Poslanecká imunita
Poslanecká imunita není osobní výsadou poslance, nýbrž zárukou, že poslanec EP může svobodně vykonávat svůj mandát, aniž by byl vystaven svévolnému politickému pronásledování. Jako taková je zárukou nezávislosti a integrity Parlamentu jako celku.
Poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své poslanecké funkce.
Poslanecká imunita je dvojí:
- ve svém členském státě mají poslanci podobnou imunitu, jaká je přiznávána poslancům národních parlamentů
- na území všech ostatních členských států mají imunitu, která je chrání před zadržením a stíháním (článek 9 Protokolu č. 7).
Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu.
Za jakých podmínek může být poslanec imunity zbaven?
Podá-li příslušný vnitrostátní orgán Evropskému parlamentu žádost o zbavení imunity některého z poslanců (nebo požádá-li poslanec či bývalý poslanec o ochranu své imunity), oznámí předseda Parlamentu tuto žádost na plenárním zasedání a předá ji příslušnému parlamentnímu výboru, kterým je Výbor pro právní záležitosti.
Výbor si může vyžádat další informace nebo vysvětlení. Poslanec dostane možnost se vyjádřit a může případně předložit potřebné dokumenty.
Výbor přijme na neveřejném jednání doporučení, zda má být žádost o zrušení nebo ochranu poslanecké imunity schválena nebo zamítnuta. Na základě tohoto doporučení přijme Parlament své rozhodnutí, a to na plenárním zasedání následujícím po rozhodnutí výboru. Rozhoduje přitom prostou většinou. Po hlasování předseda neprodleně sdělí rozhodnutí Parlamentu danému poslanci a příslušnému orgánu členského státu.
Ponechá si poslanec své místo v Parlamentu, i když je zbaven imunity?
Ano. Mandát poslance Evropského parlamentu je vnitrostátním mandátem; žádný jiný než vnitrostátní orgán mu ho odebrat nemůže. Navíc platí, že je-li poslanec Evropského parlamentu zbaven imunity, nejedná se o verdikt „vinen“. Pouze to umožňuje vnitrostátním justičním orgánům přistoupit k vyšetřování nebo soudnímu řízení. A protože poslanci jsou voleni podle vnitrostátních volebních zákonů, je na orgánech daného členského státu, aby v případě odsouzení poslance za spáchání trestného činu rozhodly o tom, zda jeho mandát zaniká.