Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3 a 5 a čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 4, 6, 9, 145, 148, 149, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 158, 165, 166, 168, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na hlavu IV (Solidarita), a s ohledem na směrnici 2000/43/ES (směrnice o rasové rovnosti),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2020 nazvané „Reakce na koronavirus – Využít každé dostupné euro všemi možnými způsoby k ochraně lidských životů a zdrojů obživy“ (COM(2020)0143),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus)(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. března 2020 nazvané „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ (COM(2020)0112),

–  s ohledem na technickou zprávu Společného výzkumného střediska nazvanou „Opatření omezující volný pohyb osob v souvislosti s pandemií COVID-19 a trhy práce v EU“, která byla zveřejněna v roce 2020, a zejména s ohledem na analýzu nejnovějších dostupných důkazů o formách práce na dálku v Evropské unii,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. června 2019 nazvané „Prohloubení evropské hospodářské a měnové unie: zhodnocení čtyři roky po zprávě pěti předsedů – Příspěvek Evropské komise k eurosummitu dne 21. června 2019“ (COM(2019)0279),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Evropský semestr 2020: doporučení pro jednotlivé země (COM(2020)0500)“,

–  s ohledem na sdělení Komise o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu (COM(2020)0123) a na následné rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2020,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 26. února 2020 na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2020)0070),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 22. listopadu 2017 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2017)0677), který předložila Komise, a na související postoj Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/1181 ze dne 8. července 2019 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2019 nazvané „Strategie pro udržitelný růst na rok 2020“ (COM(2019)0650),

–  s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 17. prosince 2019, který doprovází sdělení o roční strategii udržitelného růstu 2020 (COM(2019)0653),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 17. prosince 2019 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2019)0652),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. prosince 2019 nazvanou „Zpráva mechanismu varování 2020“ (COM(2019)0651),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2019 nazvané „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2020: celkové posouzení“ (COM(2019)0900),

–  s ohledem na politické směry pro Evropskou komisi (2019–2024) s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle – Moje agenda pro Evropu“, které představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

–  s ohledem na oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v dokumentu „Unie, která si klade vyšší cíle: moje agenda pro Evropu“, politické směry pro příští Evropskou komisi (2019–2024): „Na podporu všech dětí v nouzi vytvořím evropskou záruku pro děti, která se bude opírat o myšlenku, již navrhuje Evropský parlament“.

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250), a zejména na jedenáctou zásadu pilíře, která posiluje význam podpory práv dětí,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze zasedání dne 8. června 2020 nazvané „Demografické výzvy – další postup“(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2011 o sladění pracovního a rodinného života v souvislosti s demografickými změnami (11841/11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(8),

–  s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady ze dne 13. března 2018 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (COM(2018)0132),

–  s ohledem na balíček sociálních investic z roku 2013 předložený Komisí, podrobně popsaný v jejím sdělení s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na její následné zprávy o provádění a hodnocení,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU(10),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem ‚Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění‘“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na strategický závazek Komise pro rovnost žen a mužů 2016–2019, Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020, související závěry Rady ze dne 7. března 2011(11) a na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. května 2013 nazvanou „Barcelonské cíle – Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322),

–  s ohledem na barcelonské cíle v oblasti péče o děti z roku 2002, tj. zajistit do roku 2010 předškolní péči nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 nazvané „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství (směrnice (EU) 2018/849(12), (EU) 2018/850(13), (EU) 2018/851(14) a (EU) 2018/852(15)),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – Zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 nazvanou „Agenda pro přiměřené a udržitelné důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. října 2009 nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (COM(2009)0567),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 týkající se podpory sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě (15071/15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociální politice v eurozóně(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2019(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(24),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(26),

–  s ohledem na iniciativu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské komise nazvanou „Stav zdraví v EU“ a na související zprávu „Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy 2018“,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o přiměřenosti důchodů z roku 2018: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU“ a zveřejněnou dne 26. dubna 2018,

–  s ohledem na zprávu Komise o stárnutí obyvatelstva z roku 2018: ekonomické a rozpočtové důsledky pro členské státy EU (2016–2070) zveřejněnou dne 28. května 2018,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu a turínský proces zahájený v roce 2014, jehož cílem je posílení smluvního systému Evropské sociální charty v Radě Evropy a v jejím vztahu k právu Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19(28),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze září 2015 k první zprávě Evropské unie pro výbor z června 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (směrnice o rovném zacházení)(29) a na článek 141 Smlouvy o založení Evropského společenství (1992), pokud jde o zásadu stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci,

–  s ohledem na zprávu Komise o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2014,

–  s ohledem na strategii EU pro mládež na období 2019–2027, která vychází z usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018, a s ohledem na cíl strategie Evropa 2020 o snížení počtu případů předčasného ukončování vzdělávání a odborné přípravy pod hranici 10 %,

–  s ohledem na dokument Evropské komise nazvaný „Studie proveditelnosti pro záruku pro děti – závěrečná zpráva“ z března 2020,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z dubna 2017 nazvanou „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci“ (COM(2020)0276),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Evropský akt přístupnosti)(30),

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu Komise z jara 2020,

–  s ohledem na studii Evropské sítě pro sociální politiku nazvanou „Chudoba pracujících v Evropě: studie vnitrostátních politik“ a zveřejněnou v květnu 2019,

–  s ohledem na doporučení Rady z roku 2018 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (14582/18),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19(32),

–  s ohledem na letní hospodářskou prognózu Komise pro rok 2020,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Identifikace potřeb pro oživení Evropy“ (SWD(2020)0098),

–  s ohledem na závěry Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti ze dne 18. února 2020 (6129/20),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0183/2020),

A.  vzhledem k tomu, že se EU dostala do nejhlubší hospodářské recese ve své historii a že hospodářská aktivita v Evropě klesá neobvykle rychle; vzhledem k tomu, že podle letní hospodářské prognózy pro rok 2020 HDP EU v roce 2020 poklesne o 8,3 % a HDP eurozóny se sníží o 8,7 %;

B.  vzhledem k tomu, že krize COVID-19 způsobila šok, který rovnoměrně postihuje všechny členské státy, ačkoli dopad krize bude nerovnoměrný a intenzivněji zasáhne více než 109 milionů občanů, kteří byli již před pandemií ohroženi chudobou; vzhledem k tomu, že systémy sociální ochrany se v důsledku krize ocitly pod vážným tlakem, aby zmírnily její sociální dopady a zajistily důstojné životní podmínky pro všechny a přístup k základním službám ve vztahu ke zdraví, vzdělávání a bydlení; vzhledem k tomu, že krize COVID-19 pravděpodobně prohloubí stávající nerovnosti a že si žádá evropskou a koordinovanou reakci, aby byla zajištěna sociální a územní soudržnost;

C.  vzhledem k tomu, že současná krize s sebou nese také riziko prohlubování regionálních a územních rozdílů mezi členskými státy i v jejich rámci;

D.  vzhledem k tomu, že účinná koordinace evropské hospodářské, sociální a zdravotní politiky s evropským semestrem a evropským pilířem sociálních práv jako svými ústředními prvky je zásadní pro zmírnění dopadů krize a pro zajištění ekonomicky inovativního, sociálně spravedlivého a ekologicky odpovědného oživení; vzhledem k tomu, že intenzivnější zapojení Parlamentu posiluje demokratický dohled nad semestrem;

