Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,

–  s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu OSN o mořském právu, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na soubor opatření k provádění minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 ze dne 18. března 2021 o Ukrajině a na jejich společné prohlášení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. dubna 2021 o Ukrajině,

–  s ohledem na setkání francouzského prezidenta, ukrajinského prezidenta a německé kancléřky dne 16. dubna 2021 kvůli posilování ruské vojenské přítomnosti,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku učiněná jménem EU dne 18. dubna 2021 o zhoršujícím se zdravotním stavu Alexeje Navalného,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 ze dne 27. března 2014 „Územní celistvost Ukrajiny“, rezoluce Valného shromáždění OSN  71/205 ze dne 19. prosince 2016, 72/190 ze dne 19. prosince 2017,  73/263 ze dne 22. prosince 2018, 74/168 ze dne 18. prosince 2019 a 75/192 ze dne 16. prosince 2020 „Stav lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“ a na rezoluce Valného shromáždění OSN 74/17 ze dne 9. prosince 2019 a 75/29 ze dne 7. prosince 2020 „Problém militarizace Autonomní republiky Krym a ukrajinského města Sevastopol a částí Černého a Azovského moře“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny(1),

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, a zejména na hlavu II této dohody o politickém dialogu a sblížení v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky(2),

–  s ohledem na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 týkající se přistoupení Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní,

–  s ohledem na návrh Ukrajiny ze dne 29. března 2021 na návrat k úplnému příměří navýchodní Ukrajině a na návrh společného akčního plánu pro provádění minských dohod,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 19. dubna 2021 o vyhoštění českých diplomatů a na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. dubna 2021 vyjadřující jménem EU solidaritu s Českou republikou v souvislosti s trestnou činností páchanou na jejím území,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Ruská federace v posledních týdnech výrazně posílila svou vojenskou přítomnost na východních a severních hranicích s Ukrajinou a na okupovaném Krymu, kde se nyní nachází více než 100 000 vojáků, tanky, dělostřelecká a obrněná vozidla a další těžká technika; vzhledem k tomu, že se jedná o největší koncentraci ruských jednotek od roku 2014 a rozsah této akce a úderné kapacity svědčí o útočných úmyslech;

B.  vzhledem k tomu, že Ruská federace oznámila, že do 31. října 2021 pozastavuje právo pokojného proplutí válečných lodí a obchodních plavidel jiných zemí částí Černého moře ve směru Kerčského průlivu, čímž porušila svobodu plavby, kterou zaručuje Úmluva OSN o mořském právu, jíž je Rusko smluvní stranou; vzhledem k tomu, že se dotyčné oblasti nacházejí v teritoriálních vodách Ukrajiny, které obklopují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol;

C.  vzhledem k tomu, že uplynulo šest let od přijetí minských dohod a sedm let od protiprávní anexe Krymského poloostrova Ruskou federací a od začátku války na Ukrajině;

D.  vzhledem k tomu, že podle ukrajinských zdrojů slouží přibližně 3 000 důstojníků a vojenských instruktorů Ruské federace v ozbrojených silách tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky;

E.  vzhledem k tomu, že Ruská federace od roku 2014 usiluje o destabilizaci východní Ukrajiny prostřednictvím svých zástupných sil v obou tzv. lidových republikách; vzhledem k tomu, že tento konflikt si vyžádal více než 14 000 lidských životů a že v jeho důsledku byly vnitřně vysídleny téměř dva miliony osob;

F.  vzhledem k tomu, že Ukrajina vyzvala k uplatnění bodu 16.3 kapitoly III Vídeňského dokumentu 2011 o budování opatření ke zvýšení důvěry a transparentnosti a žádá „vysvětlení neobvyklých vojenských aktivit“ Ruské federace v blízkosti ukrajinských hranic a na okupovaném Krymu; vzhledem k tomu, že Vídeňský dokument byl v roce 2011 přijat všemi 57 členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sloužil jako trvalý zdroj spolupráce ve vojenské oblasti; vzhledem k tomu, že Ruská federace se rozhodla, že se tohoto setkání nezúčastní;

G.  vzhledem k tomu, že členské státy OBSE se mají vzájemně informovat mimo jiné o plánech na rozmístění vojenských jednotek, předem si předávat zprávy o rozsáhlých vojenských operacích, například cvičeních, a v případě neobvyklé vojenské aktivity nebo vzrůstajícího napětí mají spolu konzultovat situaci a spolupracovat;

