Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost(2),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost), bylo přijato v rámci řádného legislativního postupu;

B.  vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentní nástroj, pokud jde o objem a způsoby financování; vzhledem k tomu, že se Komise chystá emitovat společné dluhopisy EU, neboť všechny členské státy EU nyní úspěšně ratifikovaly rozhodnutí o vlastních zdrojích(3);

C.  vzhledem ke skutečnosti, že zelené investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost budou financovány prostřednictvím zelených dluhopisů;

D.  vzhledem k tomu, že demokratickou a parlamentní kontrolu nad uplatňováním Nástroje pro oživení a odolnost lze vykonávat pouze tehdy, pokud bude Parlament neustále plně zapojen a pokud ve všech fázích budou zohledňována všechna jeho doporučení;

E.  vzhledem k tomu, že článek 26 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zavádí dialog o oživení a odolnosti, který má zajistit větší transparentnost a odpovědnost i to, aby Komise poskytovala Parlamentu informace týkající se mj. plánů členských států pro oživení a odolnost a jejich posouzení;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament se vyjadřuje k projednávaným záležitostem v rámci dialogu o oživení a odolnosti, a to i formou usnesení a výměn názorů s Komisí; vzhledem k tomu, že Komise musí tato stanoviska brát v potaz;

G.  vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vymezuje šest oblastí evropského zájmu, z nichž všechny představují oblast působnosti a cíl nástroje;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vychází z článku 175 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a stanoví, že obecným záměrem je splnit cíle vytyčené v článku 174 v zájmu posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie zlepšením odolnosti, připravenosti na krize, schopnosti adaptace a potenciálu růstu členských států, zmírněním sociálního a hospodářského dopadu krize, zejména na ženy, děti a mladé lidi, podporou provádění evropského pilíře sociálních práv, zelené transformace a plnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které byly aktualizovány novým právním rámcem EU pro klima, a plněním cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality – zejména prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci mechanismu pro správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu, který byl zřízen nařízením (EU) 2018/1999(4), a v rámci digitální transformace, a přispět tak k rostoucí hospodářské a sociální konvergenci, obnově a podpoře udržitelného růstu, integraci ekonomik Unie, posílení tvorby kvalitních pracovních míst, strategické autonomii Unie, která si současně ponechá otevřenou ekonomiku, a k tvorbě evropské přidané hodnoty;

I.  vzhledem k tomu, že během sociálního summitu v Portu, který se konal dne 7. a 8. května 2021, uznali vedoucí představitelé EU evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení, a vzhledem k tomu, že v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání pokračovat v prohlubování jeho provádění na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států;

J.  vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení reformních a investičních milníků a cílů, které si stanovily ve svých plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že tyto plány (včetně digitálních a ekologických opatření) musí přispívat k uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, tvorbě kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci;

K.  vzhledem k tomu, že evropská přidaná hodnota nevzniká jednoduše tím, že Nástroj pro oživení a odolnost je evropskou iniciativou;

L.  vzhledem k tomu, že členské státy v zásadě měly své národní plány pro oživení a odolnost předložit Komisi do 30. dubna 2021; vzhledem k tomu, že doposud předložilo Komisi tyto pány 23 členských států;

M.  vzhledem k tomu, že v Parlamentu proběhla dne 18. května 2021 plenární rozprava, po níž následovalo přijetí usnesení o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost;

N.  vzhledem k tomu, že má-li být zajištěna řádná demokratická a parlamentní kontrola provádění Nástroje pro oživení a odolnost a posílena transparentnost a demokratická odpovědnost, musí Komise pravidelně ústně i písemně informovat Parlament o stavu posuzování národních plánů pro oživení a odolnost i o reformách a investicích souvisejících s vymezenou oblastí působnosti rozdělenou do šesti pilířů (včetně všeobecných a specifických cílů a horizontálních zásad) a jedenácti kritérií posuzování stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

1.  domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje historický nástroj EU, který má podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zajistit konvergenci, posílit konkurenceschopnost a pomoci členským státům zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19, nasměrovat jejich ekonomiky na cestu silného a udržitelného růstu, připravit EU na řešení dlouhodobých výzev, jako je spravedlivá, zelená a digitální transformace, a vytvářet přidanou hodnotu EU;

