Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky pro přístup do jiných informačních systémů EU a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 a nařízení (EU) 2019/816 (COM(2019)0003 – C8-0025/2019 – 2019/0001A(COD))

P9_TA(2021)0263 A9-0254/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0003),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 11. února 2021 povolit Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci rozdělit výše zmíněný návrh Komise a vypracovat na tomto základu dvě samostatné legislativní zprávy,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0025/2019),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0254/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1150.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely systému ETIAS a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1240, nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (EU) 2017/2226 a nařízení (EU) 2018/1861 (COM(2019)0004 – C8-0024/2019 – 2019/0002(COD))

P9_TA(2021)0264 A9-0255/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0004),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0024/2019),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0255/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/.., kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2019/817, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1152.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Německa – EGF/2020/003-DE/GMH Guss (COM(2021)0207 – C9-0156/2021 – 2021/0107(BUD))

P9_TA(2021)0265 A9-0189/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0207 – C9-0156/2021),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021-2027(2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0189/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.  vzhledem k tomu, že Německo předložilo žádost EGF/2020/003 DE/GMH Guss o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 585 pracovníků(4) ve čtyřech dceřiných společnostech podniku Guss GmbH řazených do oddílu 24 klasifikace NACE Revize 2 (Výroba základních kovů) v rámci úrovně NUTS 2 Düsseldorf (DEA1)(5) a Arnsberg (DEA5)(6) během referenčního období pro podání žádosti, které trvalo od 31. července 2020 do 30. listopadu 2020;

C.  vzhledem k tomu, že žádost se vztahuje na 585 pracovníků propuštěných ze čtyř dceřiných společností podniku GMH Guss GmbH sídlících v Německu;

D.  vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků;

E.  vzhledem k tomu, že slévárenský průmysl v Německu se potýká s naléhavými problémy, jako jsou změny v mezinárodním obchodu se zbožím a službami a nadprodukce v Číně, zejména v automobilovém a strojním průmyslu, a přemisťování činností do třetích zemí, včetně kandidátských zemí EU, kde platí nižší normy v oblasti životního prostředí(7) a odvětví jsou vysoce subvencovaná;

F.  vzhledem k tomu, že problémy podniku GMH Guss začaly poté, co se hlavní zákazník dceřiné společnosti Walter Hundhausen GmbH, na něhož připadá 60 % její výroby, rozhodl přesunout části svého dodavatelského řetězce do Turecka;

G.  vzhledem k tomu, že tchajwanský konkurent MEITA otevřel v srbském Obrenovaci dvě slévárny, které vyrábí zejména pro evropský automobilový průmysl, a díky dotacím a nižším nákladům práce byl podnik MEITA schopen nabízet daleko nižší ceny než jeho německý konkurent GMH Guss;

H.  vzhledem k tomu, že v důsledku těchto výzev souvisejících s globalizací se celková výroba kovových odlitků kovů v Německu v letech 2018 až 2019(8) snížila o 8,9 %, což postihlo zejména Severní Porýní-Vestfálsko, kde se vyrábí 25 % německých litých kovů;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny, a Německo má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 081 706 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 1 802 845 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 1 730 731 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 72 114 EUR;

2.  konstatuje, že německé orgány podaly žádost dne 15. prosince 2020 a že poté, co Německo poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 27. dubna 2021 a tentýž den o tom informovala Parlament;

3.  konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky;

4.  konstatuje, že žádost se týká celkem 585 pracovníků propuštěných v německém průmyslovém odvětví; vyjadřuje politování nad tím, že Německo očekává, že se opatření zúčastní pouze 476 z celkového počtu způsobilých příjemců, z nichž 455 jsou muži a 21 jsou ženy a většina je ve věku od 30 do 54 let (cíloví příjemci);

5.  zdůrazňuje, že se očekává, že toto propouštění bude mít značný dopad na místní hospodářství, neboť k němu došlo v situaci, kdy se Porúří v důsledku strukturálních problémů, které se projevují od 60. let 20. století, a pandemie COVID-19 potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti (10,7 % v září 2020);

6.  poukazuje na to, že většina propuštěných pracovníků se nachází ve druhé polovině své profesní dráhy, má nízkou kvalifikaci a často slabé znalosti němčiny; dále zdůrazňuje, že, jak je vysvětleno v žádosti, vysoký počet příjemců pomoci jsou muži z přistěhovaleckého prostředí a že jejich úspěšné opětovné začlenění na trh práce by mohli usnadnit další členové jejich domácností, kteří často mají mnohem lepší znalosti němčiny než bývalí zaměstnanci;

7.  zdůrazňuje a vítá organizaci skupin s ohledem na osobní situaci dotčených bývalých zaměstnanců; zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila dřívější zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti;

