Transevropské sítě – hlavní směry
Budované transevropské dopravní, energetické a telekomunikační sítě (TEN) mají propojit regiony EU, přispět k růstu vnitřního trhu a zaměstnanosti a posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Transevropská dopravní síť (TEN-T) postupně doznala mnoha změn. Zásadní reforma proběhla v roce 2013 a další rozsáhlé změny byly navrhnuty v roce 2021. Hlavní směry pro energetickou infrastrukturu (TEN-E) byly v roce 2022 přizpůsobeny Zelené dohodě pro Evropu.
Právní základ
Články 170–172 a čl. 194 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (ustanovení týkající se energetiky).
Nařízení (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě.
Nařízení (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě.
Cíle
Maastrichtská smlouva pověřila EU vybudováním a rozvojem transevropské sítě v dopravě, telekomunikacích a energetice, která má napomáhat rozvoji vnitřního trhu, prohlubovat hospodářskou a sociální soudržnost, propojit ostrovní, vnitrozemské a okrajové regiony s ústředními regiony EU a přiblížit území EU na dosah sousedním zemím.
Výsledky
A. Počáteční směry a celková koncepce
Komise v bílé knize o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti z roku 1993 zdůraznila zásadní význam transevropských sítí pro vnitřní trh, zejména pro tvorbu pracovních míst, a to nejen díky samotné výstavbě infrastruktury, ale i její následné úloze v hospodářském rozvoji. V roce 1994 byly schváleny první prioritní projekty.
B. Vývoj odvětvových politik a legislativní opatření
1. Doprava
a. Hlavní směry TEN-T z roku 1996
Rozhodnutí č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě stanovilo obecné parametry celé sítě. Dále vymezilo vlastnosti konkrétních sítí pro každý způsob dopravy a určilo způsobilé projekty společného zájmu a prioritní projekty. Uvedené rozhodnutí kladlo důraz na dopravu šetrnou k životnímu prostředí, zejména na železniční projekty. Původně zahrnovalo čtrnáct projektů společného zájmu, které schválila Evropská rada na zasedání v Essenu. Rozhodnutí č. 1346/2001/ES ze dne 22. května 2001, kterým se mění hlavní směry TEN-T, pokud jde o námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály, doplnilo „plán rozvoje dopravy“ Společenství tak, aby zahrnoval všechny druhy dopravy.
b. Revize hlavních směrů TEN-T v roce 2004
Rozšíření EU v letech 2004 a 2007, značná zpoždění projektů a problémy s financováním vedly k důkladné revizi hlavních směrů TEN-T. Počet prioritních projektů na seznamu byl zvýšen na třicet a všechny projekty musely dodržovat právní předpisy EU o životním prostředí. Byla zavedena nová koncepce „námořních dálnic“, jež měla zefektivnit určité námořní trasy a propojit námořní dopravu na krátkou vzdálenost se železniční dopravou.
V roce 2005 byli pro obzvláště významné projekty jmenováni „evropští koordinátoři“, kteří plní funkci prostředníků při kontaktu s rozhodovacími orgány členských států, dopravci, uživateli a se zástupci občanské společnosti.
c. Revize v roce 2013: integrovaná síť, dvouvrstvá struktura (hlavní/globální) a koridory hlavní sítě TEN-T
Zatímco dřívější politika TEN-T podporovala především realizaci samostatných prioritních dopravních projektů v členských státech EU, revize z roku 2013 zavedla systematičtější přístup k síti po celé EU a stanovila společný soubor pravidel pro její výstavbu a financování. Síť má od nynějška dvě úrovně: hlavní síť základních tras (bude dokončena do roku 2030) a globální síť přípojek k hlavní síti (má být dokončena do roku 2050). Hlavní síť je tvořena devíti propojenými multimodálními dopravními koridory mezi několika zeměmi, které pokrývají nejdůležitější dálkové dopravní toky a usnadňují koordinovaný rozvoj hlavní sítě. Dvě „horizontální priority“ se zaměřily na rozvoj námořních dálnic a instalaci společného evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Koridory hlavní sítě měly být koordinovány s železničními koridory pro nákladní dopravu, které byly vytvořeny dříve.
Nařízení (EU) č. 1315/2013 stanovilo povinné technické specifikace pro rozvoj infrastruktury v každém druhu dopravy a prioritní oblasti činnosti. Rozvoj sítě se zaměřil na chybějící spojení, zejména v přeshraničních úsecích, na interoperabilitu infrastruktury, na zlepšení multimodálních spojení a na snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Následné akty Komise v přenesené pravomoci do podoby sítě rovněž promítly vývoj spolupráce se zeměmi mimo EU, zejména se Švýcarskem, Norskem, Tureckem a zeměmi západního Balkánu. Po vystoupení Spojeného království z EU byl upraven námořní rozměr TEN-T.
Za plánování, výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury nadále odpovídají členské státy, přičemž územní plánování a vydávání povolení je často v kompetenci regionálních orgánů. „Evropští koordinátoři“ jmenovaní Komisí působí jako zprostředkovatelé v kontaktu s vnitrostátními rozhodovacími orgány, dopravci, cestujícími a zástupci občanské společnosti, aby usnadnili rozvoj koridorů a horizontálních priorit sítě.
Komise v roce 2018 představila návrh nařízení o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě. Toto nařízení mělo zkrátit prodlevy s realizací projektů TENT-T zjednodušením pravidel pro schvalování a vyjasněním kroků, které musí předkladatelé projektů dodržovat v případě určitých správních postupů, jako je udělování povolení a zadávání veřejných zakázek. Parlament s Radou vyjednaly kompromisní text a výsledná směrnice (EU) 2021/1187 byla zveřejněna dne 20. července 2021.
Aby EU podpořila budování sítě TEN-T, doplňuje vnitrostátní financování projektů TEN-T z prostředků Nástroje pro propojení Evropy, jenž byl speciálně vytvořen pro tyto účely, a také z evropských strukturálních a investičních fondů, programu InvestEU a prostředků Evropské investiční banky. V roce 2021 se několik členských států rovněž rozhodlo využít část finančních prostředků, které jim byly přiděleny z Nástroje na podporu oživení a odolnosti, na rozvoj železničních projektů TEN-T.
Financování projektů TEN-T v rámci Nástroje pro propojení Evropy centrálně řídí Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (více informací o financování transevropských sítí viz 3.5.2).
d. Revize TEN-T v roce 2021
Dne 14. prosince 2021 Komise navrhla revizi hlavních směrů TEN-T z roku 2013. V návrhu usilovala o zefektivnění sítě TENT-T, konkrétně o udržitelnější dopravu, posílení multimodality a interoperability, hladké propojení sítě v celé EU a v městských uzlech a větší odolnost vůči změně klimatu a dalším externím rizikům. Revize by proto měla podpořit dekarbonizaci dopravy v souladu s cílem snížit emise skleníkových plynů z dopravy do roku 2050 o 90 %, jak je uvedeno v Zelené dohodě pro Evropu. Komise v návrhu rovněž upravila koncepci sítě, která má být postupně dokončena ve třech fázích: hlavní síť do roku 2030, (nově zavedená) rozšířená hlavní síť do roku 2040 a globální síť do roku 2050. Nejdůležitější osy jsou rozděleny do devíti evropských dopravních koridorů a posilují propojení koridorů původní hlavní sítě s koridory pro železniční nákladní dopravu. V souladu s aktualizovanými horizontálními prioritami se v železniční síti plánuje podpořit instalace společného evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) a námořní doprava na krátkou vzdálenost má být těsněji propojena se sítí vytvořenou v rámci evropského námořního prostoru (původně mořské dálnice). K novinkám patří zejména vyšší rychlost vlaků v osobní i nákladní dopravě a efektivnější přeshraniční spojení; zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty v celé síti TEN-T v souladu s nařízením (EU) 2023/1804; větší počet překládkových uzlů a multimodálních terminálů pro přepravu cestujících ve městech s cílem usnadnit kombinovanou dopravu a propojení velkých letišť s železniční dopravou, pokud možno s vysokorychlostními železničními tratěmi.
Návrh nařízení o TEN-T je doplněn akčním plánem na podporu dálkové a přeshraniční osobní železniční dopravy ze dne 14. prosince 2021, jehož cílem je zvýšit kapacitu vysokorychlostní železniční dopravy a novou podporu Evropské investiční banky pro investice do železniční dopravy.
Dne 27. července 2022 Komise předložila pozměněný návrh, který odráží nový geopolitický kontext, včetně rozšíření čtyř evropských dopravních koridorů na Ukrajinu a do Moldavska.
Dne 14. dubna 2023 přijal Výbor pro dopravu a cestovní ruch zprávu o revizi hlavních směrů TEN-T. Zpráva vymezila mandát Parlamentu pro interinstitucionální jednání s Radou, která byla zahájena v dubnu 2023. Dne 18. prosince 2023 Rada a Parlament dosáhly předběžné dohody. Parlamentu se zejména podařilo dosáhnout toho, že začal být kladen větší důraz na intermodální dopravu, která kombinuje hlavně železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu nebo námořní dopravu na krátké vzdálenosti, a na propojení různých způsobů dopravy v terminálech a městských uzlech. Přesvědčil rovněž členské státy, aby při budování nebo modernizaci infrastruktury, která se překrývá s vojenskou dopravní sítí, přihlížely k vojenským potřebám. Kromě toho zavedl účinnější správní nástroje pro výstavbu koridorů TEN-T členskými státy i záruky v souvislosti se zahraničními investicemi do infrastruktury TENT-T. Dne 14. února 2024 Výbor pro dopravu a cestovní ruch schválil prozatímní dohodu, kterou Parlament formálně přijal na plenárním zasedání dne 24. dubna 2024. Očekává se, že nové nařízení o TENT-T, které ještě musí schválit Rada, vstoupí v platnost v létě 2024.
Dne 16. května 2023 Komise podepsala v souvislosti s rozšiřováním sítě TENT-T na západní Balkán dohody na vysoké úrovni s Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem a dne 20. prosince 2023 pak s Ukrajinou a Moldavskem.
2. Energetika
a. Hlavní směry z roku 1996
Na vrcholné schůzce v Essenu v roce 1994 získalo prioritní status několik energetických projektů. Rozhodnutí č. 1254/96/ES z roku 1996 stanovilo hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E), s jejichž pomocí měly být určeny způsobilé projekty společného zájmu, vytvořeno příznivé prostředí pro jejich realizaci a vytyčeny cíle jednotlivých odvětví pro elektrickou energii.
b. Hlavní směry z roku 2013 a aktuální hlavní směry
Nařízení (EU) č. 347/2013 stanovilo hlavní směry EU pro rozvoj a interoperabilitu infrastruktury TEN-E a zrušilo předchozí hlavní směry. Určilo podmínky způsobilosti projektů společného zájmu pro finanční pomoc EU v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Projekty společného zájmu jsou infrastrukturní projekty nezbytné k plnění priorit energetické politiky EU, včetně lepšího propojení vnitrostátních trhů, větší konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a podpory obnovitelných zdrojů energie.
Pro transformaci energetiky má klíčový význam energetická infrastruktura, proto bylo v návaznosti na strategické sdělení o Zelené dohodě pro Evropu a o čisté planetě pro všechny a rovněž vzhledem k rychlému technickému vývoji v této oblasti nutné provést revizi nařízení o TENT-E. V roce 2020 byly ve strategii EU pro integraci energetického systému a ve vodíkové strategii EU představeny plány na provoz energetického systému EU jako celku, který by propojoval různé oblasti spotřeby, např. dopravu a průmysl, různé infrastruktury a nosiče energie, včetně vodíku.
Komise proto v roce 2020 navrhla revizi nařízení o TEN-E z roku 2013, aby lépe podpořilo modernizaci evropské přeshraniční energetické infrastruktury a dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Revidované nařízení o TEN-E (nařízení (EU) 2022/869) přispívá k plnění energetických a klimatických cílů EU pro rok 2030 i cíle dosáhnout do roku 2025 klimatické neutrality EU. Pomáhá zajistit propojení, energetickou bezpečnost, odolnou infrastrukturu, integraci trhu a systému, hospodářskou soutěž ve prospěch všech členských států a cenově dostupnou energii. Hlavní směry většinou ukončují podporu nových projektů pro zemní plyn a ropu z prostředků EU a pro všechny projekty společného zájmu zavádějí povinná kritéria udržitelnosti.
Jedenáct prioritních koridorů TENT-E zahrnuje rozvod elektřiny, pobřežní sítě pro energii z obnovitelných zdrojů a vodíkovou infrastrukturu, zatímco tři prioritní tematické oblasti se zaměřují na zavádění inteligentních elektrizačních sítí, inteligentních plynárenských sítí a přeshraniční sítě pro (zachycený) oxid uhličitý. V pravomoci členských států zůstává v souladu s článkem 194 SFEU stanovení podmínek pro využívání vlastních energetických zdrojů, volba různých zdrojů a základní skladba dodávek energie.
V listopadu 2023 Komise navrhlaprvní seznam projektů, které mají být podporovány podle nových pravidel. Více než polovina ze 166 uvedených projektů se týká elektřiny, elektrizačních soustav na moři a inteligentních elektrizačních sítí. Seznam také zahrnuje projekty na budování sítí pro oxid uhličitý, aby se podpořilo vytvoření trhu pro zachycování a ukládání uhlíku. Na seznam jsou také poprvé zařazeny projekty na výrobu vodíku a elektrolyzérů a projekty společného zájmu na propojení EU s třetími zeměmi, například Ukrajinou.
3. Telekomunikace
Rozhodnutí č. 2717/95/ES z roku 1995 vytyčilo hlavní směry pro rozvoj digitální sítě integrovaných služeb EURO-ISDN jako transevropské sítě. Na jejím základě vymezilo cíle, priority a projekty společného zájmu pro celou škálu služeb, a to i s ohledem na budoucí širokopásmovou komunikační síť EU.
Rozhodnutí č. 1336/97/ES z roku 1997 vymezilo hlavní směry pro transevropské telekomunikační sítě (TEN-Telecom). Mezi schválenými prioritami se objevily aplikace přispívající k hospodářské a sociální soudržnosti a rozvoji základních sítí, zejména satelitních. Tyto hlavní směry byly mírně upraveny v roce 2002 rozhodnutím č. 1376/2002/ES.
Určily projekty společného zájmu a stanovily postupy a kritéria jejich výběru. Z programu EURO-ISDN vycházel rovněž program Společenství eTEN, který byl klíčovým nástrojem akčního plánu „e-EVROPA 2005: informační společnost pro všechny“. Tento program, který měl v celé Evropě podporovat zavádění služeb opírajících se o telekomunikační sítě, byl dokončen v roce 2006. Investice EU se poté soustředily na modernizaci existujících sítí.
V roce 2015 Komise v rámci strategie pro jednotný digitální trh zveřejnila několik návrhů na reformu regulačního rámce EU v oblasti telekomunikací. V roce 2016 pak předložila mimo jiné návrh směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC). Směrnice (EU) 2018/1972 o EECC, která vstoupila v platnost v roce 2018, modernizovala dosavadní pravidla EU pro telekomunikace (2.1.8).
Úloha Evropského parlamentu
Parlament politiku transevropských sítí důrazně podporuje – pravidelně upozorňuje na zpoždění při provádění prioritních projektů, požaduje pevné časové harmonogramy a důrazně vyzval členské státy k podstatnému navýšení dostupných rozpočtových prostředků, zejména pro síť TENT-T. Podařilo se mu dosáhnout toho, aby byla vysoká priorita přisouzena projektům s jasnou „evropskou přidanou hodnotou“, které mají dlouhodobě pozitivní vliv na životní prostředí a zaměstnanost a odstraňují problematická místa, zejména v železniční a kombinované dopravě.
Parlament v posledních 15 letech aktivně přispívá k utváření politiky TENT-T. Společně s Radou přijal nařízení (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které zavedlo jednotný přístup k síti v celé EU se společným souborem pravidel pro její výstavbu a financování. Tyto hlavní směry byly důkladněji propracovány a aktualizovány při revizi TENT-T, kterou Komise navrhla v roce 2021. Parlament po jednáních s Radou přijal revidované nařízení o TENT-T v dubnu 2024. Rada by jej měla pravděpodobně přijmout nejpozději v létě 2024. (viz výše B.1.d).
Parlament v usnesení z roku 2015 „Provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě“ poukázal na význam dopravy pro hospodářství a mobilitu osob v EU. Parlament v něm vyjádřil názor, že dokončení TEN-T je předpokladem pro vybudování udržitelného a efektivního dopravního systému EU, který je třeba podpořit i z finančních prostředků EU speciálně vyhrazených na tyto účely, zejména v rámci Nástroje pro propojení Evropy.
Dne 20. ledna 2021 Parlament přijal usnesení o přezkumu hlavních směrů pro transevropské dopravní sítě (TEN-T). V usnesení zdůraznil význam sítě TEN-T, která musí být koncipována tak, aby obstála i v budoucnu, má-li se zajistit řádné fungování jednotného trhu EU a další realizace jednotného evropského dopravního prostoru. Vyzdvihl rovněž význam globální konkurenceschopnosti EU v nadcházejících desetiletích a podpořil ekologizaci a digitalizaci při přechodu k inteligentní, udržitelné, účinné a bezpečné mobilitě. Parlament v tomto usnesení znovu požádal o dostatečné investice do infrastruktury TEN-T, zejména na dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030. Dále zdůraznil, že všechny příslušné fondy EU (Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU, evropské strukturální a investiční fondy, Nástroj pro oživení a odolnost, Horizont Evropa atd.) a úvěry EIB by měly být přizpůsobeny specifickým potřebám odvětví dopravy a že by se členské státy měly zavázat k dostatečnému financování.
Parlament v usnesení o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury z roku 2020 vyzval k revizi, která by zohlednila energetické a klimatické cíle EU pro rok 2030, její dlouhodobý závazek pro snižování emisí uhlíku a zásadu „energetická účinnost v první řadě“. Zdůraznil, že je třeba zajistit, aby výdaje a výběr projektů společného zájmu byly v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody.
Ve stanovisku ze dne 5. dubna 2022 k revidovanému nařízení o transevropské energetické infrastruktuře Parlament vyzval k většímu zapojení zúčastněných stran do plánování přeshraniční infrastruktury a do výběru projektů společného zájmu a k rozmanitějšímu zastoupení různých odvětví během konzultací. Parlament se rovněž důrazně zasazoval o podporu projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři a o jejich snazší integraci do sítí EU s cílem dosáhnout unijního cíle nulových čistých emisí.
Parlament v usnesení ze dne 5. října 2022 o reakci EU na zvýšení cen energií v Evropě rovněž zdůraznil, že skutečně odolná evropská energetická síť, včetně výstavby nových propojovacích vedení, by v krátkodobém horizontu přispěla ke zmírnění cenového tlaku na podniky a spotřebitele a v dlouhodobém horizontu k zajištění energetické nezávislosti a odolnosti. Konstatoval, že klíčová infrastruktura musí zůstat pod kontrolou EU, čímž se podpoří otevřená strategická autonomie, a vyzval Komisi a členské státy, aby urychlily klíčové infrastrukturní projekty založené na obnovitelných zdrojích energie a čistém vodíku tím, že usnadní povolovací postup, přičemž musí náležitě dbát na účast veřejnosti a na postupy posuzování vlivů na životní prostředí.
V doporučení ze dne 23. listopadu 2022 ke strategii EU pro rozšíření Parlament navrhl, aby byla posílena partnerství mezi kandidátskými zeměmi a EU prostřednictvím hlavních infrastrukturních projektů, které jsou realizovány v rámci sítí TEN-E a TEN-T. Parlament podpořil okamžité kroky k vytvoření dlouhodobého a udržitelného propojení kandidátských zemí s evropskou energetickou přenosovou sítí a jejich zahrnutím do strategií energetické politiky EU, které by se měly zaměřit na země, které jsou silně závislé na ruském plynu a nesou závažné důsledky svého kladného postoje vůči EU.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.
Ariane Debyser / Kristi Polluveer / Olena Kuzhym