při příští nominaci; vzhledem k tomu, že všechny unijní i vnitrostátní orgány by měly zavést konkrétní opatření k zajištění vyváženého zastoupení mužů a žen; C. vzhledem k tomu, že Komise dne 13. listopadu 2019 v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 schválila užší seznam kandidátů na funkci místopředsedy Jednotného výboru pro řešení krizí; D. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 Komise předložila tento užší seznam Parlamentu; E. vzhledem k tomu, že Komise dne 14. ledna 2020 schválila návrh na jmenování Jana de Carpentiera místopředsedou Jednotného výboru pro řešení krizí a ředitelem pro řízení jeho korporátních služeb a pro dohled nad Jednotným fondem pro řešení krizí a tento návrh předala Parlamentu; F. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor poté přistoupil k hodnocení kvalifikace kandidáta navrženého na funkci místopředsedy Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků stanovených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014; G. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor dne 22. ledna 2020 uspořádal slyšení s Janem de Carpentierem, během nějž kandidát přednesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru; 1. uděluje souhlas se jmenováním Jana de Carpentiera místopředsedou Jednotného výboru pro řešení krizí na dobu pěti let; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a Komisi, jakož i vládám členských států.
| ||||||||||||||
| Jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro bankovnictví |
| |||||||||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh rady orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 14. ledna 2020 (C9-0006/2020), – s ohledem na čl. 51 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(1), – s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 s názvem „Orgány a instituce v Hospodářské a měnové unii: jak předcházet střetu zájmů po opuštění zaměstnání ve veřejném sektoru(3), – s ohledem na článek 131 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0008/2020), A. vzhledem k tomu, že současný výkonný ředitel Evropského orgánu pro bankovnictví oznámil své odstoupení z funkce, které nabude účinnosti dne 31. ledna 2020; B. vzhledem k tomu, že dne 14. ledna 2020 rada orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví navrhla na základě otevřeného výběrového řízení, aby byl Gerry Cross jmenován výkonným ředitelem na pětileté funkční období v souladu s čl. 51 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1093/2010; C. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor dne 22. ledna 2020 uspořádal slyšení s Gerrym Crossem, během kterého tento kandidát pronesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru; 1. neuděluje souhlas se jmenováním Gerryho Crosse výkonným ředitelem Evropského orgánu pro bankovnictví a žádá, aby byl návrh na jmenování vzat zpět a aby byl Parlamentu předložen nový návrh; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví, jakož i vládám členských států.
| ||||||||||||||
| Univerzální nabíječka pro mobilní rádiová zařízení |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES(1), – s ohledem na memorandum o porozumění týkající se harmonizace nabíjení pro mobilní telefony ze dne 5. června 2009, – s ohledem na memorandum o porozumění týkající se budoucího jednotného řešení problému nabíjení u tzv. chytrých telefonů ze dne 20. března 2018, – s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. listopadu 2018 o provádění směrnice 2014/53/EU o rádiových zařízeních (COM(2018)0740), – s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že jednotný trh byl a je základem hospodářského úspěchu Evropy, klíčovým prvkem evropské integrace a motorem růstu a tvorby pracovních míst; B. vzhledem k tomu, že jednotný trh nenaplňuje svůj celý potenciál a že pokračující roztříštěnost trhu s nabíječkami na mobilní telefony a ostatní elektronická zařízení malé a střední velikosti má za následek zvyšující se objem elektronického odpadu a nespokojenost spotřebitelů; C. vzhledem k tomu, že si spotřebitelé při koupi nových zařízení od různých prodejců stále musí pořizovat různé nabíječky a jsou nuceni si při koupi nového zařízení od téhož prodejce kupovat novou nabíječku; D. vzhledem k tomu, že poslanci Evropského parlamentu již více než 10 let požadují zavedení univerzální nabíječky pro mobilní rádiová zařízení, včetně mobilních telefonů, tabletů, čteček elektronických knih, inteligentních kamer, nositelné elektroniky a dalších malých nebo středně velkých elektronických zařízení; vzhledem k tomu, že Komise opakovaně odložila přijetí aktu v přenesené pravomoci, který by doplnil směrnici 2014/53/EU o rádiových zařízeních; E. vzhledem k tomu, že včasné provádění přijatých právních předpisů EU prostřednictvím konkrétních legislativních kroků je nezbytné pro důvěryhodnost Evropské unie v očích jejích občanů i na mezinárodní scéně; F. vzhledem k tomu, že dobrovolné