H.  vzhledem k tomu, že ruské ministerstvo obrany v pátek 23. dubna 2021 prohlásilo, že shromážděné jednotky se do 1. května 2021 vrátí na své stálé základny;

I.  vzhledem k tomu, že v ústavě Ruské federace je zakotveno právo na svobodu myšlení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv a právního státu se v Rusku nadále zhoršuje, jelikož ruské orgány tato práva a svobody neustále porušují; vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a také členem Rady Evropy;

J.  vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2021 ruské orgány krátce zadržely a vyslýchaly jednoho z předních investigativních novinářů v Rusku Romana Anina, který je zapojen do činnosti Centra pro sledování korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), a zabavily mu jeho telefony a dokumenty; vzhledem k tomu, že tento zásah ohrožuje rovněž jeho novinářské kolegy z OCCRP, kteří se zabývají otázkami transparentnosti a korupce, a to s ohledem na informace, k nimž má Federální bezpečnostní služba (FSB) nyní plný přístup;

K.  vzhledem k tomu, že nejznámější protikorupční aktivista a opoziční politik Ruska Alexej Navalnyj byl dne 17. ledna 2021 zadržen a dne 2. února 2021 odsouzen k trestu odnětí svobody v délce tří a půl roku za to, že údajně porušil podmínky svého podmíněného trestu v době, kdy se v Německu zotavoval po pokusu o vraždu, při němž se jej příslušníci ruských tajných služeb pokusili na území Ruské federace otrávit zakázanou bojovou chemickou látkou; vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj byl dne 12. března 2021 převezen do trestanecké kolonie v Pokrovu, kde byl opakovaně podroben mučení a nelidskému zacházení a kde následně před více než před třemi týdny zahájil protestní hladovku;

L.  vzhledem k tomu, že události několika posledních týdnů potvrdily nejhorší obavy rodiny, přátel a příznivců Alexeje Navalného i mezinárodního společenství o jeho bezpečnost a život a vedly k jeho převozu do vězeňské nemocnice poblíž Moskvy, kde zůstává v ohrožení života;

M.  vzhledem k tomu, že dne 16. února 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že podle článku 39 svého jednacího řádu bude po ruské vládě požadovat propuštění Alexeje Navalného; vzhledem k tomu, že toto opatření by mělo být uplatněno s okamžitým účinkem; vzhledem k tomu, že soud vzal v úvahu povahu a míru ohrožení života Alexeje Navalného, jež je pro účely uplatnění předběžného opatření prokázáno prima facie a nahlíženo v celkovém kontextu současné vazby Alexeje Navalného;

N.  vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj v pátek 23. dubna 2021 oznámil, že na doporučení civilních lékařů postupně ukončí hladovku, kterou zahájil 31. března 2021; vzhledem k tomu, že podle rad lékařů Alexeji Navalnému by jej pokračování v hladovce ohrožovalo na životě; vzhledem k tomu, že i když bude panu Navalnému nyní poskytnuta nezbytná péče, neexistuje žádná záruka, že nebude vystaven dalšímu nelidskému či životu ohrožujícímu zacházení nebo že nebude usilováno o jeho život;

O.  vzhledem k tomu, že Rusko se v roce 2020 umístilo mezi 180 hodnocenými zeměmi na 129. místě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, což je nejhorší místo v Evropě; vzhledem k tomu, že protikorupční aktivisté, jako například nedávno zesnulý Sergej Magnitský a protikorupční nadace FBK vedená Alexejem Navalným v rámci vyšetřování nevysvětleného bohatství, které v průběhu let nahromadili oligarchové, důstojníci bezpečnostních složek a úředníci napojení na Kreml, částečně odhalili kleptokratické vazby mezi nimi, které sahají až do nejvyšších mocenských pater, Vladimíra Putina nevyjímaje; vzhledem k tomu, že moskevské státní zastupitelství se snaží FBK a dvě další organizace spojené s Navalným – Nadaci pro ochranu občanských práv a Navalného regionální kancelář – označit za „extremistické“, což by znamenalo, že jejich zaměstnanci by mohli být zatčeni a odsouzeni k trestům odnětí svobody od šesti do deseti let;