2.  očekává od Komise, že schválí pouze ty plány, které zcela odpovídají ustanovením a cílům nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, že nebude dělat žádné politické ústupky, které by odporovaly ustanovením a duchu nařízení, a současně se distancuje od svého úzkého zapojení do přípravy plánů před jejich předložením; žádá, aby Komise při posuzování národních plánů pro oživení a odolnost důsledně uplatňovala literu i ducha nařízení o Nástroje pro oživení a odolnost a aby před přijetím příslušných návrhů prováděcích rozhodnutí Rady provedla hloubková a komplexní posouzení; vítá nicméně snahy Komise o to, aby příslušná prováděcí rozhodnutí Rady byla rychle přijata ještě před létem, a její nepřetržitou spolupráci s členskými státy s cílem pomoci jim připravit kvalitní plány, které významně přispějí ke společným evropským cílům;

3.  je přesvědčen, že finanční prostředky musí být spravedlivě rozděleny mezi různá odvětví, společnost a budoucí generace, aby byl zajištěn co největší přínos pro vzestupnou hospodářskou, sociální a územní konvergenci, blahobyt všech občanů a hospodářskou stabilitu; vyzývá Komisi, aby u všech členských států trvala na zahrnutí ambiciózních reformních opatření do jejich národních plánů, a zdůrazňuje, že ambiciózní plány a řádné provádění jsou nezbytné k tomu, aby tato příležitost nebyla promarněna; požaduje plnou transparentnost a odpovědnost při přidělování a využívání finančních prostředků; připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost nesmí být vnímán jako „běžný postup“;

4.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda zdroje Nástroje pro oživení a odolnost slouží cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jímž je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost v členských státech; vyzývá Komisi, aby odrazovala od praktik opětovného předkládání přepracovaných projektů bez skutečné přidané hodnoty, zejména pro zaostávající regiony, především v případech, kdy se tím mohou zvětšit rozdíly v hospodářské, sociální a územní konvergenci v EU;

5.  připomíná, že Parlament vyzval k tomu, aby mu bylo zajištěno právo na informace týkající se probíhajícího posuzování národních plánů pro oživení a odolnost, aby mohl vykonávat nad tím, jak Komise posuzuje a provádí Nástroj pro oživení a odolnost, demokratický dohled;

6.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda každý národní plán pro oživení a odolnost účinně, komplexně a vyváženě přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a aby zajistila, aby tomu tak bylo; připomíná, že každé opatření by mělo přispívat k nejméně jedné z politických oblastí důležitých z evropského hlediska, rozčleněných do šesti pilířů;

7.  zdůrazňuje, že plány musí po celou dobu trvání prováděcí fáze splňovat regulační požadavky včetně 37% podílu na zelenou transformaci a 20% podílu na digitální transformaci; vyzývá Komisi, aby posoudila kvalitativní i kvantitativní stránku navrhovaných opatření s cílem zajistit, aby tyto plány účinně splňovaly kvantitativní i kvalitativní cíle, a to i u prováděcí fáze;

8.  připomíná, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost nesmí podpora z Nástroje pro oživení a odolnost až na řádně odůvodněné případy financovat opakované vnitrostátní výdaje, jako jsou trvalé daňové úlevy, a vyzývá Komisi, aby toto kritérium posuzovala komplexně;

9.  konstatuje, že přeshraniční projekty zahrnující více než jeden členský stát vytvářejí vysokou evropskou přidanou hodnotu a související efekt přelévání, a lituje, že tyto přeshraniční projekty obsahuje jen málo vnitrostátních plánů; vyzývá Komisi, aby důrazně vybízela členské státy k usnadňování přeshraničních projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost;

10.  konstatuje, že v dosud předložených národních plánech pro oživení a odolnost se zatím jen málo členských států rozhodlo požádat o úvěry; vyzývá členské státy, aby nepromarnily příležitost a uvažovaly o co nejlepším využití úvěrů, které jsou k dispozici; je znepokojen tím, že značná část úvěrů může na konci Nástroje pro oživení a odolnost zůstat nevyužita, a vyzývá členské státy, aby pečlivě posoudily své potřeby a aby tuto příležitost při předkládání národních plánů pro oživení a odolnost co nejlépe využily, případně aby své plány odpovídajícím způsobem změnily;

11.  vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu prováděcího rozhodnutí Rady zohlednila skutečnost, že může být zapotřebí národní plány pozměnit v zájmu zajištění souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

