Fond solidarity
Fond solidarity poskytuje Evropské unie prostředky k tomu, aby v případě závažné přírodní katastrofy finančně podpořila některý z členských států nebo zemí, s nimiž se vedou jednání jednající o přistoupení k Unii, případně některý z regionů.
Právní základ
Čl. 175 odst. 3 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 a (EU) 2020/461, kterými se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.
Cíle
Fond solidarity Evropské unie umožňuje EU, aby poskytla podporu členskému státu nebo zemi, s níž se vedou jednání o přistoupení, pokud tyto země řeší následky rozsáhlé přírodní katastrofy nebo závažného ohrožení veřejného zdraví.
Fond solidarity není nástrojem rychlé reakce na mimořádné události nebo přírodní katastrofy, to je úkolem rezervy na pomoc při mimořádných událostech.
Fond solidarity je hlavním nástrojem EU na podporu obnovy po přírodních katastrofách a je projevem solidarity EU. Umožňuje EU, aby poskytla účinnou podporu členskému státu EU (nebo kandidátské zemi), které řeší následky závažné přírodní katastrofy, jako jsou povodně, lesní požár, zemětřesení, bouře nebo sucho. Od roku 2020 se Fond solidarity vztahuje rovněž na závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, jako je pandemie COVID-19. Vzhledem k rostoucí četnosti a závažnosti extrémních povětrnostních jevů a přírodních katastrof spojených se změnou klimatu je Fond solidarity v posledních letech považován za nástroj velkého významu.
Rozpočet
Fond solidarity byl zřízen v roce 2002 v reakci na katastrofální povodně, které postihly střední Evropu v létě 2002. Od té doby poskytl podporu při více než 130 příležitostech. Doposud obdrželo podporu z Fondu solidarity 24 členských států (plus Spojené království) a tři kandidátské země (Albánie, Černá Hora a Srbsko) a celkem bylo vyplaceno více než 8,2 miliardy EUR.
Od roku 2021 jsou Fond solidarity a rezerva na pomoc při mimořádných událostech financovány jako jeden nástroj nazvaný rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech. Maximální roční rozpočet této rezervy je 1,2 miliardy EUR (v cenách roku 2018).
V únoru 2024 proběhla revize víceletého finančního rámce 2021–2027, díky níž jsou nyní k dispozici další prostředky na nové a vznikající výzvy. Při této revizi se maximální roční rozpočet SEAR zvyšuje na 1,5 miliardy EUR. Schopnost EU reagovat na krize a mimořádné situace se tak zvýší.
Provádění
Pomoc poskytovaná z Fondu solidarity má podobu grantu, který doplňuje veřejné výdaje přijímajícího státu, a jejím cílem je poskytnout finanční prostředky na nejdůležitější nouzová opatření a na zmírňování škod, které jsou ze své podstaty nepojistitelné. Z fondu lze financovat tato bezodkladná opatření:
- okamžitá obnova zničené infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, pitné vody, odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání,
- poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva,
- okamžité zajištění preventivní infrastruktury a ochrany kulturního dědictví,
- vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí,
- urychlená podpora včetně lékařské pomoci obyvatelstvu postiženému závažným ohrožením veřejného zdraví a ochrana obyvatelstva před rizikem, že bude postiženo následky.
EU může poskytnout finanční pomoc kterémukoliv členskému státu nebo kandidátské zemi, které o to po závažné přírodní katastrofě požádají. Postižená země musí žádost předložit do dvanácti týdnů po katastrofě. Komise poté žádost posoudí a navrhne výši finanční pomoci.
Postup přidělení grantu, po němž následuje rozpočtový proces (schválení Parlamentem a Radou), může trvat několik měsíců. Po uvolnění prostředků je grant přidělen na základě dohody uzavřené mezi Komisí a přijímajícím státem.
Reforma z roku 2014 zavedla pro členské státy možnost požádat o vyplacení záloh, o jejichž poskytování rozhoduje Komise, jsou-li k dispozici dostatečné finanční zdroje. Maximální výše zálohy je 25 % předpokládané celkové částky finančního příspěvku z Fondu solidarity, a to maximálně do výše 100 milionů EUR.
Přijímající stát odpovídá za využívání grantu a za kontrolu jeho využití. Mimořádná opatření lze financovat se zpětnou platností, aby bylo možné zahrnout operace prováděné od prvního dne katastrofy.
Není možné financovat opatření dvakrát a přijímající stát je odpovědný za to, aby náklady pokryté z Fondu solidarity nebyly hrazeny ještě dalšími finančními nástroji EU (zvláště nástroji politiky soudržnosti, zemědělské nebo rybářské politiky).
Finanční pomoc musí být použita do 18 měsíců ode dne jejího vyplacení. Případnou nevyužitou část grantu musí přijímající stát vrátit. Nejpozději do šesti měsíců po uplynutí 18měsíční lhůty musí daný stát předložit Komisi zprávu o využití finanční pomoci. V tomto dokumentu jsou podrobně uvedeny uhrazené výdaje, které byly způsobilé pro pomoc z Fondu solidarity, a všechny ostatní zdroje finanční pomoci, včetně vyplaceného pojistného a náhrady od třetích stran. Musí v něm být rovněž uvedena preventivní opatření, která byla přijata nebo navržena, včetně využití evropských strukturálních a investičních fondů za tímto účelem, zkušenosti získané při katastrofě nebo mimořádné události a stav provádění příslušných právních předpisů EU v oblasti prevence a zvládání rizika katastrof i veškeré další relevantní informace o přijatých preventivních a zmírňujících opatřeních.
Úloha Evropského parlamentu
Ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování Parlament zdůraznil význam Fondu solidarity jakožto hlavního nástroje, který EU umožňuje reagovat na závažné katastrofy. Současně se Parlament kriticky vyjádřil k tomu, že poskytnutí pomoci regionům nebo členským státům postiženým katastrofou trvá nepřijatelně dlouho, a žádal o zkrácení těchto lhůt zjednodušením příslušných postupů a zavedením možnosti zálohových plateb, což bylo přijato v novém legislativním návrhu z července 2013. Do návrhu Komise byly zahrnuty také další návrhy Parlamentu, jako je zavedení jasnější a přesnější definice pojmu „katastrofa“ a vymezení oblasti pomoci.
Ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2016 o Fondu solidarity Evropské unie: hodnocení Parlament zdůraznil význam revize z roku 2014, při níž se podařilo překonat patovou situaci v Radě a která konečně přinesla odpověď na opakované požadavky Parlamentu na posílení reaktivity a účinnosti pomoci s cílem zajistit rychlou a transparentní reakci při poskytování pomoci lidem postiženým přírodní katastrofou.
Ve svém usnesení ze dne 18. května 2021 o přezkumu Fondu solidarity Evropské unie vyzval Parlament Komisi, aby v souvislosti s budoucí reformou:
- pokračovala v práci na zjednodušení a urychlení postupu podávání žádostí pro členské státy s cílem zajistit rychlejší reakci na katastrofy a krizové situace,
- lépe zohledňovala regionální katastrofy,
- posoudila konkrétní dopady sucha a řešila je v budoucím nařízení,
- věnovala co největší pozornost regionům, které jsou nejvíce ohrožené závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažnými mimořádnými událostmi v oblasti veřejného zdraví, zejména nejvzdálenějším regionům, ostrovům, horským regionům a regionům s vysokou seismickou nebo sopečnou aktivitou nebo regionům s rizikem budoucích krizí v oblasti veřejného zdraví,
- posílila a zjednodušila synergie mezi Fondem solidarity EU a fondy evropské politiky soudržnosti, jakož i mechanismem civilní ochrany Unie (nástroj, jehož cílem je posílit spolupráci mezi členskými státy a skupinou deseti třetích zemí v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit prevenci katastrof, připravenost a reakci na ně),
- více zohlednila nejnovější zásady prevence rizik při určování způsobilosti projektů a začlenila do nařízení zásadu „Build Back Better“,
- uložila přijímajícím státům povinnost informovat občany o finanční podpoře EU.
Parlament se domnívá, že v budoucnu bude patrně nezbytné přehodnotit rozpočet Fondu solidarity EU s cílem zajistit dostatečně velký rozpočet, který umožní účinně čelit závažným a regionálním přírodním katastrofám a závažnému ohrožení veřejného zdraví.
Potřeba reformy Fondu solidarity se rovněž odráží v usnesení ze dne 7. června 2022 o ostrovech EU a politice soudržnosti: současná situace a budoucí výzvy. Parlament vyzývá k lepší reakci na výzvy, jimž ostrovy EU čelí, a zdůrazňuje, že je třeba zlepšit Fond solidarity EU, aby se přizpůsobil hrozbám, jako jsou přírodní katastrofy nebo dopady změny klimatu.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro regionální rozvoj.
Kelly Schwarz