P.  vzhledem k tomu, že otrava Alexeje Navalného zapadá do obvyklého postupu proti Putinovým oponentům, který byl uplatněn proti Viktoru Juščenkovi, Sergeji Skripalovi a Vladimiru Kara-Murzovi a vedl k úmrtí několika vedoucích představitelů opozice, novinářů, aktivistů a zahraničních osobností, k nimž patří mimo jiné Boris Němcov, Anna Politkovská, Sergej Protazanov, Natalja Estěmirovová a Alexandr Litviněnko;

Q.  vzhledem k tomu, že Ruská federace představuje nejen vnější hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale vede i vnitřní válku proti vlastnímu lidu v podobě systematického útlaku opozice a zatýkání na ulicích; vzhledem k tomu, že jen 21. dubna 2021 bylo zatčeno více než 1 788 pokojných demonstrantů a že od ledna 2021 bylo celkově zadrženo více než 15 000 nevinných ruských občanů;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svých dvou předchozích usneseních o Rusku požadoval přezkum politiky EU vůči Rusku a jejích pěti hlavních zásad a vyzval Radu, aby neprodleně zahájila přípravy a přijala strategii EU pro budoucí vztahy s demokratickým Ruskem, která by zahrnovala širokou škálu pobídek a podmínek s cílem posílit vnitřní trendy v Rusku směřující ke svobodě a demokracii;

S.  vzhledem k tomu, že Česká republika dne 17. dubna 2021 vyhostila na základě důvodných závěrů Bezpečnostní informační služby České republiky, podle kterých byli příslušníci ruských zpravodajských služeb v činné službě zapojeni do výbuchu muničního skladu v roce 2014, při němž byli zabiti dva čeští občané a došlo k rozsáhlým materiálním škodám, 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví, včetně členů ruských zpravodajských služeb; vzhledem k tomu, že byly chladnokrevně ohroženy životy a majetek tisíců lidí žijících v okolních obcích; vzhledem k tomu, že tyto protiprávní činy spáchané na území České republiky představují zásadní porušení svrchovanosti členského státu EU zahraniční mocností; vzhledem k tomu, že v reakci na vypovězení 18 zaměstnanců velvyslanectví Českou republikou vypověděla Ruská federace 20 českých diplomatů, kterým nařídila, aby dne 19. dubna 2021 opustili Rusko; vzhledem k tomu, že v návaznosti na odmítnutí Ruska přijmout vypovězené české diplomaty zpět a v souladu s článkem 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích Česká republika dne 22. dubna 2021 rozhodla o vyrovnání počtu zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a počtu zaměstnanců českého velvyslanectví v Rusku a ke splnění tohoto požadavku stanovila ruskému velvyslanectví lhůtu do konce května;

T.  vzhledem k tomu, že titíž příslušníci GRU, kteří se podíleli na výbuchu v muničním skladu v České republice, byli rovněž zodpovědní za pokus o vraždu Sergeje a Julie Skripalových v roce 2018 ve Spojeném království, při kterém použili vojenskou nervově paralytickou látkou typu novičok a při němž zemřel také jeden britský občan; vzhledem k tomu, že příslušníci GRU byli rovněž obviněni z toho, že se v roce 2015 v Bulharsku pokusili zavraždit majitele zbrojařské firmy Emiliana Gebreva a další dvě osoby; vzhledem k tomu, že Rusko při vyšetřování těchto trestných činů spáchaných na území Evropské unie nespolupracuje, popírá zapojení GRU do otravy Skripalových a kryje hlavní podezřelé;

1.  podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; opakuje, že rozhodně podporuje politiku EU, která neuznává nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol; vítá veškerá omezující opatření přijatá ze strany EU v důsledku této nezákonné anexe; vyzývá k okamžitému propuštění všech ukrajinských občanů nezákonně zadržovaných a vězněných na Krymském poloostrově a v Rusku a vyjadřuje politování nad pokračujícím porušováním lidských práv na Krymu a na okupovaných územích na východní Ukrajině a nad rozsáhlým udělováním ruského občanství (vydáváním pasů) občanům v těchto oblastech; zdůrazňuje, že ruští činitelé, jejichž jednání nebo nečinnost umožnily nebo zapříčinily válečné zločiny na Ukrajině, budou muset být postaveni před mezinárodní trestní soud;

