Politika zaměřená na mládež je vnitřní záležitostí členských států, takže harmonizace na úrovni EU není možná. EU proto v tomto ohledu hraje spíše podpůrnou úlohu, zejména pokud jde o mobilitu a příležitosti v celé EU. Například klíčová akce 1 programu Erasmus+, která se týká mobility jednotlivců, podporuje výměny mladých lidí v rámci EU i se třetími zeměmi. Evropská unie své politiky zaměřené na mládež v posledních letech posílila, jak dokládá program „Evropský sbor solidarity“ a projekt „DiscoverEU“.
Právní základ
Články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) představují právní základ činnosti Unie v oblasti mládeže.
Listina základních práv Evropské unie obsahuje článek o právech dítěte (článek 24) a článek o zákazu dětské práce a ochraně mladistvých na pracovišti (článek 32).
Cíle
Článek 165 SFEU stanoví, že činnost Unie je zaměřena na podporu rozvoje výměn mládeže a pedagogických pracovníků a podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy. Článek 166 umožňuje Unii provádět politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států. Pověřuje Unii usnadňováním přístupu k odbornému vzdělávání a podporou mobility vyučujících a osob vyučovaných v rámci odborné výuky, obzvláště mladých lidí.
Kromě těchto ustanovení se dětem a mladým lidem věnují rovněž politiky EU v jiných oblastech, jako je vzdělávání, odborná příprava a zdraví, jakož i práva a ochrana dětí a mládeže.
Výsledky
A. Strategický rámec
Strategie EU pro mládež 2019–2027: zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi
Strategie EU pro mládež na období 2019–2027 vychází z usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018. Usnesení navrhuje věnovat zvláštní pozornost těmto bodům:
- prosazování účasti mladých lidí na občanském a demokratickém životě,
- propojování mladých lidí v Evropské unii i jiných zemích s cílem podporovat dobrovolnickou činnost, studijní mobilitu, solidaritu a mezikulturní porozumění,
- posilování postavení mladých lidí díky kvalitě, inovacím a uznávání práce s mládeží.
V červnu 2021 Komise v rámci této strategie poprvé jmenovala „koordinátorku EU pro mládež“, kterou se stala Biliana Sirakova. Její úlohou je posilovat meziodvětvovou spolupráci v rámci Komise.
B. Unijní financování programů pro mládež
1. Program Erasmus+
Erasmus+ je program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Na období 2021–2027 je na akce v oblasti mládeže vyčleněno 10,3 % rozpočtu programu Erasmus+, tedy více než 2,5 miliardy EUR.
Projekt DiscoverEU se v roce 2021 stal nedílnou součástí programu Erasmus+. Tato iniciativa nabízí mladým lidem ve věku 18 let příležitost cestovat po Evropě po dobu až jednoho měsíce. Mohou tak objevovat rozmanitost a kulturní dědictví Evropy a poznávat lidi napříč celým kontinentem.
2. Evropský sbor solidarity
Iniciativa „Evropský sbor solidarity“ byla zahájena v říjnu 2018 s cílem poskytnout mladým lidem ve věku 18–35 let příležitost zapojit se do solidárních činností v zahraničí nebo ve své zemi jako dobrovolníci, v rámci stáže nebo pracovní smlouvy v různých oblastech, jako je zdravotnictví nebo ochrana životního prostředí.
C. Další iniciativy Unie
1. Posílená záruka pro mladé lidi
Systém záruk pro mladé lidi byl zaveden v roce 2013. Jde o nástroj, který mladým lidem umožňuje využívat kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže, a to v období do čtyř měsíců poté, co se stanou nezaměstnanými nebo ukončí formální vzdělávání. Vzhledem k svému úspěchu byl tento systém v roce 2020 posílen prostřednictvím doporučení Rady nazvaného „Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi“.
2. Politiky na ochranu dětí
Lisabonská smlouva uložila EU za cíl prosazovat práva dítěte a Listina základních práv EU zaručuje, že orgány EU a členské státy budou tato práva chránit.
Dne 15. února 2011 Komise přijala sdělení s názvem „Agenda EU v oblasti práv dítěte“. Smyslem agendy je znovu potvrdit pevný závazek všech orgánů EU a všech členských států prosazovat, ochraňovat a dodržovat práva dítěte ve všech příslušných politikách EU a odhodlání dosáhnout v této oblasti konkrétních výsledků.
V roce 2016 přijaly Parlament a Rada směrnici o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. Tato směrnice má umožnit dětem, které splňují uvedenou definici, aby těmto řízením porozuměly a mohly je sledovat a uplatňovat své právo na spravedlivý proces. Má rovněž předcházet recidivě a podporovat sociální začlenění dětí.
Na práva dítěte a předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech, ženách a dalších zranitelných skupinách osob se zaměřuje rovněž program „Práva a hodnoty“ (2021–2027).
Dne 24. března 2021 Komise přijala sdělení s názvem „Strategie EU pro práva dítěte“. Zastřešujícím cílem této strategie je vybudovat co nejlepší život pro děti v EU i na celém světě.
3. Mládež a média
On-line technologie nabízejí dětem a mladým lidem jedinečnou možnost využívat digitální vzdělávací zdroje a zapojit se do veřejné diskuse. Děti však mohou být moderními technologiemi také zvláště ohroženy. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách zajišťuje ochranu nezletilých osob před obsahem, který by jim mohl způsobit újmu, bez ohledu na to, zda je nabízen tradičními provozovateli vysílání nebo službami na vyžádání (viz Fakta a čísla 3.6.2 o politice v oblasti audiovizuálních děl a sdělovacích prostředků).