dohody mezi průmyslovými subjekty, ačkoli podstatně snížily počet typů nabíječek dostupných na trhu, nebyly úspěšné, pokud jde o dosažení jednotného řešení problému nabíjení, a vzhledem k tomu, že se spotřebitelé na trhu nadále setkávají s různými typy nabíječek; G. vzhledem k tomu, že celosvětově se ročně vyprodukuje přibližně 50 milionů tun elektronického odpadu, což je v průměru více než 6 kg na osobu; vzhledem k tomu, že celková produkce elektronického odpadu v Evropě v roce 2016 činila 12,3 milionu tun, což odpovídá průměrně 16,6 kg na obyvatele(2); vzhledem k tomu, že to představuje zbytečné dopady na životní prostředí, které je možné snížit; H. vzhledem k tomu, že Parlament v rámci Zelené dohody pro Evropu vyzval k ambicióznímu novému akčnímu plánu pro oběhové hospodářství se zaměřením na snížení celkové environmentální a surovinové stopy výroby a spotřeby EU, spolu s klíčovými prioritami, jimiž jsou účinné využívání zdrojů, nulové znečištění a předcházení vzniku odpadů; I. vzhledem k tomu, že spotřebitelské trendy v posledních deseti letech ukazují, že lidé čím dál tím více vlastní několik přístrojů, a vzhledem k tomu, že některá z rádiových zařízení, například tzv. chytré telefony, mají krátký životní cyklus; vzhledem k tomu, že starší zařízení je často nahrazováno proto, že je považováno za zastaralé; vzhledem k tomu, že tyto trendy navíc vedou k vytváření dalšího elektronického odpadu včetně nabíječek; J. vzhledem k tomu, že spotřebitelé vlastní, používají a často i nosí u sebe několik různých nabíječek na podobné přístroje napájené bateriemi; vzhledem k tomu, že současná příliš rozsáhlá nabídka nabíječek tudíž vytváří nepřiměřené náklady a nepříjemnosti pro spotřebitele a má zbytečné dopady na životní prostředí; K. vzhledem k tomu, že v mnoha každodenních situacích a zvláště v mimořádných situacích nebo při cestování jsou lidé nyní závislí na mobilních zařízeních, a to i kvůli nedostatku veřejných telefonních automatů; vzhledem k tomu, že se lidé spoléhají na mobilní telefon, který lze snadno nabít, aby měli rychlý přístup k základním službám a nepostradatelným nástrojům, jako jsou způsoby placení, vyhledávače, navigační zařízení apod.; vzhledem k tomu, že mobilní zařízení jsou významným nástrojem pro plné začlenění do společnosti; 1. velmi zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout regulační opatření EU s cílem snížit množství elektronického odpadu, posílit postavení spotřebitelů, aby mohli přijímat udržitelná rozhodnutí, a umožnit jim, aby se plně podíleli na účinném a dobře fungujícím vnitřním trhu; 2. vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení předložila a zveřejnila výsledky posouzení dopadu zavedení univerzální nabíječky pro mobilní telefony a další kompatibilní zařízení s cílem předložit návrh závazných předpisů; 3. zdůrazňuje, že je třeba urychleně přijmout normu pro jednotnou nabíječku pro mobilní rádiová zařízení, aby se zabránilo další roztříštěnosti vnitřního trhu; 4. vyzývá proto Komisi, aby přijala opatření s cílem zavést univerzální nabíječku bez dalšího prodlení tím, že do července 2020 přijme akt v přenesené pravomoci, který doplní směrnici 2014/53/EU o rádiových zařízeních a stanoví normu pro univerzální nabíječku pro mobilní telefony a jiná malá a středně velká rádiová zařízení, nebo aby v případě potřeby přijala nejpozději do července 2020 legislativní opatření; 5. poukazuje na to, že by Komise neměla bránit inovacím a měla by zajistit, aby byl právní rámec pro univerzální nabíječku pravidelně přezkoumáván s cílem zohlednit technický pokrok; znovu zdůrazňuje význam výzkumu a inovací v této oblasti při zdokonalování existujících technologií a vyvíjení nových; 6. poukazuje na to, že používání bezdrátové nabíjecí technologie přináší dodatečné potenciální výhody, jako je snížení objemu elektronického odpadu; zdůrazňuje, že se v mnoha mobilních telefonech již využívají bezdrátové nabíjecí metody a že by se mělo zabránit roztříštěnosti v této oblasti; vyzývá proto Komisi, aby přijala opatření s cílem co nejlépe zajistit interoperabilitu různých bezdrátových nabíječek s různými mobilními rádiovými zařízeními; 7. připomíná, že v souladu s nařízením o normalizaci(3) musí evropské normalizační organizace usnadňovat účast příslušných subjektů, což v této souvislosti zahrnuje organizace malých a středních podniků, organizace zaměřené na ochranu životního prostředí, osoby se zdravotním postižením, starší osoby a spotřebitele; 8. domnívá se, že by Komise měla zvážit legislativní podněty s cílem zvýšit objem kabelů a nabíječek, které se sbírají a recyklují v členských státech; 9. naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby spotřebitelé nebyli nadále nuceni kupovat s každým novým zařízením nové nabíječky a aby se tak zmenšil objem nabíječek vyráběných za rok; domnívá se, že strategie zaměřené na to, aby se nabíječka dala koupit odděleně od zařízení, by vedly k větším environmentálním přínosům; zdůrazňuje zároveň, že jakékoli opatření zaměřené na to, aby se nabíječka dala koupit odděleně od zařízení, by teoreticky mělo zabránit vyšším cenám pro spotřebitele; zdůrazňuje dále, že strategie zaměřené na to, aby se nabíječka dala koupit odděleně od zařízení, by měly být zavedeny společně s řešením v podobě univerzální nabíječky, neboť jinak by nebyl účel uvedené směrnice dosažen; 10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
