2021 - 2030

Evropský parlament udělil prestižní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2024 vůdčí osobnosti demokratických sil ve Venezuele Maríi Corině Machadové a nově zvolenému prezidentovi Edmundu Gonzálezi Urrutiovi, kteří zastupují všechny Venezuelany bojující uvnitř země i v zahraničí za obnovení svobody a demokracie. Parlament tak vyjádřil uznání jejich pevnému odhodlání v boji za svobodu, demokracii a lidská práva a dále podporuje jejich úsilí o demokratickou budoucnost Venezuely.

María Corina Machadová, bývalá poslankyně a nyní vedoucí představitelka demokratické opozice v této zemi, je známá svou otevřenou kritikou Madurova režimu. Zasazuje se o demokratické reformy a o to, aby výkon státní moci ve Venezuele byl transparentní a podléhal kontrole veřejnosti. Dnes je María Corina Machadová ústřední postavou venezuelského prodemokratického hnutí a kvůli svým vyhraněným postojům proti korupci a zneužívání moci se několikrát dostala do střetu se státním aparátem.

Boji za demokracii a svobodu ve Venezuele se věnuje také Edmundo González Urrutia, diplomat a nově zvolený prezident, který zastupuje venezuelské občany doma i v zahraničí. Jako uznávaný vůdce občanské společnosti se González Urrutia snaží venezuelskou společnost sjednocovat a podporovat mezi občany solidaritu, zejména tváří v tvář státním represím. Kromě toho se snaží získat mezinárodní podporu a vytvářet spojenectví, která by mohla ve Venezuele připravit půdu pro přechod k demokracii. Pod vedením Gonzáleze Urrutii se zejména v době rozsáhlých občanských nepokojů dokázali Venezuelané sjednotit a jít za společným cílem.

Rozhodnutí vyznamenat tyto dvě osobnosti Sacharovovou cenou za rok 2024 je výrazem odhodlání Evropského parlamentu hájit demokratické hodnoty na celém světě. Uznání odvaze obou laureátů vyjádřila předsedkyně Metsolová těmito slovy: „Svým úsilím o spravedlivé, svobodné a pokojné předání moci se statečně přihlásili k hodnotám, na kterých tolik záleží milionům Venezuelanů i Evropskému parlamentu: hodnotám spravedlnosti, demokracie a právního státu. Evropský parlament stojí pevně za venezuelským lidem i Maríou Corinou Machadovou a nově zvoleným prezidentem Edmundem Gonzálezem Urrutiou v jejich boji za demokratickou budoucnost Venezuely. Tato cena patří jim všem." Pro obyvatele Venezuely, kteří se potýkají s vážnými ekonomickými problémy, čelí porušování lidských práv a politickým represím, má být toto ocenění majákem naděje, dokladem, že je mezinárodní společenství v jejich úsilí podporuje.

Sacharovovu cenu za rok 2023 získaly Žíná Mahsá Amíníová a íránské hnutí Žena, život, svoboda. Tragický příběh 22leté íránské Kurdky Žíná Mahsá Amíníové je bolestnou připomínkou nekončícího boje za lidská práva a svobodu žen v Íránu.

Dne 13. září 2022 zatkla Amíníovou v Teheránu policie kvůli tomu, že údajně porušila přísné íránské zákony o nošení islámského šátku. O tři dny později Amíníová ve vazbě zemřela. Její smrt vyvolala v celém Íránu vlnu protestů, které se konaly pod heslem „Žena, život, svoboda" a často je organizovaly ženy. Demonstrující vystupovali zejména proti zákonu o hidžábu, ale požadovali také občanská práva a konec útlaku, diskriminace, tyranie a diktatury.

Organizace angažující se v oblasti lidských práv uvádějí, že během roku, který uplynul od smrti mladé Kurdky, zahynulo při zásazích proti demonstrantům přes 500 lidí a více než 19 700 jich bylo zatčeno. Přestože se režimu podařilo protesty do značné míry potlačit, smrt Amíníové se hluboce a trvale zapsala do duší běžných Íránek a Íránců.

