Demokratická opozice ve Venezuele – 2017, Venezuela

© AP Images/Arianna Cubillos
Političtí oponenti venezuelské vlády, tedy i Národní shromáždění a všichni političtí vězni, byli v roce 2017 oceněni za statečnost, kterou nepřestávají prokazovat v boji za svobodu a prosperitu Venezuely.

Parlament udělil Sacharovovu cenu demokratické opozici ve Venezuele, která zahrnuje Národní shromáždění (jehož představitelem je Julio Borges) a všechny politické vězně, které uvádí organizace Foro Penal Venezolano (Venezuelské trestněprávní fórum) a jejichž předáky jsou Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos, Yon Goicoechea, Lorent Saleh, Alfredo Ramos a Andrea Gonzálezová.

Venezuela prochází již několik let politickou krizí. Vládnoucí strana postupně omezovala právní stát a ústavní pořádek, až nakonec v březnu 2017 Nejvyšší soud zbavil demokraticky zvolené Národní shromáždění jeho legislativních pravomocí. „Ve Venezuele nejde jen o politickou konfrontaci," shrnul situaci ve Venezuele předseda Národního shromáždění Julio Borges. „Je to naprosto zásadní, existenční, hodnotový střet."

V zemi, která je již nejméně deset let zmítána hyperinflací, chaosem a nepokoji, jsou vládou pronásledovány, zastrašovány a zatýkány stovky politických oponentů. O totožnosti a statusu politických vězňů informuje organizace Foro Penal Venezolano, významná venezuelská lidskoprávní organizace poskytující bezplatně právní pomoc osobám s omezenými finančními zdroji, které jsou svévolně zadržovány nebo se staly obětí mučení nebo násilí při protestních akcích.

Mezi vězněnými představiteli opozice jsou Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos, Yon Goicoechea, Lorent Saleh, Alfredo Ramos a Andrea Gonzálezová. Někteří z nich byli v roce 2018 dočasně propuštěni, mnozí další však zůstávají v domácím vězení nebo za mřížemi, kde jsou často drženi v krutých a nelidských podmínkách.

Představitel venezuelské opozice Leopoldo López byl při pokusu o státní převrat v dubnu 2019 propuštěn, nebylo mu však umožněno vrátit se na politickou scénu. Předtím strávil více než tři roky ve státním vězení a dva roky v domácím vězení. V květnu 2019 našel útočiště na španělském velvyslanectví v Caracasu. Další přední opoziční politik a bývalý starosta Caracasu Antonio Ledezma byl od roku 2015 v domácím vězení, než se mu v listopadu 2017 podařilo utéct ze země. Dlouho vězněni byli i jeho kolegové Alfredo Ramos a Daniel Ceballos, kteří byli starosty Iribarrenu a San Cristóbalu. Oba již byli propuštěni.

V květnu 2018 se ve Venezuele konaly prezidentské volby, jež opozice bojkotovala a jejichž výsledky nebyly uznány většinou mezinárodních aktérů, včetně Evropské unie. V souvislosti s těmito volbami se venezuelská vláda pokusila zlepšit svoji pověst a propustila některé politické vězně. Laureát Sacharovovy ceny, studentský vůdce a prodemokratický aktivista Lorent Saleh strávil v nelidských podmínkách více než čtyři roky ve věznicích La Tumba a El Helicoide v Caracasu. V říjnu 2018 byl propuštěn a následně vyhoštěn do Španělska.

V lednu 2020 obklíčily provládní milice budovu Národního shromáždění a napadaly a bily poslance, kteří se pokoušeli do budovy vstoupit, a střílely na jejich automobily. Situace je i nadále napjatá. Mezinárodní společenství uznalo Národní shromáždění legitimním parlamentem Venezuely, ale souběžně s ním působí v zemi Ústavodárné shromáždění, které podporuje režim Nicoláse Madura.

Dne 6. prosince 2020 bylo zvoleno nové shromáždění kontrolované režimem. Stalo se tak na základě hlasování, které mezinárodní společenství nepovažovalo za svobodné a spravedlivé. Boj demokratické opozice ve Venezuele za svobodné a spravedlivé volby nekončí. Nejvyšší soud, taktéž pod kontrolou režimu, vyloučil hlavní opoziční kandidátku Maríu Corinu Machadovou z účasti v prezidentských volbách v roce 2024. V usnesení schváleném dne 8. února 2024 Evropský parlament tento krok odsoudil.