4. Evropský portál pro mládež
Evropský portál pro mládež je internetová stránka pomáhající mladým lidem v celé Evropě objevovat řadu příležitostí, které Unie nabízí v různých oblastech (dobrovolnictví, práce, učení, kultura a tvořivost atd.).
5. Evropský týden mládeže
Každé dva roky Komise pořádá společně s Parlamentem Evropský týden mládeže, jehož cílem je nabídnout mladým lidem akce a činnosti ve všech zemích účastnících se programu Erasmus a představit jim různé možnosti mobility v Unii.
Dne 22. prosince 2021 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2021/2316 o Evropském roku mládeže (2022). Jeho cílem bylo zvýšit úsilí EU, členských států a regionálních a místních orgánů spolu s aktéry občanské společnosti o zlepšení postavení, ocenění, podporu a zapojení mladých lidí, včetně těch s omezenými možnostmi. Evropský rok mládeže se konal v souvislosti s důsledky pandemie COVID-19 a jeho cílem bylo zajistit dlouhodobý pozitivní dopad na mladé lidi. EU se zavázala, že zajistí dlouhodobý odkaz přínosu a cílů Evropského roku mládeže 2022. Za účelem splnění tohoto cíle Komise v lednu 2024 oznámila, že bude kontrolovat, jaké konkrétní dopady má legislativa EU právě na mladou generaci. Tato iniciativa zajistí, aby byl systematicky zohledňován dopad politik na mladé lidi.
7. Evropské hlavní město mládeže
Evropské fórum mládeže je autorem iniciativy „Evropské hlavní město mládeže“, která vznikla v roce 2009. Každý rok se vybrané evropské město stane evropským hlavním městem mládeže a má příležitost vyzdvihnout inovační iniciativy zahájené mladými lidmi a určené mladým lidem.
8. Soutěž „Youth4Regions“
Soutěž „Youth4Regions“ je určena mladým novinářům, kteří se zajímají o regionální politiku Evropské unie. Vítězové soutěže mohou využít nabídky vzdělání o evropských tématech a mentorování zkušených novinářů a mají možnost zúčastnit se tiskových cest Komise do členských států.
Dne 4. října 2022 Komise a vysoký představitel informovali o akčním plánu pro mládež (2022–2027), jehož cílem je zapojit mladé lidi na celém světě do vnější činnosti EU. Dne 28. listopadu 2022 přijala Rada závěry na podporu zapojení mladých lidí po celém světě do tvorby politik posílením jejich účasti a zapojení do mezinárodních fór a přidělením nezbytných zdrojů se zaměřením na ochranu aktivistů, posílení postavení, zdraví a mobilitu.
Úloha Evropského parlamentu
Dne 18. května 2021 přijaly Parlament a Rada program „Evropský sbor solidarity“ na období 2021–2027. Parlament podpořil vyčleněný rozpočet ve výši více než jedné miliardy EUR, díky němuž by se za celé období mohlo programu zúčastnit přibližně 350 000 mladých lidí. Parlament trval na tom, aby byl program přístupnější a inkluzivnější pro mladé lidi, včetně těch s omezenými možnostmi. Dne 21. listopadu 2023 přijal Parlament hodnocení programu Evropského sboru solidarity v polovině období. Usnesení vyzvalo ke zdvojnásobení finančních prostředků pro příští cyklus Evropského sboru solidarity (po roce 2028), aby byla uspokojena poptávka po účasti v programu. Poslanci zdůraznili, že je třeba zvýšit povědomí o programu, neboť stále není dostatečné.
Dne 5. října 2023 přijal Parlament usnesení o nové evropské strategii pro lepší internet pro děti (BIK+). Tato strategie zajišťuje, aby děti a mladí lidé byli v nové digitální dekádě na internetu chráněni, respektováni a podporováni. Parlament zdůraznil význam digitálního vzdělávání pro bezpečnost na internetu a vyzval k vytvoření evropské strategie proti šikaně a kyberšikaně ve školách.
Dne 10. února 2021 přijal Parlament usnesení o dopadu COVID-19 na mládež a sport. Dne 13. září 2022 navíc Parlament přijal své usnesení o dopadu uzavření aktivit pro mládež z důvodu onemocnění COVID-19. Usnesení upozornilo na zhoršení duševního zdraví a pohody dětí a mladých lidí a vyzvalo k ucelenému přístupu EU k řešení problémů v oblasti duševního zdraví. Poukázalo rovněž na potřebu investic do zlepšování povědomí o duševním zdraví a přístupu k (psychologickým) asistenčním službám.
S cílem podpořit aktivní občanství a zapojit mládež do své činnosti vytvořil Parlament v roce 2014 Evropské setkání mládeže (EYE), které se koná každé dva roky ve Štrasburku. Ve stejném duchu byly vedle projektu Náměty mladých lidí vytvořeny internetové stránky Youth Hub, kde mohou mladí lidé předkládat své nápady týkající se EU, z nichž některé budou předány poslancům EP a tvůrcům politik.
Za účelem podpory evropských projektů mladých lidí vytvořil Parlament společně s Nadací mezinárodní ceny Karla Velikého v Cáchách v roce 2008 cenu Karla Velikého pro mladé Evropany. Cena je každoročně udělována projektům, které podporují evropské a mezinárodní porozumění. Parlament rovněž organizuje vzdělávací programy „Vyslanci do škol“ a „Euroscola“, jejichž cílem je přispět ke zlepšení znalostí o demokracii a hodnotách EU mezi mladými lidmi.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro kulturu a vzdělávání.
Lina Sasse / Kristiina Milt