E.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2020 aktivovalo obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu, která poskytuje potřebnou flexibilitu pro přijetí všech nezbytných opatření na podporu hospodářství a systémů zdravotní péče; vzhledem k tomu, že investice do sociální sféry jsou nezbytné pro zajištění udržitelného rozvoje, inkluzivních společností a vymýcení chudoby;

F.  vzhledem k tomu, že některá politická rozhodnutí a omezené investování v návaznosti na finanční a hospodářskou krizi měla politováníhodné dopady na míru ochrany, kterou nabízí někdy nedostatečně financované sociální a zdravotní systémy, které nebyly s to odpovídajícím způsobem snížit míru chudoby a nerovnosti, což ještě zhoršilo účinky pandemie v některých členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí rozhodná opatření a investice pro rychlé oživení, které by se mělo zaměřit na zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie, obnovení hospodářské činnosti, podporu udržitelného rozvoje, ekologickou transformaci, digitální transformaci, naplňování cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN a cílů Zelené dohody a Pařížské dohody, jakož i na uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, s cílem dosáhnout účinnějšího a silnějšího sociálního státu;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly připravit plány na podporu obnovy a odolnosti, které by měly být připojené k jejich národním programům reforem, s přihlédnutím ke zjištěním evropského semestru, vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu a plánům spravedlivé transformace, aby mohly využít navrhovanou facilitu na podporu oživení a odolnosti, a měly by také podávat zprávy o pokroku při provádění plánů v rámci evropského semestru; vzhledem k tomu, že členské státy by měly vypracovat konkrétní plány sociálního pokroku s jasnými cíli, kde bude uvedeno, kam budou sociální investice namířeny a jak budou uplatňovány zásady evropského pilíře sociálních práv, v návaznosti na přijetí akčního plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv, které oznámila předsedkyně Evropské komise;

I.  vzhledem k tomu, že sociálně udržitelné reformy jsou reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti, spravedlivém rozdělování bohatství, rovnosti žen a mužů, vysoce kvalitním veřejném vzdělávacím systému pro všechny, kvalitních pracovních místech a udržitelném růstu, tedy modelu, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, posiluje postavení zranitelných skupin, podporuje účast a občanství a zvyšuje životní úroveň všech; vzhledem k tomu, že posílené systémy sociální ochrany mají zásadní význam pro boj proti chudobě a nerovnosti, stejně jako pro podporu inkluzivního a udržitelného růstu;

J.  vzhledem k tomu, že podle průvodního pracovního dokumentu útvarů Komise nazvaného „Identifikace potřeb pro oživení Evropy“ je nejnaléhavější sociální potřebou řešení nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že Komise v tomto dokumentu odhaduje, že investice potřebné pro sociální infrastrukturu budou činit 192 miliard EUR;

K.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti podle očekávání v eurozóně vzroste ze 7,5 % v roce 2019 na zhruba 9,5 % v roce 2020, přičemž mezi jednotlivými členskými státy budou panovat značné rozdíly; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost podle všeho vzroste nerovnoměrně napříč odvětvími a skupinami obyvatelstva podle pohlaví, věku a sociálně-ekonomického zařazení; vzhledem k tomu, že vnitrostátní režimy zkrácených úvazků, subvencování mzdových nákladů a pomoc pro podniky s podporou evropských opatření umožňují chránit pracovní místa a v široké míře zachovávat úroveň mezd; vzhledem k tomu, že mnoho pracovních míst zůstává ve střednědobém horizontu vážně ohroženo a že bude zapotřebí vynaložit významné úsilí o řešení otázky nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že v budoucnu by evropský systém zajištění v nezaměstnanosti mohl tyto rozdíly snížit tím, že členským státům pomůže pokrýt náklady přímo spojené s vytvářením nebo rozšířením vnitrostátních režimů zkrácených úvazků;

L.  vzhledem k tomu, že v první polovině roku 2020 zaznamenal trh práce v eurozóně masivní zhoršení situace v důsledku pandemie COVID-19 a opatření přijatých k jejímu omezení; vzhledem k tomu, že se v poklesu zaměstnanosti v roce 2020 o přibližně 4 % ukrývá ještě zásadnější zhoršení ve vztahu k počtu odpracovaných hodin, neboť zaměstnanci v režimech zkrácených úvazků jsou de facto nezaměstnaní, ale pro statistické účely jsou dále vedeni jako zaměstnaní; vzhledem k tomu, že má-li být osoba považována za nezaměstnanou, musí být k dispozici na trhu práce, což nebylo v době přísného omezení volného pohybu osob všude možné, a mnoho osob, které jsou s trhem práce pouze volně spojeny, bylo rovněž odrazováno od aktivního hledání zaměstnání, a proto nebylo považováno za nezaměstnané;

M.  vzhledem k tomu, že zátěž spojená se zhoršováním situace na trhu práce je mezi jednotlivými kategoriemi trhu práce rozložena nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že pracovníci s nejistými pracovními podmínkami a smlouvami, včetně smluvních pracovníků a pracovníků dočasně zaměstnaných prostřednictvím agentur práce, byli prvními, kdo přišel o zaměstnání; vzhledem k tomu, že tyto osoby často nejsou schopny vymáhat svá práva, mají jen malou nebo žádnou ochranu ohledně zabezpečení pracovního místa a sociálního pojištění a čelí vyšším zdravotním a bezpečnostním rizikům; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí vzrostla více než celková míra nezaměstnanosti a že i osoby samostatně výdělečně činné výrazně utrpěly v důsledku omezení volného pohybu osob;

N.  vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za řešení nezaměstnanosti mladých lidí nesou členské státy a že za tímto účelem musí vypracovat a uplatňovat regulační rámce pro trh práce, systémy vzdělávání a odborné přípravy a aktivní politiky pracovního trhu;

O.  vzhledem k tomu, že podle letní prognózy pro rok 2020 se očekává, že několik faktorů zpomalí návrat trhu práce do stavu před pandemií, například režimy časově omezené podpory zkrácených úvazků; vzhledem k tomu, že v případě dlouhodobě slabé hospodářské činnosti a s rostoucím počtem firem, u nichž se očekává, že omezí svou činnost nebo ukončí podnikání, nemohou tyto režimy zcela zabránit případnému nárůstu nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že očekávaný nárůst míry nezaměstnanosti v celé EU může být obzvláště obtížné překonat v členských státech, ve kterých byla nezaměstnanost relativně vysoká již před začátkem pandemie a kde se očekává pomalé hospodářské oživení nebo kde trhy práce a sociální záchranné sítě postrádají účinnost a efektivitu;

P.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu bylo v roce 2018 v EU-28 8,3 milionu částečně zaměstnaných osob pracujících na zkrácený úvazek, 7,6 milionu osob bylo k dispozici pro trh práce, ale nehledalo zaměstnání, a dalších 2,2 milionu osob je hledalo, aniž by mohlo začít v krátkém časovém horizontu pracovat; vzhledem k tomu, že v roce 2018 se v EU-28 celkem 18,1 milionu osob setkalo se situací, která se podobala stavu nezaměstnanosti;