| ||||||||||||||
| Rozdíly v odměňování žen a mužů |
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), – s ohledem na články 8, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), – s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její ustanovení o rovnosti žen a mužů, – s ohledem na články 22 a 25 Všeobecné deklarace lidských práv, – s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 2, 3, 6, 9 a 15, – s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 5, 8 a 10, a související cíle a ukazatele, – s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) z roku 1951 o stejném odměňování a na úmluvu této organizace o násilí a obtěžování z roku 2019, – s ohledem na doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti(1), – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491), – s ohledem na strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů na období let 2016–2019, – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán EU na období 2017–2019: Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů“ (COM(2017)0678), – s ohledem na zprávu Komise z roku 2019 o rovnosti žen a mužů v EU, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(2) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU(3), – s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, a zejména zprávu indexu z roku 2019, – s ohledem na závěry Rady ze dne 7. března 2011 o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů 2011–2020(4), – s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů, – s ohledem na závěry Rady ze dne 13. června 2019 o odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů: klíčové politiky a opatření, – s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o ekonomikách založených na genderové rovnosti v EU: další postup, – s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(5), – s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(6), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(7), – s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(8), – s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU(9), – s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(10), – s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze společných a základních zásad Evropské unie zakotvených v článku 2 a čl. 3 odst. 3 SEU, článku 8 SFEU a článku 23 Listiny základních práv; vzhledem k tomu, že v článku 157 SFEU je výslovně uvedeno, že každý členský stát musí zajistit uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci; vzhledem k tomu, že ekonomická nezávislost je základním předpokladem pro seberealizaci žen a mužů, a vzhledem k tomu, že zajištění rovného přístupu k finančním zdrojům má v procesu dosahování rovnosti žen a mužů klíčový význam; B. vzhledem k tomu, že zásada č. 2 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že „rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, podmínek zaměstnání a kariérního růstu“ a že „ženy a muži mají právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci“; C. vzhledem k tomu, že doporučení Komise z roku 2014 nastínilo soubor klíčových opatření s cílem pomoci členským státům zvýšit transparentnost a posílit zásadu rovného odměňování mužů a žen; vzhledem k tomu, že tato opatření zahrnovala právo zaměstnanců obdržet informace o úrovních mezd, podávání zpráv o odměňování, audity odměňování, kolektivní vyjednávání, statistické a administrativní údaje, ochranu údajů, vyjasnění pojmu rovnocenné práce, systémy hodnocení a klasifikace pracovních míst, podporu poskytovanou orgánům pro rovné zacházení, soudržné monitorování a prosazování opravných prostředků a osvětové činnosti; D. vzhledem k tomu, že v rámci EU jsou příjmy žen nepoměrně nižší než příjmy mužů; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů Komise činí rozdíl v hodinové mzdě žen a mužů 16 %, přestože se to v jednotlivých členských státech významně liší; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů se zvýší na 40 %, pokud se zohlední míra zaměstnanosti a celková účast na trhu práce; vzhledem k tomu, že na částečný úvazek pracuje v EU pouze 8,7 % mužů, zatímco v případě žen je to téměř třetina (31,3 %); vzhledem k tomu, že existuje specifická negativní korelace mezi feminizací určitého povolání a mzdovou úrovní, jak o tom svědčí nízké průměrné mzdy v podnicích, kde je 65 % nebo více žen; E. vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů jsou definovány jako rozdíly mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem žen a mužů, vyjádřené jako procentuální podíl průměrného hrubého hodinového výdělku mužů; vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny rozdílů v odměňování žen a mužů nelze vysvětlit genderovými rozdíly mezi atributy zohledňovanými na trhu práce, jako jsou věk, praxe a vzdělání, profesní zařazení nebo pracovní doba a další sledovatelné atributy, čímž se odhaluje jasný diskriminační faktor, kdy se diskriminace na základě pohlaví zároveň prolíná s dalšími formami diskriminace; vzhledem k tomu, že pro pochopení kombinované diskriminace, která ještě více prohlubuje rozdíly v odměňování žen a mužů v neprospěch žen s více úlohami, a pro pochopení prolínání genderu s dalšími sociálními faktory je zapotřebí meziodvětvový přístup; F. vzhledem k tomu, že k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů je klíčové posílit ekonomické postavení žen; vzhledem k tomu, že přijímání opatření v této oblasti není jen otázkou spravedlnosti, ale i hospodářské nezbytnosti, jelikož hospodářská ztráta vyplývající z rozdílů v odměňování žen a mužů dosahuje přibližně 370 miliard EUR ročně(11); vzhledem k tomu, že pokud ženy nedostávají rovnocenný plat, omezuje se tím i jejich možnost dosáhnout hospodářské nezávislosti a tudíž i možnost žít zcela samostatný život; vzhledem k tomu, že podle institutu pro výzkum v oblasti práv žen by míra chudoby pracujících žen mohla klesnout z 8 % na 3,8 %, pokud by byly ženy placeny stejně jako muži; vzhledem k tomu, že pokud by byly odstraněny rozdíly v odměňování žen a mužů, mohlo se z 5,6 milionu dětí, které dnes žijí v chudobě, 2,5 milionu z této chudoby vymanit; G. vzhledem k tomu, že rozdíl mezi hrubým měsíčním výdělkem mužů a žen je mezi zaměstnanci ve věku 15–24 let (7 %) pětkrát nižší než mezi zaměstnanci ve věku 65 let a více (38 %); vzhledem k tomu, že existují také „rozdíly v odměňování žen a mužů v souvislosti s mateřstvím“, k nimž patří rozdíl v odměňování žen s vyživovanými dětmi a žen bez vyživovaných dětí i rozdíl v odměňování mezi matkami a otci; vzhledem k tomu, že se chudoba soustřeďuje především v rodinách, kde jsou ženy jedinými výdělečně činnými osobami – v roce 2017 bylo v EU ohroženo chudobou 35 % matek samoživitelek oproti 28 % otců samoživitelů(12); H. vzhledem k tomu, že péče je základním pilířem naší společnosti a že ji do velké míry vykonávají ženy; vzhledem k tomu, že se tato nerovnováha odráží v rozdílech v odměňování žen a mužů i v rozdílné výši jejich důchodů; vzhledem k tomu, že mateřství a péče o děti, starší, nemocné nebo invalidní rodinné příslušníky a další závislé osoby představuje další práci, často na plný úvazek, kterou vykonávají téměř výhradně ženy; vzhledem k tomu, že se to odráží v segregaci na trhu práce a ve vyšším podílu žen, které pracují na částečný úvazek, za nižší hodinovou mzdu, s přerušením kariérního růstu a nižším počtem odpracovaných let; vzhledem k tomu, že tato práce je často neplacená a nedostatečně společensky oceněná, přestože má obrovský společenský význam a přispívá k sociální pomoci; I. vzhledem k tomu, že více než polovina žen v produktivním věku se zdravotním postižením je ekonomicky neaktivní; vzhledem k tomu, že ve všech členských státech je míra silné materiální deprivace u žen se zdravotním postižením vyšší než u žen bez zdravotního postižení; J. vzhledem k tomu, že je nezbytné obhajovat práva žen jak v právních předpisech, tak v životě, a přijímat opatření umožňující bojovat proti všem formám vykořisťování, násilí, útisku a nerovnosti mezi ženami a muži; K. vzhledem k tomu, že z rozdílů v odměňování žen a mužů vyplývá také 37% rozdíl mezi výšemi jejich důchodů, přičemž tento stav bude přetrvávat po řadu následujících desetiletí, i rozdílná úroveň hospodářské nezávislosti mezi ženami a muži, kdy každá pátá pracující žena v EU patří do nejnižší mzdové skupiny, zatímco u mužů je to jen každý desátý; vzhledem k tomu, že snížení rozdílů ve výši důchodů je také otázkou mezigenerační solidarity; L. vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů je důsledkem nerovností, které se nashromáždily v průběhu pracovního života žen, a období nucené nepřítomnosti na trhu práce v důsledku vícečetných forem nerovnosti a diskriminace, i nižších platů a mzdové diskriminace; vzhledem k tomu, že za účelem odstranění nerovností ve výši důchodů a obecně zajištění důchodů a jejich zvyšování je nezbytné, aby systémy sociálního zabezpečení byly nadále součástí veřejné sféry a opíraly se o zásady solidarity a přerozdělování a aby bylo vynakládáno co největší úsilí v boji proti nejistému a deregulovanému zaměstnávání; M. vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů a jejich příčiny mají pro ženy exponenciálně škodlivé důsledky v průběhu celého jejich života, což v konečném důsledku vede k rozdílům mezi důchody žen a mužů, které jsou v současné době více než dvojnásobné oproti rozdílům v odměňování; vzhledem k tomu, že riziko