12.  připomíná, že plány pro oživení a odolnost by neměly mít vliv na právo uzavírat nebo prosazovat kolektivní smlouvy ani na právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a právem a zvyklostmi Unie a členských států;

13.  zdůrazňuje, že investice musí mít trvalý dopad; vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry reformy a investice uskutečněné v rámci Nástroje na odporu oživení a odolnosti dále umožní překlenout nedostatek investic ve všech oblastech Evropy odhadovaný Komisí, neboť je třeba splnit cíle v oblasti digitální transformace a klimatu, životního prostředí a sociální udržitelnosti, včetně Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN;

Zelená transformace

14.  zdůrazňuje, že v souladu s metodikou stanovenou v příloze IV nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly vyhradit alespoň 37 % celkových finančních prostředků (grantů i úvěrů) jednotlivých plánů na oblast klimatu; vyzývá Komisi, aby při posuzování cíle 37 % výdajů na oblast klimatu věnovala pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu, chybnému nebo nepravdivému označování opatření a aby se zabránilo „lakování na zeleno“; je znepokojen tím, že některé investice jsou označovány jako zelené investice, přestože se na ně nevztahuje metodika sledování stanovená v příloze VI; navrhuje, aby se na jakékoli rozšíření metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vztahovala další kontrola; trvá na tom, aby byly do cílů a milníků v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady plně zahrnuty záruky nezbytné pro splnění cíle během prováděcí fáze; vyzývá Komisi, aby podněcovala členské státy k provedení reforem, které usnadní úspěšné provádění investic;

15.  připomíná, že vedle požadavku, aby minimálně 37 % výdajů (grantů i úvěrů) na investice a reformy obsažených v každém národním plánu pro oživení a odolnost podporovalo klimatické cíle, jsou klíčovým nástrojem pro podporu zelené transformace a pro zabránění tomu, aby byla financována opatření, která jsou s klimatickými cíli Unie v rozporu, ustanovení „významně nepoškozovat“; připomíná, že zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852(5) musí, jak to vyžaduje nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, dodržovat všechna opatření; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným dodržováním této zásady při posuzování plánů a vyzývá Komisi, aby zajistila její plné dodržování, a to i během prováděcí fáze, a aby všechna související posouzení zveřejnila; trvá na tom, že provádění Nástroje pro oživení a odolnost nemůže vést k jakémukoli snížení environmentálních norem ani být v rozporu s právními a správními předpisy v oblasti životního prostředí; upozorňuje v tomto ohledu na obavy z možného negativního dopadu operací uskutečňovaných v oblastech citlivých na biologickou rozmanitost nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, památek světového dědictví UNESCO, klíčových oblastí biologické rozmanitosti a dalších chráněných oblastí);

16.  připomíná, že vzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by měl Nástroj pro oživení a odolnost přispět k začlenění opatření na ochranu biologické rozmanitosti do politiky Unie v jednotlivých odvětvích; vyzývá Komisi, aby zveřejnila přehled opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně uvedených opatření týkajících se biologické rozmanitosti, jež účinně přispívají k biologické rozmanitosti v národních plánech pro oživení a odolnost; je znepokojen skutečností, že většina plánů pro oživení a odolnost obsahuje jen velmi omezená, nebo neobsahuje vůbec žádná opatření na podporu biologické rozmanitosti; očekává, že Komise bude zásadu „významně nepoškozovat“ důsledně uplatňovat i v tomto ohledu, a zejména že odmítne reformy či investice, které by mohly biologickou rozmanitost poškozovat nebo které nejsou doprovázeny odpovídajícími doprovodnými opatřeními;

17.  je znepokojen skutečností, že mnoho národních plánů na podporu oživení a odolnosti se zaměřuje na krátkodobé investice; podporuje zelené investice, které povedou k transformaci evropského hospodářství, především ty, jež zajišťují umírněnou podporu nákupu udržitelného spotřebního zboží;

Digitální transformace

18.  zdůrazňuje, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly obsahovat opatření, která účinně přispějí k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, jež představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost, a to na základě metodiky a ustanovení obsažených v uvedeném nařízení;