Q.  vzhledem k tomu, že v letech 2002 až 2018 se podíl pracovních míst se středními příjmy v EU snížil o 13 procentních bodů;

R.  vzhledem k tomu, že členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž mimo jiné patří nízká účast a rozdíly mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi; vzhledem k tomu, že sílí potřeba konkrétních opatření zaměřených na integraci nebo opětovnou integraci neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky pracovního trhu;

S.  vzhledem k výhledům, podle nichž v důsledku zhoršení situace na trhu práce dojde k omezení růstu mezd a platů a k oslabení vyjednávací pozice pracovníků; vzhledem k tomu, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou pro zaměstnavatele a odbory klíčovými nástroji, které umožňují nastavovat spravedlivé mzdy a vytvářet pracovní podmínky, a že silné systémy kolektivního vyjednávání zvyšují odolnost členských států v době hospodářské krize;

T.  vzhledem k tomu, že právo na kolektivní vyjednávání je záležitostí, jež se týká všech evropských pracovníků a jež má zásadní vliv na demokracii a právní stát, včetně úcty k základním sociálním právům a kolektivnímu vyjednávání; vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je základním evropským právem a že evropské orgány jsou povinny je respektovat na základě článku 28 Listiny základních práv; vzhledem k tomu, že v této souvislosti politiky, které respektují, podporují a posilují kolektivní vyjednávání a postavení pracovníků v systémech nastavování mezd, hrají zásadní úlohu při dosahování vysoce kvalitních pracovních podmínek;

U.  vzhledem k tomu, že rozsah kolektivního vyjednávání se od roku 2000 snížil ve 22 z 27 členských států; vzhledem k tomu, že průměrná míra členství v odborech v celé Evropské unii činí přibližně 23 %, přičemž mezi členskými státy existují velké rozdíly, a to v rozmezí od 74 % do 8 %;

V.  vzhledem k tomu, že mzdy zajišťující důstojnou životní úroveň, silné systémy kolektivního vyjednávání, demokratické uspořádání na pracovišti, transparentnost mezd, předvídatelná pracovní doba a její pružné uspořádání, přiměřená sociální ochrana a investice do veřejných služeb mohou snížit chudobu pracujících, omezit nerovnost v oblasti zdraví a ve společnosti, vytvořit poptávku a zlepšit zdraví a životní podmínky;

W.  vzhledem k tomu, že Všeobecná deklarace lidských práv OSN z roku 1948 uznává, že je třeba, aby pracovníci pobírali mzdu umožňující důstojný život, stejně jako to činí Ústava Mezinárodní organizace práce založené v roce 1919; vzhledem k tomu, že podle definice nadace Eurofound je mzda umožňující důstojný život příjmem nezbytným k tomu, aby zaměstnanec dosáhl sice základní, ale společensky přijatelné životní úrovně; vzhledem k tomu, že minimální mzdy se ve většině zemí stále nacházejí pod hranicí chudoby;

X.  vzhledem k tomu, že krize bude mít významný dopad na sociální podmínky, což bude mít vliv zejména na ženy, domácnosti a rodiny s nízkými příjmy, starší osoby, menšiny a další zranitelné skupiny a povede k prohloubení nerovností, nestability a chudoby a k růstu nezaměstnanosti a sociálních rozdílů, stejně jako k oslabení sociálních a pracovních norem v Evropě; vzhledem k tomu, že kromě jiných jsou nejvíce ztrátou zaměstnání a pádem do chudoby ohroženi mladí lidé, pracovníci s nejistými pracovními podmínkami, nestandardními smlouvami a smlouvami na dobu určitou, osoby s nízkou kvalifikací, osoby s nedobrovolným zkráceným úvazkem a osoby samostatně výdělečně činné, jakož i pracovníci platforem a migrující pracovníci; vzhledem k tomu, že do těchto zranitelných kategorií patří mnoho pracovníků, kteří vykonávají nepostradatelná povolání v první linii zápasu s pandemií COVID-19;

Y.  vzhledem k tomu, že krize ukázala, že každý pracovník je zásadně důležitý a že pokud naše společnosti fungují v režimu karanténních opatření, je to nejen díky zdravotnickým pracovníkům, výzkumníkům a bezpečnostním složkám, ale do značné míry také díky úklidovým pracovníkům, pracovníkům v dopravě, pokladním v supermarketech, pečovatelům, doručovatelům, pracovníkům v domácnosti, pracovníkům platforem, zaměstnancům call center, pracovníkům v potravinářství a zemědělství, rybářům a mnoha dalším osobám, jejichž příspěvek je nepostradatelný; vzhledem k tomu, že tito pracovníci mají příliš často špatné pracovní podmínky a nízké mzdy a v mnoha odvětvích tvoří jejich většinu ženy;

Z.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s krizí COVID-19 přetrvávají rozdíly mezi ženami a muži, pokud jde o výši mezd a důchodů, a že existuje riziko, že se tyto rozdíly prohloubí; vzhledem k tomu, že v celé EU ženy stále vydělávají v průměru o 16 % méně než muži a že rozdíl v důchodech, které obě skupiny pobírají, činí v EU přibližně 37,2 %;

AA.  vzhledem k tomu, že v EU je diskriminace na pracovišti na základě věku, pohlaví, genderové identity, zdravotního postižení, etnického nebo rasového původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení či sexuální orientace zakázána a že každý má nárok na rovné zacházení, pokud jde o nábor zaměstnanců, pracovní podmínky, povýšení, odměňování, přístup k odborné přípravě a o důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění;

AB.  vzhledem k tomu, že pro příští desetiletí se očekává, že polarizace ve vztahu k zaměstnanosti se dále zvýší a že počet pracovních míst ve spektru vyšší a nižší kvalifikace vzroste; vzhledem k tomu, že pandemie pravděpodobně tento trend ještě posílí; vzhledem k tomu, že progresivní zdanění je nezbytným předpokladem pro snížení celkové nerovnosti a pro financování dobře fungujícího sociálního státu;

AC.  vzhledem k tomu, že svět práce prochází transformační změnou poháněnou technologickými inovacemi, digitalizací, demografickými změnami, změnou klimatu a globalizací; vzhledem k tomu, že současná krize má obrovský dopad na naše pracovní návyky; vzhledem k tomu, že využívání digitálních technologií a jejich podpora inkluzivním způsobem jsou z dlouhodobého hlediska ekonomicky a sociálně přínosné, mohou zvýšit konkurenceschopnost a vytvářet pracovní příležitosti, ale také s sebou přinášejí výzvy, pokud jde například o společenskou izolaci, digitální vyloučení, prohloubení nerovností, ochranu údajů, zhoršování zdravotních a pracovních podmínek pracovníků a o ochranu jejich práv; vzhledem k tomu, že investice do digitálních dovedností, kvalifikací a formální odborné přípravy dospělých posilují zaměstnatelnost pracovníků, růst mezd a konkurenceschopnost podniků; vzhledem k tomu, že výše uvedené globální výzvy si žádají spravedlivou transformaci, díky níž nikdo nebude opomenut;

AD.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je základní zásadou Evropské unie, která má klíčový význam pro řádné fungování vnitřního trhu;

AE.  vzhledem k tomu, že provádění doporučení EU z roku 2013 o investicích do dětí nepřineslo slibované výsledky; vzhledem k tomu, že evropský semestr dostatečně neupřednostnil řešení dětské chudoby a sociálního vyloučení a že finanční prostředky EU nejsou využívány tak široce nebo strategicky, jak by mohly být; vzhledem k tomu, že zavedení záruky EU pro děti s konkrétními cíli by bylo účinnou cestou k zajištění toho, aby členské státy přijaly politický závazek na vysoké úrovni s cílem zaručit sociální práva dětí, zejména těch, které se nacházejí ve zranitelné situaci, a bojovat proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení;

AF.  vzhledem k tomu, že nerovnosti v oblasti zdraví mají kořeny v sociální nerovnosti a souvisejí zejména s pohlavím, úrovní vzdělání, zaměstnaností, příjmem a nerovným přístupem ke zdravotní pomoci, prevenci nemocí a službám pro upevnění zdraví;

AG.  vzhledem k tomu, že při vymezování a provádění všech politik a činností Unie musí být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví;

AH.  vzhledem k tomu, že ve většině členských států existuje celá řada režimů minimálního příjmu s cílem vytvořit záchrannou síť pro osoby ohrožené chudobou;

AI.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví za poslední desetiletí ve většině členských států soustavně rostlo; vzhledem k tomu, že v EU je nejméně 700 000 osob bez domova, což je o 70 % více než před deseti lety; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prokázala, že bezdomovectví je sociální krizí i krizí veřejného zdraví;

1.  vyzývá Komisi, aby vypracovala politickou strategii, která by nahradila strategii Evropa 2020 a jejímž cílem bude vymýtit chudobu a spojovat klíčové nástroje, jako je Zelená dohoda pro Evropu, evropský pilíř sociálních práv a evropský semestr s dlouhodobou vizí hospodářství s dobrými životními podmínkami a udržitelností životního prostředí a společenských modelů, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje vytyčenými OSN;

2.  bere na vědomí doporučení Komise pro jednotlivé země na rok 2020; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že členské státy dosáhly omezeného nebo žádného pokroku v šesti z deseti doporučení pro jednotlivé země na rok 2019, a nad tím, že pokrok zůstává v jednotlivých členských státech a oblastech politiky nerovnoměrný, přičemž je obzvláště pomalý ve vztahu k rozšiřování daňového základu i v oblasti zdraví a dlouhodobé péče; zdůrazňuje, že by doporučení pro jednotlivé země měla být sladěna s hospodářskými, sociálními a environmentálními cíli EU; zdůrazňuje, že provádění doporučení pro jednotlivé země má zásadní význam pro podporu sociálního začleňování a posilování sociálních práv, stejně jako pro dosažení plné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a sociálně spravedlivé transformace; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby bez ohledu na své členství v eurozóně účinněji prováděly tato doporučení, zejména ta, která se týkají zaměstnanosti a sociálních otázek; zdůrazňuje, že na základě poučení z předchozí krize a reakce na hospodářskou a sociální krizi zapříčiněnou pandemií COVID-19 by doporučení pro jednotlivé země měla prosazovat regulaci trhu práce, posilovat odolnost našich hospodářských politik a podporovat naše veřejné služby;

3.  je znepokojen ničivými sociálními dopady koronavirové krize, zejména na ženy, domácnosti a rodiny s nízkými příjmy a zranitelné skupiny, jako jsou starší osoby, osoby se zdravotním postižením, příslušníci menšin, uprchlíci a migranti, jakož i pracovníci, kteří jsou během krize v první linii, což dále prohlubuje již existující nerovnosti, vytváří nové a mohlo by ohrozit sociální a pracovní normy v Evropě; zdůrazňuje, že pouze rozhodná a koordinovaná evropská reakce pomůže vyrovnat sociální důsledky současné krize a prokáže, že EU je nepostradatelným projektem založeným na sociální spravedlnosti, solidaritě a integraci; vyzývá členské státy, aby plně chránily sociální práva občanů, a zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou musí balíček pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) sehrát během poskytování podpory nejvíce znevýhodněným osobám zajištěním odpovídajících finančních prostředků z Evropského fondu pomoci nejchudším osobám (FEAD) a při podpoře zaměstnanosti, zejména mladých lidí prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF), jakož i při posilování soudržnosti EU, a to i v nejvzdálenějších regionech;

4.  vítá rozhodnutí členských států aktivovat obecnou únikovou doložku s cílem zajistit zvýšenou flexibilitu k přijetí nezbytných opatření na podporu zdraví evropských občanů a systémů civilní ochrany, zachování pracovních míst, podporu masivního oživení a stabilizaci evropského sociálně tržního hospodářství; vyzývá členské státy, aby plně využily tuto fiskální flexibilitu s cílem předcházet sociálním důsledkům krize a zmírňovat je, posílit systémy sociálního zabezpečení a financovat kvalitní pracovní místa, veřejné služby, boj proti chudobě a ekologickou transformaci; vítá prohlášení Komise o zahájení široké veřejné konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem posoudit možné směry vývoje fiskálních pravidel EU; vyzývá členské státy, aby se diskuse zúčastnily s cílem podpořit udržitelné sociální investice podporující růst a současně zachovat fiskální udržitelnost;

5.  zdůrazňuje význam řádného a odpovědného rozpočtového procesu a vyzývá členské státy a Komisi, aby v reakci na zdravotní krizi posílily veřejné investice, zejména do školství a do sociálních a zdravotních systémů; poukazuje na to, že evropský semestr stále postrádá program pro monitorování a řešení nárůstu nerovností v Evropě; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby lépe posoudila distribuční dopad veřejných politik a nerovnováhy, pokud jde o rozdělení příjmů a bohatství, a to i prostřednictvím zpráv o individuálním hloubkovém přezkumu, bude-li taková nerovnováha zjištěna, jakožto způsobu, jak propojit hospodářskou koordinaci s výkonností v oblasti zaměstnanosti a sociální výkonností; vyzývá Komisi, aby prostudovala, jaké by měly být nejpřesnější ukazatele hospodářské nerovnosti, a aby sledovala vývoj nerovností;

6.  vítá nástroj Next Generation EU coby unijní plán na podporu oživení; vyzývá k vyrovnanějšímu přístupu mezi ekologickou a digitální transformací na jedné straně a mezi vzděláváním, sociální infrastrukturou a infrastrukturou zdravotní péče na straně druhé; trvá na tom, že plán na podporu oživení musí být plně v souladu s evropským pilířem sociálních práv a musí přispívat k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a cílů Zelené dohody pro Evropu; vyzývá členské státy, aby využily obecnou únikovou doložku, investovaly do lidí a systémů sociálního zabezpečení a podporovaly životaschopné podniky v obtížích s cílem zachovat pracovní místa a mzdy; požaduje konkrétní plány sociálního pokroku s cílem zajistit účinnější, spravedlivější a silnější sociální stát; žádá ambiciózní víceletý finanční rámec (VFR) posílený novými vlastními zdroji a odmítá jakékoli omezení financování programů zaměřených na soudržnost, jako je ESF+;

7.  zdůrazňuje význam provádění evropského pilíře sociálních práv a dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, a to i v souvislosti s plánem na podporu oživení Evropy za účelem zajištění sociální spravedlnosti, sociální soudržnosti a prosperity pro všechny; je znepokojen tím, že v současné době se systémy sociálního zabezpečení potýkají s nebývalým tlakem a že související veřejné výdaje exponenciálně narostou; zdůrazňuje, že má-li se investiční úsilí EU stát pohonem oživení, mělo by prostřednictvím plánu na podporu oživení stimulovat společně s VFR hospodářský růst prostřednictvím silného sociálního rozměru, a to zejména posilováním systémů sociálního zabezpečení a investováním do stabilních systémů sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti, kultury, spravedlnosti a přiměřených a dostupných veřejných sociálních služeb s cílem bojovat proti sociálnímu dopadu krize a vymýtit chudobu;

8.  vítá nástroj SURE navržený Komisí jako nouzové opatření na podporu režimů zkrácených úvazků v členských státech v souvislosti s koronavirovou krizí, díky kterému se rozšíří možnosti likvidity pro podniky nezbytné k obnovení hospodářské činnosti a udržení zaměstnanosti; bere na vědomí dočasnou povahu tohoto nástroje; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnost aktivace stálého zvláštního nástroje, který by byl uveden do chodu na žádost členských států v případě jakékoli neočekávané krize, která by vedla k neustálému nárůstu výdajů na režimy zkrácených úvazků a podobná opatření;

9.  zdůrazňuje závazek Evropské komise mobilizovat Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci v reakci na dopady krize COVID-19 na zaměstnanost; vyzývá proto členské státy, aby Komisi rychle předložily žádosti o financování na podporu evropských pracovníků, kteří přišli o zaměstnání v důsledku pandemie COVID-19, při jejich přeškolení, rekvalifikaci a opětovném začlenění na trh práce;

10.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby finanční pomoc byla poskytována pouze podnikům, které nejsou registrovány v zemích uvedených v příloze 1 závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby příjemci financování dodržovali základní hodnoty zakotvené ve Smlouvách a aby podniky, které obdrží veřejnou finanční podporu, chránily své pracovníky, zaručily důstojné pracovní podmínky, dodržovaly dohody s odbory a příslušné kolektivní smlouvy, hradily svůj podíl na daních a zdržely se zpětného odkupu akcií, vyplácení bonusů manažerům i vyplácení dividend akcionářům;

11.  zdůrazňuje ústřední úlohu srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů v evropském semestru; vyzývá Komisi, aby posílila srovnávací přehled, zohlednila všech 20 zásad evropského pilíře sociálních práv, stanovila sociální cíle, včetně cílů zmírnění chudoby, a vytvořila metodu, která by zahrnovala sociální aspekty environmentálních, sociálních a správních faktorů; zdůrazňuje význam předběžných hodnocení a důkladných následných hodnocení národních programů reforem;

12.  je znepokojen dopadem koronavirové krize, která nepříznivě ovlivnila evropský trh práce, nebývalými ztrátami pracovních míst, zejména ve strategických odvětvích, a souvisejícím nárůstem rozdílů v životní úrovni a míře chudoby, která se dotkne zejména mládeže, žen a pracovníků na málo kvalifikovaných pracovních místech, v neformální ekonomice a v nejistých zaměstnáních; připomíná, že předsedkyně Komise oznámila, že bude navržen evropský systém zajištění v nezaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby prováděly opatření na udržení zaměstnanosti a prosazovaly pružné uspořádání pracovní doby s cílem zachovat pracovní místa; vyzývá členské státy, aby přiměřeně investovaly do účinných aktivních politik na trhu práce a do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a plně využívaly stávající a nové nástroje financování EU, aby se zabránilo dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména v regionech, které jsou silně demograficky znevýhodněny, jako jsou venkovské oblasti; naléhavě vyzývá členské státy, aby také vytvářely nové pracovní příležitosti i prostřednictvím veřejných investic a programů zaměstnanosti, posílily úlohu veřejných služeb zaměstnanosti a aby se při tom zvláště zaměřily na pomoc mladým lidem, osobám se zdravotním postižením a osobám, které se potýkají s diskriminací, při vstupu na trh práce;

13.  s velkým znepokojením bere na vědomí vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v řadě členských států a nestabilitu pracovních smluv mladých pracovníků, zejména v odvětvích vážně postižených pandemií COVID-19; vyzývá členské státy a Komisi, aby podnikly příslušné kroky v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a aby plně využívaly stávajících i nových finančních nástrojů, jako je záruka pro mladé lidi a Erasmus+; vyzývá k účinnější a inkluzivnější záruce pro mladé lidi se zvláštním zaměřením na kvalitní pracovní místa za důstojnou odměnu, zejména pro ty, kdo jsou nejvíce vzdáleni trhu práce;

14.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby pandemie COVID-19 nezhoršila postavení skupin, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, jako jsou neformální pečovatelé, dlouhodobě nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením, se zdravotními problémy nebo s komplexními chronickými onemocněními, migranti a uprchlíci a osoby z etnických a náboženských menšin;

15.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky hrají zásadní úlohu při udržitelném a inkluzivním rozvoji, hospodářském růstu a vytváření pracovních míst v rámci Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily podporu malých a středních podniků a jejich pracovníků při obnově hospodářské činnosti a při přechodu na digitálnější a zelenější hospodářství;

16.  vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly rozvoj oběhového a sociálního hospodářství, podporovaly sociální inovace a sociální podniky, posilovaly jejich udržitelnost a podporovaly formy práce, které vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti;

17.  je přesvědčen, že za účelem udržení a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti musí být regulační rámec trhu práce v členských státech jasný, jednoduchý a pružný a zároveň musí zachovávat vysoké pracovní standardy;

18.  zdůrazňuje, že úspěšné provedení plánu EU na podporu oživení vyžaduje řádný sociální dialog na všech úrovních a účinné zapojení sociálních partnerů, posílení práv pracovníků a odborů, jakož i kolektivní vyjednávání a účast pracovníků, což jsou základní nástroje demokracie a začleňování; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly budování kapacit sociálních partnerů, a to i prostřednictvím ESF+, s cílem posílit hustotu sítě odborů, sociální dialog, kolektivní vyjednávání, zapojení pracovníků do podnikových záležitostí a dodržovat kolektivní smlouvy při zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi a členské státy, aby také zajistily, aby sociální partneři byli plně zapojeni do tvorby politik, včetně evropského semestru;

19.  vítá druhou fázi konzultací Komise se sociálními partnery zaměřených na evropský rámec pro minimální mzdy; konstatuje, že důstojné mzdy jsou důležité pro spravedlivé pracovní podmínky a pro prosperující sociálně tržní hospodářství; vyzývá členské státy, aby zajistily mzdy umožňující důstojný život nad prahem chudoby pro všechny pracovníky prostřednictvím kolektivních smluv nebo pomocí vnitrostátních právních předpisů; je přesvědčen, že posílení kolektivního vyjednávání je jedním z nejlepších způsobů, jak podpořit důstojné mzdy v rámci EU; vyzývá Komisi, aby pojmenovala překážky bránící sociálnímu dialogu v EU a předložila evropský rámec pro minimální mzdy s cílem odstranit chudobu pracujících v souladu s vnitrostátními zvyklostmi a s náležitým ohledem na autonomii vnitrostátních sociálních partnerů a dobře fungující modely kolektivního vyjednávání; zdůrazňuje, že žádná iniciativa nesmí poškodit autonomii sociálních partnerů ani stanovování mezd v systémech kolektivního vyjednávání; požaduje koordinovaný přístup na úrovni EU, aby se zabránilo nezdravé soutěži ve snižování nákladů práce a posílila se vzestupná sociální konvergence pro všechny; dále zdůrazňuje, že mzdy by měly pracovníkům umožňovat naplnění jejich potřeb a potřeb jejich rodin a že každý pracovník v Unii by měl dostávat mzdu umožňující důstojný život; v tomto ohledu žádá Komisi, aby prostudovala, jak zjistit, co by mzda umožňující důstojný život mohla zahrnovat a jak by měla být měřena, což by mohlo sloužit jako referenční nástroj pro sociální partnery;

20.  vyzývá k tomu, aby měli všichni pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné přístup k veřejným, solidárním a přiměřeným starobním důchodům nad hranicí chudoby; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby byly jejich důchodové systémy odpovídající a udržitelné; je přesvědčen, že reformy penzijního systému by se měly mimo jiné zaměřit na vhodný věk odchodu do důchodu, měly by odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, zdravotní a majetkový stav obyvatelstva, pracovní podmínky a míru ekonomické závislosti a měly by být mimo jiné doprovázeny strategiemi aktivního stárnutí; domnívá se, že tyto reformy musí brát rovněž v potaz situaci milionů pracujících v Evropě, zejména žen, mladých lidí a samostatně výdělečně činných osob, které doplácejí na nejisté a nestabilní formy zaměstnání, období nedobrovolné nezaměstnanosti a zkrácení pracovní doby; je přesvědčen, že členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit postupné zavádění reforem;

21.  vyzývá Komisi, aby prováděla komplexní posouzení podmínek práce a zaměstnávání pracovníků v přední linii a nezbytných pracovníků, pracovníků platforem, pracovníků s nestandardními smlouvami a pracovníků v nejistých formách zaměstnání, které určí zdroje jejich nejistého zaměstnání, a aby předložila evropský regulační rámec s jasnými a jednoduchými pokyny s cílem zajistit přiměřenou pracovní dobu, důstojné pracovní podmínky pro všechny pracovníky, všeobecný přístup k sociální ochraně a s ní spojená práva, posílit působnost kolektivního vyjednávání a bojovat proti nejistým pracovním smlouvám, falešné samostatné výdělečné činnosti, smlouvám na nulový počet hodin a zneužívání nestandardních smluv; vyzývá Komisi, aby stanovila přísné limity pro subdodavatelské postupy, zlepšila normy sociální ochrany a aby dále poskytla pokyny pro testování zaměstnaneckého statusu nezávislých dodavatelů s cílem bojovat proti falešné samostatné výdělečné činnosti; zdůrazňuje, že pracovníci, kteří podléhají dočasným nebo flexibilním smluvním ujednáním, by měli požívat stejné úrovně ochrany jako všichni ostatní pracovníci;

22.  se znepokojením bere na vědomí nedostatečný nebo žádný přístup pracovníků s nestandardními smlouvami a osob samostatně výdělečně činných k systémům sociální ochrany; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k nápravě těchto problémů, zejména v návaznosti na doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně; zdůrazňuje, že je třeba učinit přístup k sociální ochraně univerzálním, zejména v současné obtížné situaci;

23.  zdůrazňuje, že nedávná pandemie potvrdila význam digitálních řešení, zejména práce na dálku, a nutnost v tomto ohledu zavést pokyny a regulační opatření na evropské úrovni; je přesvědčen o tom, že řádná regulace pružného uspořádání práce, práce na dálku a pracovních míst bez přesně stanoveného místa výkonu práce může významně přispět k zachování těchto míst, dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, snížení emisí CO2 souvisejících s každodenním dojížděním a posílení širší možnosti zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením, přičemž může sloužit i jako nástroj k řešení vylidňování venkova; vyzývá proto Komisi, aby navrhla agendu EU pro práci na dálku včetně legislativního rámce, který zajistí důstojné pracovní podmínky včetně dodržování pracovní doby, dovolené, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a práva odpojit se; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláště se věnovat situaci rodičů s dětmi, rodičů samoživitelů a neformálních pečujících osob poskytujících trvalou péči závislým příbuzným, neboť pandemie COVID-19 ukázala, že tyto skupiny mají největší obtíže při slaďování pracovního a rodinného života v souvislosti s prací na dálku; zdůrazňuje proto, že je důležité nalézt vhodná řešení v oblasti péče o dítě;

24.  je znepokojen pracovními a životními podmínkami sezónních pracovníků a dalších přeshraničních pracovníků, zejména v odvětvích s nízkými mzdami; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily přenositelnost práv a zajistily spravedlivé a rovné pracovní podmínky pro mobilní, přeshraniční a sezónní pracovníky v EU; vyzývá členské státy, aby se plně zasadily o digitalizaci veřejných služeb s cílem usnadnit spravedlivou mobilitu pracovníků, zejména pokud jde o koordinaci systémů sociálního zabezpečení; vyzývá proto Komisi, aby na základě řádného hodnocení dopadů předložila návrh na digitální číslo sociálního zabezpečení EU, které má mimo jiné potenciál vytvořit kontrolní mechanismus jak pro jednotlivce, tak pro příslušné orgány s cílem zajistit, aby dávky sociálního zabezpečení byly vypláceny v souladu s povinnostmi; dále je přesvědčen, že každý pracovník musí mít přístup k úplnému přehledu o tom, kdo jsou jeho zaměstnavatelé, a o svých mzdových a pracovních právech, a to v souladu s kolektivními smlouvami nebo případně s vnitrostátními právními předpisy; dále vyzývá k celounijní odpovědnosti subdodavatelů v určitých odvětvích, jako je zemědělství a masný průmysl, zejména v případě pracovních smluv na místě, a k jasným pravidlům pro subdodavatelské postupy obecně;

25.  konstatuje, že pandemie COVID-19 vedla ke zvýšeným zdravotním a bezpečnostním rizikům pro miliony pracovníků; vítá závazek Komise revidovat směrnici 2000/54/ES o biologických činitelích s cílem přizpůsobit ji celosvětovým pandemiím a dalším mimořádným okolnostem a zajistit plnou ochranu pracovníků před riziky expozice; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila nový strategický rámec pro ochranu zdraví a bezpečnost, směrnici o stresu při práci a onemocnění pohybového aparátu, směrnici o duševní pohodě na pracovišti a strategii EU v oblasti duševního zdraví v zájmu ochrany všech pracovníků na pracovišti; vyzývá k posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) za účelem podpory zdravých a bezpečných pracovišť v celé Unii; zdůrazňuje, že investice do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zlepšují kvalitu pracovních míst a blahobyt pracovníků a přispívají k produktivitě a konkurenceschopnosti evropského hospodářství;

26.  je znepokojen omezenou mezigenerační sociální mobilitou a rostoucí příjmovou nerovností; upozorňuje, že vysoká míra nerovnosti snižuje hospodářskou výkonnost i potenciál udržitelného růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly nerovnostmi a bojovaly proti diskriminaci; zdůrazňuje, že členské státy by měly navrhnout své vnitrostátní systémy daní a dávek tak, aby snižovaly nerovnosti, podporovaly spravedlnost, chránily domácnosti a rodiny a poskytovaly pobídky pro účast ve vzdělávání a na trhu práce a současně zajistily plný soulad s cíli udržitelného rozvoje OSN a cíli v oblasti klimatu vymezenými v Zelené dohodě pro Evropu; zdůrazňuje, že investice do vzdělávání a dovedností a do lépe koncipovaných systémů daní a dávek jsou klíčovými politickými nástroji pro snižování nerovnosti a podporu rovných příležitostí;

27.  vyzývá Komisi, aby plnila mezinárodní právní závazky týkající se práv dětí, k jejichž dodržování jsou členské státy (jakož i EU jako celek, pokud jde o některá z těchto práv) zavázány; vyzývá Komisi, aby v roce 2020 předložila záruku EU pro děti; vyzývá k tomu, aby byly využity příležitosti ve VFR na období 2021–2027 pro investice do dětí a aby byly vynaloženy finanční prostředky s cílem rozvíjet potenciální přidanou hodnotu záruky EU pro děti v boji proti chudobě a proti škodlivým negativním trendům, pokud jde o demografické změny v Evropě; požaduje, aby se členské státy vypracovaly evropské a vnitrostátní akční plány pro zajištění přístupu dětí k pěti klíčovým sociálním právům: přístupu k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a přiměřené výživě;

28.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila záruku EU pro děti vycházející z přístupu založeného na třech pilířích doporučení Rady z roku 2013 o investování do dětí, jakož i komplexní a integrovanou strategii boje proti chudobě založenou na právech se stanoveným cílem pro snížení chudoby, rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectví podle zásady „bydlení především“ a strategický rámec EU pro Romy pro období po roce 2020 s konkrétními cíli a vnitrostátním financováním; vyzývá Komisi, aby provedla také srovnávací studii o různých systémech minimálního příjmu v členských státech, které poskytují minimální úroveň sociální ochrany a záchrannou síť pro osoby v nouzi, a aby vyzdvihla případy osvědčených postupů s cílem předložit související rámec;

29.  zdůrazňuje význam hlediska automatické stabilizace systémů sociálního zabezpečení pro pohlcení vln sociálních otřesů vyvolaných vnějšími vlivy, jako je např. recese; vyzývá proto členské státy, aby zavedly politiky na obnovení jistoty zaměstnání tím, že poskytnou sociální ochranu všem kategoriím pracovníků, včetně ochrany v případě propuštění; vyzývá rovněž členské státy, aby s ohledem na doporučení Mezinárodní organizace práce č. 202, které stanoví minimální úrovně sociální ochrany, zajistily a navýšily investice do systémů sociálního zabezpečení, a zaručily tak jejich účinnost, pokud jde o boj s chudobou a nerovnostmi a o jejich odstraňování, a zároveň zajistily jejich udržitelnost;

30.  vítá skutečnost, že během pandemie COVID-19 přijaly mnohé členské státy mimořádná opatření k prevenci a řešení bezdomovectví tím, že ukončily vystěhovávání a poskytly nouzové bydlení; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k bydlení a udržitelně a proaktivně reagovaly s cílem odstranit bezdomovectví do roku 2030; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech příslušných politik začleňovaly bezdomovectví a shromažďovaly o něm lepší a harmonizovanější údaje;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily konkrétní návrhy s cílem zajistit spravedlivou transformaci, pokud jde o zlepšení energetické účinnosti bydlení, a vhodně řešit problém energetické chudoby ve vztahu k cílům a zásadám Zelené dohody;

32.  zdůrazňuje, že transparentnost odměňování má zásadní význam pro boj proti nespravedlivým rozdílům ve mzdách a proti diskriminaci; vítá proto záměr Komise zavést závazná opatření týkající se transparentnosti odměňování, která by měla zahrnovat index rovnosti odměn žen a mužů a plně respektovat autonomii vnitrostátních sociálních partnerů; naléhavě vyzývá k rychlému přijetí těchto opatření s cílem bojovat proti rozdílům v odměňování a výši důchodů žen a mužů a zabránit dalším nerovnostem na základě pohlaví a diskriminaci na trhu práce; opakuje, že je zapotřebí začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech rozpočtových a politických oblastí; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly podnikání žen a usnadnily jejich přístup k možnostem financování; vyzývá členské státy, aby odblokovaly jednání v Radě o směrnici o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech; vyzývá k lepšímu začlenění doby mateřské a rodičovské dovolené do důchodových nároků;

33.  je znepokojen rostoucí diskriminací a rasismem v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily uplatňování antidiskriminačních právních předpisů, politiky a praxe a aby učinily přítrž strukturální diskriminaci menšin v přístupu k zaměstnání a na pracovišti; vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o pokynech, jak zabránit segregaci menšin, včetně etnických, na trhu práce, jakož i sdělení o standardech pro náborové politiky bez diskriminace, které budou určeny členským státům a zaměstnavatelům, včetně doporučení ohledně přijímání plánů pro rovnost na úrovni podniků a odvětvových kolektivních smluv a ohledně zavedení úkolů v oblasti rozmanitosti na pracovišti, kterými by se mělo bojovat proti stereotypům, předsudkům a negativním postojům a předcházet diskriminaci při náboru, kariérním postupu, odměňování a přístupu k odborné přípravě; zdůrazňuje, že tyto akční plány pro rovnost žen a mužů by měly být rovněž využívány k podpoře etnické a kulturní rozmanitosti na pracovišti, k rozvoji vnitřních předpisů proti rasismu, související diskriminaci a obtěžování na pracovišti a ke sledování a přezkumu náboru, postupu a udržení pracovní síly s ohledem na rovnost žen a mužů s cílem identifikovat přímé nebo nepřímé diskriminační praktiky a přijmout nápravná opatření ke snížení nerovnosti v každé z těchto oblastí; vyzývá k tomu, aby se tyto akční plány pro rovnost týkaly také shromažďování údajů o rovnosti v souladu s normami v oblasti ochrany soukromí a základních práv;

34.  poukazuje na to, že je třeba bojovat proti diskriminaci na základě věku na trzích práce, a to také formou zvýšení informovanosti o směrnici Rady 2000/78/ES, která stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a formou podpory přístupu k možnostem celoživotního učení prostřednictvím kurzů a odborné přípravy přizpůsobené individuálním potřebám;

35.  vyzývá členské státy, aby poskytly přístupné a cenově dostupné kvalitní služby péče o děti a služby předškolního vzdělávání, jakož i služby krátkodobé a dlouhodobé péče a sociální služby, a to i pro seniory a osoby se zdravotním postižením s cílem usnadnit těmto osobám nezávislý život a účast žen na trhu práce; v tomto ohledu vyzývá členské státy, aby urychleně a v plné míře provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob; vyzývá k vytvoření rámce EU pro pečovatelské služby, který by stanovil pokyny týkající se minimálních standardů a kvality;