chudoby se v průběhu života prudce zvyšuje s tím, jak se postupně projevuje dopad nerovnosti v odměňování; vzhledem k tomu, že chudoba u osob ve věku 75 let a výše se soustavně týká především žen, což je zejména důsledek neplacených pečovatelských povinností vyplývajících z genderu, celoživotních rozdílů v odměňování a pracovní době, z čehož vyplývají nižší důchody, odlišných věků pro odchod do důchodu pro muže a ženy v některých členských státech a skutečnosti, že více starých žen žije samo; N. vzhledem k tomu, že směrnice 2006/54/ES přispěla ke zlepšení situace žen na trhu práce, avšak v řadě členských států nevedla k žádným hlubším změnám v právních předpisech týkajících se odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; O. vzhledem k tomu, že transparentnost v odměňování může hrát klíčovou úlohu při zajišťování skutečného pokroku při řešení rozdílů v odměňování žen a mužů, jelikož pomáhá odhalovat nedostatečné ohodnocení práce žen a poukazovat na segmentaci trhu práce podle pohlaví, a to i prostřednictvím nástrojů, které poskytují objektivní kritéria umožňující genderově neutrální posouzení a srovnatelnost hodnoty práce v různých pracovních místech a odvětvích; P. vzhledem k tomu, že metody hodnocení práce bez genderových předsudků jsou klíčové k zajištění toho, aby bylo možné srovnávat pracovní místa na základě jejich rozsahu a složitosti, s cílem určit postavení jednoho pracovního místa ve vztahu k jinému místu v rámci určitého odvětví nebo organizace bez ohledu na to, zda je na daném pracovním místě žena nebo muž; Q. vzhledem k tomu, že v důsledku rizika chudoby a menší finanční nezávislosti, k nimž vedou rozdíly v platech a důchodech žen a mužů, jsou ženy více vystaveny násilí na základě pohlaví, zejména domácímu násilí, a je tak pro ně těžší vymanit se ze vztahu, v němž jsou zneužívány; vzhledem k tomu, že podle údajů OSN se téměř 35 % žen na světě potýká na svém pracovišti s psychickým nebo sexuálním obtěžováním, které má vážné dopady na jejich osobní a profesní ambice, a že toto obtěžování snižuje sebeúctu těchto žen a oslabuje jejich vyjednávací pozici, když usilují o spravedlivější odměňování; R. vzhledem k tomu, že rozdíly v platech žen a mužů mají řadu příčin, k nimž patří jak strukturální, tak i kulturní faktory, tj. na jedné straně genderově oddělené trhy práce a odvětví, nedostatek možností a služeb pro vyvážení pracovního a soukromého života, v důsledku čehož jsou ženy primárními pečovatelkami o děti a jiné závislé osoby, přetrvávající existence „skleněného stropu“, kvůli němuž nemohou ženy ve své profesní dráze dosáhnout nejvyšších pozic, a tedy ani nejvyšších platů, a na straně druhé genderové stereotypy týkající se rolí a ambic žen, genderové předsudky promítající se do struktur odměňování a projevující se v institucích stanovujících odměny, hluboce zakořeněná očekávání spojená s úlohou ženy coby matky a vedoucí tak k pozastavení nebo přerušení profesní dráhy, případně k přechodu na práci na částečný úvazek, a také nedostatečná transparentnost odměňování; S. vzhledem k tomu, že rozdíly v platech a důchodech žen a mužů mají celou řadu příčin, že jsou to příčiny strukturální a často vzájemně propojené; vzhledem k tomu, že tyto příčiny lze rozdělit do dvou kategorií, z nichž jednu lze zdánlivě „zdůvodnit“ rozdíly v atributech žen a mužů z hlediska pracovních trhů a druhou těmito atributy zdánlivě „zdůvodnit nelze“, přičemž tato druhá kategorie tvoří téměř ve všech zemích na světě dominantní složku v příčinách rozdílů mezi platy žen a mužů; T. vzhledem k tomu, že tyto rozdílné atributy žen a mužů z pohledu pracovních trhů zahrnují například věk, profesní zkušenosti a vzdělání, odvětví nebo pracovní dobu; vzhledem k tomu, že se promítají do skutečnosti, že ženy častěji pracují na částečný úvazek, narážejí na tzv. skleněný strop, pracují v odvětvích, v nichž převládají ženy a v nichž jsou nižší platy i pozice, a v důsledku genderově podmíněných společenských norem musí často převzít primární odpovědnost za péči o rodinné příslušníky, tedy na určitou dobu odejít ze zaměstnání; vzhledem k tomu, že příčiny, které patří k té větší, „nezdůvodnitelné“ kategorii, lze přisoudit genderovým stereotypům, diskriminaci v odměňování a častému podhodnocování práce, kterou vykonávají předně ženy, což může být přímé nebo nepřímé a zůstává to i nadále skrytým jevem, proti němuž je třeba účinněji zakročit; U. vzhledem k tomu, že ačkoli ženy představují v EU téměř 60 % absolventů vysokých škol, v přírodních vědách, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a v profesích v digitální oblasti jsou i nadále nepřiměřeně málo zastoupeny; vzhledem k tomu, že tato situace vede k tomu, že nerovnosti v povoláních nabývají nových forem, a že navzdory investicím do vzdělávání je u mladých žen stále dvakrát pravděpodobnější než u mladých mužů, že nebudou zapojeny do ekonomické aktivity; 1. připomíná, že zásada stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci patří k základním zásadám EU a že je povinností členských států odstraňovat diskriminaci na základě pohlaví týkající se jakýchkoli aspektů a podmínek odměňování za stejnou či rovnocennou práci; hluboce lituje skutečnosti, že rozdíly v odměňování mužů a žen za rovnocennou práci přetrvávají a že v posledním desetiletí došlo v průměru v EU jen k minimálnímu zlepšení; 2. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na novou ambiciózní strategii EU pro rovnost žen a mužů, která bude vycházet z předchozí strategie a ze strategického závazku v této oblasti a jejíž součástí by měla být závazná opatření týkající se rozdílů v odměňování žen a mužů a transparentnosti odměňování, ovšem i jasné cíle a monitorovací procesy zaměřené na podporu rovnosti žen a mužů a měření pokroku při plnění těchto cílů, zejména pokud jde o rozdíly v příjmech a důchodech žen a mužů a podporu žen a mužů coby osob s rovnocennými příjmy i s rovnocennými povinnostmi v otázce péče; 3. připomíná, že rozdíly v odměňování mužů a žen a jejich příčiny mají pro ženy exponenciálně škodlivé důsledky v průběhu celého jejich života, které kulminují v rozdílu mezi důchody žen a mužů, jenž je oproti rozdílu v odměňování více než dvojnásobný; připomíná, že ženy jsou více ohroženy chudobou ve vyšším věku než muži z důvodu celoživotních rozdílů v odměňování a odpracované době, rozdílného věku odchodu do důchodu u mužů a žen v některých členských státech a skutečnosti, že větší počet starších žen žije samo; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní opatření k omezení rizika chudoby starších žen zvýšením důchodů a současně zajištěním sociální podpory; konstatuje, že kromě prosazení pracovněprávních předpisů vymezujících větší pracovní práva, regulovanou práci a zákaz nejistého zaměstnávání je třeba obnovit, obhajovat a podporovat kolektivní vyjednávání jako klíčový nástroj pro překonání nerovnosti, zejména v oblasti odměňování, ale také pro obranu a konsolidaci pracovních práv; 4. žádá, aby byl akční plán pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů okamžitě zrevidován a do konce roku 2020 ambiciózním způsobem aktualizován, neboť by měl členským státům určit jasné cíle týkající se snižování rozdílů v odměňování mužů a žen v příštích pěti letech a zajistit, aby tyto cíle byly zohledněny v doporučeních pro jednotlivé země; především zdůrazňuje, že je nutné, aby součástí nového akčního plánu bylo i průřezové hledisko; vyzývá Komisi, aby v akčním plánu věnovala pozornost obzvláště faktorům způsobujícím rozdíly ve výši důchodů, a aby posoudila, zda není zapotřebí zavést konkrétní opatření, která by tyto rozdíly na úrovni EU i jednotlivých států snížila; 5. vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí o odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů důsledným uplatňováním zásady stejné odměny za stejnou práci či práci stejné hodnoty, a to nejen prostřednictvím legislativní činnosti a opatření k odstranění mzdové diskriminace, ale také obnovením, prosazováním a obhajobou kolektivního vyjednávání; dále vyzývá k přijetí opatření, která budou řešit vertikální a horizontální segregaci v oblasti zaměstnání a diskriminační praktiky při rozhodování ohledně přijímání a povyšování pracovníků; vyzývá k opatřením, která zvýší sociální ochranu v případě mateřství, nezaměstnanosti, nemoci, pracovních úrazů a nemocí z povolání; 6. vítá závazek předsedkyně Komise a komisařky pro rovnost, které uvedly, že v prvních stech dnech mandátu Komise předloží návrhy na zavedení závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování; domnívá se, že připravovaná směrnice by měla zahrnovat silná donucovací opatření pro případ nedodržování a měla by se vztahovat na soukromý i veřejný sektor – s náležitým zřetelem ke specifikům malých a středních podniků (MSP) – a na celý balíček týkající se odměňování, včetně všech jeho složek, a měla by mít široký rozsah; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení konkrétních opatření na základě jeho doporučení z roku 2014, jako jsou a) jasná definice kritérií pro posuzování hodnoty práce, b) systémy genderově neutrálního hodnocení a klasifikace pracovních míst, c) audity a zprávy týkající se odměňování žen a mužů s cílem zaručit stejnou odměnu, d) právo pracovníků požadovat úplné informace o odměně a právo na nápravu a e) jasné cíle výkonnosti společností, pokud jde o zajišťování rovnosti; je přesvědčen o tom, že tato opatření jsou nezbytná k odhalování diskriminace v odměňování, což pracovníkům pomůže k tomu, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí a v případě potřeby učinit potřebné kroky; vyzývá Komisi, aby v chystaných právních předpisech týkajících se transparentnosti odměňování podporovala úlohu sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání na všech úrovních (vnitrostátní, odvětvové, místní a podnikové); 7. vyzývá Komisi, aby iniciativu v oblasti