Rozsáhlé protesty, jaké Írán nezažil od Zelené revoluce v roce 2009, ukázaly neuvěřitelnou nezdolnost a odhodlání íránských žen. Jejich nevšední odvaha vyvolala obdiv milionů lidí a přitáhla mezinárodní pozornost k tristnímu stavu lidských práv v Íránu.

Sacharovova cena za svobodu myšlení je udělována jako výraz uznání za oběti, které přinášejí jednotlivci a hnutí ve snaze o dosažení spravedlnosti a prosazování lidských práv. Předsedkyně Metsolová při vyhlášení ceny zdůraznila její význam slovy:

„Dne 16. září jsme si připomněli rok od zavraždění Žíná Mahsá Amíníové v Íránu. Evropský parlament stojí hrdě na straně těch, kdo s odvahou a nezdolností nepřestávají bojovat za rovnost, důstojnost a svobodu v Íránu. Stojíme za těmi, kteří i z vězení nadále udržují hnutí Žena, život, svoboda při životě. Udělením Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2023 připomínáme jejich zápas a vzdáváme hold všem, kdo v boji za svobodu zaplatili cenu nejvyšší."

Sacharovova cena je výrazem neochvějné podpory, kterou Evropský parlament vyjadřuje těm, kteří neúnavně hájí lidská práva a svobodu tváří v tvář útlaku. Odvaha a odhodlání, kterou Žíná Mahsá Amíníová a hnutí Žena, život, svoboda prokázaly, se staly inspirací pro celý národ a obrátily pozornost mezinárodního společenství na nekončící boj za rovnost a svobodu v Íránu. Jejich činy nám připomínají, že i v těch nejnáročnějších podmínkách je možné překonat útlak a usilovat o lepší budoucnost.

Probíhající agrese je novým rozměrem války, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině v únoru 2014 po ukrajinské revoluci důstojnosti (Euromajdanu), během níž ukrajinský lid požadoval, aby se jeho země ubírala proevropskou cestou. Nevyprovokovaná útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobuje ukrajinskému lidu nezměrné utrpení. Lidé brání své domovy, svrchovanost, nezávislost a územní celistvost, ale také svobodu, demokracii, právní stát a evropské hodnoty „před brutálním režimem, který se snaží rozložit naši demokracii a oslabit a rozdělit naši Unii".

Každý den trpí obyvatelé Ukrajiny ruskými zvěrstvy, devastací, ničením, ztrátami na životech, sociálním a hospodářským úpadkem a dalším strádáním. Více než 10 milionů Ukrajinců bylo vnitřně vysídleno a dalších více než 6 milionů, zejména ženy s dětmi a senioři, bylo nuceno ze své vlasti uprchnout.

Sacharovovu cenu EP za svobodu myšlení za rok 2022 získává ukrajinský lid. Cena vyzdvihuje úsilí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a úlohu jednotlivců, zástupců iniciativ občanské společnosti a státních a veřejných institucí. K oceněným patří ukrajinské státní tísňové služby, zakladatelka evakuačního lékařského týmu „Tajřini andělé" Julija Pajevská, právnička specializující se na lidská práva a předsedkyně organizace Centrum pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková, hnutí civilního odboje „Žlutá stuha" a starosta ukrajinského města Melitopolu, okupovaného ruskou armádou, Ivan Fedorov.

Prezident Zelenskyj je tváří odvahy ukrajinského lidu. Prokazuje statečnost, vytrvalost a oddanost svému lidu i evropským hodnotám.

Ukrajinské státní tísňové služby zachraňují lidi, odstraňují trosky a nevybuchlou municí a evakuují lidi na bezpečnější místa. Do konce června 2022 uhasily 10 078 požárů, evakuovaly 1 861 000 osob, zachránily život 1 487 lidem a odstranily miny z území o rozloze 620 km čtverečních.