19.  připomíná, že pokud jde o investice do digitálních kapacit a konektivity, měly by členské státy ve svých plánech poskytnout vlastní posouzení bezpečnosti založené na společných objektivních kritériích, která určí veškeré bezpečnostní problémy, a měly by podrobně uvést, jak budou tyto problémy řešeny s cílem dosáhnout souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všechny národní plány obsahující takové investice zmíněné posouzení obsahovaly a aby příslušná opatření nebyla v rozporu se strategickými zájmy Unie;

20.  domnívá se, že digitální opatření mají velký potenciál posílit konkurenceschopnost EU na mezinárodní úrovni a vytvářet vysoce kvalitní pracovní místa, a je znepokojen tím, že existují národní plány, které nedosahují odpovídající rovnováhy, pokud jde o investice do digitální transformace, a zejména do digitální infrastruktury;

21.  vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k plnému dodržování zásad interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů a aby v digitálních investicích podporovala využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem;

Podpora růstu, hospodářské, sociální a územní soudržnosti a prosperity pro všechny

22.  vítá zejména opatření obsažená v plánech pro oživení a odolnost, jejichž cílem je podpora inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, hospodářské soudržnosti, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací, zdraví a dobře fungujícího jednotného trhu se silnými malými a středními podniky, posílení vytváření kvalitní zaměstnanosti, boj proti chudobě a nerovnosti, podpora kultury a vzdělávání, rozvoj kompetencí a dovedností, podpora dětí a mládeže, zvýšení připravenosti na krize a schopnosti reagovat na krize a zmírnění dopadů krize COVID-19 na hospodářství;

23.  vyzývá Komisi k provedení hodnocení a zajištění toho, aby národní plány pro oživení a odolnost věnovaly odpovídající pozornost opatřením určeným dětem a mládeži, zejména v zemích, ve kterých byly zjištěny strukturální problémy v oblastech, jako jsou předčasný odchod ze vzdělávání, nezaměstnanost mladých lidí, dětská chudoba a předškolní vzdělávání; trvá na tom, že reformy a investice do mládeže, zejména ty, které se týkají rozšiřování dovedností, rekvalifikace, vzdělávání, odborné přípravy a duálního vzdělávání, digitálních dovedností, celoživotního učení, aktivních politik na trhu práce, politik, které investují do přístupu a příležitostí pro děti a mladých lidí, a politik, které překlenují generační propast, by měly podporovat rozvoj kompetencí vedle nákupu vybavení a měly by být v souladu se zárukou pro mladé lidi a dalšími vnitrostátními opatřeními; zdůrazňuje, že by se reformy a investice ve prospěch dětí měly sladit se zásadami záruky pro děti a zaměřit se na právo každého dítěte žijícího v chudobě na přístup k vysoce kvalitním veřejným službám, bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídajícímu stravování;

24.  vítá opatření začleněná v těchto plánech, jež přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv a iniciativ EU v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, která mají zajistit větší sociální soudržnost, upevnit systémy sociální ochrany a snížit zranitelnost; připomíná Komisi, že plány pro oživení a odolnost musejí uspokojivě splňovat hodnotící kritéria, a vyzývá ji, aby důkladně posoudila sociální důsledky každého opatření k zajištění dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a jejich dopad; trvá tudíž na tom, aby Komise zajistila, aby se v každém plánu pro oživení a odolnost dostatečně odrážela uvedená kritéria;

25.  je přesvědčen, že zelené investice a investice do digitalizace mají značný potenciál z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností a propastných rozdílů v digitální oblasti; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby ze zelených investic a investic do digitalizace měly prospěch nejohroženější obce a regiony, jako jsou uhelné a lignitové regiony procházející transformací, a ty obce a regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu; zdůrazňuje, že očekávaná společenská a hospodářská návratnost těchto investic by měla být v národních plánech pro oživení a odolnost vymezena předem, aby byl zajištěn jejich co největší přínos;

26.  požaduje, aby Komise a Rada zajistily, aby se přihlíželo k otázce rovnosti mezi muži a ženami a rovným příležitostem a aby byly tyto cíle začleněny do politiky Unie a prosazovány v rámci vypracovávání plánů pro oživení a odolnost a při jejich realizaci; očekává, že Komise bude v souladu se zvláštní zprávou Evropského účetního dvora č. 10/2021 systematicky shromažďovat, analyzovat a hlásit stávající údaje, které se týkají uplatňování Nástroje na podporu oživení a odolnosti, rozčleněné podle pohlaví; je hluboce znepokojen tím, že většina plánů pro oživení a odolnost nijak zvlášť nepřispívá k plnění těchto cílů a jejich začleňování do politiky Unie a že neobsahují jasně stanovená konkrétní opatření, která by řešila otázku nerovnosti mezi muži a ženami, což může vést k tomu, že pomocí těchto plánů nebude možné omezit sociální a ekonomické dopady krize na ženy a reagovat na příslušná doporučení týkající se jednotlivých zemí;

27.  žádá Komisi, aby posoudila národní plány pro oživení a odolnost z hlediska zavádění vnitrostátních opatření, která mají potírat agresivní daňové plánování, daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo odstranit neúčinná opatření proti praní peněz;

28.  připomíná, že plány na podporu oživení a odolnosti by měly obsahovat opatření k provádění reforem a realizaci veřejných investičních projektů na základě uceleného balíčku; připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost se musí zaměřit na udržitelné a růst podporující reformy a investice, které řeší strukturální slabiny ekonomiky členských států, a že se proto od těchto plánů očekává, že pomohou účinně řešit všechny nebo významnou část výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů; zdůrazňuje, že plány na podporu oživení a odolnosti musí být v souladu s příslušnými výzvami a prioritami jednotlivých zemí stanovenými v kontextu evropského semestru a s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; poukazuje na to, že veškerá opatření, zejména ta, která jsou spojena s digitální a ekologickou transformací, by se měla posuzovat také z hospodářského a sociálního hlediska; trvá na tom, aby Komise věnovala zvláštní pozornost zajištění toho, aby byly navrhované reformy skutečné, nové a náročnější a aby byly zahájeny co nejdříve;

29.  žádá Komisi, aby zajistila rovnováhu mezi reformami a investicemi a soudržnost národních plánů, včetně nových reforem, se stávajícími dosaženými výsledky a výzvami stanovenými v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

30.  zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je vytváření a podpora kvalitních pracovních míst a že je toho třeba dosáhnout pomocí komplexního balíčku reforem a investic s cílem podpořit stabilní smlouvy, důstojné mzdy, kolektivní vyjednávání a minimální úroveň sociální ochrany, včetně důstojných důchodů nad hranicí chudoby;

31.  s politováním konstatuje, že národní plány pro oživení a odolnost nejsou dostatečně koordinovány s dohodami o partnerství a programy EU, jako je InvestEU; vyzývá k zajištění součinnosti a doplňkovosti mezi Nástrojem na podporu oživení a odolnosti, dohodami o partnerství, programem InvestEU a dalšími opatřeními EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily využívání národní složky programu InvestEU, která by mohla zejména podpořit vytváření nástrojů na podporu solventnosti malých a středních podniků (MSP);

32.  připomíná Komisi, že jedním z jasně stanovených cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je významné zapojení malých, středních a začínajících podniků, a to i do postupů zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby finanční prostředky z tohoto nástroje nebyly použity především ve prospěch velkých společností a nebránily spravedlivé hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby se maximálně vynasnažila zajistit, aby prospěch z tohoto nástroje měly malé, střední a začínající podniky, mj. stanovením dílčích cílů a poskytováním trvalého poradenství týkajícího se realizace programů v členských státech; navrhuje, aby se průběžné sledování, mj. na základě společných ukazatelů, vztahovalo i na ty finanční prostředky z tohoto nástroje, jejichž konečnými příjemci jsou malé a střední podniky;

Zapojení zúčastněných stran

33.  připomíná, že v čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost se uvádí, že národní plány pro oživení a odolnost by měly obsahovat „shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran“; vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy ke konzultacím se všemi vnitrostátními zúčastněnými stranami a aby zajistila jejich zapojení, mj. zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a místních a regionálních orgánů do provádění plánů, a zejména do jejich monitorování, a aby zajistila, že v případě budoucích změn nebo nových plánů proběhnou konzultace;

34.  připomíná, že článek 152 SFEU stanoví, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a respektuje jejich samostatnost; zdůrazňuje, že rozhodující význam z hlediska úspěšnosti národních plánů pro oživení a odolnost a celého Nástroje na podporu oživení a odolnosti má přiměřené zapojení vnitrostátních zúčastněných stran, jako jsou parlamenty členských států, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnosti, do vypracovávání těchto plánů a jejich realizace, tak aby členské státy cítily za tyto plány odpovědnost, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, účinné a řádné využívání finančních prostředků a větší transparentnost a aby se zabránilo překrývání či dvojímu financování nebo jeho nedostatku; sdílí znepokojení, které vyjádřil Výbor regionů a další zúčastněné strany, a s politováním konstatuje, že mnoho členských států do vypracovávání návrhů plánů nezapojilo regionální a místní orgány či je zapojilo jen nedostatečně a že tyto procesy nejsou transparentní, ačkoli se členské státy spoléhají na to, že tyto orgány budou přesměrovávat značnou část finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost; dále vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech nebyly dostatečně zapojeny a informovány dokonce ani národní parlamenty; vybízí Komisi, aby zavedla strukturovaný dialog s regionálními a místními orgány a zahájila zvláštní dialog s evropskými sociálními partnery;

Ujednání, milníky a cíle

35.  trvá na tom, že veškeré reformy a investice musí být spojeny s milníky, cíli a kalkulací nákladů, které budou relevantní, jasné, podrobné a náležitě monitorované, a zejména zajistí plné dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a acquis EU a budou představovat jasné závazky členských států;

36.  žádá Komisi o zajištění toho, aby před posuzováním splnění milníků a cílů dojednaných v prováděcích rozhodnutích Rady a v národních plánech pro oživení a odolnost obdržel Parlament předběžná zjištění týkající se splnění těchto milníků a cílů v souladu s čl. 25 odst. 4 nařízení o Nástroji na podporu oživení a odolnosti;

37.  připomíná Komisi, že investice by měly být doplněny reformami, a vyzývá ji k zajištění toho, aby byla všechna schválená retroaktivní opatření jasně doplněna o odpovídající milníky a cíle a aby splňovala veškeré požadavky právních předpisů, a vyzývá členské státy, aby toto ustanovení využívaly uvážlivě; opakuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je navržen tak, aby podporoval projekty, které dodržují zásadu adicionality unijního financování; konstatuje, že nedostatek skutečně doplňkových projektů financovaných z tohoto nástroje by mohl omezit jeho makroekonomický dopad;

38.  zdůrazňuje, že struktury zavedené na národní úrovni za účelem směrování, provádění nebo monitorování Nástroje pro oživení a odolnost by měly být odpovídající, aby podporovaly trvalý dopad opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost;

Institucionální odolnost, řízení, správní kapacita a právní stát

39.  připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost a jednotlivé národní plány pro oživení a odolnost by měly plně respektovat nařízení o právním státu(6) a že opatření stanovená v těchto plánech by neměla být v rozporu s hodnotami zakotvenými v článku 2 SEU; v této souvislosti trvá na tom, že Komise musí zajistit, aby žádné projekty ani opatření tyto hodnoty ve fázi hodnocení a provádění nepodrývaly, a žádá ji, aby přijala příslušná opatření za účelem provedení přezkumu;

40.  zdůrazňuje, že pro úspěch Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost je nezbytná naprostá transparentnost a odpovědnost ze strany Komise, členských států a všech prováděcích partnerů; vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky pro Evropský účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce a zajistila tak, aby měly subjekty k dispozici nezbytné finanční a lidské zdroje k tomu, aby mohly provádět kontrolu této bezprecedentní výše výdajů EU; žádá Komisi, aby v tomto roce předložila návrh opravného rozpočtu nebo žádost o převod, aby se tak v tomto ohledu zmírnily tyto rozpočtové potřeby;

41.  připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, a to i daňovým podvodům, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů, a jejich stíhání a že provádění by se mělo zaměřit na to, aby se zabránilo zdvojenému financování z Nástroje pro oživení a odolnost a z ostatních programů Unie, zejména v oblasti správních struktur souvisejících s národními plány;

42.  žádá Komisi, aby důkladně posoudila opatření navržená členskými státy k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a aby v této souvislosti věnovala zvláštní pozornost tomu, aby národní plány zahrnovaly všechny nezbytné reformy spolu s příslušnými milníky a cíli související případně zejména s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země; naléhavě Komisi žádá, aby velmi pečlivě sledovala rizika pro finanční zájmy EU spojená s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost v případě porušení nebo možného porušení zásad právního státu a věnovala přitom zvláštní pozornost zejména veřejným zakázkám; očekává, že Komise neprovede žádné platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud nebudou splněny milníky spojené s opatřeními k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby členské státy provedly reformní a investiční opatření, zejména v oblastech, které zvýší správní a institucionální odolnost a připravenost na krize;