transparentnosti odměňování doplnila tím, že v úzké spolupráci se sociálními partnery vypracuje a zavede pokyny pro systémy genderově neutrálního hodnocení a klasifikace pracovních míst a pro definování jasných kritérií (jako jsou kvalifikace, míra odpovědnosti, fyzická a psychická zátěž, směnný provoz atd.) pro posuzování hodnoty práce, a umožnila tak srovnávání hodnoty práce v různých pracovních místech a odvětvích s cílem zajistit spravedlivější odměňování za práci v odvětvích, v nichž převládají ženy, neboť tato práce požívá zpravidla nižší vážnosti, a je tedy hůře placená než práce v odvětvích, v nichž převládají muži; 8. vyzývá Komisi, aby v rámci této iniciativy vycházela ze stávajícího přezkumu fungování a provádění právních předpisů EU, jež se týkají stejného odměňování a zásady stejné odměny, a aby včas předložila revizi směrnice 2006/54/ES, která by vedla k aktualizaci a praktickému zlepšení současných právních předpisů týkajících se zásady stejné odměny a k lepšímu vymáhání předpisů v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (SDEU) a která by zahrnovala zákaz veškeré diskriminace na základě sexuální orientace, genderové identity nebo změny pohlaví; vyzývá k tomu, aby v zájmu boje proti diskriminaci v odměňování byl zlepšen přístup ke spravedlnosti a byla zavedena rozsáhlejší procesní práva; 9. připomíná, že ze zprávy Komise z roku 2017 o provádění jejího doporučení týkajícího se posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (COM(2017)0671) vyplynulo, že opatření nebyla účinná a jejich provádění nebylo dostatečné; vítá proto závazek předsedkyně Komise uvedený v jejích politických směrech pro příští Evropskou komisi (2019–2024), podle něhož má být zásada stejné odměny za stejnou práci základní zásadou nové evropské strategie pro rovnost žen a mužů, a dále s potěšením konstatuje, že bylo uznáno, že rovnost žen a mužů je klíčovým aspektem ekonomického růstu a otázkou základních práv a spravedlnosti; 10. opakovaně vyzývá k tomu, aby se evropský pilíř sociálních práv, který prosazuje vzestupnou konvergenci, stal realitou jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států a aby díky němu byla zajištěna rovnost zacházení a příležitostí pro ženy i muže a ochrana práva žen i mužů na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci; zdůrazňuje, že odstranění genderově motivovaných rozdílů by mělo být specifickým cílem programu, jenž naváže na strategii Evropa 2020; 11. vyzývá členské státy, aby své snahy o definitivní odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů posílily tím, že budou důsledně vymáhat dodržování zásady stejné odměny, že zajistí, aby mzdy pracovníků na částečné úvazky odpovídaly přepočtu na plné pracovní úvazky, přijmou právní předpisy, které zvýší transparentnost odměňování a zlepší právní srozumitelnost v zájmu odhalování genderových předsudků a diskriminace ve strukturách odměňování, budou potírat profesní segregaci, ať už vertikálního či horizontálního charakteru, a bojovat proti předpojatosti zaměstnavatelů při náboru a rozhodování o kariérních postupech; 12. zdůrazňuje, že přístup k práci a podmínky, které jej usnadňují, mají zásadní význam pro emancipaci a nezávislost žen ve všech oblastech života, od pracovní sféry přes sociální a ekonomickou oblast až po jejich zapojení do politického dění; domnívá se, že pokrok směrem k dosažení rovnosti mezi ženami a muži a prosazování práv žen představují cestu sociálního pokroku pro celou společnost a zároveň umožňují zlepšení socioekonomické situace žen; 13. dále členské státy vyzývá, aby odpovídajícím způsobem a za pomoci evropských strukturálních a investičních fondů v souladu s barcelonskými cíli investovaly do poskytování, přístupnosti, cenové dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání a předškolní péče, jakož i do služeb dlouhodobé péče a do organizace práce příznivé pro rodinný život s cílem zajistit rovnoprávné a nepřerušované působení žen na pracovním trhu, a to zabezpečením dostatečné flexibility, která by přispěla k vyšší zaměstnanosti žen; opět připomíná, že v zájmu boje proti riziku chudoby starších žen a proti příčinám rozdílů v odměňování žen a mužů by členské státy měly přijmout náležitá opatření zaměřená na starší ženy, například započítávání období péče do vzniku nároku na důchod, přiměřené minimální důchody, pozůstalostní dávky a nárok mužů na rodičovskou dovolené, tedy opatření, kterými by předcházely feminizaci chudoby; vyzývá Radu, aby zavedla cíle týkající se péče o seniory a péče o závislé osoby, které by byly obdobou barcelonských cílů stanovených pro péči o děti; 14. žádá Komisi a členské státy, aby prováděly politiky na podporu zaměstnanosti žen a jejich finanční nezávislosti, včetně politik, které prosazují integraci žen z marginalizovaných skupin na pracovním trhu; vyzývá členské státy, aby řešily problém genderové segmentace pracovního trhu investicemi do formálního, informálního