Julija Pajevská („Tajra") je ukrajinská dobrovolnice, záchranářka. Zakladatelka evakuačního lékařského týmu „Tajřini andělé". Od roku 2014 zachraňuje životy vojáků a civilních obyvatel Donbasu. V březnu 2022 během evakuace civilistů z Mariupolu upadla do ruského zajetí, v němž strávila tři měsíce.

Oleksandra Matvijčuková je právnička specializující se na lidská práva, předsedkyně nevládní organizace Centrum pro občanské svobody. Dokumentuje válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané ruskou armádou na Ukrajině.

Hnutí civilního odboje „Žlutá stuha" vzniklo v dočasně okupovaném městě Cherson. Hraje důležitou úlohu při obraně svobody projevu a v odboji proti ruským záměrům v okupovaných oblastech.

Ivan Fedorov byl zvoleným starostou Melitopolu až do 11. března 2022, kdy byl unesen ruskými silami a nahrazen proruským dočasným starostou. Mezi Ukrajinci se Fedorov stal symbolem útlaku a odporu proti němu a příkladem odvahy tváří v tvář invazi.

V minulosti byl Navalnyj členem koordinační rady ruské opozice. Je lídrem strany Rusko budoucnosti a zakladatelem protikorupční nadace Fond boje s korupcí (FBK). FBK uveřejnil řadu investigativních reportáží popisujících údajnou korupci vysoce postavených ruských úředníků. Příkladem jsou dokumentární filmy Pro vás žádný Dimon (2017) o bývalém předsedovi vlády a prezidentovi Dmitriji Medveděvovi a Putinův palác (2021) o paláci údajně postaveném pro ruského prezidenta, který však toto obvinění popřel.

Ruské orgány Navalného několikrát zatkly. Ve dvou soudních řízeních mu byly uloženy podmíněné tresty za zpronevěru: jeden v červenci 2013 a druhý v prosinci 2014. Podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva bylo v obou případech porušeno Navalného právo na spravedlivý proces. V Rusku působící organizace Memorial, která v roce 2009 obdržela Sacharovovu cenu, označila Navalného v roce 2013 za politického vězně. V únoru 2014 bylo Navalnému uloženo domácí vězení a bylo mu zakázáno komunikovat s kýmkoli kromě rodiny.

Navalnyj se pokusil kandidovat v prezidentských volbách vypsaných na rok 2018, ale v prosinci 2017 ruská ústřední volební komise jeho kandidaturu zamítla. Navalnyj se odvolal, ale Nejvyšší soud Ruska jeho odvolání nevyhověl a zákaz potvrdil.

Dne 20. srpna 2020 byl Navalnyj ve vážném stavu hospitalizován po otravě nervovou látkou novičok O dva dny později byl na palubě evakuačního speciálu se zdravotnickým vybavením transportován do Berlina. Převoz hradila německá nevládní organizace Cinema for Peace. Vyšetřování Navalného otravy ukázalo na agenty ruské federální bezpečnostní služby. Evropská unie, Spojené království a USA reagovaly uložením sankcí proti vysokým ruským představitelům. Po pěti měsících se Navalnyj zotavil natolik, že se dne 17. ledna 2021 mohl vrátit do Moskvy. Na letišti však byl okamžitě zatčen. Dne 2. února 2021 ho moskevský soud odsoudil ke dvěma a půl letům odnětí svobody za to, že údajně porušil podmíněný trest za zpronevěru z roku 2014 tím, že se během své léčby v Německu dvakrát měsíčně nehlásil ruské federální vězeňské službě. Dne 31. března 2021 zahájil Navalnyj 23denní hladovku na protest proti tomu, že mu vězeňské orgány neposkytly odpovídající lékařskou péči a neumožnily ani vyšetření jeho vlastními lékaři.

Alexej Navalnyj je v současné době vězněn v přísně střežené trestní kolonii. Evropský parlament opakovaně žádal o jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění a vyzval také členské státy EU, aby výrazně posílily sankce vůči „jednotlivcům a právním subjektům" zapojeným do rozhodnutí o jeho zatčení a uvěznění.