44.  vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a údaje o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie, jakož i cílů, výši a umístění projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, zaznamenávaly je v elektronickém standardizovaném a interoperabilním formátu a aby používaly jednotný nástroj pro vytěžování údajů, který má poskytnout Komise; dále vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila práci na jednotném nástroji pro vytěžování údajů; připomíná, že čl. 22 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví členským státům povinnost shromažďovat standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup; připomíná Komisi, aby zajišťovala tyto povinnosti pro účely auditu a kontroly a poskytla srovnatelné informace o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánů pro oživení a odolnost; dále Komisi připomíná, že je třeba zajistit transparentnost konečných příjemců a zavést odpovídající opatření s cílem zabránit dvojímu financování;

Posouzení aktů v přenesené pravomoci Parlamentem

45.  zdůrazňuje, že návrhy aktů v přenesené pravomoci navazující na nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, konkrétně akt v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti a akt v přenesené pravomoci, který stanoví společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku nástroje a metodiku vykazování sociálních výdajů, nesplňují očekávání Parlamentu a musí plně zohledňovat příslušné prvky dialogu pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost, pokud jde o harmonogram schvalování aktů v přenesené pravomoci následujících po nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

46.  zdůrazňuje, že je důležité dohodnout se na metodice sociálního sledování pro hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost s cílem zajistit, aby opatření stanovená v plánech přispívala k sociálním cílům stanoveným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; domnívá se, že metodika sociálního sledování musí odpovídat struktuře evropského pilíře sociálních práv a analyzovat příspěvek opatření k tomuto pilíři;

47.  konstatuje, že srovnávací přehled a společné ukazatele potřebné k hodnocení pokroku při provádění plánů pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů musí být účinné, pokud jde o dosažení obecných a specifických cílů; trvá na tom, že nejlepším hodnotícím mechanismem pro sledování pokroku směrem ke vzestupné sociální konvergenci je srovnávací přehled sociálních ukazatelů; vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností, rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o sociálním pokroku a pro monitorování a hodnocení plánů, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament se bude podrobně zabývat aktem v přenesené pravomoci, který Komise v této věci předloží, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky;

Závěry

48.  vyzývá Komisi, aby posoudila předložené plány odpovídajícím způsobem a v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; vyjadřuje vážné znepokojení ohledně souladu několika opatření v národních plánech pro oživení a odolnost s požadavky základního nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly všechny prvky všech plánů plně v souladu s tímto nařízením;

49.  připomíná svou žádost Komisi, aby plnila své povinnosti vyplývající z nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a poskytovala Parlamentu veškeré relevantní informace o aktuálním stavu provádění tohoto nařízení a zohledňovala veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně názorů vyjádřených příslušnými výbory a v usneseních přijatých v plénu; vítá zvýšené úsilí Komise o poskytování odpovídajících informací během pravidelných schůzí s Parlamentem;

50.  trvá na tom, aby Komise zajistila, aby národní plány pro oživení a odolnost obsahovaly ustanovení zajišťující, aby příjemci finančních prostředků Unie uváděli původ a zabezpečili viditelnost finančních prostředků Unie, případně vyobrazením loga Unie a uvedením příslušného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – Next Generation EU“;

51.  vítá písemné odpovědi Komise na otázky k písemnému zodpovězení Parlamentu a strojový překlad národních plánů a očekává, že obdrží odpovědi na všechny budoucí žádosti o informace, jako je například matice pro posouzení národních plánů; znovu potvrzuje očekávání Parlamentu, že informace budou poskytovány včas, ve snadno srozumitelné a porovnatelné podobě;

52.  připomíná Radě, že – zejména ve fázi přijímání prováděcího rozhodnutí – „relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady se předají příslušnému výboru Evropského parlamentu“;

53.  vyzývá Komisi, aby v rámci dialogů o oživení a odolnosti i nadále uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup;

54.  připomíná postoj Parlamentu v roce 2020 k silnějšímu plánu oživení a vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily, zda by k řešení této krize nebyly zapotřebí další opatření nebo finanční prostředky;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0257. (3) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).