a neformálního vzdělávání žen a jejich celoživotního učení a odborné přípravy, a zajistily tak přístup žen k vysoce kvalitním pracovním místům a příležitostem, pokud jde o jejich rekvalifikaci a zvýšení kvalifikace s ohledem na budoucí potřeby pracovního trhu; obzvláště vyzývá k větší podpoře podnikání, přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, digitálního vzdělávání a finanční gramotnosti dívek od raného věku s cílem bojovat proti stávajícím stereotypům ve vzdělávání a zajistit větší zastoupení žen v rozvíjejících se a dobře placených odvětvích; 15. vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé přijetí a uplatňování směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a Komisi vyzývá, aby bedlivě sledovala vývoj situace a případně vypracovala zprávu a doprovodné studie o uplatňování této směrnice; 16. bere na vědomí dopad nedostatečného zastoupení žen ve vedoucích pozicích na rozdíly v odměňování žen a mužů a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné prosazovat v podnikání a řízení rovnost mužů a žen na všech úrovních rozhodování; vyzývá členské státy, aby odblokovaly jednání v Radě o návrhu směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech, neboť tato směrnice by mohla přispět k odstranění skleněného stropu; 17. vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu lepšího posuzování a sledování pokroku při odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů shromažďovaly rozčleněné údaje a věnovaly přitom zvláštní pozornost skupinám, které se potýkají s vícenásobnými a průřezovými formami diskriminace, jako jsou ženy se zdravotním postižením, migrantky, ženy z etnických menšin, Romky, seniorky, ženy z venkovských a vylidněných oblastí, matky samoživitelky a osoby z komunity LGBTIQ; 18. zdůrazňuje, že je nutné dále zlepšit shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví v oblastech, jako je neformální zaměstnávání, podnikání, přístup k financování a ke zdravotnickým službám, násilí na ženách a neplacená práce; zdůrazňuje, že k tvorbě informovaných politik založených na důkazech je potřeba shromažďovat a využívat kvalitní údaje a důkazy; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu lepšího posuzování a sledování pokroku při odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů shromažďovaly podrobné údaje rozčleněné podle pohlaví a věnovaly přitom zvláštní pozornost skupinám, které se potýkají s vícenásobnými a průřezovými formami diskriminace, jako jsou ženy se zdravotním postižením, migrantky, ženy z etnických menšin, Romky, starší ženy, matky samoživitelky a osoby z komunity LGBTIQ; 19. vyzývá Komisi, aby do vypracování nových politik zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů zapojila sociální partnery; v této souvislosti vyzývá sociální partnery, aby se zapojili do diskusí a spolupracovali na řešení rozdílů v odměňování, a to i prostřednictvím opatření pozitivní diskriminace, a současně spolupracovali s organizacemi občanské společnosti s cílem výrazně zapojit širokou veřejnost, neboť odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů je obecnou prioritou; 20. vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily opatření zaměřená na boj proti nejisté práci, v níž převládají ženy, a proti feminizaci chudoby; poukazuje na velký objem nehlášené práce, kterou vykonávají ženy, což má nepříznivý vliv na jejich příjmy, sociální zabezpečení a sociální ochranu, a vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011; 21. vyzývá členské státy, aby posílily ochranu mateřství, otcovství a rodičovství v pracovněprávních předpisech, zejména tím, že zvýší počet dnů související dovolené a zaručí, že bude plně placená, a sníží počet pracovních hodin během kojení, a aby přijaly vhodná opatření k prosazování takové ochrany a zároveň investovaly do zajištění bezplatné veřejné sítě předškolního vzdělávání a péče a služeb dlouhodobé péče; poukazuje na to, že významnou překážkou, která brání především ženám v rovnoprávné účasti na všech aspektech společenského života včetně zaměstnání, je špatná dostupnost, přílišná nákladnost a nedostatek potřebné infrastruktury kvalitní péče o děti; 22. bere na vědomí, že genderově motivované násilí a obtěžování může být zintenzivněno také v důsledku rozdílů v odměňování žen a mužů, neboť nepřátelské pracovní prostředí často oběti nutí vykonávat méně placené práce; vyzývá členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu MOP o násilí a obtěžování z roku 2019 s cílem zavést účinná opatření k definování, předcházení a zákazu násilí a obtěžování na pracovišti, včetně bezpečných a účinných mechanismů pro podávání stížností a řešení sporů, podpory, služeb a nápravných opatření; 23. vyzývá Komisi, aby šla příkladem a při příležitosti Dne rovnosti mezd v EU předložila kompletní analýzu rozdílů v odměňování žen a mužů v orgánech a institucích EU; 24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |