Snižování nezaměstnanosti: Co může dělat EU?
Nezaměstnanost v EU sice od roku 2013 postupně klesala, příznivý trend ale změnila pandemie koronaviru. Přečtěte si, jak EU pracuje na snižování nezaměstnanosti a bojuje proti chudobě.
I když se podmínky na trhu práce v EU a práva pracovníků v posledních letech výrazně zlepšily, boj proti nezaměstnanosti a socioekonomickým dopadům krize koronaviru zůstává jednou z hlavních výzev, kterým EU čelí na cestě k zajištění kvalitních pracovních míst v sociálně inkluzivní Evropě.
Přečtěte si také: Ekonomické důsledky koronaviru: 100 miliard eur proti propouštění
EU vynakládá značné úsilí v mnoha oblastech - pomáhá mladým lidem při vstupu na trh práce, bojuje proti dlouhodobé nezaměstnanosti, umožňuje zlepšení úrovně dovedností a usnadňuje pracovní mobilitu.
Míra nezaměstnanosti v EU
V dubnu 2021 byla míra nezaměstnanosti v eurozóně 8 %, což představuje meziměsíční pokles o desetinu procentního bodu. Meziročně ale narostla - v dubnu 2020 byla na úrovni 7,3 %.
Pravomoci EU a pravomoci členských států
Země EU nesou i nadále nejvíce odpovědnosti za politiku zaměstnanosti a sociální politiku. EU jejich úsilí pouze doplňuje, koordinuje opatření a podporuje výměnu osvědčených postupů.
Podle článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by EU měla při vymezování a provádění všech svých politik a činností zohledňovat cíl vysoké úrovně zaměstnanosti.
Evropská strategie zaměstnanosti
Země EU v roce 1997 stanovily soubor společných cílů politiky zaměstnanosti na boj proti nezaměstnanosti a na vytváření většího množství kvalitnějších pracovních míst v EU. Tento dokument je též známý jako Evropská strategie zaměstnanosti (ESZ).
Evropská komise sleduje a provádí strategii prostřednictvím evropského semestru, ročního cyklu koordinace hospodářských politik a politik zaměstnanosti na úrovni EU.
Sociální a zaměstnanecká situace v Evropě se v kontextu evropského semestru hodnotí na základě takzvaných hlavních směrů politik zaměstnanosti - společných priorit a cílů pro vnitrostátní politiky zaměstnanosti. Aby EU pomohla státům sedmadvacítky zlepšit současný stav, vydává Komise doporučení pro jednotlivé země na základě jejich pokroku při dosahování cílů.
Jak se financuje podpora zaměstnanosti v EU
Evropský sociální fond (ESF) je hlavním nástrojem EU pro zajištění spravedlivějších pracovních příležitostí pro všechny, kteří v Unii žijí: zaměstnance, mladé lidi a všechny osoby, které si hledají práci.
Evropský parlament navrhl zvýšit financování fondu v dlouhodobém rozpočtu Unie na období 2021 až 2027. Nová verze fondu, známá jako Evropský sociální fond plus (ESF+) s rozpočtem 88 miliard eur se zaměřuje na vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, ale i na zlepšení přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pro všechny, sociální začlenění a boj proti chudobě.
Při modernizaci politiky zaměstanost a sociální politiky pomáhá Program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI). Jeho cílem je zároveň zlepšit přístup k financování pro sociální podniky nebo zranitelné osoby, které chtějí založit mikropodnik, a podporovat mobilitu pracovní síly prostřednictvím sítě EURES. Evropská síť pracovních míst totiž usnadňuje mobilitu tím, že zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání poskytuje informace a obsahuje databázi volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání v celé Evropě.
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) zase podporuje pracovníky, kteří přišli o práci v důsledku globalizace (což se děje například tehdy, když společnosti ruší nebo přesouvají svou výrobu do zemí mimo EU) nebo kvůli hospodářské a finanční krize a nyní hledají práci nebo zakládají vlastní podnik.
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) podporuje iniciativy členských států na poskytování potravin, základní materiální pomoci a činností sociálního začleňování pro nejchudší vrstvu obyvatel.
Nová verze ESF+ slučuje několik stávajících fondů a programů, jako jsou ESF, EaSI, FEAD a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, sdružuje jejich zdroje a poskytuje integrovanější a cílenější podporu.
Opatření proti nezaměstnanosti mladých lidí
Mezi opatření EU pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí patří záruka pro mladé lidi, která má zajistit, že každý mladý člověk pod 30 let věku obdrží do čtyř měsíců poté, co se stal nezaměstnaným nebo ukončil formální vzdělání, kvalitní nabídku pracovního místa, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Záruku pro mladé lidi finančně podporuje Iniciativa EU na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
Evropský sbor solidarity vytváří příležitosti pro mladé lidi v rámci dobrovolnické činnosti a práce na projektech týkajících se solidarity v celé Evropě. Iniciativa Tvoje první práce přes EURES pomáhá mladým lidem ve věku 18 až 35 let, kteří mají zájem získat odborné zkušenosti v zahraničí, najít pracovní stáž nebo učňovskou přípravu.
Správné dovednosti, správné pracovní místo
Podporou a zlepšováním získávání dovedností, zvyšováním srovnatelnosti kvalifikací a poskytováním informací o poptávce po dovednostech a pracovních místech podporuje EU lidi při hledání kvalitních pracovních míst a při výběru povolání.
Nová evropská agenda dovedností, program, který začal v roce 2016, sestává z deseti opatření, která mají lidem zpřístupnit správné školení a podporu a revidovat několik stávajících nástrojů, jako je evropský formát životopisů Europass.
Dlouhodobá nezaměstnanost
Dlouhodobá nezaměstnanost, čili situace, kdy jsou lidé nezaměstnaní déle než 12 měsíců, je jednou z příčin přetrvávající chudoby. V některých zemích EU je i nadále velmi vysoká a stále představuje téměř 50 % celkové nezaměstnanosti.
V zájmu lepší integrace dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce přijaly země EU doporučení: podporují registraci dlouhodobě nezaměstnaných na úřadech práce, individuální důkladné hodnocení s cílem identifikovat jejich potřeby, ale také individuální plán pro jejich návrat do práce (dohoda o pracovní integraci). Měly by být k dispozici každému, kdo je nezaměstnaný 18 měsíců a více.
Dlouhodobá nepřítomnost v práci často vede k nezaměstnanosti a trvalému opuštění pracovního trhu. Aby si pracovníci, kteří trpí zraněními nebo chronickými zdravotními problémy, byli schopni udržet zaměstnání či aby se na trh práce mohli opětovně začlenit, vypracoval Evropský parlament v roce 2018 soubor opatření, na nichž by členské státy měly pracovat. Jedná se například o zvýšení přizpůsobivosti pracovišť prostřednictvím programů rozvoje dovedností, zajištění pružných pracovních podmínek a poskytování podporu zaměstnancům (včetně koučingu, přístupu k psychologovi nebo terapeutovi).
Podpora mobility pracovníků
Usnadnění práce v jiné zemi může pomoci při řešení problému nezaměstnanosti. EU má k dispozici soubor společných pravidel na ochranu sociálních práv lidí týkajících se nezaměstnanosti, nemoci, mateřství / otcovství, rodinných dávek atd. při přestěhování v rámci Evropy. Pravidla o vysílání pracovníků stanoví zásadu stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti.
Mohlo by vás zajímat: Dopady globalizace na zaměstnanost v EU
