Jak EU pomáhá mladým lidem najít si práci
Nezaměstnanost mladých lidí je v Evropě stále závažným problémem. Přečtěte si, co pro řešení situace dělá EU.
Otázky ze sektoru zaměstnanosti a mládeže doposud leží v rukou členských států, které za tuto problematiku nesou odpovědnost. EU však stojí za celou řadou iniciativ, které doplňují vnitrostátní politiky - jde o součást opatření k vytvoření sociální Evropy.
Podpora ze strany EU se zaměřuje na financování programů zaměstnanosti mládeže, zlepšování kvality stáží a odborné přípravy, na vzdělávání a pracovní příležitosti v zahraničí, ale také na usnadnění účasti mladých lidí na dobrovolnických projektech.
Nezaměstnanost mladých lidí v EU v číslech
Pokud jsou mladí lidé neúspěšní při hledání práce či stáže, vytváří se v nich pocit izolace, závislosti na společnosti a zbytečnosti. Nezaměstnanost mladých má negativní dopady také na ekonomiku a stárnutí populace.
Mladí lidé jsou jednou ze skupin obyvatelstva, na kterých se nejvýrazněji projevily negativní dopady hospodářské krize z roku 2008. Nezaměstnanost mladých v EU dosáhla svého vrcholu počátkem roku 2013 - v té době bylo bez práce téměř 25 % lidí do 25 let. V Řecku a Španělsku jich bylo dokonce více než 50 %. V roce 2019 toto procento kleslo na rekordní minimum kolem 14 %, ale kvůli krizi koronaviru se v roce 2021 znovu vyšplhalo na 18,2 %. Situace se za poslední měsíce mírně zlepšila, v květnu 2021 klesla nezaměstnanost mladých meziměsíčně na 17,3 %.
Financování programů proti nezaměstnanosti mladých lidí
Součástí širšího balíčku na podporu zaměstnanosti mladých je posílená záruka pro mladé lidi. Jde o evropskou iniciativu, která se snaží o to, aby všichni mladí lidé mladší 30 let měli k dispozici kvalitní nabídku zaměstnání, další vzdělávání, učňovskou přípravu nebo stáž do čtyř měsíců poté, co přišli o práci nebo dokončili formální vzdělávání.
Jedním z hlavních zdrojů záruky pro mladé je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých. Financují se z ní různé aktivity a programy, jako je například další vzdělávání a pomoc při hledání prvního zaměstnání, jakož i pobídky pro podniky. Tato iniciativa se speciálně zaměřuje na regiony, kde nezaměstnanost mladých převyšuje 25 %.
Na rozpočtové období 2021-2027 byla tato iniciativa integrována do Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Členské státy, kde procento mladých, kteří nejsou zaměstnáni ani nestudují (tzv. NEETs), převyšuje evropský průměr, by měly věnovat minimálně 12,5 % svých prostředků z ESF+ na mládež.
Adekvátní stáže a učňovská příprava
Na zlepšení kvality učňovské přípravy a podporu záruky pro mladé byla zřízena Evropská aliance pro učňovskou přípravu.
V červenci 2020 spustila Evropská komise novou verzi tohoto sdružení se zaměřením na digitální a ekologickou učňovskou přípravu s cílem usnadnit přechod na klimatickou neutralitu.
Příležitosti v zahraničí
V Evropské unii jsou za vysokoškolské vzdělávání a odbornou přípravu odpovědné členské státy. EU může pomoci pouze s koordinací nebo podporou prostřednictvím financování nebo politické spolupráce.
Mezivládní boloňský proces, který byl zahájen v roce 1999, umožnil vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů ve 48 zemích. Dnes existuje nezávazný evropský systém vzájemného uznávání bakalářských, magisterských a doktorských diplomů.
V roce 2018 přijaly země EU doporučení o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů a kvalifikací vyššího sekundárního vzdělávání a odborné přípravy. Dokument vyzývá jednotlivé země, aby do roku 2025 zavedly automatické uznávání diplomů.
V EU dnes existují různé způsoby uznávání kvalifikací, například:
- Evropský rámec kvalifikací: právně nezávazný nástroj, který pomáhá porovnávat kvalifikační systémy v Evropě
- Europass: soubor klíčových dokumentů včetně celoevropské šablony životopisu a jazykového pasu, které usnadňují srovnání vzdělávacích a pracovních zkušeností na mezinárodní úrovni
- Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu: vytvořen s cílem usnadnit uznávání dovedností a znalostí získaných prací v různých systémech a zemích
Cílem EU je vytvořit Evropský prostor vzdělávání, který umožní všem mladým lidem získat kvalitní vzdělání a odbornou přípravu a najít si práci na celém kontinentu.
Nejznámější program EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu je Erasmus+. Zaměřuje se na mobilitu a nadnárodní spolupráci. Začal jako studentský výměnný program v roce 1987 a postupně se z něj stal zastřešující program, který pokrývá vysokoškolské vzdělávání, odbornou přípravu, vzdělávání dospělých, neformální vzdělávání mládeže i sport.
Erasmus+ umožňuje studentům studovat v zahraničí, poskytuje možnosti i pro zaměstnance pracující v resortu vzdělávání, podporuje stáže a výměnné pobyty. Školy, univerzity a mládežnické organizace, mohou jeho prostřednictvím získat finanční prostředky na navázání strategických partnerství s organizacemi z jiných zemí.
Parlament přijal 18. května 2021 nový program Erasmus+ na roky 2021-2027. Poslanci během jednání s Radou zajistili na jeho financování dodatečných 1,7 miliardy eur. Celkový rozpočet tak dnes představuje více než 28 miliard eur, což je téměř dvojnásobek toho předchozího. Zaměřuje se na sociální začlenění, ekologizaci a digitalizaci a umožňuje účast znevýhodněným lidem.
Iniciativa Your first EURES Job (YfEj) má zase za cíl podporovat pracovní mobilitu a informovat mladé o nabídce zaměstnání v jiných zemích EU. Mladí lidé ve věku 18-35 let z celé EU, Norska a Islandu sem mohou přidat svůj životopis a vyhledávat v široké nabídce pracovních míst a stáží v zahraničí.
Příležitosti pro dobrovolníky
Koncem roku 2016 byl spuštěn Evropský sbor solidarity, z něhož se financují dobrovolnické projekty, stáže nebo pracovní místa pro mladé v projektech, které přinášejí užitek komunitám a lidem po celé Evropě. Do září 2019 do něj bylo přihlášeno 161 000 mladých lidí.
V květnu 2021 schválili poslanci nový program na roky 2021-2027. Nově tak zahrnuje také humanitární pomoc a stal se z něj první samostatný dobrovolnický program s vlastním rozpočtem.
