Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh“ (COM(2020)0093),

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu“ (COM(2020)0094),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2020 nazvané „Nový program pro spotřebitele – Posílení odolnosti spotřebitele pro udržitelné oživení“ (COM(2020)0696),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. března 2021 nazvané „Společná cesta k bezpečnému a trvalému opětovnému otevření“ (COM(2021)0129),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o posílení jednotného trhu: budoucnost volného pohybu služeb(1) a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci k tomuto tématu,

–  s ohledem na nařízení (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 („nařízení o jednotné digitální bráně“)(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů nazvané „Zpráva o překážkách jednotného trhu a akční plán pro prosazování jednotného trhu“ (COR 2020/02355),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k: a) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu“ (COM(2020)0094) a b) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh“ (COM(2020)0093) (EESC 2020/01412),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. března 2020 „Cesty podniků na jednotném trhu: překážky a omezení v praxi“ (SWD(2020)0054),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne úterý 8. září 2020 nazvaný „Hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody“ (SWD(2020)0172),

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky z července 2020 nazvanou „Územní omezení dodávek v maloobchodu v EU“,

–  s ohledem na studii unie Benelux z února 2018 nazvanou „Územní omezení dodávek v maloobchodu v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku“,

–  s ohledem na studii tematické sekce Evropského parlamentu pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z listopadu 2020 nazvanou „Právní překážky bránící uplatňování pravidel jednotného trhu v členských státech“,

–  s ohledem na studii Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí Evropského parlamentu z října 2020 nazvanou „Souvislosti evropského semestru, vydání z podzimu 2020 – Evropský semestr z parlamentní perspektivy“,

–  s ohledem na studii tematické sekce Evropského parlamentu pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z února 2021 „Dopad onemocnění COVID-19 na vnitřní trh“,

–  s ohledem na studii tematické sekce Evropského parlamentu pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z února 2019 „Přínos pro růst: Jednotný trh služeb – Zajištění hospodářských přínosů pro občany a podniky“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2016 ze dne 14. března 2016 nazvanou „Zajistila Komise účinné provádění směrnice o službách?“,

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z dubna 2019 nazvanou „Přehled nákladů vyplývajı́cı́ch z neexistence společného evropského postupu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o balíčku pro jednotný trh(3),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0336/2021),

A.  vzhledem k tomu, že obchod na jednotném trhu představuje 56 milionů pracovních míst v Evropě a vytváří 25 % HDP EU; vzhledem k tomu, že zemědělsko-potravinářské odvětví je největším výrobním odvětvím EU, pokud jde o pracovní místa a přidanou hodnotu;

B.  vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj a vysoká úroveň sociálních a environmentálních norem jsou předpokladem pro určitou formu produktivity, která je slučitelná s cíli udržitelného rozvoje Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality;

C.  vzhledem k tomu, že ochrana a prosazování sociálních, pracovních a odborových práv, včetně kolektivního vyjednávání, spravedlivých mezd a dobrých pracovních podmínek, je nedílnou součástí budování dobře fungujícího, spravedlivého, inkluzivního a udržitelného jednotného trhu, který poskytuje kvalitní zboží a služby; vzhledem k tomu, že hospodářské svobody poskytování zboží a služeb by neměly převážit nad základními právy, včetně sociálních, pracovních a odborových práv, ani je oslabovat;

D.  vzhledem k tomu, že komplexní posouzení necelních překážek pro jednotný trh, zejména v zemědělsko-potravinářském odvětví, by mohlo být použito jako impuls k odstranění těchto překážek;

E.  vzhledem k tomu, že posouzení překážek pro jednotný trh by mělo být založeno mj. na zkušenostech a vnímání podniků, pracovníků a spotřebitelů, kteří se každý den do určité míry zapojují do jednotného trhu, a rovněž na účelu stávajících pravidel upravujících jednotný trh; vzhledem k tomu, že stávající překážky pro jednotný trh nadměrně ovlivňují nebo dokonce poškozují malé a střední podniky a mikropodniky a brání jejich přeshraničním činnostem;

F.  vzhledem k tomu, že fungování jednotného trhu, účinné provádění stávajících právních předpisů EU a odstranění překážek závisí jak na Komisi, tak na členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že mnoho překážek ovlivňujících jednotný trh vyplývá z nesprávného nebo neúplného uplatňování právních předpisů EU, nedostatečného provádění unijního práva do vnitrostátních právních rámců, neexistence vhodných právních předpisů EU zaměřených na odstranění stávajících překážek, omezeného přístupu k nezbytným informacím či jednostranných politických opatření přijímaných členskými státy; vzhledem k tomu, že zbytečné regulační zásahy na úrovni EU by mohly rovněž nepříznivě ovlivňovat jednotný trh vytvářením překážek, jako jsou vysoké náklady na dodržování předpisů nebo právní nejistota pro jednotlivé spotřebitele;

H.  vzhledem k tomu, že roztříštěnost, restriktivní vnitrostátní předpisy, nedostatečné nebo nesprávné provádění, byrokratická zátěž a ukládání dodatečných požadavků nad rámec předpisů EU (tzv. gold-plating), jakož i nedostatečné prosazování nebo neexistence vhodných právních předpisů EU zaměřených na odstranění překážek mohou mít negativní důsledky jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, neboť připravují občany o pracovní místa, spotřebitele o výběr a podnikatele o příležitosti;

I.  chápe necelní překážky jako nepřiměřená nebo diskriminační regulační opatření vedoucí k zátěži či nákladům, jež nese podnik usilující o vstup na trh, avšak nikoli podniky, které se na trhu již nacházejí, nebo k nákladům, které vznikají zahraničním podnikům, nikoli však podnikům tuzemským, aniž je dotčeno právo členských států na regulaci a sledování legitimních cílů veřejné politiky, např. ochrany životního prostředí a spotřebitelských či zaměstnaneckých práv; vzhledem k tomu, že Parlament se necelními překážkami zabýval ve svém usnesení ze dne 26. května 2016(4);

J.  vzhledem k tomu, že „gold-platingem“ se rozumí „postupy, které vedou k tomu, že členské státy zavádějí dodatečné neodůvodněné administrativní požadavky, které nesouvisejí s cíli příslušných právních předpisů a které mohou narušit hladké fungování vnitřního trhu“; vzhledem k tomu, že „gold-plating“ by však měl být odlišován od stanovení přísnějších norem, které jdou nad rámec celounijních minimálních norem v oblasti ochrany životního prostředí a spotřebitelů, zdravotní péče a bezpečnosti potravin;

K.  vzhledem k tomu, že současná Komise dosud nepředložila komplexní legislativní balíček pro řešení nedostatků v uplatňování základních svobod jednotného trhu nad rámec kontroly uplatňování, s výjimkou digitálních iniciativ; vzhledem k tomu, že Komise upřednostnila potřebu lepšího prosazování stávajících právních předpisů v oblasti jednotného trhu společně s řadou digitálních a zelených iniciativ, čímž připravuje půdu pro dvojí transformaci;

L.  vzhledem k tomu, že rozvoj a provádění právních předpisů v oblasti vnitřního trhu musí vždy zajistit řádné zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti;

M.  vzhledem k tomu, že Parlament a Rada odmítly některé z návrhů balíčku opatření týkajících se služeb z roku 2016;

N.  vzhledem k tomu, že velká většina podniků se domnívá, že jednotný trh není dostatečně integrovaný; vzhledem k tomu, že roztříštěnost pravidel pro přeshraniční obchod má hluboký dopad na podniky a spotřebitele na celém vnitřním trhu;

O.  vzhledem k tomu, že navzdory úsilí, které bylo v minulosti vyvíjeno prostřednictvím početných programů a aplikací, se obchodníci stále potýkají s hledáním informací o pravidlech a postupech pro přeshraniční poskytování služeb a prodej zboží;

P.  vzhledem k tomu, že 71 % malých a středních podniků, které vyzkoušely stávající systém vzájemného uznávání neharmonizovaného zboží, obdrželo rozhodnutí o odepření přístupu na trh, a vzhledem k tomu, že nedávný přezkum nařízení upravujícího tento systém měl podnikům usnadnit jeho uplatňování tím, že poskytne lepší rámec pro vnitrostátní rozhodování;

Q.  vzhledem k tomu, že směrnice o odborných kvalifikacích(5) je klíčovým nástrojem pro zajištění řádného fungování jednotného trhu, avšak nedostatek nástrojů automatického uznávání kvalifikací a dovedností mezi členskými státy brání mobilitě specialistů, a vytváří tak neopodstatněné překážky bránící volnému pohybu;

R.  vzhledem k tomu, že jednotný trh EU je nikdy nekončícím projektem a rychlý společenský a technologický vývoj na něm může vytvářet nové překážky, a bránit tak jeho plnému uplatňování;

S.  vzhledem k tomu, že digitalizace a používání umělé inteligence a nových technologií mohou jednotnému trhu přinést významnou přidanou hodnotu, což přispěje ke snížení stávajících překážek a omezení, k vytvoření nových obchodních příležitostí a k plnému fungování jednotného digitálního trhu ve prospěch spotřebitelů a podniků; vzhledem k tomu, že s překonáním některých z těchto překážek na jednotném digitálním trhu může pomoci využívání nových technologií a umělé inteligence;

T.  vzhledem k tomu, že nedostatečná minimální harmonizace a nedostatečná standardizace přinášejí dodatečné náklady a snižují bezpečnost výrobků na jednotném trhu a zároveň snižují konkurenceschopnost Evropy na mezinárodních trzích;

U.  vzhledem k tomu, že pro rámec jednotného trhu je nezbytné správně vyvážit hospodářské svobody, sociální práva, zájmy spotřebitelů, pracovníků a podniků a obecný zájem;

V.  vzhledem k tomu, že několik petic týkajících se necelních překážek bylo nedávno předloženo Petičnímu výboru Parlamentu (PETI), například petice č. 0179/2021 a č. 0940/2020;

W.  vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 představovala otřes pro výrobu i spotřebu a přetvořila jak domácí, tak přeshraniční činnosti s dopady na spotřebitele, podniky a pracovníky a na poskytování služeb; vzhledem k tomu, že některé z těchto účinků mohou být dočasné, ale jiné budou mít trvalé následky pro podobu a potřeby jednotného trhu; vzhledem k tomu, že reakce na pandemii urychlila přechod na digitální služby; vzhledem k tomu, že krize ukázala význam evropské integrace, silných institucí a regulace; vzhledem k tomu, že svévolné postupy zadávání veřejných zakázek během pandemie COVID-19 vážně ovlivnily vnitřní trh a představovaly vážné ohrožení transparentnosti; vzhledem k tomu, že současná obtížná situace si žádá nejen odstranění omezení souvisejících s onemocněním COVID-19, ale také odstranění neodůvodněných překážek, které na vnitřním trhu přetrvávají již několik let, s cílem zlepšit a prohloubit jednotný trh, který je jednou z cest umožňujících překonat tuto krizi;

Stav jednotného trhu a jeho politické cíle

1.  vítá balíček týkající se správy jednotného trhu z března 2020, jehož cílem je zlepšit provádění a prosazování evropských právních předpisů, a to nejprve předložením přehledu stávajících a nadcházejících iniciativ; domnívá se rovněž, že stále přetrvávají nedostatky v legislativě a v oblasti prosazování práva, které brání řádnému fungování jednotného trhu; domnívá se zejména, že chybí iniciativy na zlepšení jednotného trhu služeb;

2.  podporuje sdělení Komise o dlouhodobém akčním plánu pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu, a zejména návrhy na posílení sítě SOLVIT jako nástroje pro řešení sporů jednotného trhu, posílení úlohy Komise pomáhat členským státům při správném, úplném a včasném provádění právních předpisů EU ve vnitrostátních právních řádech s cílem zajistit harmonizovaný výklad a zabránit tzv. gold-platingu, vytvořit nástroj pro překážky na jednotném trhu v rámci jednotné digitální brány a umožnit občanům a podnikům anonymně informovat o regulačních překážkách, s nimiž se setkávají při výkonu svých práv na vnitřním trhu;

3.  poukazuje na to, že cenu za nedostatečné provádění platí jak podniky, tak spotřebitelé, a vybízí Komisi, aby upřednostňovala vhodná donucovací opatření;

4.  zdůrazňuje úsilí o zajištění toho, aby řádné fungování jednotného trhu šlo ruku v ruce s úsilím o dosažení základních cílů EU, pokud jde o udržitelný rozvoj a sociálně tržní hospodářství, jakož i o vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí;

5.  zdůrazňuje, že jednotný trh je i nadále jedním z největších úspěchů Evropské unie; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby přeorientovala zdroje na problémy, které postihují jednotný trh, zejména neodůvodněné necelní překážky obchodu, které nadále brání realizaci plného potenciálu jednotného trhu pro spotřebitele, pracovníky a podniky, zejména MSP, tím, že vytvářejí zbytečné a nespravedlivé dodatečné překážky pro volný pohyb zboží a služeb;

6.  uznává, že k účinnému odstranění těchto překážek a k dalšímu prohloubení integrace jednotného trhu bude pravděpodobně zapotřebí silnější monitorování i ze strany členských států, opatrnost při regulaci, zjednodušení způsobu, jímž je stávající regulační rámec EU uplatňován, a zvýšený politický důraz na jednotný trh;

7.  uznává zásadní význam politiky ochrany spotřebitele jakožto faktoru posilujícího jednotný trh a přispívajícího k jeho integraci;

8.  vyzývá Komisi, aby využila zdroje Programu pro jednotný trh k posílení správy jednotného trhu a zlepšení jeho fungování, zejména pokud jde o necelní překážky;

9.  vyzývá členské státy, aby respektovaly integritu jednotného trhu prostřednictvím lepší výměny informací o provádění právních předpisů EU a jeho koordinace za podpory Komise, aby se v co největší míře zdržely zavádění odchylných vnitrostátních pravidel a hledaly řešení na evropské úrovni, uplatňovaly pokyny pro zlepšování právní úpravy při zavádění vnitrostátních pravidel, poskytovaly řádné posouzení dopadů a podporovaly zúčastněné strany, aby mohly řádně přispívat k rozhodovacímu procesu, a aby uplatňovaly všechna pravidla odůvodněným, přiměřeným a nediskriminačním způsobem;

10.  zdůrazňuje, že plné dosažení cílů Zelené dohody a Digitální agendy pro Evropu závisí především na účinném fungování jednotného trhu a na odpovídajících veřejných politikách, které jsou klíčovými prvky pro efektivnost trhu a inovace a jedním z nástrojů pro modernizaci evropských ekonomik; domnívá se proto, že problémy jednotného trhu si zaslouží přinejmenším stejnou míru pozornosti jako Zelená dohoda a Digitální agenda pro Evropu; zdůrazňuje, že ostatní evropské politiky by měly zohledňovat pravidla jednotného trhu a musí dodržovat jeho zásady; potvrzuje svůj závazek rozvíjet a chránit odolný a udržitelný vnitřní trh vstřícný vůči spotřebitelům, pracovníkům a podnikům;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že mnoho necelních překážek může bránit dosahování cílů průmyslové strategie EU, zejména pokud jde o relokalizaci výroby a posilování odolnosti evropského hospodářství; zdůrazňuje, že odolný integrovaný jednotný trh, v němž jsou odstraněny necelní překážky, je předpokladem pro dosažení cílů průmyslové strategie EU;

12.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že budou jednat přiměřeně a důsledně v souladu s legitimními cíli veřejné politiky, jako je veřejné zdraví, životní prostředí, veřejné služby a obecný zájem; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se některé členské státy i nadále odvolávají na veřejný zájem, aby izolovaly své domácí trhy; zdůrazňuje dále, že požadavky, jako jsou nepodložená územní omezení, zbytečné jazykové požadavky a zkoumání ekonomické potřebnosti, vytvářejí neodůvodněné překážky na jednotném trhu, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zdokonalila monitorování členských států, včetně zákonných oznamovacích povinností;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že podle parlamentní studie se počet řízení o nesplnění povinnosti vedených proti členským státům v oblasti jednotného trhu mezi lety 2017 a 2019 zvýšil, přičemž v roce 2019 dosáhl 800, což je nejvyšší úroveň od roku 2014;

Překážky pro volný pohyb zboží a služeb

14.  poukazuje na to, že Komise a zúčastněné strany identifikovaly skupinu hlavních neopodstatněných překážek přeshraničních činností, mezi něž patří:

15.  konstatuje, že unijní podniky působící na vnitřním trhu již informovaly o konkrétních příkladech výše uvedených překážek, včetně například požadavků na zahraniční poskytovatele služeb, aby společnost zaregistrovali v obchodním a podnikovém rejstříku hostitelského členského státu, a to i v případě, že jen dočasně vysílají pracovníky na území hostitelského členského státu a nemají tam žádnou infrastrukturu, z níž by vykonávali činnost obvyklým, stabilním a nepřetržitým způsobem;

16.  zdůrazňuje, že nejúčinnějším způsobem, jak omezit roztříštěnost jednotného trhu, je usilovat o harmonizaci tam, kde je to možné; zdůrazňuje, že tato harmonizace by však neměla vést k větší regulační zátěži pro podniky;

17.  zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu posiluje integritu jednotného trhu a připomíná členským státům jejich zákonné oznamovací povinnosti;

18.  zdůrazňuje, že necelní překážky mají mj. závažný dopad na odvětví služeb, a tudíž i na další segmenty ekonomiky, které se o toto odvětví opírají; dále zdůrazňuje, že Komise ve své zprávě identifikovala 24 konkrétních omezení ve 13 odvětvích, která porušují pravidla stanovená ve směrnici o službách(6), včetně některých ustanovení, která jsou diskriminační nebo obsahují požadavky týkající se usazení nebo státní příslušnosti; konstatuje, že cílem tohoto postupu bylo zdokumentovat existenci nebo neexistenci omezení, že posouzení přiměřenosti omezení bylo mimo rámec tohoto přezkumu a že toto posouzení neposuzovalo, zda je příslušné omezení odůvodněné nebo přiměřené;

19.  uznává, že zpráva ukazuje mírný pokles úrovně překážek téměř ve všech posuzovaných odvětvích, což si žádá další posouzení ze strany Komise; zdůrazňuje, že podle Komise mapování odstraňování překážek v různých odvětvích služeb bylo od provedení směrnice o službách v roce 2006 do roku 2017 minimální a že v maloobchodním odvětví se mezi lety 2011 a 2017 mapované překážky dokonce zvýšily, čímž se eliminoval dosažený pokrok;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že některé ze zjištěných překážek podle směrnice o službách vyplývají z právní nejistoty, která vyvstala od jejího vstupu v platnost, pokud jde o její oblast působnosti, zejména pro malé a střední podniky v odvětví cestovního ruchu;

21.  upozorňuje, že pokud jde o pravidla vnitřního trhu, vztahuje se na veřejné služby zvláštní ochrana, neboť plní funkce v oblasti veřejného zájmu, což znamená, že pravidla stanovená veřejnými orgány za účelem zajištění řádného fungování těchto služeb nepředstavují necelní překážky; upozorňuje v tomto ohledu, že sociální služby a zdravotní služby spadají mimo oblast působnosti směrnice o službách;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své úsilí o odstranění překážek pro maloobchod a po zjištění nových překážek urychleně jednaly; vyzývá Komisi, aby do poloviny roku 2022 vypracovala pokyny pro přiměřenost postupů pro udělování oprávnění pro maloobchodní prodej s cílem zvýšit právní jistotu a předvídatelnost pro maloobchod a aby do poloviny roku 2022 předložila nový akční plán pro evropský maloobchodní sektor;

23.  připomíná, že řada problémů s přeshraničním poskytováním služeb vyplývá ze správních postupů, a nikoli z neslučitelností s právem EU;

24.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vypracovávání pokynů pro řešení nedostatečně fungujících právních předpisů; poukazuje na to, že neexistence společného výkladu právních předpisů EU usnadňujících volný pohyb pracovníků by mohla vést k nedostatečné právní jasnosti a byrokratické zátěži pro podniky a pracovníky poskytující služby v různých členských státech; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v procesu provádění unijních předpisů ve vnitrostátním právu s cílem zajistit harmonizovanější přístup;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že oznamovací postup podle směrnice o službách a systém oznamování TRIS nejsou dostatečně využívány(7); zdůrazňuje, že to oslabuje schopnost Komise zajistit, aby nové právní předpisy týkající se služeb byly v souladu se směrnicí o službách; vyzývá členské státy, aby plnily své oznamovací povinnosti podle směrnice o službách; vyzývá Komisi, aby do poloviny roku 2022 předložila akční plán na zlepšení stávajícího rámce; v této souvislosti bere na vědomí záměr Komise aktualizovat příručku o provádění směrnice o službách tak, aby zahrnovala aspekty vyplývající z nejnovější judikatury a zlepšila prosazování této směrnice;

26.  zdůrazňuje, že překážky se mohou odvíjet také od omezených schopností správních orgánů členských států poskytovat služby v jiných jazycích a od nedostatečné odborné přípravy a infrastruktury; vyzývá členské státy, aby zajistily, že informace a dokumenty týkající se přístupu na trh budou dostupné nejen v úředním jazyce členského státu, ale také v angličtině nebo v dalším jazyce, který se v domácí ekonomice nejvíce používá;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro vnitrostátní orgány přijaly jednoduché a stručné nástroje připravené k použití s cílem řešit nesprávné postupy a porušování předpisů a prosazovat pravidla vnitřního trhu;

28.  připomíná, že členský stát se může dovolávat veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti pouze tehdy, může-li prokázat existenci skutečného, aktuálního a dostatečně závažného ohrožení některého ze základních zájmů společnosti; považuje proto za nepřijatelnou jakoukoli formu státem podporované diskriminace, například vůči osobám se zdravotním postižením nebo na základě ekonomické situace, státní příslušnosti, věku, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, povolání, pohlaví nebo sexuální orientace (včetně fobie vůči osobám LGBTIQ); domnívá se, že taková diskriminace může omezovat svobody vnitřního trhu, a vytvářet tak necelní překážku ovlivňující volný pohyb zboží a služeb, neboť brání výrobcům zboží a poskytovatelům služeb dodávat stejné zboží a služby rovnoměrně v celé EU a zabraňuje spotřebitelům využívat výhody plynoucí ze zavedení jednotného trhu;

29.  vítá významné zlepšení volného pohybu zboží v posledních letech díky regulacím, jakými jsou nařízení (EU) 2018/302(8) (nařízení o zeměpisném blokování) a nařízení (EU) 2019/1020(9) (nařízení o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy), a v největší míře díky nařízení (EU) 2019/515(10) (nařízení o vzájemném uznávání zboží); připomíná, že zásada vzájemného uznávání se vztahuje pouze na neharmonizované zboží, a zdůrazňuje význam harmonizace shora dolů s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti výrobků a ochrany spotřebitele; je přesvědčen, že důsledné uplatňování zásady vzájemného uznávání a nástrojů, které nedávno vymezilo nařízení (EU) 2019/515, by účinně napomohlo pokročit v agendě jednotného trhu, zejména v oblastech, kde přetrvávají obtíže;

30.  zastává názor, že přijetí a provádění nařízení o zeměpisném blokování bylo pro spotřebitele přínosné pro usnadnění přeshraničních nákupů; připomíná však, že přetrvávají určité překážky, zejména v poskytování audiovizuálních služeb a obsahu, což se projevuje menší důvěrou spotřebitelů v přeshraniční nakupování on-line; vyzývá Komisi, aby v rámci hodnotící zprávy plánované na rok 2022 navrhla způsoby, jak odstranit neodůvodněné a neúčinné zeměpisné blokování a usilovala o vytvoření harmonizovaného jednotného digitálního trhu;

31.  zdůrazňuje existenci diskriminačních a protisoutěžních praktik, jako jsou územní omezení dodávek, která brání rozvoji jednotného trhu a oslabují jeho potenciální přínosy pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení plně fungujícího jednotného trhu předložila vhodná opatření k odstranění územních omezení dodávek, a tím omezila překážky bránící přeshraničnímu obchodu;

32.  vítá skutečnost, že harmonizace kvalifikací prostřednictvím vzájemného uznávání již přispěla k růstu jednotného trhu ve vztahu k několika povoláním; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že administrativní překážky vytvářené členskými státy závažným způsobem omezují další rozvoj v této oblasti; zdůrazňuje, že vzájemné uznávání diplomů, kvalifikací, dovedností a schopností mezi členskými státy by posílilo volný pohyb pracovníků a služeb, a naléhavě vyzývá členské státy, aby rozšířily vzájemné uznávání na všechny úrovně vzdělávání a odborné přípravy a aby co nejdříve zlepšily nebo zavedly postupy nezbytné pro takové rozšíření;

33.  připomíná zvláštní status regulovaných povolání na jednotném trhu a jejich úlohu při ochraně veřejného zájmu, ale také zdůrazňuje, že tento specifický status by neměl být využíván k zachování neopodstatněných překážek, které vedou k roztříštěnosti jednotného trhu;

34.  vybízí členské státy, aby odstranily nepatřičná omezení v oblasti odborné kvalifikace, a podněcuje Komisi, aby byla i nadále ostražitá a vedla řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy členské státy nedodržují právní předpisy EU o uznávání kvalifikací;

35.  připomíná, že směrnice o uznávání profesních kvalifikací vychází ze zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby setrvale posilovaly povědomí mezi podniky a pracovníky, kteří by mohli postrádat znalosti o vzájemném uznávání a dalších příslušných pravidlech usnadňujících přeshraniční operace;

37.  žádá, aby byl propagován evropský rámec kvalifikací a aby bylo usnadněno jeho uplatňování v celé EU s cílem zajistit, aby se stal obecně přijímaným nástrojem uznávání;

38.  vyjadřuje politování nad nedostatečným přístupem k informacím týkajícím se mobility pracovních sil v odvětví služeb a je znepokojen zatěžujícími postupy v některých členských státech pro získávání základních dokumentů a přetrvávajícími problémy s včasným poskytováním formuláře A1 občanům; zdůrazňuje, že přístup k informacím, např. ohledně vnitrostátních kolektivních dohod, jsou-li použitelné a relevantní, je podle směrnice 2014/67/ES(11) povinný a měl by být zdokonalen, aby se podnikům usnadnilo dodržování předpisů a pracovníci byli lépe informováni; trvá na tom, že tyto informace by měly být dostupné prostřednictvím jednotné digitální brány; vyzývá Komisi a Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby přijaly vhodná opatření s cílem zlepšit přístup k informacím;

39.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu s plánem zavedla digitální formulář pro prohlášení o vysílání pracovníků v prvním čtvrtletí roku 2022, jak je uvedeno v její aktualizaci nové průmyslové strategie z roku 2020, a aby vytvořila jednoduchý, uživatelsky vstřícný a interoperabilní digitální formulář, který by vyhovoval potřebám evropských společností, a zejména malých a středních podniků;

40.  připomíná, že přístup k informacím má zásadní význam a musí být pro uživatele co nejjednodušší; domnívá se, že opatření přijatá s cílem zlepšit přístup podniků k informacím o platných pravidlech a povinnostech v rámci balíčku týkajícího se zboží představují vítaný vývoj při usnadňování přeshraničního obchodu a současném zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitele; žádá, aby byly vyčleněny dostatečné zdroje na zřízení jednotných kontaktních míst;

41.  bere na vědomí rostoucí počet předpisů týkajících se přístupu vozidel do měst, které se uplatňují na soukromá i užitková vozidla; žádá Komisi, aby posoudila, zda je zde nutná koordinace na úrovni EU;

42.  zdůrazňuje, že řádné fungování jednotného trhu má klíčový význam pro zabezpečení dodávek cenově dostupných a kvalitních výrobků, včetně zemědělsko-potravinářských produktů, v celé EU;

43.  zdůrazňuje význam zvyšování dynamičnosti a odolnosti dodavatelských systémů v EU, a to i na regionální a místní úrovni, jakož i posilování krátkých, inteligentních a integrovaných dodavatelských řetězců pro zajištění nepřetržitého zásobování produkty v celé EU;

44.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit co nejvíce harmonizovaný jednotný trh, a to prostřednictvím celounijního jednotného přístupu k označování, jenž by mohl jak odstranit překážky fungování jednotného trhu, tak i zajistit, aby informace poskytované spotřebitelům byly i nadále jednoznačné, transparentní, dohledatelné a srozumitelné;

45.  vítá přijetí revidované směrnice o nekalých obchodních praktikách(12) i pobídky Komise s tímto účelem a podporuje práci a zjištění Společného výzkumného střediska, což jsou všechno kroky usilující o řešení problému dvojí kvality;

Digitalizace a využívání umělé inteligence při odstraňování překážek jednotného trhu

46.  zdůrazňuje význam plně fungujícího jednotného digitálního trhu, který je přínosem pro spotřebitele a podniky, a požaduje podporu malých a středních podniků, aby mohly čelit překážkám a problémům ve své digitální transformaci;

47.  je přesvědčen, že digitalizace a vznikající technologie, jako je umělá inteligence, mohou přispět k dosažení cílů EU a k prohloubení vnitřního trhu; zdůrazňuje, že jsou-li tyto technologie správně používány, mohou být pozitivní a transformační a řešit mnoho problémů spojených s odstraňováním překážek jednotného trhu;

48.  vyzývá Komisi, aby dále posoudila vhodnost umožnění a podpory využívání digitálních řešení, která mohou pomoci poskytovat povinné informace o výrobcích nebo obalech, aniž by bylo nutné zvětšit velikost balení nebo výrobky přebalovat;

49.  vítá návrh aktu o digitálních službách (COM(2020)0825) a aktu o digitálních trzích (COM(2020)0842), které předložila Komise, a žádá Komisi a členské státy, aby přijaly rámce, které budou v souladu s ostatními politikami vnitřního trhu a EU; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby společnosti, zejména malé a střední podniky, a spotřebitelé měli jasný, harmonizovaný a spolehlivý soubor pravidel;

50.  vítá plán Komise zřídit jednotné evropské informační místo pro kontrolní orgány týkající se nepotravinářských výrobků;

51.  vyzývá příslušné unijní a vnitrostátní orgány, aby přijaly vhodná opatření s cílem vytvořit jednotný vzor pro oficiální vnitrostátní internetové stránky a zajistily jejich kompatibilitu s jednotnou digitální bránou s cílem zlepšit přístup k příslušným informacím mezi členskými státy;

52.  uznává, že mnoho překážek pramení z omezené kapacity správních orgánů poskytovat vysoce kvalitní služby v přeshraničním prostředí; je přesvědčen, že digitalizace veřejných služeb a plnohodnotné kapacity elektronické veřejné správy mají i nadále zásadní význam pro vymýcení některých zatěžujících necelních překážek obchodu; vyzývá Komisi, aby podporovala využívání digitálních nástrojů, a naléhavě vyzývá členské státy, aby se plně zavázaly k digitalizaci veřejných služeb; zdůrazňuje význam rozvoje a využívání interoperabilních nástrojů elektronické veřejné správy s otevřeným zdrojovým kódem s cílem podpořit rozvoj mezinárodně kompatibilních postupů elektronické veřejné správy; připomíná v tomto ohledu, že klíčová ustanovení jednotné digitální brány měla ve všech členských státech vstoupit v platnost do 12. prosince 2020; zdůrazňuje význam zásad „digitalizace jako standard“ a „pouze jednou“, které ušetří občanům a podnikům čas a peníze, zejména pokud budou šířeji používány; vítá návrh, aby byla jednotná digitální brána doplněna nástrojem pro řešení překážek na jednotném trhu;

53.  vyjadřuje politování nad tím, že provádění jednotné digitální brány probíhá pomalu; vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje na rychlé provedení jednotné digitální brány způsobem, který bude vstřícný vůči malým a středním podnikům, a to poskytováním na uživatele zaměřených informací o pravidlech jednotného trhu a správních postupech, aby se tato brána co nejvíce stala virtuálním jednotným kontaktním místem; vyzývá členské státy a Komisi, aby rozšířily oblast působnosti jednotné digitální brány na všechny správní postupy související s podnikáním;

54.  zdůrazňuje, že síť SOLVIT má velký potenciál stát se hlavním neformálním nástrojem pro řešení problémů pro podniky a spotřebitele v případech nesprávného uplatňování práva EU; vítá návrh Komise učinit ze sítě SOLVIT standardní nástroj pro řešení sporů v rámci jednotného trhu; domnívá se, že to vyžaduje větší informovanost o existenci těchto nástrojů pro řešení sporů;

55.  konstatuje, že navzdory osvětové činnosti Komise a členských států je síť SOLVIT mnoha občanům a podnikům stále neznámá; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly přijmout další opatření s cílem zvýšit její viditelnost;

56.  konstatuje, že síť SOLVIT je založena spíše na doporučení než na zákoně a nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí; zdůrazňuje, že fungování sítě SOLVIT lze výrazně zlepšit;

57.  konstatuje, že mnohá střediska sítě SOLVIT jsou stále nedostatečně obsazena a postrádají zdroje a odpovídající odbornou přípravu zaměstnanců, a tudíž i nezbytné znalosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že střediska sítě SOLVIT budou mít odpovídající zdroje pro fungování, jak požaduje Komise ve sdělení COM(2017)0255;

58.  upozorňuje na skutečnost, že jednou z překážek na vnitřním trhu jsou také neodůvodněné, nepřiměřené a diskriminační kontrolní praktiky uplatňované členskými státy, včetně nadměrných pokut nebo přístupu k údajům o konkurenčních společnostech; konstatuje, že evropské společnosti pravidelně oznamují příklady těchto postupů prostřednictvím sítě SOLVIT, petic předložených výboru PETI nebo stížností adresovaných Komisi;

59.  zdůrazňuje potřebu přístupného a dostupného kontaktního místa pro evropské občany, podniky a jejich zástupce s cílem upozornit na opatření členských států, která brání jednotnému unijnímu trhu; zdůrazňuje, že v návaznosti na tyto stížnosti je třeba plynule přijmout následná opatření, aby bylo možné co nejrychleji odstranit neopodstatněné překážky pro jednotný trh;

60.  připomíná, že odvětví mezinárodní silniční přepravy zboží podléhá necelním překážkám omezujícím přístup na vnitrostátní trhy, což omezuje jeho konkurenceschopnost;

61.  zdůrazňuje význam harmonizace norem pro vnitřní trh a zdůrazňuje, že je důležité lépe zapojovat zúčastněné strany a podniky do procesu harmonizace, aby se zabránilo zbytečné zátěži pro přístup na jednotný unijní trh;

Prosazování a kontrola dodržování předpisů

62.  v zásadě vítá Pracovní skupinu pro prosazování pravidel jednotného trhu (SMET), jejímž cílem je posuzovat soulad vnitrostátních právních předpisů s pravidly jednotného trhu a upřednostňovat nejnaléhavější překážky, řešit tzv. gold-plating a diskutovat o průřezových otázkách v oblasti prosazování; poukazuje na to, že skupina SMET nejen pojmenovává problémy, ale navrhuje také možná řešení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily větší zapojení zúčastněných stran do práce skupiny SMET;

63.  připomíná, že plán Komise intenzivněji prosazovat právní předpisy EU prostřednictvím skupiny SMET, jejíž první schůze se konala v dubnu 2020, přinesl zatím jen omezené výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že pracovní metody skupiny SMET nejsou dostatečně transparentní; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily transparentnost skupiny SMET a zapojily zúčastněné strany do jejích schůzí a aby zajistily, že skupina SMET bude na internetových stránkách Komise zveřejňovat seznamy účastníků, pořady jednání a zápisy ze svých schůzí; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2022 představila konkrétní výsledky práce skupiny SMET a předložila je parlamentnímu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Radě pro konkurenceschopnost v souladu se svým sdělením ze dne 10. března 2020 o dlouhodobém akčním plánu pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu (COM(2020)0094);

64.  vyzývá Komisi, aby pravidelně, nejméně však každé tři roky, předkládala výroční zprávu o necelních překážkách s cílem transparentním způsobem rozšířit stávající srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu tak, aby zahrnoval seznam řízení o nesplnění povinnosti a vnitrostátní právní předpisy podezřelé z porušování práva EU;

65.  vyzývá Komisi a členské státy, aby soustavně, rychle a důsledně posuzovaly, zda vnitrostátní pravidla brání rozvoji vnitřního trhu, a pokud ano, aby posoudily, zda jsou nezbytná, nediskriminační, přiměřená a odůvodněná, jak stanoví směrnice (EU) 2015/1535 o poskytování informací v oblasti technických předpisů a směrnice (EU) 2018/958(13) o přístupu k regulovaným povoláním; konstatuje, že chybí řádná posouzení dopadů a řádně vysvětlená odůvodnění, zejména pokud jde o vnitrostátní pravidla pro výrobky a služby; vyzývá Komisi, aby urychleně přijala rozhodnutí o stížnostech s cílem zajistit, aby příslušné otázky z hlediska koncových uživatelů byly neprodleně řešeny a účinně vyřešeny;

66.  připomíná, že během regulačního životního cyklu musí členské státy a Komise sdílet odpovědnost za zajištění toho, aby pravidla jednotného trhu byla dodržována, přičemž se zohlední Pařížská dohoda a evropský pilíř sociálních práv, a aby byla prosazována práva občanů, včetně pracovníků a spotřebitelů; zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat pravidla týkající se četnosti a kvality kontrol a dalších činností dozoru nad trhem v celé EU, zejména pokud jde o bezpečnost výrobků, a podporovat nástroje pro výměnu informací mezi vnitrostátními orgány s cílem posílit spolupráci v této oblasti;

67.  vyzývá každý členský stát, aby zajistil, že všechny příslušné orgány v jeho jurisdikci budou mít veškeré minimální pravomoci a nezbytné rozpočtové a personální zdroje, aby bylo zajištěno řádné uplatňování acquis vnitřního trhu;

68.  poukazuje na význam přiměřeného dohledu, inspekcí a sankcí ze strany příslušných orgánů vůči hospodářským subjektům, které nedodržují právní předpisy, bez ohledu na jejich členský stát usazení; zdůrazňuje, že je klíčové nejen využívat nástroje spolupráce v oblasti dozoru nad trhem mezi vnitrostátními orgány a Komisí, ale také vytvořit nástroje nové, které by předem upozorňovaly na případy nedodržování předpisů, které ohrožují bezpečnost spotřebitelů, zejména prostřednictvím posíleného dohledu na evropské úrovni;

69.  zdůrazňuje význam zvýšené harmonizace, která by zahrnovala účinnou a účelnou spolupráci příslušných orgánů v oblasti prosazování práva za účelem odhalování, vyšetřování a nařízení ukončení nebo zákazu porušování práva;

70.  zdůrazňuje význam monitorování, a proto vítá srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu jako nástroj pro sledování výkonnosti; zdůrazňuje, že je třeba vést na nejvyšší politické úrovni pravidelnou diskusi o výsledcích srovnávacího přehledu, která povede k politickému závazku řešit zjištěné překážky, a to nejen z podnikatelského hlediska, ale také s ohledem na výzvy, s nimiž se potýkají pracovníci, spotřebitelé a občané, a při zohlednění sociálních a environmentálních aspektů;

71.  vítá budování kapacit vnitrostátních orgánů veřejné správy, odborníků v oblasti veřejných zakázek, soudců a dalších právníků, u nichž je možné financování v rámci programu na podporu reforem;

Překážky pro jednotný trh v důsledku reakce na onemocnění COVID-19

72.  připomíná, že původní reakce členských států a Komise na pandemii nezohledňovala potřeby jednotného trhu, a připomíná závažný dopad, který to mělo na volný pohyb zboží, osob a služeb přes hranice; domnívá se, že bude nutné dále posoudit dopad pandemie na jednotný trh, aby bylo možné vyvodit závěry z krize způsobené onemocněním COVID-19;

73.  vyzývá členské státy, aby v případě zhoršení pandemické situace plně prováděly pokyny Komise týkající se výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19 a sdělení Komise nazvané „Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích“ (C(2020)3250) s cílem umožnit pracovníkům, zejména pracovníkům v dopravě, příhraničním pracovníkům a vyslaným a sezónním pracovníkům, překročit hranice a mít neomezený přístup na své pracoviště;

74.  vítá balíček pro oživení NextGenerationEU, pokyny EU týkající se správy hranic, dopravní „zelené pruhy“, digitální certifikát EU COVID k usnadnění volného pohybu a další opatření, jejichž cílem je umožnit normální fungování jednotného trhu;

75.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy zavedly dodatečná cestovní omezení, jako je karanténa pro některé držitele digitálního certifikátu EU COVID; konstatuje, že tato omezení jsou obzvláště zatěžující pro přeshraniční a vysílané pracovníky a pro řidiče nákladních vozidel;

76.  připomíná, že je důležité zajistit, aby opatření týkající se onemocnění COVID-19 neovlivňovala tok produktů, zejména potravin, v rámci EU, a to ani u území, která nejsou propojena s pevninskou Evropou;

77.  konstatuje, že pandemie COVID-19 vedla k některým omezením mezi členskými státy i uvnitř nich a také k propadu v odvětví hotelů, restaurací a stravovacích služeb, což mělo na produkci potravin ničivý dopad;

78.  zastává názor, že udržitelný rozvoj, spravedlivá transformace, sociální začleňování a vytváření kvalitních pracovních míst musí připravit půdu pro oživení;

79.  vítá návrh Komise předložit nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby jej vyvinula jako právně závazný strukturální nástroj k zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb pro případ budoucích krizí;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby proaktivně využívaly získaných zkušeností a vypracovaly plán reakce na mimořádné události, jehož cílem by mělo být zajistit společnou reakci a v nejvyšší možné míře zachovat volný pohyb služeb, zboží a osob, a zejména pak přeshraničních pracovníků; připomíná, že je třeba, aby členské státy neprodleně oznamovaly vnitrostátní opatření, která omezují volný pohyb zboží a služeb;

81.  vítá návrh nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (COM(2020)0727), který předložila Komise, a zejména její návrh na vytvoření mechanismu pro kontrolu omezení vývozu zdravotnického materiálu na vnitřním trhu;

82.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné rozšířit přístup k digitálním službám a technologiím, které jsou v mimořádných situacích zásadní pro hladké fungování jednotného trhu a pro přístup občanů a podniků k veřejným službám prostřednictvím řešení elektronické veřejné správy; uznává digitální vyloučení a nedostatečný přístup k internetu jako jednu z nejvýznamnějších necelních překážek digitální transformace jednotného unijního trhu;

o
o   o

83.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 14. (2) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1. (3) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 39. (4) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 105. (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22). (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36). (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 60 I, 2.3.2018, s. 1). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1). (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25).