2.  vyjadřuje politování nad současným stavem vztahů mezi EU a Ruskem, který je výsledkem ruské agrese a pokračující destabilizace na Ukrajině, nepřátelského chování a přímých útoků na členské státy EU a jejich společnosti, což se projevuje mimo jiné vměšováním Ruska do volebních procesů, šířením dezinformací a nepravdivých zpráv, zákeřnými kybernetickými útoky, sabotážemi a používáním chemických zbraní, a také nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv a dodržování svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku; důrazně odsuzuje nepřátelské chování Ruska v Evropě a vyzývá jeho vládu, aby ukončila tuto činnost, která porušuje mezinárodní zásady a normy a ohrožuje stabilitu v Evropě, což brání pokračování v programu pozitivních dvoustranných vztahů s tímto důležitým sousedem;

3.  je nadále velmi znepokojen rozsáhlým posilováním ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou a v nezákonně okupované Autonomní republice Krym, které by podle ruského ministerstva obrany mělo být ukončeno; odsuzuje tyto hrozby a destabilizující kroky vedené Ruskou federací a oceňuje přiměřenou reakci Ukrajiny;

4.  domnívá se, že EU musí vyvodit závěry z hluboce znepokojivého posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích, které bylo od pátku 23. dubna 2021 pozastaveno; trvá na tom, že návrat ruských jednotek z hranice s Ukrajinou na jejich stálé základny musí být úplný a bezodkladný; žádá Rusko, aby okamžitě upustilo od praxe bezdůvodného posilování vojenské přítomnosti ve snaze zastrašit své sousedy a od veškerých stávajících i budoucích provokací a aby uvolnilo napětí stažením svých jednotek na jejich stálé základny v souladu se svými mezinárodními povinnostmi, jako jsou zásady a závazky OBSE týkající se transparentnosti vojenských aktivit a Vídeňský dokument; znovu opakuje, že posilování ruské vojenské přítomnosti rovněž představuje hrozbu pro evropskou stabilitu, bezpečnost a mír, a proto by dialog mezi EU a Ukrajinou o otázkách bezpečnosti měl být ambiciózní a měl by přispívat k jednotnému posuzování bezpečnostních problémů na místě; zdůrazňuje, že spřátelené země by měly poskytovat Ukrajině větší vojenskou podporu a ve větším rozsahu i obranné zbraně, což je v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální i kolektivní sebeobranu; vyzývá Rusko, aby stáhlo své jednotky z tzv. Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky a vrátilo kontrolu nad Autonomní republikou Krym a městem Sevastopol Ukrajině;

5.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistil, aby se Rada navzdory oznámení o přemístění ruských jednotek těmito vojenskými aktivitami i nadále zabývala a byla neustále připravena dohodnout se na dalších krocích;

6.  naléhavě vyzývá Rusko, aby dostálo svému závazku vyplývajícímu z Úmluvy OSN o mořském právu a zaručilo svobodu plavby a možnost proplout mezinárodním průplavem do přístavů v Azovském moři; vyzývá EU, aby v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími mezinárodními partnery pracovala na stálém sledování plavby všech plavidel proplouvajících Kerčským průlivem;

7.  naléhavě vyzývá Rusko a separatisty podporované Ruskem, aby dodržovali dohodu o příměří; vyzývá Rusko, aby uplatňovalo ustanovení minských dohod a aby se konstruktivně zapojilo do procesu vedeného normandskou skupinou a do činnosti třístranné kontaktní skupiny; zdůrazňuje, že je třeba nalézt politické řešení konfliktu na východní Ukrajině a posílit úlohu EU při mírovém řešení konfliktu;

8.  zdůrazňuje, že pro případ, že by se toto posilování vojenské přítomnosti v budoucnu změnilo v invazi Ruské federace na Ukrajinu, musí dát EU jasně najevo, že cena za takové porušení mezinárodního práva a norem by byla vysoká; trvá proto na tom, že za takových okolností musí být okamžitě zastaven dovoz ropy a zemního plynu z Ruska do EU, přičemž Rusko by mělo být vyloučeno z platebního systému SWIFT a měl by být zmrazen veškerý majetek oligarchů blízkých ruským orgánům a jejich rodin v EU a zrušena jejich víza;