36.  uznává klíčovou úlohu evropských pečujících osob během pandemie; vyzývá k vytvoření evropské strategie pro pečující osoby s cílem zajistit spravedlivou pracovní mobilitu v tomto odvětví a zlepšit pracovní podmínky těchto osob;

37.  poukazuje na to, že krize způsobená pandemií COVID-19 zhoršila životní podmínky osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní a dlouhodobou strategii EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením v období po roce 2020 založenou na konzultacích s osobami se zdravotním postižením, jejich rodinnými příslušníky a organizacemi, které je zastupují; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření ke zmírnění krize v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením s cílem zajistit ochranu práv těchto osob, jejich plné a účinné zapojení a začlenění do společnosti, rovné příležitosti a nediskriminační přístup ke zboží, službám a volnočasovým aktivitám; vyzývá Komisi a členské státy, aby také zintenzivnily své úsilí při zajišťování přístupu na trh práce pro osoby se zdravotním postižením tím, že odstraní překážky, využijí příležitostí, které nabízí digitální práce, a vytvoří pobídky pro zaměstnávání těchto osob;

38.  je znepokojen stagnujícím podílem osob, které předčasně ukončují školní docházku, zejména v rámci marginalizovaných skupin, a zvyšujícím se podílem žáků s podprůměrnými výsledky; zdůrazňuje, že nedostatky ve znalosti základních početních úkonů, gramotnosti a digitálních dovednostech představují závažné překážky pro smysluplnou účast na životě společnosti a na trhu práce; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby měl každý právo na kvalitní, dostupné a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení; vyzývá Komisi a členské státy, aby znásobily své úsilí o investování do kvalitního vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy s přizpůsobenou podporou a posílily rekvalifikační a přeškolovací opatření, zejména získávání digitálních dovedností, a aby podporovaly celoživotní učení s cílem umožnit pracovní síle přizpůsobit se měnícím se požadavkům trhu práce; zdůrazňuje, že výsledky vzdělávání jsou negativně ovlivněny sociálním vyloučením, diskriminací, stereotypy, chudobou a segregací, které je rovněž třeba řešit; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní analýzu faktorů, které vedou k předčasnému ukončování školní docházky, včetně sociálních aspektů, a aby předložila návrh na řešení tohoto problému;

39.  zdůrazňuje, že soulad mezi kvalifikací, dovednostmi a pracovními příležitostmi, jakož i rychlé uznávání a lepší certifikace odborných dovedností a způsobilostí v EU, může přispět k vytvoření dobře fungujícího a inkluzivního evropského trhu práce a že užší spolupráce mezi vzdělávacími systémy a podniky by mohla přispět k naplnění tohoto cíle; vyzývá členské státy, aby co nejvíce využily digitální řešení v oblasti vzdělávání s ohledem na rychlý vývoj technologií a budoucích potřeb trhu práce;

40.  zdůrazňuje, že kvalifikace a certifikované schopnosti přinášejí pracovníkům přidanou hodnotu, zlepšují jejich postavení na trhu práce a mohou být převedeny při přechodu na trhu práce; vyzývá k tomu, aby veřejná politika v oblasti dovedností byla zaměřena na certifikaci a validaci kvalifikací a schopností; zdůrazňuje, že by měly být zavedeny systémy kompenzací založené na dovednostech ve společnostech, které mají přístup k veřejným prostředkům pro zvyšování kvalifikace pracovníků po dohodě se zástupci zaměstnanců, neboť takový systém by zajistil návratnost těchto veřejných investic;

41.  vítá aktualizovanou agendu dovedností pro Evropu, která si klade za cíl splnit požadavky na dovednosti a budoucí výzvy trhu práce EU, společnosti a ekologické a digitální transformace; zdůrazňuje, že podpora odpovídajících dovedností s důrazem na digitální dovednosti zvýší produktivitu a usnadní ekologický a digitální přechod na ekologičtější a inteligentnější ekonomiku; vyzývá členské státy, aby se zabývaly digitalizací, automatizací, nedostatkem dovedností, nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a digitálním vyloučením; zdůrazňuje, že je zvláště třeba se zaměřit na mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané osoby, oběti genderově podmíněného násilí, osoby se zdravotním postižením, Romy a další skupiny ohrožené diskriminací; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zavést záruku dovedností v souladu se zásadami záruky pro mladé lidi, tak aby Evropané měli dobré příležitosti ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci;

42.  zdůrazňuje, že je třeba řešit sociální, ekonomické a environmentální faktory zdraví; vyzývá k vytvoření Evropské zdravotní unie, k zátěžovému testování zdravotnických systémů EU, ke stanovení minimálních norem pro kvalitní zdravotní péči a k vytvoření evropského mechanismu reakce na zdraví a posílených zdravotnických agentur EU a kapacit civilní ochrany, které by byly založené na zásadách solidarity, nediskriminace, strategické autonomie a spolupráce, jež umístí hledisko veřejného zdraví do středu definice a provádění všech politik a činností Unie, jak jsou zakotveny ve Smlouvě, se systematickým hodnocením dopadů všech příslušných politik na zdraví a zvláštním zaměřením na opatření v oblasti zdravotní péče o starší osoby; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na lidi, včetně účinné a dobře financované všeobecné preventivní péče a podpory zdraví pro všechny; vítá, že v rámci evropského semestru došlo, pokud jde o zdravotní péči, k posunu od úspory nákladů k orientaci na výkonnost a výsledky v oblasti zdraví; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí při řešení nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy EU i v rámci nich a aby vytvořila společné ukazatele a metodiku monitorování zdraví a výkonnosti systémů zdravotní péče s cílem snížit nerovnosti, identifikovat a upřednostňovat oblasti, které vyžadují zlepšení a zvýšení financování; domnívá se, že Komise by měla hodnotit účinnost opatření, aby se zmírnily nerovnosti v oblasti zdraví, které vyplývají z politik zahrnujících sociální, hospodářské a environmentální rizikové faktory;

43.  znovu poukazuje na význam právního státu, včetně nezávislého a účinného justičního systému, kvalitní veřejné správy a zadávání veřejných zakázek a spolehlivých protikorupčních rámců jako základu zdravého podnikatelského prostředí, fungujících trhů práce a řádného využívání finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že hodnocení stavu právního státu a účinnosti justičního systému by proto mělo být i nadále součástí evropského semestru; vyzývá členské státy k ratifikaci revidované Evropské sociální charty;

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (2) Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1. (3) Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 7. (4) Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5. (5) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 196. (6) Úř. věst. L 185, 11.7.2019, s. 44. (7) Úř. věst. C 205, 19.6.2020, s. 3. (8) Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5. (9) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11. (10) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79. (11) Úř. věst. C 155, 25.5.2011, s. 10. (12) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93. (13) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100. (14) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109. (15) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141. (16) Přijaté texty, P9_TA(2019)0033. (17) Přijaté texty, P8_TA(2019)0202. (18) Úř. věst. C 134, 24.4.2020, s. 16. (19) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 9. (20) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 89. (21) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156. (22) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135. (23) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24. (24) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93. (25) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 157. (26) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 117. (27) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 25. (28) Přijaté texty, P9_TA(2020)0205. (29) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23. (30) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70. (31) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105. (32) Přijaté texty P9_TA(2020)0176.