8.  domnívá se, že je sociální odpovědností Unie zajistit, aby byla těmto pracovníkům, kteří byli propuštěni, poskytnuta potřebná kvalifikace pro ekologickou a spravedlivou transformaci průmyslu Unie v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, neboť pracovali v odvětví s vysokými emisemi uhlíku; vítá proto individualizované služby poskytované pracovníkům z EFG, které zahrnují opatření na zvyšování kvalifikace a kurzy němčiny, workshopy, profesní orientaci, pracovní poradenství, příspěvky na odbornou přípravu a poradenství při zakládání podniků, jejichž cílem je zajistit, aby se tato oblast a celý trh práce staly v budoucnu udržitelnějšími a odolnějšími;

9.  konstatuje, že Německo začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 1. srpna 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 1. srpna 2020 do 15. prosince 2022;

10.  konstatuje, že Německo začalo vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 1. listopadu 2020, a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou tedy způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 1. listopadu 2020 do 15. června 2023;

11.  vítá, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb vypracovalo Německo po konzultaci se sociálními partnery a že byl za účelem řízení intervence spolufinancované z EFG zřízen monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, veřejných služeb zaměstnanosti, přechodové společnosti, zástupců sociálních partnerů, zástupců odborů IG Metall, likvidátorů propouštějícího podniku a jeho dceřiných společností, jakož i zástupců rad zaměstnanců; zdůrazňuje, že sociální partneři dotčených podniků již spolupracovali měsíce a roky před uvolněním prostředků z EFG na zlepšení obtížných hospodářských podmínek a situace, což zahrnovalo i značné ústupky ze strany pracovníků, pokud jde o plat;

12.  poznamenává, že německé orgány potvrdily, že způsobilá opatření doplňují opatření nabízená Evropským sociálním fondem (ESF) prostřednictvím operačního programu ESF pro Severní Porýní-Vestfálsko, aniž by je nahrazovala;

13.  znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

14.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

15.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Německa – EGF/2020/003-DE/GMH Guss

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1021.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG. (5) Dceřiné společnosti Friedrich Wilhelms-Hütte Eisenguss GmbH a Friedrich Wilhems-Hütte GmbH, obě se sídlem ve městě Mülheim an der Ruhr. (6) Dceřiná společnost Dieckerhoff Guss GmbH v Gevelsbergu a dceřiná společnost Walter Hundhausen GmbH (jakož i hlavní sídlo podniku GMH Guss GmbH) ve Schwerte. (7) Výzkum Deutsche Bank (2020): Automobilindustrie – Produktion in China überflügelt heimische Fertigung; Eurofound (2016): zpráva ERM 2016: Zpomalování globalizace? Nejnovější důkazy o offshoringu a relokalizaci v Evropě; Eurofound (2020): zpráva ERM 2020: Přeshraniční restrukturalizace. Měřeno v kompenzované hrubé prostornosti (cgt). (8) Stephen, Sophie (2020): Deutsche Gussproduktion 2019 und Ausblick 2020, in: GIESSEREI, 04/2020.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Belgie – EGF//2020/005 BE/Swissport (COM(2021)0212 – C9-0159/2021 – 2021/0109(BUD))

P9_TA(2021)0266 A9-0188/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0212 – C9-0159/2021),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0188/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.  vzhledem k tomu, že Belgie předložila žádost EGF/2020/005 BE/Swissport o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 1 468 pracovníků(4) ve společnosti Swissport Belgium během referenčního období pro žádost, které trvalo od 9. června 2020 do 9. října 2020;

C.  vzhledem tomu, že Komise dne 27. dubna 2021 přijala návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie, aby podpořila opětovné začlenění 1 468 cílových příjemců na trh práce;

D.  vzhledem k tomu, že žádost se týká 1 468 propuštěných pracovníků společnosti Swissport Belgium;

E.  vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, podle nichž musí být během čtyřměsíčního referenčního období propuštěno v jednom podniku v jednom členském státě nejméně 500 zaměstnanců, včetně pracovníků propuštěných dodavateli dotčeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

F.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a následná celosvětová hospodářská krize způsobily obrovský otřes v odvětví cestovního ruchu v Belgii, zejména pokud jde o letecké dopravce a podniky působící na bruselském letišti, kde v prvním týdnu omezení volného pohybu osob (16.–22. března 2020) počet letů ve srovnání s lednem 2020 klesl o 58 % a pohyb osobních dopravních letadel na letišti se v následujících týdnech téměř zcela zastavil;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 se mezinárodní osobní doprava ve srovnání s rokem 2019 celkově snížila o 60 % (ze 4,5 miliardy cestujících na 1,8 miliardy) a 50 % celosvětového počtu letadel bylo odstaveno; vzhledem k tomu, že společnost Swissport Belgium, jeden ze dvou poskytovatelů služeb pozemního odbavování na bruselském letišti, odpovídala za 60 % odbavovacích a úklidových služeb;

H.  vzhledem k tomu, že dne 9. června 2020, tedy týdny poté, co na bruselském letišti nebyly poskytovány téměř žádné služby pozemního odbavování, byl vyhlášen úpadek společnosti Swissport Belgium kvůli nedostatečné likviditě, což vedlo k propuštění jejích zaměstnanců;

I.  vzhledem k tomu, že společnost Swissport Belgium před vypuknutím pandemie úspěšně prováděla plán obnovy, podle něhož mělo v roce 2020 dojít ke snížení ztrát o 37 % ve srovnání s rokem 2019, a že dne 9. června 2020 bruselský soud vyhlásil její úpadek;

J.  vzhledem k tomu, že v důsledku velké nejistoty ohledně toho, zda bude v krátkodobém výhledu odvětví osobní letecké dopravy oživeno, žádný podnik neprojevil zájem o převzetí odbavovacích služeb společnosti Swissport Belgium;

K.  vzhledem k tomu, že existuje reálné riziko, že v průběhu roku 2021 dojde k dalším úpadkům poskytovatelů služeb pozemního odbavování;

L.  vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise)(5), v němž se uvádí, že z EFG mohou být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by bylo třeba změnit nařízení (EU) č. 1309/2013;

M.  vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace(6);

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny, a Belgie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 3 719 224 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 6 198 708 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 5 977 108 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 221 600 EUR;

2.  konstatuje, že belgické orgány podaly žádost dne 22. prosince 2020 a že poté, co Belgie poskytla další informace, dokončila Komise dne 27. dubna 2021 své posouzení a tentýž den o tom informovala Parlament;

3.  konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky;

4.  konstatuje, že žádost se týká celkem 1 468 pracovníků propuštěných ze společnosti Swissport Belgium, z toho 1 086 mužů a 382 žen; vítá skutečnost, že se očekává, že se opatření zúčastní všichni propuštění pracovníci;

5.  připomíná, že náhlé uzavření některých klíčových odvětví v Belgii (catering, cestovní ruch, kultura atd.) způsobilo, že nezaměstnanost v Bruselu ve třetím čtvrtletí roku 2020 dosáhla 15 %(7) a že velká část bývalé pracovní síly společnosti Swissport Belgium patří mezi znevýhodněné skupiny, neboť se jedná převážně o pracovníky s nízkou a střední kvalifikací a přibližně třetina pracovníků (32,5 %) je starší 50 let;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření v rámci tohoto uvolnění prostředků z EFG začlenila a podpořila všechny zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti;

7.  konstatuje, že Belgie začala poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 9. června 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 9. června 2020 do 22. prosince 2022;

8.  připomíná, že pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným mají být poskytnuty tyto individualizované služby: informace, pomoc při hledání zaměstnání a poradenství pro volbu povolání, odborná příprava, podpora a příspěvek k zakládání podniků, ale i pobídky a příspěvky, vítá skutečnost, že pracovníci náležející k nedostatečně zastoupenému pohlaví, kteří se rozhodnou pro odbornou přípravu na pracovní pozice, u nichž existuje výrazně nevyvážené genderové zastoupení(8), obdrží dodatečný bonus 700 EUR; opakuje, že genderové hledisko je významným rysem rozpočtu Unie, a domnívá se, že by mělo být prosazováno ve všech fázích čerpání finančního příspěvku z EFG;

9.  konstatuje, že Belgie začala vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 10. června 2020, a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou tedy způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 10. června 2020 do 22. června 2023;

10.  vítá, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb vypracovala Belgie po konzultaci se zástupci zaměstnanců a sociálními partnery a se střediskem pro zaměstnanost specializovaným na odvětví letectví;

11.  zdůrazňuje, že belgické orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není poskytována pomoc z jiných fondů nebo finančních nástrojů Unie a že při přístupu k navrhovaným opatřením a jejich provádění budou dodržovány zásady rovného zacházení a nediskriminace;

12.  připomíná, že finanční podpora z EFG by měla být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji; zdůrazňuje, že je třeba co nejvíce zkrátit dobu posuzování žádostí Komisí;

13.  znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

14.  bere na vědomí nedávný nárůst počtu žádostí o finanční pomoc z EFG; je znepokojen přetrvávajícím dopadem světové hospodářské krize způsobené pandemií COVID-19 na zaměstnanost a vyjadřuje obavy, zda EFG dokáže dostatečně reagovat na všechny budoucí potřeby;

15.  je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci;

16.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

17.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA¨

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Belgie – EGF/2020/005 BE/Swissport

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1020.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG. (5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141. (6) COM(2020)0442. (7) https://statbel.fgov.be/fr/themes/emploi-formation/marche-du-travail/emploi-et-chomage (8) Povolání, v nichž alespoň 75 % pracovníků patří ke stejnému pohlaví.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Nizozemska – EGF/2020/004 NL/KLM (COM(2021)0226 – C9-0161/2021 – 2021/0115(BUD))

P9_TA(2021)0267 A9-0187/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0226 – C9-0161/2021),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–-2027(2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0187/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.  vzhledem k tomu, že Nizozemsko předložilo žádost EGF/2020/004 NL/KLM o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) v návaznosti na propuštění 1 851 pracovníků(4) společnosti KLM Royal Dutch Airlines v regionu na úrovni NUTS 2 Noord-Holland (NL32) v Nizozemsku během referenčního období pro žádost, které trvalo od 15. srpna 2020 do 15. prosince 2020;

C.  vzhledem k tomu, že žádost se týká 1 851 pracovníků propuštěných společností KLM Royal Dutch Airlines, z nichž 650 bylo propuštěno během referenčního období a 1 201 bylo propuštěno před tímto referenčním obdobím nebo po jeho skončení a lze prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, která vedla k propouštění během referenčního období;

D.  vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků;

E.  vzhledem k tomu, že Komise uznala, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi a vyžádala si přijetí plánu obnovy Next Generation EU, který zdůrazňuje klíčovou úlohu EFG, pokud jde o pomoc propuštěným pracovníkům;

F.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zasadila v důsledku cestovních omezení hlubokou ránu leteckému odvětví, což vedlo v dubnu 2020 k poklesu mezinárodní letecké dopravy o 98,9 % ve srovnání s dubnem 2019, přičemž celosvětově bylo odstaveno 64 % letadel;

G.  vzhledem k tomu, že poptávka po mezinárodní osobní dopravě klesla v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 o 75,6 % a že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat tři až čtyři roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí;

H.  vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise)(5), v němž se uvádí, že z EFG mohou být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by bylo třeba změnit nařízení (EU) č. 1309/2013;

I.  vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie se finanční výsledky společnosti KLM v letech 2015 až 2019 neustále zlepšovaly, přičemž její čistý zisk stoupl z 54 milionů EUR v rozpočtovém roce 2015 na 449 milionů EUR v rozpočtovém roce 2019;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 klesl počet cestujících přepravených společností KLM o 68 % a příjmy společnosti KLM se propadly o 53,8 % ve srovnání s rokem 2019, takže společnost KLM zaznamenala v roce 2020 provozní ztrátu ve výši 1 154 milionů EUR ve srovnání se ziskem ve výši 714 milionů EUR v roce 2019(6) a její vedení bylo nuceno vyhlásit plán restrukturalizace, který sníží počet zaměstnanců přibližně o 5 000 ekvivalentů plného pracovního úvazku(7);

K.  vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace(8);

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny, a proto má Nizozemsko podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 5 019 218 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 8 365 364 EUR a zahrnují výdaje na individuálně přizpůsobené služby ve výši 8 030 750 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 334 614 EUR;

2.  konstatuje, že nizozemské orgány podaly žádost dne 22. prosince 2020 a že poté, co Nizozemsko poskytlo další informace, dokončila Komise dne 6. května 2021 své posouzení a tentýž den o tom informovala Parlament;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že za těchto obtížných okolností je postup pomalý, a vyzývá Komisi, aby urychlila proces posuzování žádostí a zajistila, aby propuštění pracovníci mohli využít podpory Unie včas;

4.  konstatuje, že žádost se týká 1 851 pracovníků propuštěných společností KLM Royal Dutch Airlines; bere na vědomí, že Nizozemsko očekává, že se opatření zúčastní pouze 1 201 z celkového počtu způsobilých příjemců („cíloví příjemci“);

5.  konstatuje, že Nizozemsko se rozhodlo nenabídnout propuštěným pracovníkům podporu příjmu z EFG; bere na vědomí, že nizozemská vláda zavedla obecný grant mzdové podpory pro všechny podniky, jejichž obrat byl krizí způsobenou onemocněním COVID-19 ovlivněn o více než 20 %, a že skupina KLM požádala o grant NOW (Noodmaatregel Overbrugging voorWerkgelegenheid); bere na vědomí, že skupina KLM požádala o to, aby se grant NOW vztahoval na celé období, a že již obdržela zálohy ve výši 683 milionů EUR s tím, že by měla obdržet dalších 488 milionů EUR;

6.  konstatuje, že je na členských státech, aby rozhodly, na kolik způsobilých pracovníků by se měla podpora vztahovat; vyzývá Nizozemsko, aby zaručilo, aby se podpora bez jakékoli diskriminace vztahovala na nejzranitelnější osoby, které budou pravděpodobně na trhu práce čelit největším problémům; zdůrazňuje, že by bylo přínosné, kdyby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila všechny propuštěné zaměstnance, pro něž to představuje nejlepší možnost;

7.  zdůrazňuje, že sociální dopad propouštění v KLM bude podle očekávání značný, neboť je v Nizozemsku druhým největším soukromým zaměstnavatelem s více než 33 000 pracovníky(9) v roce 2019; připomíná, že k uvedenému propouštění došlo v době, kdy v regionu Noord-Holland rostla nezaměstnanost, která se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2019 zvýšila o 1,5 procentního bodu na 4,8 %;

8.  konstatuje, že Nizozemsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 1. února 2021, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG tedy začíná dne 1. února 2021 a končí dne 1. února 2023;

9.  připomíná, že pracovníkům mají být poskytnuty tyto individualizované služby: profesní orientace, podpora při hledání práce v určitých odvětvích, odborná příprava, odborné vedení nebo vzdělávání a finanční poradenství; vítá zaměření orgánů na rekvalifikaci pracovníků s cílem usnadnit jejich přechod do odvětví s nedostatkem pracovních sil, jako je vzdělávání, zdravotní péče, logistika, technologie a správa informací;

10.  konstatuje, že Nizozemsko začalo vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 1. února 2021, a že tedy výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 1. února 2021 do 1. srpna 2023;

11.  vítá, že Nizozemsko vypracovalo koordinovaný balíček individualizovaných služeb po konzultaci se zúčastněnými stranami a sociálními partnery, včetně osmi odborových svazů, a že v úzké spolupráci s příslušnými radami zaměstnanců byla zřízena podpůrná skupina, která má zajistit koordinaci těchto služeb;

12.  zdůrazňuje, že nizozemské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření nebude čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie(10);

13.  požaduje další snížení administrativní zátěže v rámci celého procesu;

14.  vyzývá ke zlepšení komunikace ohledně opatření podporovaných rozpočtem Unie prostřednictvím EFG; zdůrazňuje, že je třeba šířit informace o přidané hodnotě Unie a o tom, jak podporuje zranitelná odvětví a pracovníky, zejména v kontextu dopadů onemocnění COVID-19;

15.  znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

16.  konstatuje, že podle Komise byly splněny všechny procesní požadavky;

17.  je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci;

18.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

19.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Nizozemska – EGF/2020/004 NL/KLM

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1022.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG. (5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141. (6) https://www.airfranceklm.com/sites/default/files/q4_2020_press_release_en_final.pdf (7) Zpravodajství KLM: https://news.klm.com/klm-adapts-organisation-further-due-to-covid-19-crisis/ (8) COM(2020)0442. (9) Výroční zpráva KLM za rok 2019: https://www.klm.com/travel/nl_nl/images/KLM-Jaarverslag-2019_tcm541-1063986.pdf (10) Dne 13. července 2020 schválila Evropská komise v souladu s pravidly EU pro státní podporu nizozemské opatření státní podpory ve výši 3,4 miliardy EUR sestávající ze státní záruky za úvěry a z podřízené státní půjčky pro KLM s cílem poskytnout tomuto podniku naléhavě potřebnou likviditu v souvislosti s koronavirovou pandemií. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1333

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007 FI/Finnair (COM(2021)0227 – C9-0162/2021 – 2021/0116(BUD))

P9_TA(2021)0268 A9-0186/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0227 – C9-0162/2021),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0186/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.  vzhledem k tomu, že Finsko předložilo žádost EGF/2020/007 FI/Finnair o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 508 pracovníků(4) ve společnosti Finnair Oyj a u jednoho subdodavatele(5) ve finském regionu úrovně NUTS 2 Helsinki-Uusimaa (F11B) během referenčního období pro žádost, které trvalo od 25. srpna 2020 do 25. prosince 2020;

C.  vzhledem k tomu, že dne 6. května 2021 přijala Komise návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG s cílem podpořit opětovné začlenění 500 cílových příjemců, tj. pracovníků, kteří byli propuštěni v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 51 (Letecká doprava), na trh práce;

D.  vzhledem k tomu, že žádost se týká 504 pracovníků propuštěných společností Finnair Oyj a čtyř pracovníků propuštěných jedním subdodavatelem ve Finsku;

E.  vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků;

F.  vzhledem k tomu, že Komise uznala, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi a vyžádala si přijetí plánu obnovy Next Generation EU, který zdůrazňuje klíčovou úlohu EFG, pokud jde o pomoc propuštěným pracovníkům;

G.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila leteckému průmyslu obrovský šok v důsledku cestovních omezení, což vedlo v dubnu 2020 k poklesu mezinárodní letecké dopravy ve srovnání s dubnem 2019 o 98,9 %(6) a v červnu 2020 se výnosy na osobokilometry v celém odvětví snížily o 86,5 % v porovnání s červnem 2019(7);

H.  vzhledem k tomu, že mezinárodní poptávka ze strany cestujících v porovnání s úrovněmi z roku 2019 klesla v roce 2020 o 75,6 %; vzhledem k tomu, že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat 3 až 4 roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí;

I.  vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise)(8), v němž se uvádí, že z EFG by mohly být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by se změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013;

J.  vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie dosahovala společnost Finnair dobré finanční výsledky, počet přepravených cestujících se v roce 2019 zvýšil o 10,3 % a její příjmy vzrostly v roce 2019 o 9,2 % a dosáhly 3 097 milionů EUR oproti 2 836 milionům EUR v roce 2018;

K.  vzhledem k tomu, že omezení platná jak ve Finsku, tak v jiných zemích výrazně ovlivnila provoz společnosti Finnair, zejména pokud jde o mezinárodní a mezikontinentální lety; vzhledem k tomu, že letecká doprava je důležitým způsobem dopravy spojujícím odlehlé oblasti, jako je Finsko, se zbytkem světa;

L.  vzhledem k tomu, že letiště v Helsinkách je významným leteckým uzlem a společnost Finnair je významným dopravcem mezi Evropou a Asií a že v lednu 2020 se objem přepravy cestujících do Číny ve srovnání s lednem 2019 zvýšil o 58 %; vzhledem k tomu, že v únoru 2020 se však v důsledku epidemie objem přepravy cestujících prudce snížil o 73 %;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 počet cestujících přepravených společností Finnair se snížil o 76,2 % a její příjmy klesly o 73,2 % ve srovnání s rokem 2019, což vedlo k tomu, že společnost v roce 2020 zaznamenala provozní ztrátu ve výši 464,5 milionu EUR(9); vzhledem k tomu, že v reakci na to musela společnost Finnair snížit své náklady, aby tuto krizi zvládla, a bylo dosaženo úspor v oblasti nemovitostí, pronájmu letadel, IT (digitalizace a automatizace procesů se zákazníky), nákladů na prodej a distribuci, jakož i správních nákladů a struktur odměňování; vzhledem k tomu, že to vedlo ke snížení počtu pracovních sil o 700 pracovních míst(10), přičemž téměř všichni pracovníci trávili část roku na nucené dovolené a velká část pracovníků v ní pokračuje i v roce 2021;

N.  vzhledem k tomu, že dlouhodobým cílem společnosti Finnair je dosáhnout do roku 2045 uhlíkové neutrality a do konce roku 2025 snížení čistých emisí o 50 % ve srovnání s úrovní v roce 2019(11) a že podle společnosti pokračuje Finnair v úsilí o udržitelnost i během pandemie, a to investicemi do udržitelných biopaliv;

O.  vzhledem k tomu, že odvětví letecké dopravy významně přispívá k finskému hospodářství a představuje 3,2 % celkového HDP(12) a že propouštění ve společnosti Finnair, největší letecké společnosti v zemi, má vážný dopad na region Helsinki-Uusimaa a na národní hospodářství;

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v odvětví letectví zaměstnáno 42 000 osob (23 000 přímých a 19 000 nepřímých pracovních míst) a toto propouštění bude mít vážný dopad na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v regionu Helsinki-Uusimaa, jehož se propouštění týká, vzrostl o 0,8 procentního bodu, a to z 6,4 % v roce 2019 na 7,2 % v roce 2020;

Q.  vzhledem k tomu, že v důsledku rostoucí nezaměstnanosti způsobené krizí může být opětovné zaměstnání bývalých pracovníků společnosti Finnair náročné;

R.  vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace(13);

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG byly splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 752 360 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 2 920 600 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 2 730 600 EUR a výdaje na činnosti v oblastech přípravy, řízení, informování a propagace, kontroly a výkaznictví ve výši 190 000 EUR;

2.  konstatuje, že finské orgány podaly žádost dne 30. prosince 2020 a že Komise dokončila své posouzení dne 6. května 2021 a tentýž den o tom informovala Parlament; vyjadřuje politování nad tím, že posouzení Komise trvalo za současných okolností tak dlouho;

3.  konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky;

4.  konstatuje, že se žádost týká 508 pracovníků propuštěných společností Finnair Oyj a jedním subdodavatelem; konstatuje dále, že Finsko očekává, že se opatření zúčastní pouze 500 z celkového počtu způsobilých příjemců (cíloví příjemci);

5.  připomíná, že se čekají značné sociální dopady propouštění na pracovníky v regionu Helsinki-Uusimaa, kde má Finnair operační středisko a kde se počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání od února do dubna 2020 zvýšil o 22,5 % a o 0,8 procentního bodu mezi lety 2019 a 2020(14), což vede k problematickým vyhlídkám, pokud jde o opětovné zaměstnání propuštěných pracovníků; konstatuje proto s uspokojením, že by propuštění pracovníci mohli mít prospěch z individualizovaného poradenství a podpory při hledání zaměstnání spolu se zvyšováním kvalifikace na míru a rekvalifikací, aby své šance na opětovné zaměstnání zvýšili;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila všechny zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti;

7.  poukazuje na to, že 44 % způsobilých osob jsou ženy a nejvíc je postižená věková skupina od 30 do 54 let; konstatuje, že druhá největší věková skupina je 55–64 let (28,20 %), která může čelit dalším problémům při opětovném začleňování na trhu práce;

8.  konstatuje, že Finsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 21. října 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 21. října 2020 do 30. prosince 2022;

9.  připomíná, že pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným mají být poskytnuty tyto individualizované služby: poradenství a další přípravná opatření, služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, odborná příprava, dotace na mzdy, grant na zahájení podnikání a příspěvky na cestu, ubytování a přestěhování; vítá poskytování školení k odborné kvalifikaci pro příjemce, včetně kurzů, jako je umělá inteligence (A.I.), digitální bezpečnost a robotika; dále vítá skutečnost, že Finsko využívá dotace na mzdy ke snížení mzdových nákladů příjemců, jakož i granty na zahájení podnikání na podporu vzniku podnikatelské činnosti, avšak připomíná, že by tato podpora měla být podmíněna aktivním zapojením těchto příjemců do činností v oblasti hledání zaměstnání nebo odborné přípravy;

10.  konstatuje, že Finsku začaly vznikat administrativní výdaje spojené s prováděním EFG dne 21. října 2020 a že výdaje na činnosti v oblastech přípravy, řízení, informování a propagace, kontroly a výkaznictví budou proto způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od 21. října 2020 do 30. června 2023;

11.  vítá, že Finsko vypracovalo koordinovaný balíček individualizovaných služeb po konzultaci s pracovní skupinou; zdůrazňuje, že přípravné činnosti zahrnovaly setkání se zástupci středisek pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí a úřady TE regionu Uusimaa, podniku Finnair a odborů, konkrétně Ilmailualan Unioni (IAU), Finnairin insinöörit ja ylemmät toimihenkilöt (FINTO), Auto ja Kuljetusalan Työntekijäliitto ry (AKT) a Trade Union Pro;

12.  zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;

13.  opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

14.  je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci;

15.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

16.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007 FI/Finnair

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1023.)

(1) Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG. (5) Hub Logistics Finland Oy se sídlem v regionu Helsinki-Uusimaa. (6) ATAG. 2020 Aviation Benefits Beyond Borders (Letecká doprava: přínosy přesahující hranice, zpráva za rok 2020): https://aviationbenefits.org/media/167186/abbb2020_full.pdf (7) IATA: Air Passenger Market Analysis June 2020 (Analýza trhu osobní letecké dopravy, červen 2020): https://www.iata.org/en/iata-repository/publications/economic-reports/air-passenger-monthly-analysis---june-20202/ (8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141. (9) https://company.finnair.com/en/media/all-releases/news?id=3801600 (10) News | Finnair (11) News | Finnair (12) Air Transport Action Group (ATAG), Aviation Benefits Beyond Borders (Letecká doprava: přínosy přesahující hranice): https://aviationbenefits.org/downloads/aviation-benefits-beyond-borders-2020/ (13) COM(2020)0442. (14) Statistická databáze Finska https://pxnet2.stat.fi/PXWeb/pxweb/en/StatFin/

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení (COM(2019)0003 – C8-0025/2019 – 2019/0001B(COD))

P9_TA(2021)0269 A9-0083/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0003),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 11. února 2021 povolit Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci rozdělit výše zmíněný návrh Komise a vypracovat na tomto základu dvě samostatné legislativní zprávy;

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0025/2019),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0083/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1151.)

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 6. května 2021, kterým se prodlužuje přechodné období uvedené v čl. 89 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (C(2021)3114 - 2021/2680(DEA))

P9_TA(2021)0270 B9-0315/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení v přenesené pravomoci Komise v přenesené pravomoci (C(2021)3114),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 12. května 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 3. června 2021,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1), a zejména na čl. 85 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 8. června 2021, nebyly vysloveny žádné námitky,

A.  vzhledem k tomu, že v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se stanoví, že po přechodnou dobu do 18. června 2021 se povinnost clearingu uvedená v článku 4 uvedeného nařízení nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě jejich selhání; vzhledem k tomu, že uvedené přechodné období bylo zavedeno s cílem zabránit negativním dopadům derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců a poskytnout čas na vývoj schůdných technických řešení umožňujících složkám penzijního systému převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži;

B.  vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 85 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 648/2012 zmocňuje Komisi k tomu, aby uvedené přechodné období dvakrát, pokaždé o jeden rok, prodloužila, pokud dospěje k závěru, že žádné takové schůdné technické řešení nebylo dosud vyvinuto a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve své zprávě z prosince 2020 doporučil Komisi, aby prodloužila výjimku o jeden rok, a poskytla tak ústředním protistranám více času na zdokonalení jejich modelů přístupu, aby byly pro složky penzijního systému lépe dostupné, a současně tak předešla situaci, kdy by v důsledku tržní dynamiky způsobené pandemií COVID-19 bylo nutné zavést pro složky penzijního systému clearingovou povinnost;

D.  vzhledem k tomu, že se Komise s ohledem na zprávu ESMA domnívá, že je skutečně nutné prodloužit přechodné období o jeden rok s cílem umožnit dosažení větší vyspělosti zamýšlených řešení a dále je zdokonalit;

E.  vzhledem k tomu, že Komise proto přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se přechodné období prodlužuje do 18. června 2022;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby složkám penzijního systému v Unii poskytlo jistotu, kterou potřebují ve vztahu k výjimce z centrálního clearingu;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (07234/1/2021 – C9-0196/2021 – 2018/0258(COD))

P9_TA(2021)0271 A9-0196/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (07234/1/2021 – C9-0196/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0474),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9‑0196/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67. (2) Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 133.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (06980/2/2021 – C9-0195/2021 – 2018/0206(COD))	P9_TA(2021)0272 A9-0197/2021
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06980/2/2021 – C9-0195/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0382),

–  s ohledem na pozměněný návrh Komise (COM(2020)0447),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0197/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise k investicím ESF+ zaměřeným na boj proti dětské chudobě

V roce 2019 bylo chudobou a sociálním vyloučením v EU ohroženo 18 milionů dětí, přičemž v některých členských státech se jednalo o velmi vysoká čísla. Pandemie COVID-19 a její socioekonomické důsledky nerovnosti a chudobu dále prohloubily a dolehly na ně silněji. Dětská chudoba je trvale přítomným jevem ve všech členských státech a je nadále vyšší než u dospělých v produktivním věku.

Komise proto vítá vyváženou dohodu, díky níž je ESF+ klíčovým nástrojem pro řešení problému dětské chudoby. Dohoda uznává, že je naléhavě nutné investovat do dětí ve všech členských státech.

Dne 24. března 2021 přijala Komise návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti, jehož cílem bude řešit tento problém strukturálním způsobem. Při programování ESF+ vyvine Komise maximální úsilí o zajištění toho, aby členské státy na příspěvek k provádění evropské záruky pro děti vyčlenily z ESF+ odpovídající finanční prostředky. Kromě toho bude členské státy vybízet k tomu, aby na podporu přiměřených investic v této oblasti využívaly i další dostupné finanční nástroje EU a vnitrostátní zdroje.

Prohlášení Komise k investicím ESF+ v oblasti zaměstnanosti mladých lidí

Komise zdůrazňuje, že mladí lidé jsou sociálně-ekonomickou krizí vyplývající z pandemie COVID-19 neúměrně zasaženi. Od prosince 2019 do prosince 2020 vzrostla nezaměstnanost mladých lidí v EU o 3 procentní body, čímž se počet nezaměstnaných mladých lidí zvýšil na více než 3,1 milionu osob. Komise rovněž připomíná, že nezaměstnanost mladých lidí je soustavně a výrazně vyšší než nezaměstnanost dospělé populace, přičemž z nejnovějších údajů vyplývá rozdíl o více než 10 procentních bodů (17,8 % oproti 6,6 % v prosinci 2020).

Komise vítá dohodu, jíž spolunormotvůrci dosáhli a která uznává daný problém ve všech členských státech. ESF+ je nejdůležitějším finančním nástrojem EU pro provádění nedávno přijaté posílené záruky pro mladé lidi, jakož i dalších příslušných opatření v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Při programování ESF+ vyvine Komise maximální úsilí o zajištění toho, aby členské státy na provádění posílené záruky pro mladé lidi vyčlenily z ESF+ odpovídající finanční prostředky. Kromě toho bude členské státy vybízet k tomu, aby na podporu přiměřených investic v této oblasti využívaly i další dostupné finanční nástroje EU a vnitrostátní zdroje.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165. (2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84. (3) Přijaté texty, 4.4.2019, P8_TA(2019)0350.