9.  požaduje, aby EU snížila svou závislost na ruské energii, a naléhavě proto vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom;

10.  znovu vyjadřuje podporu mezinárodnímu vyšetřování okolností tragického sestřelení letadla Malajsijských aerolinií na lince MH17, které by mohlo představovat válečný zločin, a opětovně vyzývá k tomu, aby osoby, jež jsou za něj zodpovědné, byly postaveny před soud;

11.  vyzývá EU a její členské státy, aby se inspirovaly legislativním návrhem zákona Spojeného království o globální regulaci zavádějící sankce v případě korupce a dalšími obdobnými režimy a aby přijaly režim EU, který by sankcionoval korupci a který by doplnil stávající globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že členské státy EU by již neměly být místem, kde je vítán ruský majetek a investice nejasného původu; vyzývá Komisi a Radu, aby intenzivněji usilovaly o omezení strategických investic Kremlu v EU, jejichž účelem je podvratná činnost, oslabování demokratických procesů a institucí a šíření korupce; nadále trvá na tom, že členské státy, jako je například Bulharsko a Malta, musí ukončit své systémy „zlatých pasů“;

12.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného, jehož odsouzení je politicky motivované a je v rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Ruska, a rovněž vyzývá k propuštění všech osob, které byly zadrženy během protestů uspořádaných na podporu jeho propuštění nebo jeho protikorupční kampaně; očekává, že Rusko bude s ohledem na povahu a rozsah ohrožení života Alexeje Navalného respektovat předběžné opatření Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že Rusko nese odpovědnost za zdravotní stav Alexeje Navalného, a naléhavě tuto zemi vyzývá, aby vyšetřilo pokus o zavraždění Alexeje Navalného a plně spolupracovalo s Organizací pro zákaz chemických zbraní; vyzývá ruské orgány, aby zlepšily podmínky ve věznicích a vazebních zařízeních, tak aby odpovídaly mezinárodním normám; žádá o ukončení zatýkání pokojných demonstrantů a systematických útoků na opozici v souvislosti s požadavky na propuštění Alexeje Navalného; zdůrazňuje, že na všechny osoby zapojené do trestního stíhání a odsouzení Alexeje Navalného a na osoby, které jsou zodpovědné za špatné zacházení s Navalným, by měly být uvaleny sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv;

13.  připomíná ruským orgánům a osobně prezidentu Putinovi jakožto hlavě ruského státu, že nesou plnou odpovědnost za péči o život a tělesnou integritu Alexeje Navalného a že musí přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu jeho tělesného a duševního zdraví a dobrých životních podmínek; opět naléhavě žádá prezidenta Putina a ruské orgány, aby vyšetřili pokus o vraždu Navalného a aby odpovědné osoby postavili před soud a pohnali k odpovědnosti;

14.  odsuzuje záměr ruských orgánů prohlásit protikorupční nadaci vedenou Alexejem Navalným za extremistickou organizaci a považuje tento krok za neopodstatněný a diskriminační; zdůrazňuje, že boj proti korupci a zájem o účast ve svobodném a pluralitním veřejném diskurzu a volebním procesu je nezcizitelným právem každého jednotlivce a demokratické politické organizace a nemá nic společného s extremistickými názory;

15.  vyjadřuje upřímnou solidaritu s demokratickými silami v Rusku, které jsou odhodlány podporovat otevřenou a svobodnou společnost, a svou podporu všem jednotlivcům a organizacím, které se staly terčem útoků a represí; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby zastavily veškeré obtěžování a zastrašování opozice, občanské společnosti, sdělovacích prostředků, obránců lidských práv a práv žen a dalších místních aktivistů i veškeré útoky, které proti nim vedou, obzvláště před parlamentními volbami plánovanými na podzim 2021; vybízí EU, aby soustavně vyzývala Rusko ke zrušení nebo změně všech právních předpisů, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy; připomíná, že jednoznačně podporuje všechny obránce lidských práv v Rusku a jejich činnost; vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v této zemi, aby důrazněji podporovaly občanskou společnost, využily veškeré nástroje, které mají k dispozici, k intenzivnější podpoře činnosti obránců lidských práv a případně zjednodušily vydávání mimořádných víz a poskytovaly těmto osobám dočasné útočiště v členských státech EU;

16.  vyzývá ruské orgány, aby respektovaly svobodu sdělovacích prostředků a přestaly šikanovat nezávislé sdělovací prostředky, např. investigativního novináře Romana Anina, a vyvíjet na ně tlak;

17.  znovu vyzývá evropské orgány a členské státy, aby i nadále pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci a soudní řízení s organizacemi občanské společnosti, novináři, opozičními politiky a aktivisty, např. případ Alexeje Navalného;

18.  odsuzuje skutečnost, že příslušníci ruských zpravodajských služeb stojí za výbuchem zbrojního skladu ve Vrběticích v České republice, a dopustili se tak činu, který narušuje českou svrchovanost a představuje neakceptovatelný nepřátelský akt; ostře se ohrazuje proti činům, jejichž účelem je destabilizovat a ohrozit členské státy EU, a vyzývá Rusko, aby veškeré takové aktivity ukončilo, pohnalo viníky k odpovědnosti a odškodnilo rodiny občanů, kteří při útoku v roce 2014 zemřeli; zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí; vyjadřuje upřímnou solidaritu s občany i orgány České republiky v souvislosti s útokem, jež Rusko provedlo na území EU, a s neopodstatněným a nepřiměřeným vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z Ruska; podporuje rozhodnutí českých orgánů vyrovnat počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a českého velvyslanectví v Rusku, odsuzuje následné výhrůžky Ruské federace adresované České republice a oceňuje veškeré projevy podpory a solidarity ze strany celé řady vlád členských států EU a všechny dosud nabídnuté diplomatické služby; vyzývá členské státy EU, aby po vzoru případu Skripal přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů;

19.  odsuzuje podporu Kremlu nedemokratickým represivním režimům na celém světě, jako jsou například režimy v Íránu, Severní Koreji, Venezuele, Sýrii a Bělorusku; je hluboce znepokojen rostoucím počtem zatýkání, únosů a deportací běloruských občanů žijících v Rusku, včetně případu předsedy opoziční Běloruské lidové fronty a obyčejných lidí, kteří důrazně podporovali pokojné protesty v Bělorusku; je obzvláště znepokojen kampaní podporovanou Ruskem a zaměřenou na organizace národnostních menšin EU v Bělorusku, včetně největší organizace, Svazu Poláků v Bělorusku;

20.  odsuzuje propagandu a dezinformace v ruském tisku a jejich nepřátelské šíření v EU, stejně jako činnost ruských trollích farem, zejména těch, které v současné době vedou pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami; odsuzuje kybernetické útoky na strategické instituce české státní správy, k nimž dochází v souvislosti s ruskou vojenskou špionáží;

21.  opakuje, že jednotný postup členských států EU představuje nejlepší způsob, jak odradit Rusko od destabilizujících a podvratných akcí v Evropě; vyzývá členské státy, aby koordinovaly svůj postoj a své kroky vůči Rusku a aby vystupovaly jednotně; požaduje, aby členské státy zaujaly jednotný postoj ve Výboru ministrů Rady Evropy k tomu, že Rusko nadále nerespektuje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že EU by měla usilovat o větší spolupráci s obdobně smýšlejícími partnery, zejména s NATO a Spojenými státy, s cílem využít všech prostředků, jež jsou dostupné na mezinárodní úrovni, k účinnému potírání ustavičného vměšování Ruska, stále agresivnějších ruských dezinformačních kampaní a hrubého porušování mezinárodního práva touto zemí, neboť toto jednání ohrožuje bezpečnost a stabilitu v Evropě;

22.  vyzývá členské státy EU, aby na rozvratnou činnost ruských zpravodajských služeb na území EU reagovaly včas a rázně a aby své přiměřené reakce úzce koordinovaly s transatlantickými partnery; doporučuje, aby členské státy prohloubily spolupráci kontrarozvědek a zintenzivnily předávání informací;

23.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali novou strategii vztahů EU s Ruskem, která musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a k omezení represivních technologií a vyjadřovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;

24.  je nesmírně znepokojen skutečností, že ruské orgány i nadále omezují práci nezávislých mediálních platforem i jednotlivých novinářů a dalších mediálních aktérů; v tomto ohledu důrazně odsuzuje rozhodnutí označit nezávislé médium Meduza za „zahraničního agenta“;

25.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace.

(1) Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16. (2) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.